|
|
Království Jeruzalémské (1099-1187)
Janoš, Ondřej ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je zachycení základních problémů existence Jeruzalémského království v letech 1099 - 1187. První část práce stručně nastiňuje politickou, náboženskou a sociální situaci v období, které předchází založení latinských států v Palestině. Zároveň se věnuje 1. křížové výpravě a dobytí Jeruzaléma, kterým je zakončena. Druhá kapitola se věnuje reáliím království, jeho rozsahu, společnosti, obchodu nebo životě lidí ve Svaté zemi. Třetí kapitola, která je hlavní částí celé práce, je pak zaměřena na vznik království, jeho rozšiřování, konflikty vnitřní i vnější, vztah k muslimským sousedům, evropským křižákům a Byzantské říši. Dále se zabývá vztahem mezi panovníkem a šlechtou, a snaží se představit formující osoby daného období. Práce končí sudnou bitvou u Hattínu, která završila první fázi existence křesťanských států v Palestině Klíčová slova království; šlechta; křížové výpravy; Jeruzalém; Byzantská říše; církev; muslimové
|
|
|
Islám v českém prostoru
Bellu, Alexander ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Gebelt, Jiří (oponent)
Diplomová práce pojednává o přítomnosti muslimů a islámského náboženství v českém prostoru. Její ambicí je popsat současný stav, orientaci, míru integrace a aktuální veřejné vnímání muslimských komunit v České republice. Pro komplexnější zmapování muslimského aspektu v českém prostředí se práce nemohla vyhnout, byť ve zkratce, určitým společensko-dějinným událostem, které mohly ovlivnit současné vnímání muslimů a islámu českými občany. Popsána je nejen islámská tématika v literární tvorbě na území Čech a Moravy, ale i vliv islámské vědy ve středověku a její odraz v dílech českých učenců. Další část textu se zabývá islámským náboženstvím na českém území z pohledu jeho zakotvení v právním řádu. Následující kapitoly sledují muslimské komunity v ČR, jejich charitativní činnost a míru integrace. Hlavní metodou práce je výběr a analýza vybraných relevantních literárních, časopiseckých a odborných textů, tj. textů zmiňujících islám na českém území, od období středověku až po současnost.
|
|
|
Vztah muslimské rodiny k české škole - Význam kulturních a náboženských specifik u rodin z Blízkého východu
Hrabcová, Marta ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Diplomová práce Vztah muslimské rodiny k české škole - Význam kulturních a náboženských specifik u rodin z Blízkého východu je prací teoreticko-empirickou, zaměřenou na muslimské rodiny imigrantů žijících v České republice, jejichž děti navštěvují běžné veřejné školy. Cílem práce je zjistit, jaký má k české škole rodina vztah a zda je ovlivněn náboženskými a kulturními specifiky. Teoretická část je zaměřena na zprostředkování základních východisek nezbytných pro porozumění komplexní situaci cílové skupiny. První kapitola nabízí pohled na cílovou skupinu jakožto účastníky migrace a interkulturní komunikace, další kapitola se zabývá rolí školy v integračním procesu a poslední kapitola teoretické části se věnuje základním charakteristikám islámu a muslimské komunitě v ČR. Praktická část si klade za cíl popsat vliv kulturních a náboženských specifik na hodnocení zkušeností s českou školou u vybraných muslimských rodin. Výzkumnou metodou je rozhovor s vybranými muslimskými rodinami zpracovaný formou otevřeného a axiálního kódování. Výstupy výzkumu jsou prezentovány v hlavních oblastech, jimiž jsou: nastavení českého vzdělávacího systému, obsah vzdělávání, vztahy v kolektivu vrstevníků a role učitele. Výsledky ukazují, že kulturní specifika se projevují zejména v oblasti hodnocení učitele a žáků jakožto...
|
|
|
Muslimská menšina a její politická participace v ČR
Jelínková, Veronika ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
(abstrakt) Předkládaná diplomová práce se zabývá muslimskou menšinou v České republice a její politickou participací. Muslimská komunita je v České republice, ve srovnání se západními zeměmi Evropy, poměrně malá, podle odhadů je zde zhruba 20 000 muslimů, podle toho se také odvíjí její politická aktivita. Muslimy můžeme naleznout hlavně ve dvou tradičních politických stranách, a to v ČSSD a ODS. Práce se proto v první části zabývá historií a institucionalizací komunity, která začínala probíhat už v době první republiky, pokračovala v období Protektorátu Čechy a Morava a později pokračovala až po roce 1989. V druhé části se věnuje politickému islám a politicky aktivním muslimům, uvedu zde hlavní rysy politického islámu podle hlavních islámských myslitelů 20. století a zároveň poskytnu prostor českému politickému islámu ze statě profesora Šilhavého. Závěr je věnován krátké mediální analýze o obrazu muslimů v českých médiích a také názoru současných politiků na problematiku islámu a muslimů obecně.
|
|
|
Obraz islámu v polských a českých mediích
Jafarova, Gulnara ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Ťupek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou mediálního obrazu islámu v českém a polském tisku v rozmezí let 2009 až 2012. Jejím cílem je zjistit, do jaké míry je daná tématika přítomna v mediálním diskursu obou zemí, a dále popsat a rekonstruovat obrazu islámu v polských a českých médiích. Práce se skládá ze dvou částí: teoretické a praktické. Teoretická část se v první řadě věnuje obecné charakteristice islámu a dějinám přítomnosti muslimů v Polsku a České republice. Autorka zde zachycuje současné postavení muslimů v těchto zemích a také vnitřní fungování obou místních komunit. Největší důraz je kladen na informace o jejich kulturním a náboženském životě. Druhý oddíl teoretické části popisuje tzv. kritickou analýzu diskursu (KAD), tedy metodu, kterou autorka aplikuje v praktické části práce. Pomocí KAD jsou zde analyzovány vybrané články ze sedmi polských (Gazeta Wyborcza, Gazeta Polska, Rzeczpospolita, Newsweek Polska, PCh24.pl, Zwierciadlo.pl, Wprost.pl) a šesti českých (iDNES.cz, iHNed.cz, Reflex.cz, Novinky.cz, Lidovky.cz, Denik.cz) internetových periodik. V závěru práce jsou shrnuty výsledky realizované analýzy. Klíčová slova: mediální obraz, kritická analýza diskursu (KAD), islám, česká média, polská média
|
|
|
Bosňácká menšina v Srbsku a Černé Hoře v období desintegrace Jugoslávie. Genese národní identity
Heler, Daniel ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Diplomová práce "Bosňácká menšina v Srbsku a Černé Hoře v období desintegrace Jugoslávie: Genese národní identity" se na základě theoretického zpracování problematiky utváření moderních národů a národních států, v konstruktivistickém přístupu a jeho konsekvencím pro interní bezpečnost spojenou s existencí národnostních menšin, snaží zasadit problematiku formování nacionální identity Muslimů či Bosňáků do širšího rámce rozpadu druhé i třetí Jugoslávie. Otázka genese bosňáckého národa je zkoumána v podmínkách území Novopazarského Sandžaku situovaného do sensitivní oblasti mezi Srbskem, Černou Horou, Bosnou a Kosovem. Konkrétně práce odpovídá na otázky, jak probíhala genese konstruování muslimské a bosňácké nacionální identity v podmínkách periferního území Sandžaku, jaký byl vztah muslimské/bosňácké menšiny ke státu, režimu a státnímu národu, ve kterém/se kterým žila, v reflexi místních bosňáckých nacionálních elit a jaké korelace mezi státoprávními a politickými změnami v Jugoslávii, Srbsku a Černé Hoře a vnímáním vlastní národní existence muslimské/bosňácké komunity v rámci těchto států je možné vysledovat. Práce nemá být pouze úzce zaměřenou studií, ale má být i jistým příspěvkem do širší diskuse o rozpadu Jugoslávie.
|
|
|
Salafistická da'wa: metody misijní činnosti německého hnutí Salafíja na příkladu kampaně "Lies!"
Křížková, Hana ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Vzrůstající počet příznivců tzv. salafistického islámu je v Německu v poslední době velmi aktuální a diskutované téma. Německé salafistické hnutí je radikální odnoží islámu, které se vyznačuje fundamentalistickým způsobem života podle doslovného výkladu Koránu. Německé veřejnosti je toto hnutí známo především svou významnou propagandistickou činností. V Německu toto hnutí získalo během krátké doby na popularitě a vydobylo si zde specifickou pozici. Salafisté si vysloužili ohlas svými početnými aktivitami, jako jsou např. islámské semináře či výrazná internetová propaganda. Činnost hnutí je s obavami sledována nejen médii, politickou scénou a německou veřejností, ale také německou tajnou službou. Ta se v současné době potýká především s problémem rostoucího počtu příznivců Islámského státu a s jejich odchodem do Sýrie a Iráku. Otázka, jak této radikalizaci především mladých německých muslimů zabránit, zůstává v mnohých ohledech stále nezodpovězena. Jelikož se jedná o hnutí, které je zaměřeno převážně na německou tvář islámu, a tedy i na misijní činnost směřující k německé veřejnosti, působí v salafistickém okruhu mnoho konvertitů, kteří se v Německu na rozdíl od přistěhovalecké komunity velmi dobře orientují a mohou tak misijní činnost vést efektivněji. Počtem svých členů jsou salafisté sice...
|
|
|
Integrace muslimů ve Velké Británii na pozadí ,,selhání multikulturalismu"
Čahojová, Olga ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje zkoumání vztahu mezi integrací muslimských přistěhovalců ve Velké Británii a údajným "selháním multikulturalismu", o kterém hovoří britský premiér David Cameron v rámci svého projevu v roce 2011. Práce je případovou studií a zaměřuje se na analýzu integrační politiky Velké Británie, konkrétně pak muslimských imigrantů. Pojem "selhání multikulturalismu" vyplývá z teze, že neúspěch integrace muslimů souvisí s britským integračním modelem. Tato teze vychází z projevu Davida Camerona o radikalizaci islámského extremismu, který přednesl v roce 2011 na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Cílem této práce je zmíněnou tezi potvrdit či vyvrátit. K tomu je využito analýzy tří zvolených kritérií úspěšnosti integrace, kterými jsou mobilita na pracovním trhu, politická participace a oficiální působnost práva šaría ve Velké Británii. Z rozboru vyplývá, že neúspěšnost integrace muslimů nelze zcela potvrdit. Jedním důvodem je fakt, že je nutno rozlišovat oblast působení integrace podle tří rovin - sociálně-ekonomické, občansko-politické a kulturní. Dalším důvodem je samotný výsledek analýzy, že ani jednu rovinu integrace nelze jednoznačně označit jako neúspěšnou. Práce rovněž nabízí nástin diskuze o multikulturalismu a možných příčinách všeobecného mínění, že "multikulturalismus selhal".
|
|
|
Přínos teorie konsociační demokracie pro Libanon
Coufal, Ondřej ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přínosem teorie konsociační demokracie pro Libanon v letech 1943 až 1975 a při následné rekonstrukci státu po občanské válce v roce 1989. Libanon se v roce 1943 poprvé stal nezávislým státem a jeho politický systém obsahoval prvky teorie konsociační demokracie nizozemského politologa Arenda Lijpharta. Ty byly přítomny, aby udržely systém stabilní i přes širokou náboženskou fragmentaci, která byla v Libanonu přítomna. Možnost účastnit se politického rozhodování dostaly všechny relevantní skupiny. Institucionální uspořádání tedy odpovídalo základním podmínkám konsociační demokracie, ale společnost byla rozdělena ideologicky a sociálně. Mezi muslimy se objevoval arabský nacionalismus, zatímco křesťané prosazovali spíše libanonský nacionalismus. Problémy přinášela i špatná socioekonomická situace, která znevýhodňovala spíše muslimy. Již takto složitou situaci stupňoval dlouhodobý arabsko-izraelský konflikt a s ním společná palestinská migrace na území Libanonu. Cílem této práce je zjistit, jak se elity s touto složitou situací v letech 1943 až 1975 vypořádaly, zhodnotit přítomnost prvků konsociační demokracie a jejich přínos.
|
|
| |
host ::
RSS.