|
| |
|
|
Nocování ve velkoplošných zvláště chráněných územích: vztah ochranářského a bivakujícího subjektu
Holubová, Anna ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Peřina, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce pojednává o střetu ochrany přírody a krajiny s rekreačním využíváním přírody. Tento střet je zkoumán na vztahu mezi "ochranářským subjektem" a "bivakujícím subjektem" v kontextu ecogovernmentality neboli posunu přírody do sféry vládnutí. Cílem práce je představit více kosmologií ochrany přírody mimo tu dominantní - ochranářskou a porozumět jejich vztahu. Práce je rozdělena na dvě části - část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je věnována teorii subjektivity a konceptu ecogovernmentality v kontextu vybraných etnografických výzkumů. Empirická část je věnována etnografickému výzkumu bivakujících. Výsledky výzkumu jsou založeny na komparaci dat získaných etnografickým výzkumem s abstrahovanými figurami "ochranářského subjektu" - tak jak ho vymezují návštěvní řády chráněných oblastí a Zákon o ochraně přírody a krajiny, a "bivakujícího subjektu" - utvářeného pobyty v přírodě či skautskou výchovou. Výsledkem práce je zjištění podobnosti obou subjektů, které se z velké míry překrývají, byť ne zcela. Bivakující se spíše než s ochranářskými regulemi dostávají do konfliktu s turisty, vůči kterým se vymezují. Toto vymezení zároveň využívají jako argument pro ospravedlnění svých vlastních aktivit.
|
|
|
Krátký neprofesionální film jako žánr současného folklóru. Možnosti jeho výzkumu na webu v antropologické a sociologické perspektivě
Kubík, Milan ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Tato explorační studie si klade za cíl vymezit krátký neprofesionální film jako relevantní předmět studia pro antropologii a sociologii. Nejprve je v práci krátký neprofesionální film vymezen jako produkt lidové kultury, který však sdílí mnohé charakteristiky s filmem komerčním. Následně je krátký neprofesionální film charakterizován jako svébytný žánr současné folkloristiky. Toto vymezení proběhne na základě jeho komparace s charakteristikami současné pověsti. Následně práce ukazuje jaké symbolické funkce může krátký neprofesionální film ve společnosti zastávat a pomáhat tak ustavovat její symbolický řád Jeho hlavní funkcí je přivádění mezních prožitků do každodenního kontextu diváka. Tímto způsobem se sledování krátkého neprofesionálního filmu stává přechodovým rituálem, který dává divákovi možnost, zažít stav liminality - narušení řádu - prostřednictvím napětí. Toto napětí však divák prožívá v bezpečném symbolické světě filmu. Při konečné katarzi, která je umocněna eliptickou zápletkou, pak nastane uvolnění napětí a obnovení sociálního řádu. Práce je spojením kvantitativního výzkumu a etnografie v kyberprostoru. Práce tak staví do středu práce postavu výzkumníka a její nezbytnou reflexivitu. Mimo to se práce snaží rovněž upozornit na metodologická rizika, která výzkum na internetu představuje....
|
|
|
Crossfitové tělo, habitus a životní styl
Malíková, Gabriela ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Tématem bakalářské práce je habitus a životní styl spojený s praxí crossfitu. Teoreticky vycházím z koncepcí habitu tří autorů. Prvním je Marcel Mauss, který habitus definoval jako soubor naučeného zejména fyzického, jednání, získaného s ohledem na kulturní podmínky. Druhý autor, Pierra Bourideu, pak habitus pojímá obecněji jako soubor fyzických, mentálních a sociálních pozic a dispozic, který je na jedné straně sociální strukturou produkován, zároveň ji však utváří. Za použití termínů jako "pole" nebo "kapitál" vnáší Bourdieu habitus do souvislosti se vkusem a kulturní spotřebou sociálních tříd. Třetí autor, jímž se inspiruji, Loic Wacquant, ve svém výzkumu zdůrazňuje roli tělesného kapitálu a prostředí tělocvičny při utváření habitu. Prostřednictvím analýzy dat vytvořených etnografickou a částečně autoetnografickou metodou s návaznými výzkumnými rozhovory práce odpovídá na následující výzkumné otázky: Jak vypadá crossfitová habitus? Jakými mechanismy se reprodukuje? S jakým životním stylem a kulturními preferencemi crossfit souvisí a o čí volnočasovou aktivitu se jedná?
|
|
|
Šafránkova kronika města Hořice jako etnografický pramen
Záveská, Daniela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zabývá kronikou hořického řemeslníka Františka Šafránka. Kronika svým rozsahem mapuje události druhé poloviny 19. století. Jako etnografický pramen nabízí řadu témat, z nichž byly podrobnějšímu rozboru podrobeny zápisy informující o festivitách 19. století na maloměstě. Naskýtá se nám tak možnost nahlédnout na podobu festivit a průběh slavností očima současníka. Setkáváme se zde jednak s tradičními festivitami lidového rázu, ale také s těmi, které v průběhu 19. století, zvláště pak v poslední třetině tohoto století, v souvislosti se společenskými změnami, vznikají. Šafránkovy záznamy jsou dalším zdrojem přispívajícím k rozvoji bádání v otázkách vývoje festivit 19. století. Klíčová slova Lidoví kronikáři - František Šafránek - Hořice - 19. století - festivita
|
|
|
Authority and Authorship: James Agee's Let Us Now Praise Famous Men as a Work of Fictocriticism
Childs, Morgan ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
vi Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá knihou Jamese Ageeho Let Us Now Praise Famous Men z roku 1939, v níž se pokouší zhodnotit úlohu tzv. fiktokriticismu pomocí důrazu na nemožnost vypuštění autora z textu. Hlavním argumentem práce je, že fiktokritický text neumožňuje autorovi se z textu vymanit. Přesto, že za předchůdce fiktokriticismu lze považovat mnohé autory z dob před 20.století až po Michela de Montaigne, termín fiktokriticismus vznikl až v druhé polovině 20.století za účelem popisu textů, které se nachází na předělu mezi žánry beletrie a literatury faktu. Ageeho text, jenž se vyvinul z reportáže pro časopis Fortune v sobě mísí prvky delších žurnalistických útvarů s lyrickou poezií a jeho příznačnou, stále se rozvíjející, deníkově laděnou prózou. Takto vyzývá čtenáře k zamyšlení nad tím, které prvky textu mají základ ve skutečnosti a které jsou jednoduše jeho výtvory, či zdali je vůbec možné takové rozlišení učinit. Termín fiktokriticismus lze sice pro účely kritiky Ageeho knihy z roku 1939 použít jen anachronisticky, avšak z perspektivy této práce je jeho těžko klasifikovatelný text pro fiktokriticismus tím ideálním exemplářem. Fiktokriticismus postrádá jednotnou definici, a tudíž analýza Ageeho knihy jako fiktokritického díla závisí na důkladném prostudování historie a lexikálních implikací...
|
|
| |
|
|
Neobvyklé spirituální prožitky v kontextu okultury
Horská, Kateřina ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pokorný, Vít (oponent) ; Václavík, David (oponent)
Tato práce se zabývá prostředím současné alternativní spirituality v České republice, konkrétně pak neobvyklými spirituálními prožitky a technikami jejich navozování. Je založena na dlouhodobém terénním výzkumu metodou zúčastněného pozorování prováděného zejména v prostředí neo-šamanismu, ale také v prostředí užívání psychedelik, terapie tmou a dalších hnutí a praxí. Tyto praktiky vnímám a analyzuji jako psychotechnologie - tedy techniky, jimiž aktéři usilují o změnu svého myšlení - a zároveň jako spirituální techniky, jejichž cílem je navazovat a kultivovat vztah s duchovním světem. Těžištěm práce je komparace neo- šamanismu a dalších praxí ve třech hlavních aspektech: navození prožitku a prožívání samotné, dále propojení spirituálních prožitků s celkem života aktéra, a nakonec změny náhledu na realitu, které přináší dlouhodobé praktikování. Poukazuji na to, že ve všech těchto oblastech vykazují techniky, které jsou tradičně vnímány jako blízce příbuzné, významné odlišnosti. Nezanedbatelnou součástí tohoto textu jsou i metodologické a teoretické úvahy. Ukazuji, že oblast alternativní spirituality má oproti jiným religiózním prostředím mnohá specifika a že pro její poznání nemusí být mainstreamový metodologický agnosticismus nejvhodnějším nástrojem. Zabývám se také dvěma typy protikladných...
|
|
|
Food and Nostalgy: an ethnographic perspective of the Russian food stores in Prague
Prudnikova, Elizaveta ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Obchody Ruské speciality v České republice lze považovat za reprezentaci potravinářských zvyků pro rusky mluvící komunitu cizinců. Navzdory společné představě, že finanční zisk je primárním cílem těchto obchodů, v této práci bych chtěla upozornit na skutečnost, že tyto obchody s potravinami jsou především veřejným prostorem, které spojují minulé a současné prostředí imigranta a hraje roli komunikačního mostu v rámci sociálních sítí cizince. Tato diplomová práce zkoumá obchody Ruské speciality v Praze jako veřejný prostor, který je zásadní pro zachování národní identity imigranta a představuje médium v průběhu kulturního šoku pro rusky mluvící přistěhovalce propojené společným tématem - nostalgií. Pomocí etnografického výzkumu s diskurzivní analýzou se pokouším demonstrovat způsoby, kterými je uvedený veřejný prostor součástí potravinových zvyků pro vybranou komunitu. Zjištění by měla přispět k pochopení procesů a způsobů asimilace u rusky mluvících cizinců spolu s jejich národní identifikací. Práce dále otevírá diskusi o dostupných nástrojích kulturního a sociálního zapojení imigrantů do české komunity.
|
|
|
Vodní světy Nových Mlýnů: Etnografie vinařů a klimatické změny
Šimková, Kateřina ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou socio-přírodních aspektů sucha, které je jedním z dopadů klimatické změny a jeho riziko v Česku narůstá. Výzkumný terén, který se nachází v oblasti Novomlýnských nádrží, je v práci nahlížen skrze koncept waterworlds, autorek Kristen Hastrup a Fridy Hastrup. Etnografický výzkum ukazuje, jaký má voda a její nedostatek vliv na krajinu, na místní obyvatele a na jejich vztahy a praktiky. Práce je zaměřená zejména na vinaře a jejich porozumění tomu, co je sucho, klimatická změna a co znamená dobře hospodařit v krajině, která vysychá. Dále zachycuje proměnu praktik spojených s péčí o vinohrad a mapuje, jací aktéři do problematiky sucha v této oblasti vstupují. Klíčová slova: etnografie, sucho, klimatická změna, waterworlds, voda, Novomlýnské nádrže, vinohradnictví
|
host ::
RSS.