|
|
Výživové ukazatele u výkonnostních triatlonistů
Skuhrová, Tereza ; Vilikus, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matoulek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce si dává za cíl zjistit výživové ukazatele výkonnostních triatlonistů a porovnat je s nesportujícími jedinci. Dalším cílem je poukázat na důležitost správné výživy ve vytrvalostním sportu a zhodnotit potřebu doplňků stravy. Práce se dělí na dvě části, na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsány hlavní složky výživy a jejich spojitosti s energetickým metabolismem s důrazem na vliv výživy v triatlonu. V praktické části jsou shrnuty výsledky, které byly získány rozborem jídelníčku 8 výkonnostních triatlonistů a 8 nesportujících jedinců. Věk respondentů byl mezi 26 a 37 lety. Výsledky poukazují na to, že obě skupiny mají vyšší energetický příjem, než udávají normy. Obě skupiny konzumují přibližně o 100 % více živočišných složek bílkovin a tuků, než je doporučeno a zároveň mají nevyrovnaný příjem mikronutrientů. Pomocí krátkého dotazníku bylo navíc zjištěno, že 50 % respondentů není spokojeno s dostupností informací o sportovní výživě, přičemž z 54 % používají jako hlavní zdroj informací internet a pouze ze 13 % čerpají z odborné literatury. Klíčová slova: triatlon, sportovní výživa, vytrvalostní výkon, doplňky stravy, pitný režim
|
|
|
Stravovací návyky při dlouhém triatlonu
Teplá, Jana ; Kovářová, Lenka (vedoucí práce) ; Coufalová, Klára (oponent)
Název: Stravovací návyky při dlouhém triatlonu Cíle: Hlavním cílem této práce je vypracování tří možných jídelníčků z výrobků tří vybraných firem nabízejících sportovní výživu. Dalším cílem je zjištění stravovacích návyků triatletů během závodů v dlouhém triatlonu. Metody: Zjišťování stravovacích návyků triatletů jsme realizovali prostřednictvím ankety. Ankety se zúčastnilo 11 triatletů s různou výkonností. Zjišťovali jsme především množství přijatých kJ, sacharidů a ml tekutin během závodu, průměr přijatých kJ, sacharidů a ml tekutin za 1 hodinu závodu, průměr přijatých sacharidů na 1 kg hmotnosti závodníka za 1 hodinu závodu a následně porovnávali s doporučovanými hodnotami. Dle doporučených hodnot a výrobků vybraných firem jsme sestavili tři jídelníčky s časovým harmonogramem tak, aby vyhovovaly sportovcům, kteří mají hmotnost 80 kg a závod zvládnou za 5 hodin. Výsledky: Doporučené hodnoty přijatých kJ splnili 2 závodníci, 5 závodníků hodnoty překročilo a 4 závodníci hodnot nedosáhli. Doporučené hodnoty přijatých sacharidů splnili 4 závodníci, 2 závodníci hodnoty překročili a 5 závodníků hodnot nedosáhlo. Dva nejrychlejší závodníci hodnoty překročili, naopak dva nejpomalejší závodníci hodnot nedosáhli. Při splnění doporučeného množství přijatých sacharidů ve vytvořených jídelníčcích se podařilo...
|
|
|
Komparace laktátových testů pro určení anaerobního prahu využívaných v cyklistice a triatlonu
Červenka, Lukáš ; Kovářová, Lenka (vedoucí práce) ; Horčic, Josef (oponent)
Název práce: Komparace laktátových testů pro určení anaerobního prahu využívaných v cyklistice a triatlonu Cíl práce: Porovnat dva stupňované laktátové testy na cyklistickém ergometru, které stanovují anaerobní práh na základě laktátové křivky. Metodika: Pro komparaci jsme vybrali dva laktátové testy. První se používá v ČR již dlouho, jde o stupňovaný OBLA test, druhý je test používaný v zahraničí, Pro Endurance Test cycling. Porovnání jsme realizovali na skupině tří probandů různé výkonnosti. Pořadí testů bylo zvoleno náhodně s odstupem 10 dní. Jako software pro zpracování dat jsme využili programu Winlactat. Výsledky: Na základě naměřených výsledků můžeme konstatovat, že existují rozdíly mezi výsledky v obou testech. Jejich rozdíly však závisí na výkonnosti sportovců i samotných posuzovaných parametrech. První hypotéza se nepotvrdila z důvodu rozdílnosti některých hodnot, například u probanda č. 2 jsme zaznamenali rozdíl v hladině laktátu u aerobního zatížení o 31,8%. U výkonnostně slabšího probanda je rozdíl v hodnotách srdeční frekvence u aerobního prahu 8,5% a u anaerobního prahu 12, 2%. V tomto ohledu se potvrzuje naše druhá hypotéza vyššího procentního bodu, než je 5% u ANP. Ovšem rozdíl v anaerobním prahu u výkonu (watt) činí pouze 1,4% a právě tato skutečnost naši druhou hypotézu vyvrací....
|
|
|
Běžecká příprava triatlonisty (Přehledová studie)
Řehák, Martin ; Kaplan, Aleš (vedoucí práce) ; Červinka, Pavel (oponent)
Název práce: Běžecká příprava triatlonisty Zpracoval: Martin Řehák Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Aleš Kaplan, Ph.D. Cíle práce: Cílem této bakalářské práce je prostudování odborných publikací, tréninkových dokumentů, metodických textů a následné vypracování přehledové studie na téma běžecká příprava triatlonisty. Metodika práce: K vytvoření této závěrečné práce byla použita metoda přehledové studie, která vznikala na základě analýzy dostupné odborné literatury, tréninkových dokumentů a článků z mnoha informačních zdrojů, včetně odborných bibliografických databází. Výsledky práce: Prostudováním více jak čtyřiceti různých literárních zdrojů a vytvořením této závěrečné práce formou přehledové studie vznikl ucelený text, shrnující rozptýlené informace na téma běžecké přípravy triatlonisty, z něhož vyplývá, že v metodickém pojetí se neliší náhled na běžeckou přípravu u autorů starších publikací a současných autorů, kteří vyznávají moderní přístupy. Dále vyplynulo, že neodborné a volně dostupné tréninkové plány z internetových zdrojů jsou nepoužitelné pro využití v praxi ani pro amatérské sportovce. Klíčová slova: Triatlon, běh, běžecký trénink, technika běhu, běžecká diagnostika, triatlonový trénink, sportovní trénink, zátěžové testy, běžecká obuv
|
|
|
Porovnání subjektivního a objektivního vnímání únavy v plavání a běhu na úrovni aerobního a anaerobního prahu u elitních triatlonistů
Fisenko, Ondřej ; Kovářová, Lenka (vedoucí práce) ; Daďová, Klára (oponent)
Název: Porovnání subjektivního a objektivního vnímání únavy v plavání a běhu na úrovni aerobního a anaerobního prahu u elitních triatlonistů Cíle: Cílem práce je porovnat subjektivní a objektivní vnímání únavy v plavání a běhu na úrovni aerobního a anaerobního prahu a posoudit vhodnost použití subjektivního hodnocení jako jednu z možností řízení fyzického zatížení u elitních sportovců. Metoda: Výzkumný soubor tvořila skupina profesionálních triatlonistů zařazená v reprezentačním výběru kategorie K23. Srdeční frekvence byla měřena pomocí sporttesteru. Hodnotu aerobního a anaerobního prahu byla zjištěna pomocí laktátové křivky metodou Free Freiburg (Simon). Subjektivní hodnocení proběhlo za využití Borgovy RPE stupnice. Pro hodnocení statistické významnosti rozdílů byl využit párový T-test. Výsledky: Bylo zjištěno, že hodnoty Borgovy RPE škály nevykazují statisticky významný rozdíl mezi plaváním a během na prahu aerobním (p=0.16) ani anaerobním (p=0.63). V hodnotách laktátu rovněž neexistuje statisticky významný rozdíl mezi plaváním a během v úrovni aerobního (p=0.84) ani anaerobního (p=0.84) prahu. Oproti tomu při porovnání parametru srdeční frekvence existuje statisticky významný rozdíl mezi během a plaváním při zatížení na úrovni aerobního (p=0.00) i anaerobního prahu (p=0.01). Klíčová slova: RPE,...
|
|
|
Stanovení křivky kritického výkonu v plavání u triatlonistů
Zikmund, Jan ; Kovářová, Lenka (vedoucí práce) ; Horčic, Josef (oponent)
Název: Stanovení křivky kritického výkonu v plavání u triatlonistů Cíle: Porovnání křivky kritického výkonu u plavců a triatlonistů různých výkonnostních kategorií Metody: Práce je výzkumného charakteru. Výzkum probíhal v laboratořích FTVS UK a k měření testů byl využit plavecký trenažer Biokinetic. Testů se zúčastnili elitní plavci a triatlonisté a hobby triatlonisté. Sportovci absolvovali celkem 4 testy. 1.test - 10 kraulových záběrů, 2.test - 20 kraulových záběrů, 3.test - 50 kraulových záběrů a 4.test - 200 kraulových záběrů. Získaná data byla zpracována pomocí nepárového T-testu a byly zaznamenány pomocí grafů a tabulek v programu Excel a Word. Pro statistické zpracování jsme použili program PASW Statistics 18. Výsledky: Zjistilo se, že nejsou téměř žádné rozdíly v podaných výkonech při testech na Biokineticu mezi plavci a triatlonisty. Hobby triatlonisté podali totožné výkony jako elitní triatlonisté. Největší rozdíl ve výkonech byl mezi hobby triatlonistkami, které velmi zaostávaly za elitními triatlonistkami i plavkyněmi. Klíčová slova: Kritický výkon, plavání, triatlon, Biokinetic, testování
|
|
|
Výkony závodníků v dlouhém triatlonu v závislosti na pohlaví a věkové kategorii
Blahovcová, Adéla ; Pokorná, Jitka (vedoucí práce) ; Čechovská, Irena (oponent)
Název: Výkony závodníků v dlouhém triatlonu v závislosti na pohlaví a věkové kategorii. Cíle: Hlavním cílem této práce je posoudit hodnotu výkonů plavecké části dlouhého triatlonu v období 2005-2014 (deset let). Budeme pracovat se třinácti věkovými kategoriemi od 18 let do 80 a více let, a to jak s výsledky žen, tak i s výsledky mužů. Metody: V naší práci jsme použili metodu studia dokumentů, analýzy a komparace dat. Metodu analýzy jsme aplikovali v rozboru plavecké části v jednotlivých kategoriích, pohlaví a letech. Výsledky: Na základě metody studia dokumentů, analýzy a komparace dat bylo zjištěno, že časy účastníků Ironman za posledních deset let jsou velmi variabilní, nezaznamenali jsme viditelné zhoršení nebo viditelné zlepšení. Extrémní plavecké výkony jsou schopni podávat na srovnatelné úrovni muži a ženy ve věku 25-40 let. Muži v letech 18-54 mají lepší výsledky než ženy a to zhruba o 6-15%. Ve starších kategoriích 55-80+ se rozdíl zvětšují a to až o 15 a více %. Nesilnější kategorií u mužů je kategorie 30-34 u žen pak 25-29. Klíčová slova: triatlon, Ironman, plavaní, výkonnost
|
|
|
Analýza aktuálního psychického stavu před a po závodě v triatlonu
Walter, Jan ; Kovářová, Lenka (vedoucí práce) ; Horčic, Josef (oponent)
Název: Analýza aktuálního psychického stavu před a po závodě v triatlonu Cíle: Cílem této práce je zjistit, jak se bude lišit aktuální psychický stav závodníka před a po závodě v dlouhém triatlonu v dimenzích napětí, deprese, hněv, vitalita, únava a zmatek a jaký má psychický stav vliv na subjektivní vnímání dosaženého výkonu. Metoda: Pro diagnostiku aktuálního psychického stavu před a po závodě v triatlonu použiji standardizovaný psychologický dotazník POMS (Profile of Mood States - short form). Pro hodnocení statistické významnosti rozdílů mezi výsledky triatlonistů dosaženými před a po závodě v dlouhém triatlonu použijeme neparametrický t - test pro dva závislé soubory. Výsledky: Výsledky ukázaly, že hodnoty v dimenzi únava se po závodě podle očekávání výrazně zvýšily. Podle předpokladu se hodnoty v dimenzi napětí výrazně snížily. U ostatních dimenzí se průměrné hodnoty statisticky významně nelišily. V dimenzi deprese a hněv průměrné hodnoty mírně klesly. V dimenzi zmatek hodnoty mírně vzrostly a u dimenze vitalita hodnoty mírně klesly. Po provedení Spearmenova koeficientu pořadové korelace jsme zjistili, že statisticky významný vztah mají k subjektivnímu hodnocení výkonu po závodě emoce opotřebovaný, podrážděný, popletený a roztržitý a utahaný. Klíčová slova: triatlon, psychický stav, emoce,...
|
|
|
Porovnání obecných a specifických tréninkových ukazatelů u sportovců zařazených do systému SCM v cyklistice a triatlonu (kazuistická studie)
Řenč, Tomáš ; Šafránek, Jiří (vedoucí práce) ; Kovářová, Lenka (oponent)
Název: Porovnání obecných a specifických tréninkových ukazatelů u sportovců zařazených do systému SCM v cyklistice a triatlonu (kazuistická studie) Cíle: Cílem práce je porovnat objem tréninku v obecných a specifických tréninkových ukazatelích u reprezentace cyklistů a triatlonistů v kategorii junioři a v kategorii do 23 let. Metody: V naší práci jsme použili kvalitativní i kvantitativní metody. Pro zpracování obecných a specifických tréninkových ukazatelů jsme použili grafické zpracování v programu Excel. Srovnání mezi cyklisty a triatlonisty pomocí přepočtu triatlonových kilometrů na cyklistické je vyobrazeno pomocí spojnicového grafu. Analyzovali jsme tréninkové deníky a rovněž pokusili nalézt, v čem spočívají hlavní rozdíly v objemu tréninku cyklistů a triatlonistů. Výsledky: Zjistili jsme, že specifické a obecné tréninkové ukazatele cyklistů a triatlonistů se liší v počtu najetých kilometrů a natrénovaných hodin. Dále jsme zjistili, že kategorie do 23 let má větší tréninkový objem v počtu najetých kilometrů a natrénovaných hodin než kategorie juniorů. Ukázalo se, že triatlonista díky třem disciplínám věnuje tréninku více času. Může to být o deset až dvacet procent, záleží na vzdálenosti sportovních zařízení. Klíčová slova Triatlon, cyklistika, tréninkové ukazatele
|
|
|
Možnosti využití přístroje Myotest pro hodnocení techniky běhu
Babicová, Eva ; Kovářová, Lenka (vedoucí práce) ; Horčic, Josef (oponent)
AUTOR PRÁCE: Bc. Eva Babicová VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Lenka Kovářová, Ph.D., MBA Název: Možnosti využití přístroje Myotest pro hodnocení techniky běhu Cíle: Cílem této práce je provést pilotní ověření možností přístroje Myotest a na základě získaných výsledků a prostudovaných materiálů zhodnotit možnosti jeho praktického využití pro hodnocení techniky běhu. Metody: Diplomová práce má charakter seznamovací studie. V práci je použito rešerše dostupné literatury zabývající se danou problematikou a přístrojem Myotest. Následně bylo provedeno terénní měření, kterým byla data získaná rešerší literatury ověřena. Výsledky: Výsledky byly zpracovány pomocí programu MS Excel a analýzou naměřených výsledků byly stanoveny možnosti využití přístroje pro praxi. Přístrojem Myotest PRO je možné analyzovat parametry techniky běhu, např. rychlost, délku a frekvenci kroku, vertikální pohyb těžiště, úhel vzletu a dopadu, reaktivitu či pravidelnost běžeckého kroku. Výsledky jsou zařízením vyhodnoceny jako průměrné hodnoty testovaného úseku. Na základě analyzovaných parametrů techniky běhu bylo možné odlišit běžce různých výkonnostních úrovní. Vzhledem k malému počtu testovaných probandů není možné zobecňovat výsledky na širší populaci. Klíčová slova: analýza, běžecký krok, software, triatlon, technika běhu, Myotest
|
host ::
RSS.