|
|
Chorvatské jaro a jeho interpretace
Poche, Sebastián ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
The paper deals with analysis of the mass movement, later becoming known as Croatian Spring. It was protest movement which took place in Croatia in the sixties and seventies. The paper also analyses stances and opinions of the leading reform politicians from the League of the Communists of Croatia, such as Vladimir Bakarić, Savka Dabčević-Kučar and Miko Tripalo. The attention is also given to the interpretations of the movement. The structure of the paper consists of short introduction of the Croatian Spring then it moves to sixties in order to explain the reform movement which even gained the approval of the Josip Broz Tito. The shift of the reforms, to those which had touch of national aspect stirred quarrels within the LCC and cause division of the LCC. Mass support across whole Croatia from the public pushed Savka Dabčević-Kučar and Miko Tripalo in decision to carry on with the reforms and demands towards Belgrade. The escalation of the situation forced Tito to finish his support and forced liberal leaders to resign from the LCC. Mass arrests and expulsions immediately took place after.
|
|
|
Vliv turbofolku na formování a modifikaci identity v diasporálních komunitách původem z bývalé Jugoslávie na příkladu postjugoslávských komunit v Rakousku
Šťastná, Petra ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vlainić, Sandra (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání fenoménu turbofolku v diasporách původem ze zemí bývalé Jugoslávie. Turbofolkem je myšlen druh populární hudby s národní (lidovou) příměsí, který vzniká na území bývalé Jugoslávie, a jenž nachází své obdoby i v dalších evropských i mimoevropskýchj zemích. Osoby s migračním pozadím, které žijí v diaspoře, mají k tomuto hudebnímu stylu určitý vztah, jež se může odlišovat od konzumentů v domovských zemích. Zvláště u mladých posluchačů a návštěvníků turbofolkových akcí lze vysledovat určité společné tendence. Výstup by měl zodpovědět základní otázky přístupu osob v ex-jugoslávských diasporách k turbofolku. Měl by popsat turbofolkovou scénu v diaspoře a poukázat na její rozsáhlost. Důkladněji by se měl zaměřit na situaci v Rakousku, přičemž důraz je dán na praktikování turbofolku a poukázání na prvky, které s tímto hudebním stylem souvisí. Zároveň by se měl zaměřit na stav současné identifikace s turbofolkem u konzumentů a blíže ho popsat. Klíčová slova turbofolk, diaspora, Jugoslávie, identita, Rakousko
|
|
|
Concept of multilateralism in German foreign policy in the Balkans: comparative case study of recognition of sovereignty of Slovenia and Chroatia (1991) and Kosovo (1992)
Yurchenia, Galina ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Koncept multilateralismu v německé politice na Balkánu: německé uznání nezávislosti Slovinska a Chorvatska (1991) a Kosova (2008)" se zabývá rolí Spolkové republiky Německo v procesu uznání nezávislosti nástupnických států Jugoslávie, a to v kontextu diskusí o proměně německého multilateralismu po sjednocení dvou německých států a normalizaci německé zahraniční politiky. Prostřednictvím disciplinované interpretativní případové studie jsou zkoumány vybrané situace, které byly z různých důvodů vnímány v německé politice a společnosti i v zahraničí jako nejkontroverznější: německý tlak na mezinárodní uznání Slovinska a Chorvatska vyvolal silnou kritiku a obavy, že Německo opouští multilaterální přístup při tvorbě zahraniční politiky směrem k unilaterálnímu prosazování vlastních zájmů; uznání Kosova v roce 2008 znamenalo ignorování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244. Cílem práce je detailně a v souvislostech popsat a interpretovat motivy a způsob jednání Německa ve sledovaných případech a otestovat tezi Rainera Baumanna o proměně německého multilateralismu "směrem k instrumentalističtějšímu chápání multilaterální spolupráce a orientaci na materiální a jiné národní zájmy". Práce dochází k závěru, že se Spolková republika Německa ve sledovaných případech skutečně vydala cestou...
|
|
|
Skicování traumatu: rozpad Jugoslávie v komiksech
Korytářová, Anna ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Diplomová práce zkoumá komiksy, které reflektují rozpad Jugoslávie. V teoretické části jsou popsány hlavní diskurzy, jejichž záměrem je vysvětlit rozpad Jugoslávie stejně jako základní teoretická východiska studia komiksu. Analytická část zkoumá způsoby, kterými komiksy zprostředkovávají rozpad Jugoslávie, a především trauma s ním spojené. Komiksoví autoři nejčastěji pracují s diskurzem, který argumentuje etnickou nenávistí, nahlíží jej však kriticky a upozorňují na jeho nepravdivost. Analýza dále ukázala, že komiksy poskytují obrovský prostor pro vcítění se do obětí válečných traumat. Detailní seznámení se s přeživšími traumatických událostí, stejně jako koncept padělaných vzpomínek, k jejichž vzniku při čtení komiksu dochází, výrazně napomáhá empatickému čtení. Všichni autoři odmítají válku glorifikovat a místo toho se soustředí na fatální dopady, které má válka na život obyčejných lidí.
|
|
| |
|
|
Through the eyes of ex-Yugoslav FAMU student and film director: Experience of film culture in Czechoslovakia and Yugoslavia during the period of socialist dictatorship
Vuksan, Martina ; Wohlmuth, Petr (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato práce se zabývá studiem československé a jugoslávské kinematografie během socialistické diktatury mezi lety 1960 a 1970. Jako hlavní zdroj informací jsem si vybrala vypravěče, který obě tyto kultury zažil. Mým hlavním cílem je komparativní analýza obou těchto filmových kultur a hledání odpovědí na otázky, jež mohou být předány pouze v mluvené podobě. Snažila jsem se popsat jak podobnosti, tak rozdíly mezi oběma zkoumanými kulturami, dále objevit vztah mezi Československem a Jugoslávií, který tyto kultury buď stmeloval nebo ještě více rozděloval. V neposlední řadě jsem se pokusila předat svůj subjektvní pohled na socioekonomické poměry, pod jejichž taktovkou zmíněné filmové kultury vznikly a poté zanikly spolu se socialistickým režimem. Zvláštní pozornosti se bude těšit historická subjektivita a její vliv na kulturu a paměť. Klíčová slova: Socialistický film, Nová vlna, Jugoslávie, Československo, FAMU, orální historie, historická subjektivita
|
|
| |
|
|
Jugoslávský model socialismu jako inspirace pro ekonomické reformy 60. let 20. století v NDR, ČSSR a Maďarsku
Uxa, Šimon ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce Jugoslávský model socialismu jako možná inspirace pro ekonomické reformy 60. let v Německé demokratické republice, Československu a Maďarsku se věnuje tématice vytváření určitých modifikací a specifik ekonomických systémů uvnitř východního bloku. Za fakticky jedinou alternativu dominantního, direktivně centralizovaného sovětského modelu byl několik let považován tzv. jugoslávský experiment, který se v balkánském státě vyvíjel již od dob sovětsko-jugoslávské roztržky z konce 40. let minulého století. Právě v 60. letech se mnohé státy východního bloku, které až dosud prakticky kopírovaly sovětský ekonomický model, pokusily o uskutečnění ekonomických reforem, které by pomohly odbourat mnohá negativa dosavadní ekonomické soustavy a tím stabilizovaly a zefektivnily hospodářský vývoj. Je zcela přirozené, že při hledání nových možností a stimulů představoval jugoslávský samosprávný systém jednu z možných inspirativních cest jak reformovat často nefunkční hospodářské soustavy. Hlavním cílem práce je snaha ukázat jak reflektovali plánovači ekonomických reforem v Německé demokratické republice, Československu a Maďarsku v praxi vyzkoušený jugoslávský model a do jaké míry představoval inspiraci pro ekonomické reformy v těchto zemích. Klíčová slova: Samosprávný socialismus, Nový ekonomický...
|
|
| |
|
|
Život ex-Jugoslávců v Praze: komunitní vztahy a integrace
Columby, Nikola ; Klsák, Adam (vedoucí práce) ; Janská, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ex-Jugoslávci v Česku a v Praze, jejich rozmístěním, integrací do české společnosti a znaky diasporické komunity. Využité teoretické rámce jsou následující: komunitní studie, transnacionalismus, segregace, integrace a diasporické komunity. Ex-Jugoslávci jsou oproti jiným menšinám v Česku sociálními vědami relativně opomíjeni. Studovaná generace je první zkušeností Česka s příchodem válečných utečenců v moderních dějinách. Studium jejich fungování může být užitečné pro výzkum budoucí migrace do Česka. Vstupní částí je analýza statistických dat a shrnutí historie imigrace obyvatel Balkánu do dnešního Česka.Následuje kvalitativní část, ve které byly formou případové studie provedeny rozhovory se 13 členy pražské ex-Jugoslávské komunity. Rozhovory jsou kódovány a prezentovány v podobě citací respondentů s interpretací. Z výzkumu pramení následující poznatky: ex-Jugoslávci na úrovni Česka preferují větší města, dominuje zde Praha, ve které se koncentrují do centra, jejich počet směrem k okrajům klesá. Ex-Jugoslávci žijící v Praze vykazují znaky fungující diasporické komunity, a to v duchu bývalé Jugoslávie a soudržnosti mezi národy. Ex- Jugoslávci většinou utekli před válkou a špatnými ekonomickými podmínkami. Jsou zde poměrně dobře integrováni, mají zde zaměstnání, děti i...
|
host ::
RSS.