|
|
Proměna vnímání upíra v západní kultuře od raného novověku po současnost : posouzení marginálního kulturního jevu v intencích civilizační teorie Norberta Eliase
Konečná, Zuzana ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Práce se zabývá vývojem proměny vnímaní upíra v západní kultuře od raného novověku po současnost. Upír se dnes v západní kultuře těší velké oblibě a zaujímá v ní neochvějné místo. Upíři současnosti jsou přitažliví a v podstatě ne nebezpeční. Předmětem této práce je snaha zjistit, zda tomu tak bylo i v předchozích staletích. Práce si všímá změn ve vzhledu a charakteru, a to jak fiktivní postavy, tak také "reálných upírů". Na základě analýzy vybraných fiktivních děl (literárních i obrazových) od konce 18. století, kdy upír vstoupil do západní fikce, ukazuje, jak se postupně proměňuje obraz, který této nadpřirozené bytosti Západ přisuzuje. Nezbytnou součástí toho, jak kultura vnímá určitý jev, je také víra v tento jev. Proto se v práci zabývám také tím, jak Západ v průběhu času tento fenomén vysvětloval. Práce dále seznamuje s teorií civilizačního procesu Norberta Eliase. Analýza proměny vnímání upíra v západní kultuře sleduje její stopy a zjištěné výsledky s ní porovnává, přičemž si dává za cíl odpovědět na otázku, zda se vnímání upíra proměňovalo v intencích této teorie.
|
|
|
Rabi Jehuda Liva ben Becal'el a kniha Zohar
Kohoutová, Kamila ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent) ; Visi, Tamás (oponent)
Disertační práce se věnuje myšlenkovému odkazu rabi Jehudy Livy ben Becalela, pražského Maharala a jeho vztahu k jedné z forem židovské mystiky známé jako kabala. Kabala se rozvinula mezi španělskými židovskými učenci 13. století a jejím nejvýznamnějším projevem bylo sepsání knihy Zohar. Práce ukazuje, jakým způsobem knihu Zohar četl a vykládal Maharal. První kapitola popisuje život a dílo učence. Druhá kapitola shrnuje dosavadní poznatky v oblasti Maharalova myšlení a jeho vztahu ke kabale. Třetí kapitola se věnuje popisu vzniku a kanonizace knihy Zohar jako jednotného díla. Obsahuje také textologickou část a komparaci, která usiluje o rozpoznání edice nebo skupiny rukopisů knihy Zohar, kterou Maharal užíval. Všímá si také zvláštní formy Maharalovy zoharické aramejštiny. Čtvrtá kapitola se věnuje otázce halachické autority knihy Zohar. Spolu s rozšířením spisu po jeho vytištění italskými tiskárnami začala být kniha Zohar některými sefardskými učenci používána jako rozhodující právní pramen v halachických otázkách, jejichž řešení bylo nejasné či sporné. Do oblasti střední Evropy halachický vliv knihy Zohar dosáhl především díky kompendiu Šulchan Aruch Josefa Kara. Tři následující kapitoly se věnují samotné analýze a výkladu textů knihy Zohar, které Maharal ve svém díle cituje a jejich teologické...
|
|
|
Testamentární praxe v Jihlavě v letech 1578-1624. (Testamenty jako prameny pro dějiny rodinných struktur, historickou demografii a sociotopografii)
Jirková, Pavla ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Objekt výzkumu - raně novověký měšťanský testament - je v disertační práci nahlížen z pozice dějin rodinných struktur, historické demografie a sociotopografie. Vzorek 968 jihlavských testamentů z období 1578-1624 je podroben statistické analýze. Z hlediska metodologického jsou dále povaze tohoto výzkumu blízké mikrohistorické a prosopografické přístupy. Specifické téma bylo komparováno se závěry především anglické literatury. Výsledky výzkumu byly zhodnoceny z hlediska ročních součtů testamentů jako možných ukazatelů hlavních tendencí mortality a byly naznačeny možné souvislosti mezi počtem dětí zmíněných v testamentech a dědickým systémem konkrétního regionu. Ve spojitosti s četnými svatebními smlouvami testátorů bylo dále studováno fungování sňatkového trhu a délka trvání manželství. Mezi další otázky diskutované v disertační práci patří například rodinná a domácnostní postavení, postižení lidé, genderová studia a mezigenerační majetkový transfer. Konečně v rámci sociotopografického studia byly domy vybraných testátorů lokalizovány v rámci ulic či předměstí.
|
|
|
Svatojiřské abatyše a korunovace českých královen
Pacovský, Karel ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá korunovacemi českých královen s důrazem na účast abatyší benediktinského kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Tento fenomén sleduje v průřezu celých jeho dějin, od první české korunovace v roce 1085 po poslední v roce 1836, a pokrývá tak dlouhé období od středověku přes raný novověk až po práh moderní doby. Cílem práce je objasnit vznik, vývoj a proměny úlohy, která svatojiřským abatyším během korunovačního obřadu připadla a která nemá jinde v Evropě obdoby. Pokouší se také určit, která konkrétní abatyše při které jednotlivé korunovaci asistovala, případně i zjistit podrobnější informace o jejím životě a nastínit situaci kláštera v dané době. K tomu využívá především svědectví dobových pramenů nejrůznější povahy, od letopisů a kronik, přes korunovační řády a popisy, listiny a deníky, po náhrobky a ikonografické prameny. Na základě provedeného výzkumu se ukazuje, že úloha abatyší při korunovacích se v průběhu staletí proměňovala. Zatímco ve středověku spočívala především v doprovodu královny, později se abatyše spolu s pražským arcibiskupem a nejvyšším purkrabím podílela na samotném aktu korunování. Ačkoli bývá za původce této tradice běžně považován Karel IV., je pravděpodobné, že tato zvyklost svými kořeny sahá již do doby přemyslovské. Klíčová slova:...
|
|
|
"I přišli k nám tito soldáti..." Město Slaný za třicetileté války optikou pramenů městské kanceláře.
Kmochová, Romana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Život obyvatel středočeského města Slaný ovlivňovali v průběhu třicetileté války podobně jako život v jiných středoevropských městech v této době zejména vojáci a jednotlivé válečné události. Výrazné změny do jejich životů však přineslo také zastavení a následný prodej města Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Předkládaná práce se zabývá především vlivem válečných událostí na chod městské správy a novými prvky ve správě města souvisejícími se změnou jeho právního postavení, resp. zásahy nové vrchnosti do správy města. Pozornost je věnována také podobě a fungování mechanismů užívaných představiteli města ve snaze ochránit životy a majetek jeho obyvatel před řáděním soldatesky. Opomenuty nejsou ani vzájemné interakce, k nimž docházelo mezi obyvateli města a vojáky, včetně sebezáchovných mechanismů a adaptačních strategií, které umožňovaly Slánským vyrovnat se s jejich přítomností.
|
|
|
Král Mor a jeho divadlo Praha. Morové epidemie v raně novověké Praze.
Jarošová, Eva ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Roku 1348 vstoupil do Evropy mor, který zde zůstal až do 18. století. České země nebyly výjimkou, ačkoli o pravidelně se opakujících morových epidemiích zde mluvíme až po roce 1348. Onemocnění zvané mor má formu bubonickou, plicní a septickou a je způsobeno bakterií yersinia pestis, jehož významnou přenašečkou je krysa obecná. Největší morová pandemie nastala v letech 1348-1351 a je známa jako Černá Smrt. V Praze a v Čechách je ale významným rokem vstupu infekce až rok 1380. Krize společnosti, která se váže na Černou Smrt, se odráží ve výtvarném umění, speciálně ve fenoménech tzv. Tanců a Triumfů Smrti. Pro české prostředí jsou pak v umění typické morové sloupy s nimiž je do jisté míry spojen i kult protimorových světců. Obecně se oblibě těší Panna Marie, vyloženě protimorovými patrony jsou sv. Šebestián, sv. Roch či sv. Rozálie. V jednotlivých zemích k nim přistupují ještě zemští patroni, v Čechách tedy nejčastěji sv. Václav. Typickou dobou moru v Čechách je spíše novověk než středověk. Tehdy epidemie přicházejí s periodictitou zhruba dvanácti let. Pro její zastavení se vydávají Infekční řády, tedy dokumenty úřední provenience obsahující nařízení ohledně karantény (uzavření hranic, měst), zajištění zdravotní péče (zakládání lazaretů) či hygienických požadavků. Dalšími prameny jsou protimorové...
|
|
|
Vývoj mečířského řemesla v pražských městech v raném novověku
Smrž, Jiří ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce sleduje vývoj mečířského řemesla od počátku 16. století do roku 1739 v prostoru tří pražských měst - na Starém Městě pražském, Novém Městě pražském a Malé Straně. Práce se věnuje postihnutí jednotlivých aspektů cechovního života, neboť pražští mečíři byli ve sledovaném období organizováni v řemeslnické organizace - cechy. Mečířské řemeslo je představitelem úzce specializovaného výrobního oboru, které se bě- hem středověku emancipovalo od kovářské profese. To bylo umožněno mimořádnými spo- třebními a odbytovými možnostmi pražských měst. Od druhé poloviny 15. století se stalo silným městským řemeslem, což vedlo k založení cechu. Po celé sledované století měl zvláštní postavení cech staroměstský, který byl zemským cechem, tzv. hlavou řemesla. Tato práce reviduje a zpřesňuje dřívější poznatky k problematice pražských mečířů, posti- huje dochovanou pramennou základnu uloženou v Archivu hlavního města Prahy a v Národ- ním archivu a rekonstruuje na základě dobových zpráv specifika cechu a mečířského řemesla v podmínkách raně novověkého (velko)města.
|
|
|
Dětství v zrcadle barokních zázraků
Věchtová, Irena ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Dětství v zrcadle barokních zázraků Diplomová práce usiluje zachytit obraz dětství v barokních zázračných vyslyšeních. Pracuje s obsáhlým vzorkem případů, který byl získán z několika českých a moravských poutních míst rozdílného charakteru (Karlov, kostel Panny Marie Vítězné se soškou Pražského Jezulátka, Hájek, Sázava, Chlum sv. Máří, Chrudim, Dobruška, Svatý Kopeček u Olomouce a Křtiny). Figurují v něm tedy děti pocházející z různých prostředí i společenských vrstev. Záznamy o zázračných vyslyšeních jsou pak čerpány jak z pramenů rukopisných, tak i z poutních tisků. Jednotlivé kapitoly nastiňují základní okruhy ze života barokních dětí, s nimiž se zde můžeme setkat. Nejprve jsou rozebrány oblasti související se zrodem nového života - neplodnost manželských párů, spontánní potraty či potíže v těhotenství, při porodu a v šestinedělí. Značný prostor je vyhrazen dobově mimořádně závažné problematice dětských nemocí. Pozornost je věnována též různým dětským nehodám a úrazům. Prezentovány jsou však i otázky související se starším či již dospělým potomstvem (svět pracovních povinností, různé prohřešky, výchovné problémy…). Speciální kapitoly se pak věnují také dětské každodennosti, vztahům mezi rodiči a dětmi či vazbám, jež si jednotlivé rodiny k poutním místům vytvářely. Závěr práce shrnuje přínos a limity...
|
|
|
Nazírání na islám v Českých zemích raného novověku očima Bartoloměje Paprockého a některých jeho současníků
Drápal, Martin ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá, na základě studia vybraného díla Bartoloměje Paprockého z Hlohol a Paprocké Vůle, pohledem na islám (nikoli primárně z hlediska náboženského, nýbrž na základě konfrontace s muslimy, především Turky) v novověkých Českých zemích v 16. a 17. století, hledá v pisatelově přístupu k tématu dobově typické či naopak specifické rysy. Získané poznatky pak podrobuje reflexi, kterou umožňují časový odstup, současná úroveň poznání a v neposlední řadě přehled v událostech, které od té doby nastaly.
|
|
|
Porodnictví doby pobělohorské: Infanticidium.
Surá, Alexandra ; Říhová, Milada (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Pařízek, Antonín (oponent)
Pozornost je nejprve věnována osobnostem evropského porodnictví 17. a 18. století. Poté je již práce zaměřena na období doby pobělohorské v českých zemích. Zhodnotila jsem zdravotní stav obyvatelstva a popsala zdravotnické profese. Zvláštní pozornost je věnována profesi porodní báby, otázce křtu v nouzi a rozdílného pohledu na jeho udělení. Jedna z kapitol je věnována partnerským vztahům a otázce panenství. Ženy, které neměly v úmyslu o své dítě pečovat, většinou své těhotenství tajily. Z tohoto důvodu se v práci zabývám otázkou, jakým způsobem žena v raném novověku tajila své těhotenství. Průběhu porodu, místu, na kterém žena porodila a okamžikům, které se odehrály po porodu, je věnována další část práce. Smrtí novorozence, která mohla nastat z různých příčin, se zabývám v následující kapitole. V práci je zachycen průběh vyšetřování, zejména ohledání místa činu, ohledání těla novorozence, pátrání po matce novorozence (potencionální pachatelce) a jejího přehledání. Ohledání těla novorozence příslušelo přísežnému krajskému fyzikovi či chirurgovi a porodní bábě. V disertaci je popsáno, jakým způsobem bylo tělo novorozence ohledáno, podle jakých kritérií byla hodnocena zralost a donošenost novorozence a podle čeho se usuzovalo, jestli se dítě narodilo živé, nebo mrtvé. Samostatná kapitola je věnována...
|
host ::
RSS.