|
|
Důvěra ústavním institucím-září až listopad 2022
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od září do listopadu 2022 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\nPrezidentovi důvěřovalo 33 % Čechů, vládě 28 %.\nPoslanecká sněmovna má důvěru 28 % a Senát 34 % veřejnosti.\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (62 %) s obecními zastupitelstvy (63 %).\nS politickou situací bylo spokojeno 13 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než třípětinová většina (62 %) veřejnosti.
|
|
|
Václav Havel ve zpravodajství ČTK po roce 2011
Svobodová, Věra ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Předkládaná diplomová práce mapuje mediální zájem o bývalého prezidenta Václava Havla ze strany České tiskové kanceláře (ČTK) během 10 let po jeho úmrtí v prosinci roku 2011. Zaměřuje se nejenom na počty zpráv, ale porovnává i jednotlivé roky se zřetelem k tomu, jaké události ovlivňují množství zpráv, jež zmiňují bývalého prezidenta. Pomocí fulltextového vyhledávání v Infobance ČTK, kódů metadat, kterými agentura třídí zprávy, a za použití kvantitativní obsahové analýzy s rozšířením o hodnotící prvky práce sleduje, která témata se ve spojitosti s Václavem Havlem objevují v agenturním textovém servisu nejčastěji, jestli je prezident hlavním aktérem zpráv, či jakou mají zpravodajské texty ve vztahu k němu tonalitu. Teoretická část vymezuje základní pojmy a teorie související se sociální a mediální konstrukcí reality, mediálního obrazu a mediální logiky. Kontextuální část představuje v hrubých obrysech osobnost Václava Havla. Metodologická část se zabývá specifiky zpravodajského textového servisu, který nabízí ČTK, a představuje použité výzkumné metody. Výzkumná část seznamuje s výsledky analýzy. Ty ukazují, že počty zpráv zmiňující Havla nemají v čase klesající tendenci, ale reagují na dění ve společnosti. Výzkum také potvrdil některé hypotézy, například že ve zpravodajských textech zmiňujících Havla...
|
|
|
Důvěra ústavním institucím v listopadu/prosinci 2021
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu listopadu a prosince 2021 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím. Prezidentovi důvěřovalo 36 % Čechů, vládě 33 %. Poslanecká sněmovna má důvěru 30 % a Senát 32 % veřejnosti. Nejvyšší důvěře se těšili starostové (70 %) a obecní zastupitelstva (61 %). S politickou situací bylo spokojeno 11 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než polovina (55 %) veřejnosti. Data byla až na malou, statisticky zanedbatelnou část sebrána v období před jmenováním nové vlády Petra Fialy a zachycené hodnocení se týká situace, kdy ještě působila předchozí vláda Andreje Babiše.
|
|
|
Důvěra ústavním institucím v září/říjnu 2021
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu září a začátku října 2021 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím. Sledování důvěry ústavním institucím je pravidelnou součástí našich šetření, což nám umožňuje mapovat vývoj postojů v dlouhodobém časovém horizontu.
|
|
|
Důvěra ústavním institucím v červenci 2021
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v červenci 2021 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím. Prezidentovi i vládě důvěřuje shodně 37 % Čechů. Poslanecká sněmovna má důvěru 29 % a Senát 34 % veřejnosti. Nejvyšší důvěře se těšili starostové (67 %) a obecní zastupitelstva (63 %). S politickou situací bylo spokojeno 13 % občanů, nespokojenost vyjadřovala polovina (50 %) veřejnosti.
|
|
|
Důvěra ústavním institucím v červnu 2021
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v červnu 2021 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím. Prezidentovi důvěřuje 29 % Čechů, vládě 28 %. Poslanecká sněmovna má důvěru 21 % a Senát 27 % veřejnosti. Nejvyšší důvěře se těšili starostové (60 %) a obecní zastupitelstva (58 %). S politickou situací bylo spokojeno 12 % občanů, nespokojenost vyjadřovaly téměř tři pětiny (59 %) veřejnosti.
|
|
|
Constitutional Conventions of the President of the Slovak Republic
Šedivý, Jakub ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Významný slovenský autor Marián Giba v súvislosti s ÚZ aplikovanými na Slovensku tvrdí, že slovenský ústavný systém momentálne nie je založený a ani v blízkej budúcnosti nebude na nepísanom práve. Táto skutočnosť však neznamená, že v spoločnosti nie je priestor na aplikovanie vyššie uvedených zvyklostí v praxi. Ústavné zvyklosti sú a naďalej budú neoddeliteľnou súčasťou výkonu mandátu prezidenta SR. Ústavná zvyklosť na rozdiel od ústavného textu nevzniká zo dňa na deň, ale naopak, tento proces tvorby ÚZ je čisto postupný a mnoho krát v praxi aj nenápadný. Problematikou diplomovej práce som sa snažil nadviazať na výskum svojej bakalárskej práce, kde som skúmal, či pri vládnej kríze na Slovensku v roku 2018 boli v praxi prezidentom SR v najkritickejších momentoch ÚZ porušené alebo nie. V tomto prípade som sa snažil zamerať len na jednu, veľmi konkrétnu ÚZ. Výskumnou otázkou záverečnej, diplomovej práce bolo zistiť koncept kľúčovej ÚZ na území SR, teda poverenie predstaviteľa víťaznej politickej strany zostavením novej vlády. Dôkladnou analýzou som dospel k jasnému a logickému záveru, že ÚZ vo všeobecnosti nie je venovaná v spoločnosti dostatočná pozornosť. Ústavná zvyklosť sa mnoho krát rovná a porovnáva s ústavnou tradíciou.
|
|
|
Analysis of the use of social networks in the government communication of Zuzana Čaputová as the President of the Slovak Republic
Poliaková, Zuzana ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práca je zameraná na analýzu politickej komunikácie prezidentky Slovenskej republiky Zuzany Čaputovej na vybraných sociálnych sieťach. Cieľom práce je zmapovanie charakterických rýs komunikácie na jednotlivých platformách, ktoré prezidentka v rámci politickej komunikácie využíva. Rovnako budú zachytené i podobné resp. rozdielne prvky vyskytujúce sa na daných platformách, pričom bude pozornosť venovaná i samotným komunikovaným tematickým oblastiam. Prvá časť práce je venovaná vymedzeniu oblasti výskumu, čo nevyhnutne predpokladá predovšetkým teoretické vymedzenie pojmu politickej komunikácie a jeho zasadenie do kontextu nových médií súčasne s vymedzením vybraných trendov v oblasti novodobej politickej komunikácie. Súčasťou teoretického zázemia je i uvedenie do kontextu z hľadiska role prezidenta v rámci Slovenskej republiky. Po teoretickom ukotvení nasleduje predstavenie zvolenej metodológie, na čo nadväzuje záverečná pasáž práce, v ktorej je formou obsahovej analýzy sledovaná a skúmaná komunikačná aktivita prezidentky na vybraných sociálnych sieťach v priebehu troch vopred vybraných a typologicky odlišných období. Na prevedenú analýzu je viazaná taktiež interpretácia výsledkov získaných dát.
|
|
|
Vliv mediálních obrazů prvních dam Olgy a Dagmar Havlových na stránkách Mladé fronty Dnes na celkové vnímání prezidenta Václava Havla
Paruchová, Adéla ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl poskytnout nový náhled na osobnost prvního polistopadového prezidenta a dramatika Václava Havla. Autorka tak činí skrze mediální obrazy jeho dvou žen Olgy a Dagmar Havlových, a to v době, kdy zastávaly funkci první dámy. Pro mediální analýzu bylo vybráno konkrétní periodikum - deník Mladá fronta DNES. V teoretické části práce autorka představuje život a činnost Václava Havla a jeho žen, vysvětluje rovněž definici úřadu prezidenta a první dámy v České republice. Ve stručnosti je zároveň představen profil zkoumaného periodika. Dále je v teoretické práci stanovena metoda výzkumu, tedy kvalitativní obsahová analýza. V praktické části práce autorka vybírala a analyzovala mediální výstupy z deníku, které se týkaly působení Havlových za předem stanovených kritérií. Věnován byl například prostor jejich zahraničním státní návštěvám, charitativní činnosti či soukromí páru. V jednotlivých časových obdobích autorka zkoumala, nakolik se mediální obrazy obou dam od sebe lišily a zkoumán byl i vliv na vnímání samotného Havla. Posuzována byla rovněž tematická proměnlivost. V rámci souhrnné závěrečné kapitoly je představeno shrnutí a komparace mediálních obrazů Olgy a Dagmar Havlových a jejich působení na obraz Václava Havla a proměna vztahu k veřejnosti.
|
|
|
Vývoj prezidentského úřadu v České republice
Šváblová, Sára ; Hájek, Lukáš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vývoji prezidentského úřadu od roku 1918, kdy vznikla Československá republika, do roku 2018. Zejména se však věnuje prezidentským pravomocím. Účelem první části je na základě ústavních textů popsat a sledovat proměny jednotlivých kompetencí hlavy státu, také změny v jeho volitelnosti a odpovědnosti a zasadit je do kontextu ústavního vývoje v českých zemích. Cílem je předat srozumitelně a přehledně informace o prezidentském úřadu. Druhá část práce je zaměřená na komparativní analýzu konkrétních pravomocí. Práce se věnuje čtyřem prezidentským kompetencím: právu vrátit zákon neboli právu veta, amnestii a milosti a jmenování a odvolávání vlády. Komparativní analýza probíhá z pohledu ústav a věnuje se charakteristickým prvkům těchto pravomocí. Cílem je na základě porovnávaných elementů zhodnotit, v režimu které ústavy byl prezidentský úřad nejsilnější v té konkrétní pravomoci.
|
host ::
RSS.