|
|
Nová scéna Besedního domu Vyškov - novotvar v historickém prostředí
Žvak, Ondřej ; Plášil, Jiří (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Hlavním cílem při zpracování studie bylo vytvoření nového sálu o kapacitě cca 600 diváků. Při mém návrhu jsem kladl důraz hlavně na multifunkčnost sálu, který tak může být využíván pro různé kulturní akce jako je divadlo, plesy, výstavy, přehlídky a podobné aktivity. Dále pak na zajištění kvalitního zázemí souvisejícího s multifunkčním sálem. Jako důležitou součást projektu považuji zkulturnění okolí navrhovaného objektu. Vzhled budovy nové scény je silně ovlivněn stísněným prostorem pro výstavbu. S ohledem na těsné sousedství historických budov (kostel Nanebevzetí Panny Marie, fara, Besední dům) byl objekt navržen minimalisticky jako bílý blok s plochou střechou s prolehčeným prvním a druhým podlažím. Členění fasády navazuje na stávající Besední dům. Jednotlivé patrové bloky jsou navzájem asymetricky posunuty tak, že druhé a třetí patro koresponduje se zalomením uliční čáry, přičemž přízemí podélně navazuje na původní Besední dům a vytváří tak podloubí. Interiér nové scény je také záměrně minimalistický, aby lépe vynikla kulturní náplň, pro kterou návštěvník do budovy přichází. Použity jsou světlé barvy (bílá, světle šedá) a omezený počet materiálů (omítka, beton, mramor, sklo, dřevo). Dominantním prvkem interiéru se ve foyer stává kazetová konstrukce železobetonového stropu, která záměrně není kryta podhledem. Také svislé lamely pohyblivého zastínění oken vytváří zajímavé světelné efekty. Monolitické schodiště s protisměrně rozepjatými rameny působí jako konstrukční socha.
|
|
| |
|
|
Brněnské nábřeží - rehabilitace brněnských řek a jejich blízkého okolí
Vrba, Petr ; Řehák, Filip (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce „Brněnské nábřeží - rehabilitace brněnských řek a jejich blízkého okolí“ je vytvořit urbanistický návrh v Brně Zábrdovicích na východním nábřeží řeky Svitavy. Úmyslem je využít potenciál daného území a nabídnout možnost lukrativního bydlení u řeky s obchodním parterem, službami, volnočasovým parkem včetně multifunkčního hřiště a především přístupu k řece Svitavě. Řešené území, o rozloze 6,32 ha, je definované převážně ulicí Zábrdovickou a řekou Svitavou poblíž bývalého kláštera premonstrátů, který nyní slouží jako Vojenská nemocnice. V současnosti je území zastavěno převážně nízkopodlažními průmyslovými objekty se skladovací a expediční funkcí. Navržená zástavba plynule navazuje svou strukturou na již existující objekty na východním i západním břehu řeky Svitavy v podobě čtyř až šesti podlažních bloků, které jsou pro tuto oblast charakteristické. Park se napojuje na revitalizované východní nábřeží řeky Svitavy v místě nové pěší lávky spojující oba dva břehy a pobytových schodů. Ty slouží nejen jako místo pro setkávání a odpočinek, ale i jako protipovodňové opatření v případě nutnosti rozlivu vody. Podél řeky Svitavy je navržen chodník s uličním stromořadím a možností přístupu až k hladině řeky Svitavy.
|
|
|
PERLA Ústí nad Orlicí
Pelikánová, Zuzana ; Kyselka,, Mojmír (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Předmětem diplomového projektu je zpracování návrhu základní strategie konverze a revitalizace území areálu bývalé textilní továrny PERLA 01 v Ústí nad Orlicí. Samostatná architektonická studie, se zabývá využitím části areálu s nejcennějším a charakteristickým rysem. Studie navazuje na urbanisticko-architektonické řešení areálu. Areál je obehnán novými, či zachovanými objekty lemující hlavní komunikace. Uvnitř areálu jsou vytvořena veřejná prostranství se zklidněnou pěší zónou. Vybrané území se skládá z více objektů, které tvoří samostatně odlišné celky a vyznačují se vlastním charakterem. Hlavní myšlenkou je zachovat industriální vzhled budov, který odkazuje na významné historické období pro město, a také harmonické propojení s novými konstrukcemi, či budovami. První část areálu tvoří historické objekty v blízkosti dominantního komína, s převážně administrativní náplní, které jsou zachovány a rekonstruovány. Společně z rekonstrukcí bývalé kotelny a strojovny, které byly přetvořeny na společenský sál, bylo vytvořeno náměstí kolem komína s dominantními schodišťovými stupni, které tvoří reprezentativní vstup. Další část tvoří částečná rekonstrukce s demolicí a přestavbou starých hal, které jsou využité jako řemeslnické dílny a galerie s ponechánými šedovými střechami. V neposlední řadě, je vytvořena novostavba s komerční náplní, respektující okolní zástavbu a doplňující uliční čáru s krytým podloubím. Nové konstrukce se vyznačují industriálním vzhledem a to především použitím finálních povrchových úprav v pohledovém betonu či doplnění o kovovou fasádu z hliníkového perforovaného plechu, jakožto kontrast ke stávajícím rekonstruovaným objektům.
|
|
|
Dopravně-urbanistické řešení Černé louky v Ostravě
Slowik, Jiří ; Holcner, Petr (oponent) ; Všetečka, Martin (vedoucí práce)
Práce si klade za cíl vytvořit dopravně urbanistickou studii, která povede k zatraktivnění celé oblasti, ať už pro stálé či migrující obyvatelstvo, převede dopravu tak, aby co nejméně kolidovala s návštěvníky centra, ale zároveň zachovala jeho dobrou dostupnost a podpoří rozvoj pěších a cyklistických tras v návaznosti na okolní území. Dopravně-urbanistické řešení bude pracovat s územním plánem a studií města Ostravy a zároveň zohlední výsledky architektonicko-urbanistických soutěží a studií na danou lokalitu. Důraz bude kladen na vytvoření ekonomicky rozumného řešení s návazností na budoucí vývoj lokality, etapizaci výstavby a rychlou realizaci.
|
|
|
Zahradně architektonické úpravy obytných a pěších zón
Šindlerová, Jana
Tato práce se zabývá obytnými a pěšími zónami a jejich uplatněním a ztvárněním ve městě. Práce se skládá ze dvou základních částí -- textové části a praktické části. V první části byla prostudovaná dostupná literatura a navštíveny obytné a pěší zóny v zahraničních městech evropského formátu -- Budapešť, Vídeň a Krakov a domácích měst Praha a Brno. Z těchto navštívených zóny byly vyvozeny subjektivní závěry, které se pak střetávaly s objektivními závěry, kde jsou informace o dopravě, infrastruktuře, množství a umístění vegetačních prvků, mobiliáři a parkování. Tyto závěry autorka uplatnila při návrhu ve vybraném městě Nový Jičín. Druhá část práce je zaměřená na praktickou aplikaci získaných subjektivních i objektivních informací z první části, v reálné městské ulici. Pro praktickou část bylo vybráno město Nový Jičín, jako město s velkým potenciálem do budoucnosti. Byly udělány analýzy města Nový Jičín a analýzy vybraných ulic Husova a Novellara. Obě ulice jsou navrženy a dále zpracovány v půdoryse, řezopohledu, axonometrii a perspektivách.
|
|
|
Pěší pohyb ve struktuře města
Dokoupilová Pazderková, Kateřina ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Sklenář, Vavřín (oponent) ; Ing.arch.Jaroslav Tušer,CSc. (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Město bylo od pradávna místem, kde se lidé společně setkávali, žili a tvořili, a proto by měla v dnešní anonymní době role jednotlivců – obyvatel města růst. Úloha chodce jako jedince umožňujícího přímý kontakt tváří v tvář, jedince komunikujícího s okolím se stává nezbytnou součástí „živého“ města. Proto, aby město bylo funkční, je potřeba koncentrovat lidi a události, teprve potom se město stává městem lidí, městem místa, městem momentu. Definice městské udržitelnosti a životaschopnosti by měla být poměřována schopností města poskytnout kvalitní životní podmínky svým obyvatelům. Zahrnuje je to především vysokou kvalitu přírodního i umělého prostředí, dobré životní a pracovní podmínky, právo lidí na bydlení, práci, sociální služby a infrastrukturu. Dále by mělo chránit kulturní identitu města a poskytnout možnost participace při rozhodování ve městě. Dopravní provoz ovlivňuje ve velké míře narůstající Urban Sprawl, vytváří velké přepravní vzdálenosti a zvětšuje potřebu dopravy, především osobními automobily. Je zapotřebí vytvořit efektivní plánování s politikou inovativních dopravních systémů, které budou schopny redukovat potřebu dopravy. Můžeme konstatovat, že pěší doprava pro udržitelnost města má přínos v omezení suburbanizace, ve zmenšení podílu motorové dopravy a ve snížení rizika prostorové segregace. Je potřeba vytvořit města, kde se lidé pohybují a potkávají se, kde se mísí nejrůznější funkce a formy tak, aby nedocházelo k náhlým opouštění center a vzniku monofunkčních zón. Je důležité počítat s principem, že ulice jsou společenským prostorem. Prostorem nejen dopravním, ale především prostorem společenským. Navrhovat tedy kvalitní síť propojených, funkčních a bezpečných pěších tras mezi obytnými budovami a místními cíli tak, aby budovy umožňovaly výhled do ulice, což zvyšuje nejen bezpečnost, ale především propojuje dění těchto dvou světů. Vytvořit živé, pulsující město, kde pěší pohyb je tím spojujícím prvkem mezi stále se rozvíjejícím městem a zachováním života v něm, je obrovská výzva pro nás všechny.
|
|
|
Kulturně-společenské centrum Brno-přehrada /téma "Brno-město uprostřed Evropy"/
Říhová, Táňa ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Řešené území se nachází v okolí Brněnské přehrady, konkrétně od přístaviště lodní dopravy až po zátoku Rakovec. Projekt řeší propojení těchto dvou bodů pěší, cyklistickou a bezbariérově řešenou promenádou, která probíhá jak po břehu, tak i po vodě. V první části je řešeno území jako pěší zóna s budovami ve tvaru vln, které nabízí různé služby jako restaurační zařízení, informační centrum a hudební bar a další. Budovy vybíhají z terénu a jsou řešeny jako železobetonová konstrukce s ocelovými nosníky a jejich střechy jsou pochozí. Dále pěší a cyklistická stezka pokračují podél břehu a jsou od sebe odděleny terénním převýšením. Areál kulturně-společenského a sportovního centra se nachází v lokalitě výběžku stávající pláže Kozí Horka. V areálu je navrženo zázemí kulturního centra, podium a hlediště, café & snack bar, veřejné sprchy a wc, první pomoc, cyklo půjčovna a zázemí sportovišť. Tyto funkce jsou sdruženy do čtyř objektů řešených jako dřevostavba (lehký dřevěný skelet, sendvičové obvodové stěny s provětrávanou fasádou). Budovy jsou jednopodlažní s konstrukční výškou 4000 mm a bezbariérové. Podium a hlediště je řešeno nad vodou na kruhových molech pojízdných na kolejnicích. Tyto mola uzavírají od břehu dvě budovy do oblouku; jejich hmota je skryta za konstrukcí z ocelových nosníků pokrytých dřevěnými kulatinami (naplaveným dřevem) působící v pohledech ze břehu jako hnízdo vodního ptactva. Pěší a cyklistická promenáda pak pokračuje po břehu a je propojena přemostěním až k jachtařskému klubu.
|
|
|
Obytný soubor Brno-Řečkovice
Macečková, Eliška ; Havlík, Václav (oponent) ; Herzan, Radovan (vedoucí práce)
Území se nachází na severním okraji města Brna v městské části Řečkovice a Mokrá Hora a je situováno v rozvojových disponibilních plochách města v klínu mezi stávající zástavbou. Na jih od území leží areál bývalých vojenských kasáren. Řešené území je navržené jako obytná čtvrť s veřejnou vybaveností, administrativními prostory, sportovními plochami a plochami pro rekreaci. Stávající zástavba v území se skládá z řadových i samostatných rodinných domů. Nově navrhovaná zástavba je řešena převážně z blokových nízkopodlažních bytových domů do čtyř nadzemních podlaží. Na východě území navazují na původní zástavbu rodinné domy se zahradami. Území se nachází na severním svahu, proto je zvoleno optimální natočení bloků ke světovým stranám. Území je dostupné z východu ze sběrné místní komunikace na ulici Žilkova a ze západu z ulice Terezy Novákové. Stavby, které lemují ulici Terezy Novákové, jsou bariérové domy s funkcí občanskou, administrativní a částečně slouží pro bydlení. Těžiště území se přimyká k ulici Terezy Novákové. Jedná se o veřejný prostor s občanským vybavením, blízkou zastávkou MHD, podzemním parkovištěm a pěší zónou směřující do parku. Plochy pro rekreaci jsou umístěny na severu území, kde se nachází park a sportoviště. Mateřská škola je navržena v centrální klidnější části území, mezi zástavbou bytových a rodinných domů. V území se nachází také základní umělecká škola, domov důchodců a kulturní sál. Kromě obslužných komunikací jsou zde navrženy i komunikace funkční skupiny D1, obytné zóny, a komunikace funkční skupiny D2, pěší zóna. Odstavná parkování sloužící bytovým domům jsou zajištěna podzemními garážemi. Zelené střechy podzemních garáží tvoří soukromý a zároveň klidový prostor vnitrobloků.
|
|
| |
host ::
RSS.