|
|
Deník pařížského měšťana jako historický pramen
Prošvicová, Lenka ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Svátek, Jaroslav (oponent)
Předkládaná práce se věnuje francouzskému rodu Armagnaků a jejich spojencům. Využívá k tomu primárně dvě dobová díla, v kterých je zaznamenán nejen obraz Armagnaků, ale také dlouhý výčet jejich činů na půdě francouzského království. Práce se také věnuje, díky specifičnosti obou hlavních pramenů, přiblížení myšlení a vnímaní jejich autorů. Ti osobitou formou odhalili své sympatie i antipatie a vlastní názory. Díky této subjektivitě se naskytuje možnost získat rozdílné pohledy na Armagnaky, jako i na jejich největší nepřátele Burgunďany. Cílem práce je seznámit čtenáře s rodem Armagnaků, tak jak ho viděli a popsali doboví autoři. Pokusit se odhalit jejich postoje a smýšlení, které po sobě zanechali na řádcích děl, vzniklých ve vrcholně středověké Francie. Klíčová slova: Paříž, Armagnakové, Stoletá válka, Karel VI., Bernard VII. z Armagnaku, občanská válka, opatství Saint-Denis, středověká Francie
|
|
|
Kulturní sféra zahraniční politiky globálních měst: příklad Londýna a Paříže v letech 2007-2016
Chocholová, Anna ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá kulturní sférou zahraniční politiky globálních měst a zkoumá ji na případu Londýna a Paříže v letech 2007-2016. Odpovídá na otázku, z jakých důvodů, jakým způsobem a s jakými výsledky tato dvě globální města tvoří kulturní dimenzi své zahraniční politiky. Pomocí analýzy kulturní diplomacie v podání Spojeného království a Francie zkoumá, zda se zahraniční kulturní snahy globálních měst odchylují od těch státních a vykazují společné rysy, nebo zda naopak státní příslušnost hraje navzdory fenoménu globálních měst nadále hlavní roli. Nakonec dochází k zodpovězení otázky, zda, do jaké míry a s jakými výsledky dochází v kulturní sféře k meziměstské spolupráci mezi Londýnem, Paříží a ostatními metropolemi, ve snaze zhodnotit hypotézu Saskie Sassen o utváření nadnárodních urbánních sítí. Práce dochází k závěru, že ačkoli kulturní sféra zahraniční politiky Londýna a Paříže vykazuje mnohé podobnosti, stále lze sledovat i vliv státních modelů. Londýn oproti Paříži, stejně jako Spojené království ve srovnání s Francií, více využívá moderních metod marketingu a utváření značky města či státu a zároveň klade důraz na ekonomický zisk. Obě města na druhou stranu v rámci svých kulturnědiplomatických aktivit využívají podobných nástrojů a sdílejí některé z cílů, čímž do jisté míry potvrzují...
|
|
|
Osobnost Zdenky Braunerové v české knižní grafice
Neradová, Kateřina ; Petruželková, Alena (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na osobnost české grafičky Zdenky Braunerové. Ve čtyřech kapitolách je zachycen nejprve stav české knihy na přelomu 19. a 20. století, dále život malířky, přehled autorčiny knižní grafiky od roku 1897 do roku 1932 a nakonec vliv Zdenky Braunerové na vznik moderní české knihy. Kapitola věnovaná knižní grafice je pak doplněna o obrazovou přílohu, kde jsou ukázky autorčiny práce.
|
|
| |
|
|
Londýn a Paříž: vliv tzv. "amerikanizace" na západoevropské metropole ve dvacátých letech 20. století
Tučková, Martina ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována analýze sociokulturních změn, které zasáhly Francii a Velkou Británii během dvacátých let 20. století. Na příkladech dvou západoevropských metropolí - Londýna a Paříže - jsou analyzovány příčiny a projevy dynamičnosti období po první světové válce, jež bylo silně ovlivněno rolí Spojených států amerických. Poválečné působení Spojených států, respektive Američanů v Evropě přinášelo na jedné straně nadšení, současně ale vyvolávalo i obavy z tzv. amerikanizace. Francouzi a Britové se během les Années folles, resp. Roaring Twenties museli vyrovnávat s mnoha hospodářskými a politickými problémy; společnosti v obou zemích natrvalo změnily životní styl. Moderní způsob života přinesl mimo jiné spotřební kulturu, emancipaci žen a nové způsoby trávení volného času (včetně sportovních aktivit nebo v podobě návštěvy kin). Meziválečný hudební rytmus udával jazz a jednou z významných osobností populární i klasické hudby se stal americký skladatel George Gershwin.
|
|
|
Paris in the French, Czech and American tourist guidebooks (1918-1939)
Rudová, Lenka ; Ira, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kubišová, Vlasta (oponent) ; Verdier, Nicolas (oponent) ; Czoch, Gábor (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce se zabývá turistickými průvodci o Paříži vydanými ve Francii, Československu a Spojených státech amerických mezi lety 1918-1939. Zkoumá, jak bylo francouzské hlavní město prezentováno a do jaké míry se tato reprezentace lišila v závislosti na zemi, kde byl průvodce vydán. První dvě kapitoly se zabývají moderní historií turismu do doby mezi dvěma světovými válkami a utvářením nejdůležitějších kolekcí turistických průvodců. Analytická část zkoumá za použití komparativní perspektivy tři hlavní aspekty: itineráře zahrnuté v průvodcích, doporučená turisticky neopomenutelná místa a ucelené obrazy Paříže. Výzkum ukázal, že země vydání měla pouze omezený vliv na obsah průvodců; ty spíše respektovaly již ustálená pravidla daného žánru. Klíčová slova: turismus, turistický průvodce, Paříž, meziválečné období, reprezentace, obraz města
|
|
| |
|
|
Paříž v čase Les années folles: Příspěvek ke studiu sociokulturních dějin francouzské metropole mezi dvěma světovými válkami (1919-1939)
Rudová, Lenka ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
v češtině: Bakalářská práce Paříž v čase Les années folles: Příspěvek ke studiu sociokulturních dějin francouzské metropole mezi dvěma světovými válkami (1919-1939) je analýzou sociokulturních proměn Paříže ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století. Největší pozornost je věnována působení Američanů v pařížském uměleckém prostředí. Úvodní kapitola pojednává o společenské situaci, v níž se francouzská metropole nacházela po první světové válce. Druhá tematizuje vývoj kulturního života v Paříži od období fin de siècle do doby mezi lety 1919-1939, přičemž obsahuje podkapitolu o vzniku a rozvoji fenoménu kavárenského života. Do tohoto rámce je zařazena část věnovaná analýze situace francouzského umění na počátku dvacátých let, na niž navazuje kapitola o Američanech pobývajících a tvořících v meziválečných letech v Paříži. Autorka analyzuje život a dílo spisovatelů tzv. ztracené generace, na něž měl pobyt v Paříži významný vliv, přičemž zahrnuje i medailonky osobností, jež tuto generaci v mnoha ohledech formovaly. Závěrečná kapitola je věnována tématu jazzu jakožto symbolu změn a příchodu "moderní doby" do francouzské metropole.
|
|
|
Československo v představách Edvarda Beneše na Pařížské mírové konferenci v letech 1918-1919
Samková, Marcela ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá proměnami podoby poválečného Československa na Pařížské mírové konferenci v letech 1918-1919 se zaměřením na osobnost ministra zahraničí E. Beneše a popisem či interpretací jeho představ, jež byly konfrontovány s realitou politických elit tehdejší doby a názory dobového tisku. Cílem diplomové práce je analýza Benešových snah v souvislosti s vytvářením poválečného Československa, jeho zahraničním ukotvením, mezinárodními garancemi a vazbami, jeho hranicemi a vztahy k sousedním státům apod., jejichž finální podobu sice známe, avšak nejsme již seznámeni s jejich alternativními proudy a představami, jež se nakonec na Pařížské mírové konferenci neprosadily.
|
|
|
Districts and places of Paris in the course of history: the Marais
Škopová, Zuzana ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Müllerová, Eva (oponent)
Název bakalářské práce: Pařížské čtvrti a místa v průběhu staletí: Marais Klíčová slova: Paříž, čtvrť, Marais, století, ulice, palác, muzeum, osobnost Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá jednou z nejstarších pařížských čtvrtí, jejíž jméno je Marais. Cílem práce je objasnit kulturně-historická specifika čtvrti, která ji odlišují od ostatních částí Paříže. Práce je rozdělena na tři hlavní kapitoly, ve kterých se postupně snaží osvětlit vznik a vývoj Marais, geografické členění a vymezení této městské části a jejích nejvýznamnějších historických památek, mnohdy korespondujících s kulturním dědictvím Francie, a následně vlivy, utvářejícími charakter Marais v minulosti i v době současné. Zvláštní důraz je zde kladen na přední osobnosti spojené se čtvrtí, sdružující se především kolem samotného centra čtvrti, náměstí place des Vosges, a na komunitu Židů, jejíž přítomnost v Marais je dána historickým vývojem.
|
host ::
RSS.