|
|
Europeizace politiky urbánního rozvoje. Komparativní případová studie: Velká Británie a Německo
Zoubková, Věra Thea ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Věra Thea Zoubková Europeizace politiky urbánního rozvoje Komparativní případová studie: Velká Británie a Německo Diplomová práce Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vertikální (top-down, bottom-up) a horizontální europeizací politiky urbánního rozvoje. Zapojení do evropských programů zajistilo městům nejen přístup k novým finančním zdrojům a informacím, ale i legitimitu. Diplomová práce se snaží zhodnotit, zda činnost Evropské unie vedla ke změnám institucionálních norem a hodnot na národní a sub-národní úrovni, případová studie se přitom soustředí na zkušenosti Velké Británie a Německa. Dále je hodnocen odkaz Bristolské dohody a Lipské charty, dvou příkladů uploadingu principů vnitrostátní politiky. Z analýzy britského příspěvku vyplývá, že za neúspěchem implementace stojí prosazování specificky vnitrostátních konceptů a příliš široké agendy. To velmi kontrastuje s případem Lipské charty, které se podařilo zanechat trvalou stopu v evropské urbánní agendě. Zkoumáno a hodnoceno je také zapojení a participace britských a německých měst v evropských programech spolupráce měst. Z analýzy vyplývá, že předcházející zkušenost s programy usnadňuje zapojení do dalších projektů evropské spolupráce měst.
|
|
|
Vliv vztahu veřejnosti k Evropské unii na formování a ideologii euroskeptických stran
Chlumský, David ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Hokovský, Radko (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem veřejného mínění o Evropské unii na vznik, formování a vývoj euroskeptických stran. Zaobírá se myšlenkou, zda tyto strany populisticky přizpůsobují své programy aktuálním náladám ve společnosti a snaží se pozorovat rozdíly těchto vlivů mezi stranami, které se hlásí k měkkému a tvrdému euroskepticismu (tzv. hard a soft euroscepticism). Uvedené otázky jsou zkoumány na vzorku šesti euroskeptických stran z různých zemí. Politické programy stran jsou dávány do kontextu s výzkumy veřejného mínění, které pocházejí z pravidelných celoevropských šetření Eurobarometr. Vedlejší otázkou, kterou se práce zabývá, je možné opačné působení, kdy by silně euroskeptická strana mohla ovlivňovat veřejné mínění o Evropské unii ve své zemi. V neposlední řadě přináší práce také pohled na případné transformace stran z tvrdých euroskeptiků na měkké.
|
|
|
Postoje českých mládežnických politických organizací k Evropské unii
Kříž, Václav ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce se soustředí na postoje členských základen vybraných mládežnických České republice k že lze mládežnické politické organizace identifikovat jako agenty rámci širšího tématu politické participace řešit jejich vliv na formování postojů a názory jejich členů. Práce se v rámci vymezení tématu zaměřila na vybraných osm mládežnických ANO, Mladí zelení, Mladí lidovci, Mladí křesťanští demokraté a mSTAN. Teoretický základ práci dává studium euroskepticismu, přičemž je v rámci práce využita typologie C. Flooda a S. Usherwooda. Tato typologie se škálou šesti možných pozic je navázána na šest scénářů možného vývoje, které vycházejí z pěti scénářů prezentovaných Evropskou komisí v rámci Bílé knihy o budoucnosti Evropy a jejím dalším směřování. Tímto provázáním je vyžitých škál. Potřebná data byla pro účely analýzy zjištěna prostřednictvím dotazníkového šetření. Práce dochází k závěru, že jsou mládežnické politické hlediska formování postojů jejich členů k egrace. Zároveň dochází ke zjištění, že lze obecně tvrdit, že jsou postoje členů vybraných mládežnických politických organizací poměrně prointegrační, a to v obou představených škál. Zároveň práce došla k závěru, že je možné vnímat obě dvě š navzájem se doplňující analytické nástroje, ale není možné jejich provázání v adekvátní míře.
|
|
|
Liberální intergovernmentalismus: Role malých států v procesu evropské integrace
Bambasová, Hana ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Magisterská diplomová práce Liberální intergovernmentalismus: Role malých států v procesu evropské integrace má za cíl otestovat aplikovatelnost teorie liberálního intergovernmentalismu na malých členských státech evropské integrace a objasnit roli těchto států v historickém vývoji evropské integrační spolupráce. Pro dosažení výzkumného cíle práce využívá případových studií Belgie a Nizozemska a zkoumá jejich motivy a jednání během vyjednávání primárních smluv evropského práva. Práce je členěna do kapitol podle časové souslednosti, každá kapitola je věnována období před přijetím jedné ze smluv primárního práva od založení Evropského hospodářského společenství do Amsterodamské smlouvy. Kapitoly pojednávají o motivaci malých členských států k novému vyjednávání a požadavcích těchto států v konkrétních oblastech negociací, které jsou následně porovnány s výsledky jednání v kontextu významnosti sjednané agendy. Závěrečná část práce komparuje vyjednávací sílu malých a velkých členských států, Německa, Francie a Velké Británie, se zvláštním přihlédnutím na tyto nejdůležitější body agendy. Práce deklaruje, že teorie liberálního intergovernmentalismu je aplikovatelná na malé členské státy. Hypotézu o srovnatelné roli těchto států se státy velkými v procesu vzniku a prohlubování evropské integrace však vyvrací.
|
|
|
Itálie a její přístup k evropské integraci. Evropská politika Itálie na příkladu Ústavní smlouvy
Finková, Martina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Polednová, Klára (oponent)
Diplomová práce "Itálie a její přístup k evropské integraci. Evropská politika Itálie na příkladu Ústavní smlouvy" pojednává o italském přístupu k evropské integrace a analyzuje ho na příkladu debaty o budoucnosti EU, která se uskutečnila po roce 2000 a vedla k přijetí Ústavní smlouvy. Italská pozice se vyznačovala jako velmi euroentusiastická po celou dobu evropské integrace. Tato práce zkoumá, jaký je přístup Itálie a její evropská politika po roce 2000 na základě analýzy projevů, rozhovorů, návrhů a dokumentů italských představitelů během této debaty, jež byla dále realizována na evropském Konventu a následně byla nová reforma institucí přijata mezivládní konferencí. Itálie v té době prožila volby a změnu vlády, která nebudila důvěru ohledně evropského závazku. Koaliční strany byly považovány za euroskeptické a nečekala se od nich tradiční obhajoba komunitární metody a prohloubení integrace až k vytvoření federace. První část pojednává o historickém kontextu a tradičním europeistické politice. Druhá část se věnuje debatě o budoucnosti EU, rozdělené do několika oddílů, a to na počátek debaty, Konvent, mezivládní konferenci, kde je větší pozornost věnována italskému předsednictví, ratifikaci a důležité body, které hrají roli v zahraniční a evropské politice Itálie po roce 2000, tj....
|
|
|
Evropský valčík pod rakouskou taktovkou? Analýza rakouského předsednictví v Radě EU 1998 a 2006
Dvořák, Pavel ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Cílem diplomové práce "Evropský valčík pod rakouskou taktovkou? Analýza rakouského předsednictví v Radě EU 1998 a 2006" je evaluace dvou rakouských předsednictví v Radě EU v letech 1998 a 2006. Vzhledem k charakteru rakouské zahraniční politiky, pozici Rakouska ve střední Evropě, důsledku politických sankcí ze strany "EU-14" v roce 2000, opožděnému vstupu do evropských integračních struktur v 1995 a k statusu neutrality bude zajímavé zjistit, jak se Rakousko zhostilo vedení Evropské unie. Poprvé se předsednictví ujalo jako nezkušený nováček teprve po tři a půl letech členství. O osm let později vládla Vídeň Unii podruhé, ale tentokráte jako zkušený člen po dekádě aktivního členství v EU. Navzdory rozdílnosti dvou různých časových období autor porovná také obě předsednictví. Dosáhne Vídeň v čele Evropské unie cílů přijatých v pracovním programu pro předsednictví a zvládne tak největší výzvu své evropské politiky? Často se během předsednictví stává, že evropskou agendu zásadně ovlivní neočekávaná nekontrolovatelná událost. Za účelem posouzení kvality rakouského výkonu analyzuje diplomová práce nejen tuto otázku, ale také další důležité tématické celky. Vzhledem k rakouskému euroskeptismu bude přínosné zkoumat přístup rakouské vlády k pokračujícímu integračnímu procesu nových zemí do struktur Evropské...
|
|
| |
|
| |
|
|
Permanent Structured Cooperation and European Intervention Initiative as Preludes of a Single European Army
Urban, Patrik ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Földes, Kristián (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na potenciál dvou nedávno spuštěných iniciativ, Stálé strukturované spolupráce a Evropské intervenční iniciativy, v kontextu možného vzniku jednotné evropské armády. S oběma iniciativami se pojila vysoká očekávání ohledně jejich příspěvku k pokračující integraci v oblasti obrany v Evropě. Pro výzkum těchto dvou iniciativ vytváříme unikátní teoretickou kategorizaci, která je založena na realistickém konceptu aliance a konstruktivistickém konceptu bezpečnostní komunity. Obě iniciativy jsou následně do kategorizace zasazeny s tím, že zjišťujeme, jaký konstruktivistický teoretický model pro studium obranné integrace se nejlépe hodí pro Stálou strukturovanou spolupráci a analogicky, jaký model je nejvhodnější pro Evropskou intervenční iniciativu. Na základě teoretických východisek je provedena empirická analýza obou iniciativ, díky níž zjistíme, jaké novinky přináší Stálá strukturovaná spolupráce a Evropská intervenční iniciativa do integrace v oblasti obrany. Zaměřili jsme se hlavně na systém jejich správy, institucionální strukturu a financování. Zvláštní pozornost byla věnována také konceptu sdílené suverenity. Práce je postavena na obsahové analýze primárních zdrojů a relevantní sekundární literatury.
|
|
|
Reteritorializace rakousko-slovinsko-chorvatského příhraničí jako kauzální dopad evropského integračního procesu
Král, Radek ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Předkládaná diplomová práce "Reteritorializace rakousko-slovinsko-chorvatského příhraničí jako kauzální dopad evropského integračního procesu" přistupuje k analýze problematiky reteritorializačního procesu uvnitř státocentrického, nadále platného vestfálského systému. Téma reteritorializace je významné zejména v rámci úvahy o prostorových, respektive teritoriálních dopadech pokračující evropské integrace. Tato integrace přitom může mít podobu zřizovaných euroregionů nebo přeshraniční spolupráce. Teritoriální rámec byl volen na základě skutečnosti, že Slovinsko představuje jednu z nejtypičtějších hraničních a kontaktních sociálních oblastí v Evropě. Tento předpoklad byl následně napojen na časové hledisko, kdy výše zmíněné tři státy vstupovaly do Evropské unie v téměř totožném rozestupu. Vhodná volba teritoria a časového rámce v práci představuje základ pro analýzu dopadů právě fenoménu reteritorializace. Analytická část práce je uspořádána jako diskurzivní analýza textů místních vědeckých pracovníků z univerzitního prostředí. Jelikož členové akademické obce mají nezřídka přímý dopad na lokální implementaci politiky soudržnosti, je analýza doplněna také o interpretaci výsledků tematických strukturovaných rozhovorů s kompetentními zástupci veřejné správy. Tato práce tak představuje alternativu ke...
|
host ::
RSS.