|
|
Geografický původ nepůvodních druhů vyšších rostlin v České republice
Kopicová, Irena ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Téma práce, Geografický původ nepůvodních druhů vyšších rostlin v ČR, se zabývá nepůvodními druhy rostlin s určením jejich fytogeografických oblastí. Dále jsou zde zpracovány příčiny introdukce, samotná charakteristika a v neposlední řadě i ekologické dopady, přínosy a nebezpečí pro biodiverzitu v ČR. Práce je rozdělena do dvou částí, první část se věnuje teoretickému úvodu v podobě odborné literární rešerše na téma Geografický původ nepůvodních druhů vyšších rostlin v ČR. Zde je popsána základní terminologie, ale zároveň v kapitolách i konkrétní problematika. Kapitola neofyty je ještě navíc rozšířena o podkapitolu invazní rostliny, zde bylo důležité zdůraznit si jejich nebezpečí pro ekosystém Druhá část se zabývá aplikací tématu do geografického vzdělávání a to vytvořením pracovního listu a vymezením základních pojmů pro žáky gymnázia. Cílem je přimět žáky přemýšlet o tom, které rostliny jsou důležité, odkud pochází, proč a jak se k nám dostaly. Zároveň je důležité, aby se dokázali zamyslet nad tím, jak mohou působit nepůvodní rostliny na ekosystém, do kterého byly introdukovány.
|
|
|
Vliv invazních rostlin na životní prostředí Evropy
Breburdová, Vendula ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Projekt DAISIE vyhlášený v 6. rámcovém programu Evropské Unie významně obohatil znalosti o evropských invazních druzích. Invazní rostliny mají velice pestré dopady, které jsou jak pozitivní tak negativní a ovlivňují všechny 4 typy ekosystémových služeb (zásobovací, regulační, podpůrné a kulturní). Dále mají také na svědomí citelné ekonomické ztráty. Předložená práce má za cíl shrnout současné znalosti o dopadech invazních rostlin na evropské životní prostředí a tím i na kvalitu lidského života. klíčová slova: invazní rostliny, impakt, DAISIE, Evropa, ekosystémové služby
|
|
|
Modelování potenciálního rozšíření netvařce křovitého (&-lt;i&-gt;Amorpha fruticosa&-lt;/i&-gt;) a kustovnice cizí (&-lt;i&-gt;Lycium barbarum&-lt;/i&-gt;) v České republice
Müllerová, Soňa ; Moudrý, Vítězslav (vedoucí práce) ; Barták, Vojtěch (oponent)
Za jeden z hlavních procesů, který ohrožuje biodiverzitu, jsou v současnosti považovány biologické invaze. Invazní druhy jsou introdukované, v novém areálu zdomácnělé druhy, jejichž ekologický i ekonomický dopad je znám z řady oblastí světa. V České republice jsou významnou skupinou invazních organismů cévnaté rostliny, které se vyznačují schopností rychlé adaptace, šíření a obsazování nových stanovišť. Včasné zaznamenání potenciálně nebezpečného druhu může být jedním z kroků k zabránění dalšímu šíření. Tato bakalářská práce představuje techniku modelování druhové distribuce, což je jeden z moderních nástrojů sloužící k posouzení invazního potenciálu druhů a predikci jejich rozšíření. Hlavním cílem bylo vytvořit modely potenciálního rozšíření invazních keřů netvařce křovitého (Amorpha fruticosa) a kustovnice cizí (Lycium barbarum) v České republice a analyzovat významnost jednotlivých proměnných, včetně prediktorů odvozených z digitálního modelu terénu. Modely byly vytvořeny metodou Maxent v rozlišení 100 x 100 m na základě prezenčních dat a deseti prediktorů, z nichž tři jsou prediktory topografické: nadmořská výška, svažitost (slope) a expozice (aspect). Jako nejvýznamnější prediktory pro výskyt obou druhů se ukázaly nadmořská výška, krajinný pokryv, který měl v případě netvařce křovitého převažující vliv, a roční rozsah teplot. Pro kustovnici cizí je významným prediktorem také svažitost. Expozice byla vyhodnocena jako nevýznamný prediktor. Kriterium AUC dosáhlo u obou modelů vysokých hodnot - dosažená hodnota pro netvařec křovitý je 0,961 a pro kustovnici cizí 0,906. Na věrohodnost výsledného modelu má však zásadní vliv stádium invazního procesu a rovněž kompletnost a přesnost vstupních dat.
|
|
|
Invazní rostliny na Třeboňsku
Volfová, Barbora ; Vardarman, Johana (vedoucí práce) ; Naděžda, Naděžda (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou invazních druhů rostlin. Na Třeboňsku v jižních Čechách probíhalo mapování rozšíření následujících invazních druhů rostlin: zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), zlatobýl obrovský (Solidago gigantea), křídlatka česká (Reynoutria x bohemica), křídlatka japonská (Reynoutria japonica), křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) a netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). Cílem této práce bylo zmapovat výskyt uvedených druhů v části evropsky významné lokality Stropnice a okolí a dle invadovaných lokalit zaznamenat nejčastěji osidlované biotopy. Výsledky dokazují, že mezi nejčastěji se vyskytující invazní rostlinu patří zlatobýl kanadský se sedmnácti lokalitami výskytu. Dalšími druhy jsou netýkavka žláznatá zabírající sedm lokalit, křídlatka japonská pět a druhy křídlatka česká a zlatobýl obrovský každý s jednou lokalitou výskytu. Invazní rostliny v této oblasti nejčastěji napadají člověkem ovlivněné biotopy a lokality v okolí vodních zdrojů. Rostliny rovněž ve většině případů osidlují vlhké lokality.
|
|
|
Invazní rostliny na Třeboňsku
Vaněčková, Kateřina ; Vardarman, Johana (vedoucí práce) ; Justová, Helena (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou invazních druhů rostlin na Třeboňsku v okolí EVL Stropnice.
Cílem této práce bylo terénně zmapovat tyto invazní druhy rostlin: zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), zlatobýl obrovský (Solidago gigantea), křídlatka japonská (Reynoutria japonica), křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) a bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum).
Při mapování se dané výskyty zaznamenávaly pomocí GPS. Data se poté převedly do počítače, kde se pomocí programu ArcGIS 10.2.2 vytvářely mapové výstupy představující rozšíření těchto invazních druhů rostlin.
Dle výsledků této práce se zjistilo, že na mapovaném území se nevyskytuje bolševník velkolepý. Ostatní mapované invazní druhy rostlin se zde vyskytovaly. Tyto druhy byly nejvíce invadovány na biotopu mezofilní ovsíkové louky (T1.1), vegetace vysokých ostřin (M1.7) a antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla (X6).
Řešení problému invazních druhů rostlin spočívá v jejich likvidaci a osvětě široké veřejnosti o nebezpečí, které tyto rostliny představují.
|
|
|
Vliv biotopů na šíření invazních rostlin v CHKO Kokořínsko
Kofránková, Petra ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Cílem této práce je analyzovat výskyt hlavních invazních druhů na území CHKO Kokořínsko - Máchův kraj s využitím metod sběru dat v terénu.
Tři rostlinné ivazní druhy byly identifikovány v zájmovém území a prostorové informace o těchto druzích byly shromážděny pomocí terénního mapování s použitím zařízení GPS a mapového podkladu v podobě leteckých snímků.
Ivazní druhy se vyskytují na 12 katastrálních územích z 16. Nejzasaženější jsou biotopy ovlivněné člověkem, půdní typ kambizem a III.vegetační zóna.
|
|
|
Možnosti eradikace nepůvodního a potenciálně invazivního druhu Calotropis procera na ostrově Sokotra
Šteflová, Gabriela
Calotropis procera, původem ze severní Afriky a západní a jižní Asie, byl na Sokotru zavlečen již před více než sto lety a patří k 87 nepůvodním druhům zdejší flóry. Přestože na některých místech planety má tento druh invazní charakter, na Sokotře není považován za ohrožující. Zejména na severu ostrova v okolí hlavního města Hadiba je nicméně hojně zastoupen v domácích zahradách a mohl by mít dopad na zdejší vegetaci. Během terénního šetření bylo zjištěno, že dokud bude vegetace ostrova pod stávajícím intenzivním tlakem dobytka, zejména koz, Calotropis procera nebude mít invazní charakter mimo oplocené zahrady nepřístupné pro pastvu. Vzrostlé jedince z volné krajiny bude vhodné redukovat mechanicky za použití běžných nástrojů, a to především jejich odříznutím, neboť potenciální výmladky budou rychle eliminovány pastvou.
|
|
|
Monitoring invazních a nepůvodních rostlin v povodí řeky Svratky
Ševčíková, Alice
Tato bakalářská práce se zabývá monitoringem invazních a nepůvodních rostlin v povodí řeky Svratky na následujících lokalitách: Brněnská přehrada, Modřice a Tišnov. Studované plochy se nacházely přímo u břehu řeky Svratky, na zemědělské půdě kousek od břehu a pár metrů od břehu na neobdělávané zemědělské půdě. Při monitoringu byly využity metody Curyšsko-Montpelierské fytocenologické školy. Pro posouzení trendů v šíření invazních rostlin byly porovnány aktuální fytocenologické snímky a snímky ze 70 let z České národní fytocenologické databáze. Z výzkumu jsem zjistila, že v minulosti se zde vyskytovaly spíše druhy původní, ale v současnosti převažují druhy nepůvodní s invazním potenciálem.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.