|
|
Význam Enzymelu v pooperačním ošetřování ran v horních cestách dýchacích
Šimurdová, Marcela ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce Význam Enzymelu v pooperačním ošetřování ran v horních cestách dýchacích 1 Abstrakt Hojení pooperačních ran v horních cestách dýchacích je často velmi obtížné a bolestivé pro neustálou přítomnost potravy (kontaminaci), pro pohyb při mluvení a neustálou přítomnost agresivních slin. Na většině chirurgických pracovišť se k uspíšení hojení a odstranění pacientových pooperačních obtíží používají přírodní roztoky zejména s heřmánkem lékařským. Gel Enzymel parodont, který obsahuje proteolytické enzymy, čímž omezuje bakteriální produkci a urychluje hojení ran, zatím nebyl v klinické léčbě v chirurgických oborech ORL použit a jeho vliv na hojení ran prostudován. Teoretická část této práce je zaměřena na stručné představení vybraných operačních výkonů v oblasti horních cest dýchacích a souvisejícího ošetřovatelského procesu včetně shrnutí možných komplikací v pooperační době. V empirické části jsou pak shrnuty výsledky nestandardizovaného dotazníkového šetření, které proběhlo u vybraných pacientů kliniky ORL FN Motol. Pomocí dotazníkového šetření byla u vybrané skupiny pacientů (celkem 80) získána data pro porovnání účinnosti zkoumaných prostředků zejména v oblasti pociťované bolesti, komfortu při polykání, délce hospitalizace, výskytu komplikací a o spotřebovaných analgetikách. Získané výsledky...
|
|
|
Role sester v pooperační péči u pacientů s karcinomem plic
PLECEROVÁ, Jana
Cíle práce Cílem práce bylo zmapování míry spokojenosti pacientů s přístupem sester v rámci péče po hrudní operaci a zhodnocení, zda jsou potřeby těchto pacientů uspokojené. Dalším cílem výzkumného šetření bylo zjišťování informovanosti sester o způsobech a možnostech následné péče. Metodika K výzkumnému šetření byla zvolena forma kvalitativního výzkumu, která byla vedena formou rozhovoru na předem připravené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 10 pacientů z jedné nejmenované nemocnice a 8 sester, které se starají o pacienty po operaci plic. Výsledky šetření byly zpracovány formou otevřeného kódování, metodou tužka - papír. Přínosy práce Výzkumné šetření ukázalo nedostatky a nevědomost ošetřujícího personálu o způsobech následné péče. Sestry by měly být edukovány o možnostech domácí péče, hospicové péče v rámci své profese. Výsledky, získané výzkumným šetřením, by mohly být prezentovány na seminářích, konferencích, jejichž mottem je následná péče.
|
|
|
Pooperační péče o pacienta po transplantaci ledviny
Rebcová, Adéla ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Chvojková, Kateřina (oponent)
(v ČJ) Transplantační medicína prošla v posledních dvaceti letech značným vývojem. Transplantace orgánů se staly rutinní součástí léčby a mnohdy jedinou možností pacientů s vážným orgánovým poškozením ledvin. Díky rozvoji imunosupresivních léčiv a zdokonalením chirurgických technik se v posledních letech výrazně zlepšily výsledky transplantací ledvin. Bakalářská práce přibližuje problematiku ošetřovatelské péče u pacienta po transplantaci ledviny. V teoretické části práce přibližuji problematiku léčby renálního selhání. Dále se zaměřuji na období před samotnou transplantací a po transplantaci. Nemohu opomenout ani zmínku o profesních organizacích zabývajících se touto problematikou. Včetně krátkého přehledu o transplantačních centrech v České republice. Na konci této části uvádím velmi důležitou část, a to edukaci pacienta. Každý pacient potřebuje vědět, jaký režim je třeba dodržovat v domácím prostředí, aby transplantační léčba byla úspěšná. Práci jsem vypracovala na základě vyhledávání relevantních zdrojů k tématu. Zdroje jsem čerpala z Národní lékařské knihovny, kde mi byla zhotovena rešerše literatury, přes Medline, dále z databáze PubMed, Embase a Web of Science. Informace byly také čerpány z internetového vyhledávače ČST - České transplantační společnosti, ESOT - European Society For Organ...
|
|
|
Hodnocení informovanosti pacientů po kardiochirurgické operaci
Lomozová, Lenka ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent)
Jedním z hlavních úkolů dnešního zdravotnictví je vytvářet podmínky pro efektivní poskytování zdravotní péče ve spolupráci s pacientem. Kardiochirurgická operace je pro pacienty náročná životní situace. K jejímu zvládnutí je mimo jiné důležitý právě informovaný, spolupracující pacient, jež je součástí celého léčebného procesu. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zhodnotit informovanost pacientů, kteří podstoupili kardiochirurgickou operaci. Dále zmapovat problematické oblasti a navrhnout jejich řešení. Výzkumné šetření bylo realizováno metodou smíšenou, a to kvalitativně-kvantitativní. Kvalitativní část výzkumu byla provedena formou polostrukturovaných rozhovorů se třemi informanty. Kvantitativní část formou dotazníku. Tento soubor tvořilo 52 respondentů. Výsledky obou výzkumných šetření jsem podrobila diskuzi. Z výsledků vyplynulo, že informování pacientů na dané klinice je ve většině zkoumaných oblastí dostatečné. Prokázal se vliv znalosti pacientů na spolupráci se zdravotníky, především v oblasti rehabilitace. Lékař je hlavním zdrojem informací pro pacienty, ale ti se často snaží doplnit informace i odjinud. Jako vhodné se zdá využití více zdrojů a různých forem informací. Identifikovala jsem skupiny pacientů, vyžadující specifický přístup při podávání informací, především skupinu pacientů...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o novorozence v rámci perioperační péče.
BENEŠOVÁ, Nikola
Zvoleným tématem diplomové práce je ošetřovatelská péče o novorozence v rámci perioperační péče, veškerá specifika a odlišnosti, z ošetřovatelského pohledu. Hlavním úkolem bylo zjistit, co všechno sestry v rámci perioperační péče musí zajistit a jaké jsou jejich postupy. V neposlední řadě jsme se zajímali o rozdíly ošetřovatelské péče, především podle věku novorozenců. Bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření, které probíhalo pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami perinatologických center. Do výzkumu bylo zapojeno celkem 10 respondentek různého vzdělání, a s odlišnou délkou praxe. Sestry si nejčastěji pod pojmem perioperační péče představují péči před operací, během operace a po ní. Většiny z nich se potom týká hlavně předoperační příprava dítěte a následně pooperační péče. Pouze 2 z 10 dotazovaných se přímo účastní operačního výkonu a provázejí tak novorozence v rámci celé perioperační péče. Z hlediska předoperační péče nejčastěji ihned dítě identifikují, kontrolují vitální funkce, účastní se krevních odběrů, kdy rovnou zajistí žilní vstup, podávají medikaci dle ordinací lékaře, připravují operační pole a komunikují s rodiči. Nejvíce s matkami, které bývají jako doprovod u dítěte téměř ve většině případů. Potom vezou dítě na operační sál, kde ho předají, aby si jej mohly následně po zákroku převzít. Samozřejmě vše zapisují do dokumentace a některé kontrolují podepsané informované souhlasy. Intraoperační péče pak spočívá především v kontrole novorozence, asistenci lékaři při zajištění dýchacích cest-intubaci, ale i během celého operačního výkonu. Nejčastěji se u dětí operují kýly, střeva a srdce. Souhrnně sestry zmiňovaly chirurgické operace vývojových vad. Po operaci, kdy si sestry dítě převezmou, je většinou uloženo na oddělení neonatologické JIP. Kde mají připravený ventilátor, inkubátor a veškerou medikaci. Pravidelně kontrolují a zapisují vitální funkce, sledují operační ránu a její okolí, příjem a vylučování, zajišťují výživu a další. Nezapomínají také na hodnocení bolesti, nejčastěji dle škály NIPS a edukaci rodičů. Pooperační komplikace se vyskytují spíše ojediněle, ale jsou známy infekce, krvácení nebo třeba abstinenční syndrom po podávání opiátů. Ze shromážděných dat je patrný pouze jeden rozdíl vztahující se k věku operovaných novorozenců. Tím je, že některé operace se vyskytují více u nezralých, například nekrotické enterokolitidy. Jinak se celkově nejvíce operují právě novorozenci narození před stanoveným termínem porodu a extrémně nezralí. Pokud by sestry měly možnost něco měnit nebo zlepšovat v rámci perioperační péče z pohledu ošetřovatelského, byl by to především větší kontakt matky s dítětem a důsledné dodržování aseptických postupů. Jinak je většina sester spokojena, chválí si vysoce specializovanou péči, spolupráci lékařského týmu, včetně dětských lékařů a specialistů, s týmem ošetřovatelským. Z toho vyplývá i stále se snižující úmrtnost rizikových a patologických novorozenců a zlepšující se kvalita života těchto dětí po operacích.
|
|
| |
|
|
Specifika edukačního procesu u pacienta s šedým zákalem
Čádová, Jana ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Křivková, Jana (oponent)
Bakalářská práce na téma "Specifika edukačního procesu u pacienta s šedým zákalem" je zaměřena na edukační činnost sestry u pacientů po operaci katarakty. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část práce seznamuje s šedým zákalem, jeho historií a druhy. Přibližuje edukační proces sestry a ošetřovatelskou péči u pacienta po operaci katarakty. Empirická část popisuje výsledky průzkumného dotazníkového šetření, které se uskutečnilo v pěti pražských nemocnicích. Na průzkumu se podílely dva soubory respondentů, sestry pracující na očních klinikách/oddělení a pacienti po operaci katarakty. V závěru práce, v kapitole diskuse, jsou shrnuty výsledky průzkumného šetření, z nichž je patrná shoda mezi sledovanými soubory, například ve zvolené formě edukace. Dále byly potvrzeny rozdílné názory respondentů v otázce přítomnosti rodinného příslušníka při edukaci.
|
|
|
Pooperační péče u pacientů s amputací na dolní končetině z příčiny diabetu
Cardová, Lada ; Šolc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Půlpán, Rudolf (oponent)
Název: Pooperační péče u pacientů s amputací dolní končetiny z příčiny diabetu Cíle: Hlavním cílem této práce je popsat problematiku pooperační péče u pacientů s amputací na dolní končetině z příčiny diabetu a následné možnosti řešení, jak z pohledu protetiky, tak z pohledu fyzioterapie. Metody: Tato práce je literární rešerší. K řešení této problematiky jsem použila metodu sběru dat z odborné literatury, časopisů a publikací týkajících se daného tématu. Výsledky: Výsledkem této práce je literární rešerše, která může být použita jako zdroj informací v oblasti amputací a pooperační péče nejen u diabetických pacientů. Práce je informativní jak pro zdravotnické pracovníky, tak pro širokou veřejnost. Klíčová slova: amputace dolní končetiny, amputace, diabetes mellitus, pooperační péče, protetické vybavení, rehabilitace, škola chůze
|
|
|
Pooperační péče u pacientů s amputací na dolní končetině z příčiny diabetu
Kadlec, Petr ; Šolc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Půlpán, Rudolf (oponent)
Název: Pooperační péče u pacientů s amputací na dolní končetině z příčiny diabetu Cíle: Hlavním cílem mé práce je podat ucelený přehled o problematice pooperační péče u pacientů s amputací na dolní končetině z příčiny diabetu a její řešení z fyzioterapeutického a protetického hlediska. Metody: Tato práce je literární rešerší. K jejímu vytvoření byl použit kvalitativní výzkum metodou sběru, a také sekundární analýza dat z odborných článků, časopisů a publikací. Výsledky: Výsledkem této práce je literární rešerše, která je ucelena do přehledné koherentní formy. V medicínské oblasti může být tato práce použita odbornými pracovníky jako přehledný zdroj informací v oblasti pooperační péče nejenom u diabetických pacientů. Informace jsou však v této práci uceleny tak, aby byly srozumitelné i široké veřejnosti. Klíčová slova: amputace, amputace dolní končetiny, diabetes mellitus, rehabilitace, pooperační péče, protetické vybavení, protézy, protézy dolní končetiny
|
|
|
Edukační role sestry po operacích hrudníku
Matysová, Marcela ; Chloubová, Helena (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou sesterské edukace v pooperačním období po hrudních operacích. V teoretické části vysvětluji pojem edukace, jeho využití a realizaci ve zdravotnictví, formy a metody edukace. Nadále zmiňuji nejčastější hrudní operační výkony, jejich stručné vysvětlení a možné pooperační komplikace. Z hlediska sesterské edukace popisuji krátce předoperační přípravu a komplexní pooperační péči včetně možných pooperačních komplikací po hrudních operacích. V praktické části zjišťuji metodou polostandardizovaného rozhovoru s doplňkovým pozorováním postrádané informace, které respondenti v pooperačním období postrádají, zapamatování si podstatných bodů sesterské pooperační edukace respondenty a spokojenost respondentů se sesterskou edukací v pooperačním období. Cílem práce bylo zjistit, zda je sesterská edukace produktivní, a podle výsledků šetření navrhnout nová opatření pro zlepšení edukace respondentů, a tím pádem i ošetřovatelské péče v pooperačním období. Kvalitnější, komplexní a zároveň i individuální přístup je předpokladem co nejrychlejší rekonvalescence respondenta a brzký návrat do domácího prostředí. Klíčová slova: edukace, pooperační péče, pooperační komplikace, spokojenost.
|
host ::
RSS.