|
|
Reflexe Gorbačovových reforem v deníku Rudé právo v období 1985-1990
Fara, Pavel ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce zkoumá, jakým způsobem reflektoval deník Rudé právo v letech 1985 až 1990 Gorbačovovy reformy v Sovětském svazu. Michail Gorbačov si přál transformovat sovětský model hospodářství do podoby, která by obsahovala prvky volného trhu. Dalšími jeho vizemi bylo uvedení demokratického fungování země do praxe nebo zaručení svobody slova. Západním zemím nabídl Gorbačov vlídnou tvář a jednal s nimi o odzbrojení a likvidaci jaderných zbraní. Touto iniciativou se zasloužil o konec studené války. Nikdy však Gorbačov neuvažoval o přechodu Sovětského svazu ke kapitalismu a opuštění komunistické ideologie. Komunistická myšlenka byla podle Gorbačova jediná správná a jeho reformy měly zmodernizovat sovětský systém a dál budovat socialismus. Při výzkumu v této práci byla použita metoda kvantitativní obsahové analýzy, která umožnila získat z textů Rudého práva potřebné informace. Práce také na základě odborné historické literatury popisuje, jakou úlohu měly Gorbačovovy reformy splnit a jaký byl jejich průběh. Na základě těchto poznatků pak práce uvádí důsledky reforem při rozpadu SSSR. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy byl prostudován výběr vydání deníku Rudé právo v letech 1985 až 1990 a relevantní texty byly hodnoceny dle stanovených proměnných. Nejprve proběhla u zkoumaných textů jejich identifikace a...
|
|
|
Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Případová studie konfliktu v Severním Irsku
Novotná, Tereza ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích: Případová studie konfliktu v Severním Irsku" zkoumá vývoj konfliktu a mírového procesu v letech 1980-2007. Studie využívá komplexní koncept analýzy konfliktu Petera Wallensteena a aplikuje ho na případ Severního Irska. Využití metody rozboru procesu umožňuje detailní pochopení proměny dynamiky konfliktu od negativní k pozitivní. Taková proměna je výsledkem jednání a postojů jednotlivých aktérů, kteří podnikají pozitivní konstruktivní kroky. Jako hlavní aktéři jsou identifikováni následující: IRA, severoirské politické strany - zejména UUP, UP, SDLP a SF - britská a irská vláda. Vývoj jejich pozic a zájmů je sledován v rámci 5 kategorií: zapojení nezávislých autorit a třetích stran; ideologie a chápání hlavních cílů; ekonomické podmínky; kulturní aspekty; a otázka odzbrojení. Případ Severního Irska ilustruje, že proměna chování jednotlivých aktérů skutečně nakonec vedla k řešení konfliktu, zároveň ovšem ukazuje, jak dlouhý a bolestivý proces to byl.
|
|
|
Role jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států ve 21. století : komparace dokumentů Nuclear Posture Review z let 2001 a 2010
Smetana, Michal ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se pokouší o srovnání přístupu administrativ amerických prezidentů George W. Bushe ml. a Baracka Obamy k problematice jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států prostřednictvím podrobné komparativní analýzy obsahu a významu dokumentů Nuclear Posture Review z let 2001 a 2010. V rámci těchto dokumentů jsou zkoumány jak širší konceptuální otázky, tak i zcela konkrétní kroky týkajících se například jednotlivých prvků amerického strategického arzenálu. Autor diplomové práce předkládá tezi, že současný politický diskurs představující Obamův přístup v této oblasti jako téměř revoluční změnu v dosavadní jaderné politice Spojených států neodpovídá v mnoha ohledech posunu v rámci daných dokumentů a vývoj americké jaderné strategie si v celé řadě aspektů nadále zachovává vlastní dynamiku. Diplomová práce se současně snaží i o zasazení obou dokumentů do kontextu trendů ve vývoji americké jaderné strategie od počátku 90. let, což umožňuje identifikaci posunu i konstantních prvků v americké jaderné politice v celém období od konce studené války.
|
|
|
Odzbrojení na počátku 21. století. Redukce strategických zbraní mezi USA a Ruskem
Šilha, Jakub ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent)
SHRNUTÍ Cílem této práce bylo teoretické uchopení aktuálního vývoje na poli smluvních nástrojů upravujících problematiku odzbrojení z pozice mezinárodního práva, resp. zasazení nové (resp. renegociované) koncepce smlouvy o omezení strategických zbraní mezi Ruskou federací a Spojenými státy americkými do širšího mezinárodně-smluvního kontextu, analýza nové odzbrojovací smlouvy označované Nový START, jež nahrazuje smlouvu START I, a její srovnání se smlouvami a návrhy smluv předcházejícími. Práce přitom shrnuje dlouhodobější vývoj bilaterálních smluvních koncepcí o redukci strategických zbraní mezi Spojenými státy a Ruskem, resp. Sovětským svazem, jenž sahá až hluboko do dob studené války a zahrnuje přelomová jednání okolo smluv SALT či INF. Práce si všímá nejen samotných textů smluv a jejich návrhů, nýbrž právě také jednotlivých fází jednání. Smlouva Nový START je pak předmětem detailnější analýzy v závěrečných dvou kapitolách, jakož i východiskem základní hypotézy práce předpokládající, že tato smlouva představuje logické pokračování bilaterálního odzbrojovacího procesu v rozsahu a způsobem použitým již v předcházející smlouvě START I, jenž těží ze zkušeností s předcházející smluvní úpravou. Za použití dvou primárních hledisek, tedy úpravy limitů strategických zbraní a nastavení kontrolních opatření, byla...
|
|
|
Vývoj a použití chemických zbraní
ČAMRA, Radek
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou použití chemických zbraní. Cílem je posoudit relevanci chemických zbraní z hlediska jejich vývoje, použití a mezinárodních snah o jejich omezení, zákaz či likvidaci a následně určit, zda a jakou hrozbu v současné době představují. Práce nejprve představuje stručnou charakteristiku historického vývoje chemických zbraní, mezinárodní snahy o jejich omezení či zákaz a následně jednotlivé druhy chemických zbraní a prostředků jejich nasazení v konfliktech. V praktické části se pak autor soustředí na ozbrojené konflikty 20. a 21. století, ve kterých došlo nebo mohlo dojít k nasazení chemických zbraní. Tyto konflikty jsou prostřednictvím deskriptivně-analytické metody posouzeny z hlediska samotného charakteru konfliktu, okolností nasazení chemických zbraní, druhů nasazených chemických zbraní, jejich významu pro konečný výsledek konfliktu a zejména vlivu, který na jejich použití či nepoužití měly relevantní mezinárodní dohody či předchozí zkušenosti a politický charakter daných zemí. Dalšími specifickými oblastmi, jimž je věnována pozornost, jsou chemický terorismus a iniciativa České republiky v oblasti chemických zbraní. Závěrem jsou pak předloženy výsledky provedené analýzy a diskuze, ve které autor prezentuje závěry vyvozené z uvedených informací a své vlastní názory na danou problematiku.
|
host ::
RSS.