Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Časná mobilizace kriticky nemocných
Veberová, Marta ; Pucholtová, Romana (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Úvod: Většina kriticky nemocných pacientů je na delší či kratší dobu imobilizována, to je dáno povahou onemocnění, medikací nebo jinou orgánovou podporou. Je dokázáno, že během kritického onemocnění a vynucené imobilizace dochází k úbytku svalové hmoty ve 3 % až 11 % s každým dalším dnem imobilizace (46). Časná mobilizace kriticky nemocných není v podmínkách ČR standardním přístupem. Cíle práce: Hlavním záměrem naší práce bylo zjistit, zda má časně započatá mobilizace kriticky nemocných oproti standardně vedené fyzioterapii signifikantní vliv na jejich funkční status. Jako další cíle jsem si stanovili vypracovat bezpečnostní, strukturovaný protokol pro start a vedení časné mobilizace. Dále vyšetřit, zda cvičení s cyklo-ergometrem je spojeno se zvýšeným výskytem nežádoucích událostí a uvést nejčastější důvody odložené nebo neprovedené rehabilitace. Metodologie: Jedná se o randomizovaný výzkum. Probandi v kontrolní skupině podstoupí rehabilitaci, tak jak je dosud koncipována na příslušném pracovišti, interventi podstoupí extendovanou rehabilitaci s cykloergometrem. Cvičení s ergometrem proběhne alespoň 6krát týdně s postupnýn navyšováním zátěže 2krát denně. U probandů jsme měřili MRC skóre, Handgrip dynamometrii, FSS - ICU, PFIT - s, DEMMI, FAC, uvedené testy jsme prováděli 10. a 20. den...
Časová náročnost ošetřovatelské péče o pacienta na JIP po operaci bronchogenního karcinomu
Karasová, Veronika ; Klokočková, Šárka (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent)
Úvod: Tato diplomová práce se zabývá časovou náročností ošetřovatelské péče o pacienta na JIP po operaci bronchogenního karcinomu. Léčba pacientů s touto diagnózou vyžaduje multidisciplinární přístup všech členů zdravotnického týmu. Cíle a metodologie: Cílem této diplomové práce bylo zmapovat časovou náročnost ošetřovatelské péče o pacienta, který je první den po operaci karcinomu plic, a to s ohledem na aktuální doporučené postupy ošetřovatelské péče. Dále pak bylo cílem zjistit, jestli je pro sestry dostupný na oddělení metodický pokyn nebo standard, který definuje pooperační péči o pacienta po operaci karcinomu plic. Okrajově bylo zjišťováno také to, jak vnímají zdravotní sestry své pracovní podmínky a vztahy na pracovišti. V neposlední řadě bylo cílem diplomové práce zmapovat time management v ošetřovatelské péči u pacienta s karcinomem plic, to vše na jednotce intenzivní péče v devíti zdravotnických zařízeních, které se zúčastnily výzkumného šetření. Výsledky: Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na chirurgických jednotkách intenzivní péče 1., 2. a 3. stupně a kardiochirurgické jednotce intenzivní péče ze čtyř fakultních nemocnic, 3 krajských nemocnic a 2 ostatních nemocnic. Celkem bylo distribuováno 330 dotazníků. Návratnost činila 209 dotazníků (63,3 %). Výsledky výzkumu byly zpracovány...
Časná mobilizace kriticky nemocných
Veberová, Marta ; Pucholtová, Romana (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Úvod: Většina kriticky nemocných pacientů je na delší či kratší dobu imobilizována, to je dáno povahou onemocnění, medikací nebo jinou orgánovou podporou. Je dokázáno, že během kritického onemocnění a vynucené imobilizace dochází k úbytku svalové hmoty ve 3 % až 11 % s každým dalším dnem imobilizace (46). Časná mobilizace kriticky nemocných není v podmínkách ČR standardním přístupem. Cíle práce: Hlavním záměrem naší práce bylo zjistit, zda má časně započatá mobilizace kriticky nemocných oproti standardně vedené fyzioterapii signifikantní vliv na jejich funkční status. Jako další cíle jsem si stanovili vypracovat bezpečnostní, strukturovaný protokol pro start a vedení časné mobilizace. Dále vyšetřit, zda cvičení s cyklo-ergometrem je spojeno se zvýšeným výskytem nežádoucích událostí a uvést nejčastější důvody odložené nebo neprovedené rehabilitace. Metodologie: Jedná se o randomizovaný výzkum. Probandi v kontrolní skupině podstoupí rehabilitaci, tak jak je dosud koncipována na příslušném pracovišti, interventi podstoupí extendovanou rehabilitaci s cykloergometrem. Cvičení s ergometrem proběhne alespoň 6krát týdně s postupnýn navyšováním zátěže 2krát denně. U probandů jsme měřili MRC skóre, Handgrip dynamometrii, FSS - ICU, PFIT - s, DEMMI, FAC, uvedené testy jsme prováděli 10. a 20. den...
Časová náročnost ošetřovatelské péče o pacienta na JIP po operaci bronchogenního karcinomu
Karasová, Veronika ; Klokočková, Šárka (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent)
Úvod: Tato diplomová práce se zabývá časovou náročností ošetřovatelské péče o pacienta na JIP po operaci bronchogenního karcinomu. Léčba pacientů s touto diagnózou vyžaduje multidisciplinární přístup všech členů zdravotnického týmu. Cíle a metodologie: Cílem této diplomové práce bylo zmapovat časovou náročnost ošetřovatelské péče o pacienta, který je první den po operaci karcinomu plic, a to s ohledem na aktuální doporučené postupy ošetřovatelské péče. Dále pak bylo cílem zjistit, jestli je pro sestry dostupný na oddělení metodický pokyn nebo standard, který definuje pooperační péči o pacienta po operaci karcinomu plic. Okrajově bylo zjišťováno také to, jak vnímají zdravotní sestry své pracovní podmínky a vztahy na pracovišti. V neposlední řadě bylo cílem diplomové práce zmapovat time management v ošetřovatelské péči u pacienta s karcinomem plic, to vše na jednotce intenzivní péče v devíti zdravotnických zařízeních, které se zúčastnily výzkumného šetření. Výsledky: Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na chirurgických jednotkách intenzivní péče 1., 2. a 3. stupně a kardiochirurgické jednotce intenzivní péče ze čtyř fakultních nemocnic, 3 krajských nemocnic a 2 ostatních nemocnic. Celkem bylo distribuováno 330 dotazníků. Návratnost činila 209 dotazníků (63,3 %). Výsledky výzkumu byly zpracovány...
Návrat do života po post intensive care syndromu, na podkladě akutního renálního selhání
Sirmaiová, Anna ; Aboši, Alexander (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent)
Uvedení do problematiky: Pobyt na jednotce intenzivní péče či anesteziologicko resuscitačním oddělení má prokazatelný vliv na kvalitu života, ať jde o stránku psychickou, fyzickou či duševní. Velké procento pacientů prožívá post intensive care syndrom. Velkou výzvou pro ošetřovatelskou péči je toto procento snižovat a umožňovat pacientům co nejlepší rekonvalescenci a návrat do běžného života ve stejné kvalitě jako před hospitalizací. Metodologie: Cílem této práce je zjistit, jak je ovlivněna kvalita života pacientů po hospitalizaci na jednotce intenzivní péče či anesteziologicko resuscitačním oddělení, s podílem akutního renálního selhání a nutností kontinuální ledvinné náhrady. Vstupně byli pacienti hodnoceni APACHE II skóre, SOFA a TISS 2. Dále probíhalo vyplňování dotazníků, při kterém odpovídali na období před hospitalizací (SF 36, DEMMI, ADL, IADL), při propuštění z ARO absolvovali testy fyzické zdatnosti (30s test sed-stoj, 6minutový test chůze). Při propuštění z JIPU proběhlo další měření (HADS, MAF, DEMMI, ADL, 30s test sed-stoj, 6minutový test chůze) a poslední měření se uskutečnilo po třech měsících (SF 36, HADS, MAF, DEMMI, IADL, ADL, 30s test sed-stoj, 6minutový test chůze a týden nošení náramku Garmin vivofit). Hlavní výsledky: Celkem se výzkumu účastnilo 35 pacientů. U všech se po...
Vliv bariatrického výkonu na fyzický a psychický stav pacienta
Fořtová, Tereza ; Maffei Svobodová, Ludmila (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
1) ÚVOD: Obezita je celosvětový problém a její prevalence neustále stoupá. Nadváha a obezita jsou klíčovým rizikovým faktorem mnoha onemocnění. Obézní pacienti jsou větší ekonomickou zátěží pro stát, často jsou odkázáni na pomoc druhé osoby. Cílem léčby obezity je zredukovat hmotnost a v doporučeném rozmezí ji udržet. U obézního pacienta se nejedná vždy pouze o snížení hmotnosti, léčit se musí i přidružené choroby, které obezita způsobila. Bariatrická chirurgie umožní pacientům snížit hmotnost v poměrně krátkém časovém období a má velmi pozitivní vliv na přidružená onemocnění. 2) CÍL PRÁCE: Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit fyzický a psychický stav před a po absolvování gastrického bypassu a zjistit, zda má tento výkon pozitivní či negativní vliv na fyzický a psychický stav pacienta. Cíle dále byly rozděleny na dílčí cíle a hypotézy. 3) METODIKA: Výzkum probíhal kvantitativní metodou. Jedná se o observační studii, kdy během 6 měsíců byl sledován psychický a fyzický stav a vývoj pacientů, kteří se chystali podstoupit bariatrický výkon - gastrický bypass. Psychický stav byl sledován pomocí čtyř standardizovaných dotazníků: MAF, HADS, iADL, SF-36 ve čtyřech časových obdobích (před operací, 1, 3. a 6. měsíc po výkonu). Fyzický stav byl hodnocen prostřednictvím přístroje ActiGraph a 6MWT celkem...
Návrat do života po PICS, na podkladě akutního respiračního selhání
Šoltýsová, Veronika ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent)
Úvod: Díky pokroku dnešní medicíny, hlavně terapeutických možností, dochází k nárůstu pacientů, kteří překonají kritické onemocnění akutní respirační selhání, a tím jsou vystaveni velkému stresu a vlivu intenzivní péče. Můžeme tedy říci, že téměř každý pacient trpí alespoň jedním příznakem post intenzívního syndromu (PICS). Teoretická část diplomové práce popisuje problematiku akutního respiračního selhání a PICS. Podklady pro diplomovou práci byly čerpány z rešerše vypracované Národní lékařskou knihovnou a vyhledaných zdrojů v odborných databázích (PupMed, ResearchGate, ScienceDirect apod.) Cíl práce: Cílem této diplomové práce je prozkoumat a zhodnotit fyzický i psychický stav pacientů po překonání akutního respiračního selhání a jejich návrat do běžného života s PICS. Z tohoto hlavního cíle jsme stanovili dílčí cíle práce s výzkumnou otázkou, zda příznaky PICS mohou být ovlivněny délkou umělé plicní ventilace. Metodologie: Pro výzkumné šetření a sběr dat k této diplomové práci bylo provedeno kvantitativní výzkumné šetření u pacientů s akutním respiračním selháním za použití standardizovaných dotazníků: DEMMI, ADL, IADL, HADS, MAF, SF 36 a fyzických testů: 30-s SCT, 6 MWT a použití náramku Garmin Vívofit. Data jsme odebírali celkem ve čtyřech časových obdobích a to data odebraná na ARO zaměřená...
Koncept Snoezelen-MSE v léčbě mentální anorexie
Dvořáková, Pavlína ; Holanová, Petra (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá efektem terapie v multisenzorické místnosti Snoezelen v léčbě podskupiny pacientek s mentální anorexií, u nichž v důsledku výrazné podváhy a malnutrice dochází také k významnému poškození kognitivních funkcí, snížení schopnosti řešení problémů, k deformaci zájmů a pozornosti, zhoršení paměti - z nichž některé mohou být obnoveny. Tato práce zkoumá vliv terapie dle konceptu Snoezelen-MSE na uzdravování těchto nemocných. Jejím cílem je zjistit, jak samy pacientky vnímají účinek terapie v místnosti typu Snoezelen-MSE, která byla do programu specializovaného centra pro léčbu poruch příjmu potravy zařazena v roce 2017, jako moderní metoda pro rozvoj neuroplasticity mozku. Výzkumnou metodou je polostrukturovaný rozhovor s pacientkami na specializovaném oddělení pro léčbu poruch příjmu potravy trpícími mentální anorexií s BMI (body mass indexem) nižším než 16. Výzkum bude schválen etickou komisí. Účastnice budou oslovovány v závěru léčby a jejich účast bude plně dobrovolná, nemocné budou moci rozhovor odmítnout bez jakýchkoliv následků, svůj souhlas stvrdí podpisem. Anonymita pacientek bude zachována. Výsledky bakalářské práce mohou být prezentovány na psychiatrické konferenci a celkově mohou přispět ke zlepšení péče o nemocné s mentální anorexií. Práce může být podkladem k...
Návrat do života po pobytu na intenzivní péči po závažných chirurgických výkonech
Žánová, Libuše ; Židková, Lucie (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent) ; Hocková, Jana (oponent)
Úvod: Diplomová práce se věnuje sledování kvality života pacientů, kteří podstoupili náročnější chirurgický výkon v oblasti hrudní či břišní chirurgie a byli následně připojeni k umělé plicní ventilaci. Operativa v nynější době stále přibývá. Tím přibývá i větší nutnost umístění pacientů na jednotku intenzivní péče. Ať už se jedná o náročnost výkonu, délku anestézie, možné komplikace v průběhu operace či věk pacienta. Pobyt na intenzivní péči je pro pacienta fyzicky i psychicky velmi náročný, tím může dojít ke zhoršení kvality života po návratu do domácího prostředí. Metodika: Vlastní výzkumné šetření bylo děláno v rámci kvalitativního výzkumu pomocí semistrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl sestaven z hlavních okruhů otázek, které bylo možné doplnit o doplňující otázky. Do výzkumu byli vybráni pacienti, kteří prodělali závažnější chirurgický výkon v oblasti hrudníku či břicha a byli minimálně 48hodin ventilováni. Do studie byli zařazeni i pacienti, kteří prodělali "menší" chirurgický zákrok, ale nastali u nich komplikace a museli být napojeni na umělou plicní ventilaci. Výzkum byl prováděn od srpna 2018 do února 2019 Cíl výzkumu: Hlavním cílem práce je zmapování kvality života pacientů, kteří byli hospitalizování v rámci intenzivní péče a byli vystaveni PICS (Post intensive care syndrom)....
Vliv syndromu vyhoření na sexualitu všeobecných sester na pracovištích neodkladné péče ve fakultních nemocnicích
Bohuslavová, Monika ; Dynáková, Šárka (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent)
Úvod do problematiky: Problematika syndromu vyhoření patří ve světě i v České republice mezi aktuální témata, a to nejen v oblasti zdravotnictví. Diplomová práce je zaměřena na zjištění souvislosti mezi syndromem vyhoření a sexualitou všeobecných sester v neodkladné péči. Téma pro diplomovou práci jsem si vybrala, protože je mi blízké a sama pracuji v neodkladné péči. Navíc je to téma nepříliš probádané a data získaná z výzkumného šetření budou přínosem do mezinárodní studie zkoumající vliv syndromu vyhoření na lidské zdraví. Tato studie v České republice probíhá pod vedením PhDr. Šárky Dynákové, Ph.D. a doc. PhDr. Jana Kožnara, CSc. Metodologie: Sběr dat k výzkumnému šetření proběhl pomocí dvou anonymních dotazníků. První dotazník se zaměřoval na syndrom vyhoření pomocí české verze Shiromovy- Melamedovy škály (Shirom, Melamed, 2006 In Ptáček, 2013). Druhý dotazník zkoumal sexuální funkce ženy dle Mellan in Kratochvíl, S. (1999). Výzkumný vzorek tvořily všeobecné sestry pracující v neodkladné péči ve fakultní nemocnici. Výsledky: Vliv syndromu vyhoření byl výzkumným šetřením prokázán v oblasti pohlavní touhy (H1), hodnocení sebe sama jako sexuální partnerky (H2) a nálady před pohlavním stykem (H4). Z výsledků vyplývá, že oblast, která ve všech zkoumaných aspektech dosahovala nejvyšší míry vyhoření...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.