|
|
Výskyt senzomotorických obtíží u dětí se sluchovým postižením
Fiedlerová, Kateřina ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Prokešová, Eva (oponent)
Název: Výskyt senzomotorických obtíží u dětí se sluchovým postižením Cíle: Cílem práce bylo ověření hypotéz vyššího výskytu senzomotorických obtíží u dětí se sluchovým postižením pomocí posouzení motoriky, pohybové zdatnosti a somatognostických funkcí. Dílčím cílem bylo ověření korelace mezi použitými metodami. Metody: Této kvantitativní studie se zúčastnilo 73 dětí (27 dívek a 46 chlapců) se sluchovým postižením ve věku od 7 do 16 let (průměrný věk 11,9±2,8 roků). Průměrná hmotnost dětí byla 47,7±17,4 kg, průměrná výška 153±17,5 cm a jejich BMI bylo s průměrnou hodnotou 19,7±4,1. Testování dětí se sluchovým postižením proběhlo standardizovaným Testem motoriky pro děti MABC-2, Unifittestem 6-60 a jejich výsledky byly vyhodnoceny podle českých norem. Všechny děti prošly testy zaměřenými na vyšetření somatognostických funkcí podle Koláře. Od rodičů 54 dětí se sluchovým postižením byla dále pomocí nestandardizovaného dotazníku získána anamnestická data. U 20 dětí se podařilo zopakovat testování po 3 letech. Pro zpracování dat byl využit program Statistica a Microsoft Excel 2016. Výsledky: U dětí se sluchovým postižením se potvrdil vyšší výskyt motorických obtíží oproti normám pro české děti. V rámci motoriky (Test MABC-2) se v oblasti bez obtíží nacházelo 46 % dětí, 25 % dětí bylo v riziku výskytu...
|
|
|
Centrální koordinační porucha - literární rešerše
Kosová, Blanka ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Centrální koordinační porucha - literární rešerše Cíle: Teoretická část práce pojednává o centrální koordinační poruše, její diagnostice, etiologii, dělení a vyšetřování v průběhu různého věku dítěte. V praktické části byly porovnávány studie pojednávající o atypickém vývoji motoriky dětí s centrální koordinační poruchou. V diplomové práci je často použita zkratka CKP (centrální koordinační porucha) a také DCD (developmental coordination disorder) a to v závislosti na zdroji, ze kterého bylo čerpáno. DCD je anglický ekvivalent zkratky CKP. Metody: Diplomová práce má deskriptivně-analytický charakter. Bude zpracována formou literární rešerše. Výsledky: Zpracováním dostupných literárních zdrojů byl vytvořen ucelený pohled na problematiku centrální koordinační poruchy. Tato práce zhodnotila atypickou motoriku dětí s centrální koordinační poruchou školního a předškolního věku z pohledu různých autorů. Bylo zjištěno, jaké diagnostické postupy se používají a jaké obtíže jsou pro děti školního a předškolního věku s centrální koordinační poruchou nejvíce limitující. Klíčová slova: centrální koordinační porucha, jemná motorika, funkce ruky, hrubá motorika
|
|
|
Hudební činnost při rozvoji grafomotoriky v průběhu lateralizace předškolních dětí
Matulová, Veronika ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Koželuhová, Eva (oponent)
Předmětem diplomové práce je využití hudebních činností v rozvoji grafomotoriky předškolních dětí. Teoretická část práce se věnuje problematice sladění hudby a pohybu na úrovni hrubé i jemné motoriky. Dále se zabývá otázkou laterality a její vyhraněnosti. Praktická část obsahuje podrobnou kazuistiku chlapce s nevýhodným typem laterality a sleduje vývoj jeho grafomotoriky v průběhu 15 lekcí, jejichž jádrem jsou hudební činnosti pro rozvoj grafomotoriky předškolních dětí. V rámci hloubkové kazuistiky jsem využila více vzájemně se doplňujících metod výzkumu, kterými byli zúčastněné pozorování, rozhovor s matkou, dotazník s otevřenými otázkami, rodinná a osobní anamnéza a zpráva z PPP. Akční výzkum probíhal po dobu deseti měsíců, kdy na jeho začátku byly chlapci 4 roky a 3 měsíce. Praktická část práce analyzuje data z akčního výzkumu a celkově hodnotí vliv konkrétních hudebních činností v rozvoji grafomotoriky předškolních dětí.
|
|
|
Systematický přehled poznatků o vývoji a testování hrubé motoriky u dětí ve věku 6-10 let
Králová, Vilma ; Štveráková, Tereza (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vývoje hrubé motoriky u dětí mladšího školního věku (6-10 let) a možnostmi jejího testování. Teoretická část práce je věnována definici termínu mladší školní věk, vymezení důležitých milníků v motorickém vývoji dítěte a stanovení obecných doporučení o pohybových aktivitách v tomto věku. Byly popsány testy hodnotící hrubou motoriku, a to jak testy klinické - Timed Up and Go Test (TUG), Six Minute Walk Test (6MWT), Ten Meter Walk Test (10MWT), Time to Rise from the Floor (TRF), tak testové baterie Movement Assessment Battery for Children - 2nd Edition (MABC-2), Bruininks-Oseretsky Test of Motor Proficiency - 2nd Edition (BOT-2), MOBAK (Motorische Basiskompetenzen), Test of Gross Motor Development - 3rd edition (TGMD-3) a Körperkoordinationstest für Kinder (KTK). V praktické části bylo na sledovaném vzorku čtyř probandů provedeno hodnocení hrubé motoriky pomocí testových baterií MABC-2, BOT-2 Short Form (SF) a MOBAK. Hlavním cílem bylo zhodnotit a porovnat jednotlivé testové položky napříč vybranými testovými bateriemi. Výsledky neprokázaly žádnou významnou shodu mezi MABC-2 a BOT-2 SF. Výsledky dětí však ve všech testových bateriích můžeme hodnotit jako průměrné až nadprůměrné. Nikdo ze sledovaného vzorku nevykazoval známky motorického deficitu. Bylo...
|
|
|
Hodnocení motorických dovedností u dětí s poruchou autistického spektra mladšího školního věku praktikující aplikovanou behaviorální analýzu testovou baterií MABC-2
Adamcová, Tereza ; Kotlík, Kamil (vedoucí práce) ; Vařeková, Jitka (oponent)
Název: Hodnocení motorických dovedností u dětí mladšího školního věku s poruchou autistického spektra praktikující aplikovanou behaviorální analýzu testovou baterií MABC-2 Cíle: Cílem práce je posouzení motorických dovedností dětí mladšího školního věku s poruchou autistického spektra pomocí testové baterie MABC-2 (Movement Assessment Battery for Children - Second Edition). Získané výsledky budou porovnány s normami pro české děti a s dětmi s poruchami autistického spektra nepraktikující aplikovanou behaviorální analýzu. Metody: Posouzení motorických dovedností dětí s poruchou autistického spektra proběhlo pomocí testové baterie MABC-2 (Henderson et al., 2007) - Movement Assessment Battery for Children - Second Edition. V práci byla použita metoda komparace, a to výsledků dětí s poruchami autistického spektra s normami pro české děti a obou skupin testovaných dětí - jedné skupiny praktikující aplikovanou behaviorální analýzu s druhou skupinou dětí bez této intervence. Výsledky: Zjistili jsme, že děti s poruchou autistického spektra (PAS) v našem vzorku vykazují významně vyšší výskyt motorických obtíží oproti normám pro české děti. Všechny děti s PAS (n=10) zapojené do výzkumu, spadají do 3.zóny (skóre pod 5.percentil), kde se vyskytují významné motorické obtíže. V porovnání třech dílčích komponent...
|
|
| |
|
|
Využití metody Therasuit u jedinců s mozkovou obrnou
Fatková, Aneta ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Malá, Michaela (oponent)
Název: Využití metody Therasuit u jedinců s mozkovou obrnou Cíle: Hlavním cílem práce je sledovat 4-týdenní rehabilitační proces dle metody Therasuit. Určit, zda dojde ke změnám v oblasti hrubé motoriky a primitivních reflexů a popsat individuální průběh rehabilitačního procesu u jednotlivých probandů. Dalším cílem je zhodnotit vliv terapie na pohybové aktivity dítěte z pohledu rodiče. Metody: Jedná se o smíšenou metodu výzkumu, která obsahuje empiricko teoretickou formu kazuistik 3 probandů. Do výzkumu byli zařazeni 2 chlapci a 1 dívka ve věku 3, 4 a 7 let s diagnózou mozkové obrny, přičemž u 1. probanda se vyskytuje ve formě spastické diparézy, u 2. ve formě spastické hemiparézy a u 3. ve formě spastické triparézy. Mezi použité metody sběru dat patří vstupní a výstupní kineziologický rozbor, kvalitativní pozorování rehabilitačního procesu a kvalitativní rozhovor se zákonným zástupcem zaměřený na pohybové aktivity dítěte před a po rehabilitaci. Výsledky: Zjistili jsme, že u všech tří probandů nastalo po 4-týdenní rehabilitaci dle metody Therasuit zlepšení v oblasti hrubé motoriky. U všech tří probandů došlo k částečné integraci dvou ze třech patologicky přítomných primitivních reflexů. Všichni z dotazovaných rodičů uvedli, že u svého dítěte po ukončení terapie pozorují pozitivní změny v oblasti...
|
|
|
Pohybová aktivita dětí s motorickými obtížemi
Kokštejn, Jakub ; Psotta, Rudolf (vedoucí práce) ; Zelinková, Olga (oponent) ; Sigmund, Erik (oponent)
Bibliografické identifikace Jméno a příjmení autora: Mgr. Jakub Kokštejn Název disertační práce: Pohybová aktivita dětí s motorickými obtížemi Pracoviště: Katedra sportovních her Vedoucí práce: Doc. PaedDr. Rudolf Psotta, Ph.D. Rok prezentace: 2011 Abstrakt Cíl: Současné poznatky o vývojové poruše motoriky u školních dětí naznačují možné negativní dopady na rozvoj osobnosti dítěte v oblasti psychické, sociálně psychologické, behaviorální a také v oblasti školních kompetencí. O tom, jak nedostatečná úroveň motoriky dítěte může limitovat jeho pohybovou aktivitu, je minimálně poznatků. Cílem práce bylo odhalit, zda vývojově podmíněný deficit motoriky u dětí staršího školního věku je rizikovým faktorem pro nižší pohybovou aktivitu (PA) a zda pozornost dítěte má mediační funkci ve vztahu mezi úrovní motoriky a jeho pohybovou aktivitou. Metody: Výzkum byl založen na analyticko-deskriptivních šetřeních motoriky dětí, pohybové aktivity v týdenních režimech a úrovně pozornosti s následnými komparacemi dětí s deficitem motoriky (DM) a dětí bez DM, korelační analýzou a analýzou mediačního účinku pozornosti dle Barona a Kennyho (1986). Pro hodnocení motoriky dětí byla použita testová baterie MABC-2 (Henderson et al., 2007), pro monitoring PA v týdenním režimu byly použity akcelerometry a písemný záznam PA, pozornost...
|
|
|
Korelace pohybové aktivity, motoriky a plochonoží u dětí ve věku 7-15 let
Pavelková, Anna ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Neuwirthová, Svatava (oponent)
Autor: Bc. Anna Pavelková Název: Korelace pohybové aktivity, motoriky a plochonoží u dětí ve věku 7 - 15 let Cíl: Cílem diplomové práce je zmapovat stupeň pohybové aktivity vybrané věkové populace dětí, indikované k fyzioterapii, na základě dotazníku o pohybové aktivitě PAQ- C. Sledovat, zda u dětí s plochonožím shledáme pohybovou aktivitu na stupni 1 a 2 (nízká pohybová aktivita), z 5 možných, na základě dotazníku PAQ-C. Dále objektivizovat plochonoží pomocí podoskopu, a určit stupeň plochonoží podle Klementy. Potvrdit/vyvrátit vliv stupně plochonoží na dosažení percentilu (komponentního i celkového) testovací baterie MABC-2 při vyhodnocení motoriky (zejména pak rovnováhy a hrubé motoriky). Metody: Soubor 15 dětí ve věku ± 10 let s diagnostikovaným plochonožím (indikovaných k individuální, nebo skupinové fyzioterapii) tvořil výzkumný vzorek naší studie. Od probandů byl odebrán anamnestický dotazník, dotazník o pohybové aktivitě PAQ-C, fotografie plantogramu z podoskopu pomocí mobilního fotoaparátu Huawei P9 Lite (2017), umístěného na stativu. Stupeň plochonoží byl vyhodnocen podle Klementy na základě indexu Chippaux- Šmiřák v softwaru AutoCAD 2020. Vyšetření motoriky bylo provedeno pomocí standardizované testovací baterie MABC-2. Statistické zpracování dat proběhlo v Microsoft Excel 2019....
|
|
|
Ověření efektu intervenčního pohybového programu na rozvoj motorických schopností dětí se specifickými potřebami.
Votroubková, Veronika ; Doležalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Fričová, Marie (oponent)
Název: Ověření efektu intervenčního pohybového programu na rozvoj motorických schopností dětí se specifickými potřebami. Cíle: Hlavním cílem této práce je na základě pretestu prostřednictvím testové baterie MABC-2 posoudit úroveň pohybových dovedností dětí staršího školního věku. Na základě analýzy výsledků pretestu sestavit pohybový intervenční program a pomocí standardizovaného dotazníku předloženého specialistům zjistit efektivitu programu pro stimulaci motoriky dětí se specifickými potřebami a zlepšit výsledky potenciálního posttestu. Metody: Předlohou pro vytvoření pohybového programu byla nasbíraná data pomocí testovací baterie MABC-2 získaná u šesti probandů ve věku od 11 do 13 let se specifickými potřebami. Původně se praktická část mé diplomové práce měla zabývat kvaziexperimentem, který měl získat data před realizací a po provedení intervenčního programu, jehož součástí je zde prezentovaný pohybový program. Kontrolní měření ovšem nebylo vlivem vládních nařízení kvůli pandemii Covid-19 umožněno. Pro účely diplomové práce byla v případě epidemiologických opatření využita metoda analýzy pretestu motoriky prostřednictvím testové baterie MABC-2 a metoda standardizovaného dotazníku. V dotazníku se specializovaní odborníci vyjádřili k hledisku vhodnosti a efektivity pohybového programu, který...
|
host ::
RSS.