Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 102 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Koloběh kadmia v životním prostředí
Bělohlávková Staffová, Petra ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Těžké kovy, mezi nimiž je i kadmium, patří ke kontaminujícím složkám životního prostředí. Se stále narůstajícím znečištěním dochází ke zvyšování obsahu těchto kovů ve vodě, v ovzduší i v půdě, kde se zapojují do potravního řetězce a následně i potravy člověka. Kadmiu je věnována značná pozornost pro jeho toxikologické vlastnosti. Stejně tak monitorování kadmia je v České republice poměrně rozsáhlé. Dochází k legislativním opatřením týkající se nejen povolených množství kadmia ve vzduchu, ve vodě, v půdě, ale i v potravinách a je omezováno i jeho použití v průmyslu. Nadále jsou rozvíjeny metody jeho stanovení. V této práci byla věnována pozornost spektrofotometrickému stanovení a některým elektroanalytickým metodám, dále pak spektrometrickým metodám, především atomové absorpční spektrometrii a atomové emisní spektrometrii, které patří v současné době k nejpoužívanějším.
Transportní vlastnosti hydrogelových systémů na bázi dextranu
Vyroubal, David ; Kalina, Michal (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem transportních vlastností hydrogelových systému na bázi dextranu. Cílem práce je prozkoumat jejich schopnost absorbovat a uvolňovat navázanou látku. Jako sonda pro zkoumání transportních vlastností těchto systémů byla použita nilská červeň. Všechny hydrogely byly připravovány tzv. „mokrou cestou“, kdy se nejprve připraví zásobní roztoky dextranu a tenzidů a následně se smíchají za vzniku gelu. Nilská červeň byla vždy rozpuštěna v zásobním roztoku tenzidu a při smíchání se vytvářely zabarvené gely. Takto bylo vytvořeno několik typů gelů, které se lišily koncentrací použitého tenzidu a nilské červeně. Supernatanty byly poté spektrofotometricky měřeny po různých časových intervalech. Pro prostudování transportních vlastností ve více prostředích byl původní supernatant po přípravě hydrogelů vyměněn za roztok tenzidu nebo za fyziologický roztok.
Optické stanovení stavu nabití průtokových vanadových článků
Šacl, Vojtěch ; Chladil, Ladislav (oponent) ; Novák, Vítězslav (vedoucí práce)
Zkoumaným předmětem této diplomové práce je studium vlastností vanadového redukčně oxidačního článku (VRB), zejména elektrolytu. Zaměření je aplikováno na stav nabití tohoto článku a jeho měření pomocí optických metod. Při různém stavu nabití se mění oxidační číslo vanadu a s tím i výsledná barva elektrolytu. Pomocí metody spektrofotometrie je tato charakteristická vlastnost vystavena měření. Základem úspěšného měření bylo se seznámit s obsluhou měřícího systému. Úvodní praktické měření bylo provedeno na exemplárních fóliích. Měřením vanadového článku byly získány hodnoty absorbance, jež byly použity ke stanovení stavu nabití.
Stanovení tenzidů v odpadních vodách
Švec, Pavel ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tenzidy patří mezi povrchově aktivní látky mající schopnost snižovat povrchové napětí; této vlastnosti je využíváno k odstraňování nečistot. Práce je zaměřena na stanovení tenzidů v odpadních vodách, do nichž se tyto látky dostávají z různých čistících a pracích prostředků. V teoretické části je uvedeno základní rozdělení tenzidů, dále jejich vlastnosti a požadavky legislativy ČR na jejich obsah v odpadních vodách. Dále jsou zde popsány vybrané analytické postupy pro stanovení anionaktivních, kationaktivních a neionogenních tenzidů v odpadních vodách. Závěr práce tvoří zhodnocení výsledků měření koncentrace tenzidů na přítoku a odtoku odpadní vody z čistírny odpadních vod situované v areálu Veterinární a farmaceutické univerzity Brno a odpadní vody odebrané z neutralizační stanice FCH VUT v Brně. Pro stanovení aniontových tenzidů byly použity dvě metody, rozhodčí metoda s využitím methylenové modři a metoda mobilní analytiky, která je založena na chemické reakci mezi sledovanou látkou a chemickým činidlem, která vede ke vzniku barevné sloučeniny vhodné ke spektrofotometrickému stanovení.
Koprodukce polyhydroxyalkanoátů a violaceinu s využitím vybraných zástupců rodu Janthinobacterium
Uhrová, Kateřina ; Mravec, Filip (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaobírá studiem vhodných podmínek pro kultivaci bakterií vybraných rodů Janthinobacterium, konkrétně kmene CCM 160 a CCM 1888 a rodu Iodobacter fluviatilis kmene CCM 3308 z České sbírky mikroorganismů. Byly zkoumány nejideálnější podmínky pro růst bakterií. Cílem práce bylo nalézt nejideálnější produkční médium, kultivační objem, teplotu a podmínky v podobě submerzní a statické kultivace. Zároveň byl z používaných kmenů vybrán jeden, který se jevil jako nejlepší producent sledovaných metabolitů. Při kultivaci byla pozorována produkce fialového pigmentu violaceinu a polyhydroxyalkanoátů. Violacein byl extrahován pomocí methanolu a koncentrace obsahu vyprodukovaného violaceinu se měřila pomocí UV/VIS spektrofotometrie. Obsah PHA byl zjišťován pomoci plynové chromatografie. Údaje se mezi sebou porovnávaly a bylo zjišťováno, zdali se produkce obou metabolitů navzájem ovlivňuje. Dále byla provedena kultivace na pevném nosiči, která se v produkci violaceinu osvědčila více než v tekutém médiu. Tento typ kultivace by mohl v budoucnu vést ke komerční produkci violaceinu, který má řadu zajímavých vlastností. Pomocí multiplexní PCR byly u studovaných kmenů identifikovány geny 16S rRNA a phaC.
Senzorická analýza jako prostředek zvýšení transparentnosti analytických metod využívaných při praktické výuce chemie
Kocichová, Kristýna ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Kolář, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje využití senzorické analýzy ve výuce chemie. V rámci v teoretické části je nejprve popsána senzorická analýza: její historie, základní metody, principy, zásady a postupy při analýze roztoků. V této práci byla pozornost věnována třem základním chutím: slané, kyselé a hořké. Senzorické zkoumání vzorků daných chutí je dále spojeno se základními analytickými metodami, jejichž využití lze nalézt v praktické výuce chemie, zejména pak na přiblížení principů konduktometrie, spektrofotometrie a potenciometrie. Následně se zabývá problematikou výuky přírodních věd: jazykovou obtížností a náročnosti učení se přírodním vědám. Cílem této bakalářské práce byl pokus o zvýšení transparentnosti analytických metod při praktické výuce chemie prostřednictvím metod senzorické analýzy. V návaznosti na předchozí práce, jež se touto problematikou zabývaly, byly navrženy a pilotovány tři aktivity kombinující senzorickou analýzu s prací se školními senzory. Tento postup dává možnosti zvýšit především zájem a motivaci žáků o chemii, následně vést žáky k vlastnímu přemýšlení, nalézání nových řešení, ke schopnosti práce s přístroji v rámci analytických metod a k ověření a srovnání výsledků měření. Aktivity byly ověřeny na studentech studijního oboru učitelství chemie. Na základě jejich podnětů...
Analýza kvality vody s využitím kolorimetrie
Kovaldová, Eliška ; Zumberg, Inna (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou kvality vody s využitím kolorimetrie. Součástí práce je seznámení s fyzikálními a chemickými parametry vody, dále s optickými metodami, mezi něž patří fotometrie, spektrofotometrie a kolorimetrie, a úvod do regresní analýzy. Na tyto metody a analýzu navazuje praktická část měřením pH, dusičnanů a tvrdosti vody pomocí spektrofotometru a senzoru viditelného světla AS7262 s vývojovou deskou SparkFun. V závěru práce je porovnání absorpčních spekter, kalibračních křivek a parametrů lineární regrese obou metod.
Zpracování nálevu z kysaného zelí s cílem zvýšení stability a spotřebitelské přijatelnosti produktu
Kohoutová, Lenka ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Hoová, Julie (vedoucí práce)
V rámci této diplomové práce byly řešeny možnosti vývoje ovocno-zeleninových šťáv s obsahem zelné šťávy, charakterizace jejich nutričních a senzorických kvalit, jejich stabilita a možnost obohacení vybraných kombinací pasterovaných šťáv s přídavkem probiotické kultury Lactobacillus plantarum. Na základě senzorické analýzy byly vybrány nejlepší kombinace ovocno-zeleninových šťáv, které byly skladovány po dobu 30 dní při teplotě 8 °C. U skladovaných vzorků byly během skladování sledovány změny vybraných parametrů. Spektrofotometricky byly stanoveny parametry antioxidační aktivity, obsah celkových polyfenolů, flavonoidů, celkových ve vodě rozpustných sacharidů a redukujících sacharidů; pomocí HPLC byla stanovena kyselina mléčná a L-askorbová, pomocí průtokového cytometru byl stanoven počet probiotických buněk, dále bylo měřeno pH. Viabilita probiotik byla na konci experimentu ověřena kultivačním testem. Hodnoty antioxidační aktivity a celkový obsah polyfenolů se během pozorování příliš neměnily. Naopak k výrazným změnám docházelo u obsahu celkových a redukujících sacharidů a celkových flavonoidů. Bylo zjištěno, že v průběhu 14 dní dochází k zachování probiotické viability a následně dochází k jeho poklesu. Z hlediska zachování co největšího obsahu probiotika by bylo vhodné probioticky obohacené šťávy skladovat při teplotě 8 °C maximálně 14–19 dnů. Nejvyšší viabilita byla pozorována u vzorku JHM (obsahujícím jablečnou, hruškovou, mrkvovou a zelnou šťávu ve stejném poměru). Navzdory zjištěné nízké viabilitě probiotické kultury, zůstávají tyto navrhované funkční potraviny nutričně, chuťově i vzhledově zajímavými produkty, které mohou napomoci k popularizaci konzumace netradičních lokálních potravin.
Antioxidační parametry modelového výrobku z ovoce
KRATOCHVÍLOVÁ, Lenka
Obsah hlavních komponent (anthokyanů, kvercetinu, chlorogenové kyseliny, L-askorbové kyseliny, rutinu, celkových polyfenolů) byl zjišťován v sirupu z plodů bezu černého (Sambucus nigra L.) pomocí spektrofotometrie, nebo vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Dále byla zjišťována antioxidační aktivita tohoto sirupu pomocí tří metod: ABTS, FRAP, DPPH. Výsledky měření byly statisticky zpracovány a porovnávány pomocí korelační analýzy, konkrétně pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Bylo zjištěno, že připravený výrobek obsahuje 2160 mg/kg anthokyanů, 201 mg/kg rutinu, 26 mg/kg chlorogenové kyseliny a 679 mg/l celkových polyfenolů. Volný kvercetin nebyl nalezen. Obsah L-askorbové kyseliny v původních bezinkách byl poměrně nízký a z tohoto důvodu byl sirup pro studijní účely obohacen touto látkou v množství 0,5% (m/m), aby bylo možno studovat souvislosti jeho obsahu s ostatními látkami. Ze statistického zpracování je zřejmé, že koncentrace chlorogenové kyseliny koreluje s antioxidační aktivitou měřenou pomocí metody FRAP a koncentrace celkových polyfenolů s antioxidační aktivitou měřenou pomocí metody DPPH.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 102 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.