|
|
Vlastnosti rekultivovaných povodí a jejich vliv na chemismus odtékající vody
Hurychová, Renata ; Přikryl, Ivo (vedoucí práce) ; Rojík, Petr (oponent)
Po skončení hydrické rekultivace z monitorovaného zdroje napouštění jsou uměle vytvořená jezera napájena vodou z vlastního povodí. Voda z vlastního povodí však není tak systematicky monitorována jako voda ze zdrojů pro zatápění a v nově vzniklém vodním útvaru. Práce se snaží shrnout poznatky o vývoji uměle vybudovaného povodí v těžební lokalitě a objasňuje rozdílnosti mezi jednotlivými povodími. Dále se práce zabývá vlastnostmi odtékající vody, která napájí Chabařovické jezero (Milada) vzniklé hydrickou rekultivací těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice. Zkoumaná povodí mají různou plochu, svažitost, vegetační kryt, se kterým je spjata distribuce látek. Tyto faktory značně ovlivňují vlastnosti vod v přítocích. Bylo zjištěno, že přítoky z vlastního povodí mají vysokou koncentraci rozpuštěných látek a dochází tak k nežádoucímu obohacování jezera. Zvlášť problematické jsou vysoké koncentrace síranů a dusičnanů, které ve všech přítocích, kromě jediného, překračují limity pro povrchové vody. Vysoké koncentrace látek se postupem času snižují. Jednotlivé přítoky se mezi sebou liší a hlavní faktor, který ovlivňuje vlastnosti vod je sklon, charakter koryta a podklad (navážka ornice).
|
|
|
Faktory ovlivnujici sukcesi v rekultivovanych lomech
Valoušková, Martina ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Lámání vápenců v chráněných krajinných oblastech je fenoménem dnešních dnů a zároveň obrovským problémem. Nároky na množství a kvalitu vápence neustále stoupají a tím i tlak na rozšiřování dobývacích prostorů, které se nachází v areálech s výrazným krajinným a kulturním bohatstvím. O to větším problémem je následné navrácení poškozeného území zpět do přírodních koloběhů, ze kterých bylo násilně vytrženo. Neznámou je, zda je lepší postupovat formou rekultivací či pozvolnou obnovou; ponecháním území svému vlastnímu osudu - spontánní sukcesi. V mé bakalářské práci se budu věnovat problematice spontánní sukcese v rekultivovaných lomech a faktorům, které ji ovlivňují. Je důležité zjistit, jakým způsobem se rostliny dokážou šířit na opuštěné, volné plochy po těžbě, kde budou primárními kolonizátory. Na lokalitě Čeřinka v Českém krasu již probíhá terénní výzkum, který má za úlohu zjistit, zda a do jaké míry jsou rostliny schopny se šířit z mateřské lokality. Výzkum by měl prokázat, jaké překážky jim v tom brání (např. půdní poměry, kompetice okolních druhů, vodní režim či disturbance) a jak by bylo možné toto šíření urychlit či zjednodušit. Výzkum se provádí pravidelným fytocenologickým snímkováním dvakrát za vegetační sezónu. Klíčová slova: spontánní sukcese, lomy, Český kras, těžba, rekultivace, faktory
|
|
|
Těžba roponosných písků v kanadské provincii Alberta a její dopad na životní prostředí
Šídová, Kateřina ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o těžbě roponosných písků v kanadské provincii Alberta a jejím dopadu na životní prostředí. Kanadská ložiska roponosných písků představují 3. největší zásobu ropy na světě. Tyto zásoby byly odhadnuty na 168, 7 miliard barelů ropy. V úvodní části práce je stručně charakterizován vznik ropy, včetně ložisek roponosných písků. Hlavní část bakalářské práce se však zabývá 4 hlavními ložisky v provincii Alberta, která se navzájem liší nejenom fyzikálně - chemickými vlastnostmi obsažené ropy (např. specifickou hustotou), ale i vlastnostmi úložných poměrů, které vedou k odlišným způsobům těžby, z nichž jsou představeny hlavní metody. Mezi tyto metody patří povrchová těžba, která je zároveň nejviditelnějším důkazem dopadu těžby na krajinu, a proto jsou hlavní problémy životního prostředí představeny jejím prostřednictvím.
|
|
|
Rozdíly v řešení sporů o námořní teritoria v oblastech s energetickými surovinami
Bančanský, Andrej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Energetická bezpečnost je významným fenoménem současného světa. Řada nalezišť ropy a zemního plynu se nachází na mořském dně. Přesun těžby do hlubších a od břehu vzdálenějších míst může znovu vyvolávat otázky vlastnictví těchto ložisek. Existují světové regiony, kde tyto spory o vedení hranic námořních teritorií eskalují do podoby řady střetů a incidentů. A jsou jiné oblasti, kde se státy dohodnou a na těžbě kooperují. Cílem této práce je pokusit se určit, které faktory vedou k tomu, že konkrétně v Jihočínském moři vedou neshody o hranice námořních teritorií k eskalaci sporů, ve srovnání s regiony Severního moře a Karibského moře, kde jsou spory řešeny či utlumeny. Tyto faktory jsou představovány šesti proměnnými, které vycházejí ze tří teorií: z realismu, idealismu a konstruktivistické teorie mezinárodních vztahů. První část práce popisuje historický vývoj současného mezinárodního námořního práva týkajícího se teritoriálního rozdělení světových moří. Dále následuje popis tří případových oblastí. V druhé části jsou rozebrány teoretické základy zkoumaných faktorů. V následujícím oddíle jsou tyto faktory/proměnné analyzovány v konkrétních případech a jsou jim přiřazeny hodnoty. Na závěr je z výsledných hodnot proměnných určeno pomocí Millových metod, který faktor může s největší pravděpodobností...
|
|
|
Arsen v letokruzích na As kontaminovaných plochách
Svoboda, Ondřej ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Vaněk, Aleš (oponent)
Kutná Hora a její okolí je oblast, postižená těžbou Ag, později Pb - Zn rud, trvající několik století. Důsledkem těžby jsou extrémní koncentrace některých prvků, především As, ve vodách, půdách i rostlinách, na ní rostoucích. Cílem této práce bylo studium prvkového složení půd a letokruhů, včetně procesů probíhajících mezi půdou a rostlinami na kontaminované i nekontaminované lokalitě. Prvkové složení (V, Cr, Mn, Fe, Co, Cu, Zn, As, Cd, Sb, Tl, Pb) bylo stanoveno v půdách a letokruzích borovice lesní (Pinus sylvestris) pomocí ICP - MS. Naměřené koncentrace prvků ukazují na znečištění půd i letokruhů vlivem důlní a hutnické činnosti. Nejvyšší koncentrace As v půdě byly zjištěny na kontaminované lokalitě (Kaňk), hodnota As v hloubce 40 - 50 cm dosahovala 14 977 mg/kg. Důvodem je situování lokality na haldy, kde byly ukládány odpady z těžby a zpracování rud, společně s minerály obsahující As a jejich zvětráváním došlo ke kontaminaci půd. Na nekontaminované lokalitě (Sukov) byla naměřena maximální koncentrace As v půdě 124,38 mg/kg v hloubce 5 - 10 cm. Důvodem je kontaminace lokality prachem z okolí, kdy vzdálenost k lokalitě Kaňk je 1,2 km. Nejvyšší koncentrace As v letokruzích byly naměřeny na kontaminované lokalitě (Kaňk), kde hodnota As v kůře vzorku K 2/12 byla 2,12 mg/kg. Na nekontaminované...
|
|
|
Těžba černého uhlí v ČR
Vínovský, Jan ; Škorpík, Jiří (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
V průběhu historie byla těžba uhlí dominantou 19. a zejména pak 20. století. Období útlumu těžby započalo již v 90. letech. Mezi lety 1990 – 2019 tak došlo k poklesu o 88,13 %, konkrétně z 30 714 kt na 3 645 kt vytěženého uhlí ročně. V současnosti fungují pouze čtyři činné doly a další dva jsou v konzervačním stavu. Prognóza pro budoucnost odvětví je značně nepříznivá. Kromě ekonomické krize dochází i zásoby vytěžitelného uhlí, které se v současnosti pohybují kolem 25 000 kt. Aktuálně je naplánované ukončení těžby na dolech ČSA a Darkov na přelomu let 2020 a 2021, Doly ČSM by se měly uzavřít nejpozději do roku 2022, čímž bude těžba černého uhlí na území Moravskoslezského kraje i celé ČR zcela ukončena.
|
|
|
Assessment of the effect of mining on the ecosystem: A comparative study of the Czech Republic and Obuasi in the Amansie District of Ghana
Twumasi, Peter
Hlavním faktorem pro udělování povolení k těžbě zlata a posilování těžebního průmyslu v Ghaně bylo zvýšení množství aktivit vytvářejících pracovní příležitosti v zemi, aby došlo k růstu finančního bohatství a zmírnění znepokojující míry nezaměstnanosti. Navzdory pozitivnímu příspěvku těžby k národnímu hospodářství ale dochází k negativním dopadům na ekosystémy, a to zejména na územích, kde těžba probíhá. Cílem této studie je zhodnotit a porovnat, jak těžební aktivity ovlivňují okolní ekosystémy v obci Obuasi (Ghana) a České republice, a definovat logická opatření k omezení negativních dopadů. K analýze dat byla použita kvantitativní metoda prostřednictvím metod průměru a směrodatné odchylky, načež byla výsledná data prezentována pomocí statistických nástrojů, jako jsou tabulky a procenta. Výsledky ukázaly, že těžební činnost ovlivňuje všechny aspekty ekosystému, včetně kvality vody, vegetace a půdy, krajinu jako celek a také sociálně-ekonomický život obyvatel žijících v hornických komunitách a blízkém okolí.
|
|
|
Těžební vyrovnanost jako základ stabilního lesnického hospodaření
Kunz, Radek
Cílem práce bylo posoudit stávající stav majetku společnosti Lesy pod Javorníkem s. r. o. z pohledu těžební vyrovnanosti a navrhnout v následujících třiceti letech kroky, směřují k její optimalizaci. Při modelování byla využita data lesního hospodářského plánu a lesní hospodářské evidence. Na základě těchto dat byly vypracovány modely probírkových intenzit, sloužící k odvození výše předmýtních těžeb. Následně byly za pomocí ukazatelů těžební procento a normální paseka vypracovány tři odlišné scénáře. V těchto scénářích byly rozdílným způsobem stanoveny výše mýtních těžeb. Celkové výše decenálních těžeb, předmýtní a mýtní těžby stanovené podle těchto tří scénářů, byly vzájemně porovnány. Z hlediska těžební vyrovnanosti byl jako nejvhodnější vyhodnocen třetí scénář. V tomto scénáři byla výše mýtní těžby stanovena odlišně od současné právní úpravy, a právě tento scénář vede k zajištění plynulosti celkových těžeb.
|
|
|
Vliv těžby na krajinný ráz
Bezděková, Tereza
Bakalářská práce se zabývá tématem vlivu těžby na krajinný ráz. Literární rešerše řeší hodnocení krajinného rázu a možnosti obnovy posttěžební krajiny se zaměřením na využití přírodě blízké obnovy v čedičových lomech. Získané informace jsou následně aplikovány v Analytické části práce na modelovou lokalitu v katastrálním území obce Libochovany v Českém středohoří. V řešeném území je dle metodiky Bukáček a Matějka (1999) vyhodnocen krajinný ráz a vliv, který na něj těžba v kamenolomu Libochovany v minulosti měla a stále má. Do hodnocení jsou, dle myšlenek Evropské úmluvy o krajině, začleněni také obyvatelé v podobě řízené diskuze. Na základě výsledků z Analytické části byly pro území vydefinovány limity, hodnoty a problémy, ze kterých vycházejí základní východiska návrhu. Návrhová část se zaměřuje nejen na obnovu charakteristických znaků krajinného rázu, ale také řeší možnost rekreačního využití prostorů lomu a jeho efektivnější začlenění do okolní krajiny a života místních obyvatel. Toho se návrh snaží docílit pomocí přírodě blízké obnovy, při níž je pracováno s řízenou sukcesí a výsevem semen z blízkých lokalit lomu. Rekreační program je navržen s respektem ke krajinnému rázu a přírodním podmínkám a poutavým způsobem se snaží zpřístupnit prostor lomu především místním obyvatelům.
|
|
|
Drtiče kuželové
Polách, Martin ; Pokorný, Přemysl (oponent) ; Malášek, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá kuželovými drtiči se zaměřením na výrobce a typy kuželových drtičů. Obsahuje teoretickou část s popisem principu drcení jednotlivými typy drtičů, rešeršní část s výrobci a popisem drtičů. Dále následuje navržení systému volby drtiče dle požadavků.
|
host ::
RSS.