|
| |
|
|
Hannah Arendtová a její pojetí banality zla
WERNEROVÁ, Barbora
Předložená diplomová práce se zabývá pojetím banality zla filosofky Hannah Arendtové spolu s dalšími interpretacemi pojmu zla. Práce si klade za cíl představit toto pojetí banality zla a také Adolfa Eichmanna nacistického zločince, který měl soudní proces v Jeruzalémě, na jehož základě Arendtová vytvořila již zmínění pojem banality zla. Dále má práce za úkol představit více východisek a pozic ohledně otázky zla. V práci se také věnuji další kontroverzní myšlence spolupráce židovských elit s nacisty. V práci jsem uvedla několik pohledů na toto téma a představila i názory oponentů Arendtové. V práci se objevují jak filosofické tak sociologické a psychologické pohledy na otázku zla. Na podporu teze o banalitě zla jsem představila psychologické experimenty, které částečně potvrdily pojetí Hannah Arendtové.
|
|
|
Téma holocaustu v literatuře pro děti a mládež
MAGYAROVÁ, Aneta
Diplomová práce se bude zabývat tématem holocaustu v literatuře pro děti a mládež od konce druhé světové války po současnost. Ačkoli nebude opomenut vývoj literatury na toto téma, v centru pozornosti budou stát díla různých autorů a následně i analýza jejich vybraných děl, která bude založena na komparaci jednotlivých strukturních prvků literárního textu. Závěr práce bude věnován přítomnosti tématu šoa v čítankách pro druhý stupeň základních škol.
|
|
|
Israel and Czechoslovakia: RFE/RL on the relations of the two countries, 1967-1971
Ďurková, Michaela ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Táto diplomová práca skúma vzťah Československa k Izraelu v rokoch 1967-1971. Konkrétne sa venuje antisionistickej doktríne socialistického režimu, ktorá sa okrem proti-izraelského postoja ČSSR odrážala aj vo vzťahu oficiálnych miest k vlastnému židovskému obyvateľstvu, a vyznačovala antisemitskými prvkami. Na rozdiel od striktného odmietania antisemitizmu sa Československo od prelomu 40. a 50. rokov 20. storočia netajilo nepriateľským postojom k židovskému štátu na Blízkom východe. Boj proti sionizmu bol jedným z cieľov ideovej vojny ČSSR so svojimi skutočnými či údajnými nepriateľmi. Izrael predstavoval pre československý režim Západ a Západ bol plný tzv. centier ideologickej diverzie. Jedným z nich bola aj rozhlasová organizácia Slobodná Európa (RFE). Autorka vychádza z predpokladu, že RFE ideový boj Československa nielen reflektovalo, ale vytváralo preň aj určitý protipól. Prostredníctvom analýzy situačných správ RFE v kontexte stanoveného obdobia práca hodnotí mieru úlohy RFE ako protipólu československej antisionistickej ideológie. Po teoretickom úvode práce (1. kapitola) autorka popisuje premeny vzťahu Československa k Izraelu a k vlastnej židovskej menšine medzi rokmi 1945-1967, a poukazuje na napätie medzi antisionizmom a antisemitizmom ako takým (2. kapitola). Predmetom poslednej kapitoly...
|
|
|
Pojetí Žida v českém filmu v období druhé republiky a protektorátu
Gregorová, Vanda ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Zobrazení Žida v období druhé republiky a Protektorátu" pojednává o způsobu zobrazování židovských postav ve filmu ve sledovaném období. Zabývá se českými filmy natočenými v rozmezí let 1939-1945, ve kterých se objeví židovské postavy, následně jejich rozborem a zhodnocením, zda se ve filmu vyskytl antisemitský osten či nikoli . Práce se zaměřuje především na filmy české produkce, avšak zmiňuje i charakterově související filmy natočené v nacistickém Německu. Práce využívá ke svým účelům také dobový tisk a kompilaci dostupné i současné dobové literatury. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Pravda vítězí 1938 protičeskoslovenské vysílání vídeňského rozhlasu
Cvachovcová, Klára ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje vysílání vídeňského rozhlasu Pravda vítězí v českém a slovenském jazyce na podzim 1938, v období bezprostředně předcházejícím a následujícím uzavření Mnichovské dohody. V teoretické části sleduje v historickém kontextu vznik obou redakcí, jejich personální obsazení a napojení na českou fašistickou organizaci Vlajka. V praktické části práce nabídne tematickou analýzu říšské propagandy ve vysílání obou redakcí během října 1938. Soustředí se zejména na kampaně proti prezidentu Benešovi, proti zednářství a bolševismu, dále na antisemitismus a pro-německou kampaň a ve vysílání slovenské redakce pak na kampaň proti Čechům a podporu slovenského separatismu. Srovnání ideového zaměření a cílů obou redakcí práce ilustruje četnými citacemi. V závěru se věnuje ohlasům na vysílání a hodnotí jeho možné účinky na československé publikum s ohledem na primární cíl říšské propagandy z Vídně - dezintegraci Československa.
|
|
|
Podoby a proměny antisemitismu mezi britskými politickými elitami během druhé světové války
Trněná, Adéla ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Great Britain had to deal with a number of issues linked to European Jewry during World War II. Many Jewish refugees, seeking asylum from Nazi persecution, were trying to get to the country, creating the danger of triggering a wave of antisemitism in British society. Furthermore, members of the Government were compelled to react to news of the systematic killing of Jews by the Nazi regime. Nevertheless, anti- Jewish sentiment was present among British political elites even in this difficult situation. The aim of this thesis, therefore, is to examine manifestations of antisemitism among British politicians during World War II and to ascertain whether their antisemitic views could have affected their policy-making and whether this anti- Semitism was somehow specific.
|
|
| |
|
|
Postoj katolické církve k režimu ve Vichy
Jägerová, Julie ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vztahem katolické církve a režimu, který se etabloval na části území dnešní Francie během druhé světové války. Cílem práce je postihnout hlavní příčiny postoje katolické církve k vichystické Francii, který obecně bývá hodnocen jako velice kladný. Rovinou, ve které bude tento problém zkoumán, je sféra episkopátu. Ostatní rozměry bádání, jako je vztah kněží, řeholních řádů či věřících k Francouzskému státu, jsou vynechány vzhledem k nedostatku prostoru. V práci je kladen důraz na tři základní problémy. Nejprve je rozebráno sbližování režimu a církve, které je vzápětí dáno do kontrastu s momenty, kdy církev s režimem nebyla v jednomyslné shodě. Závěr práce tvoří kapitola, která se věnuje poválečnému doznění událostí, tedy očistě francouzské katolické hierarchie. Klíčová slova katolická církev, Francie, Vichy, druhá světová válka, odboj, kolaborace, antisemitismus, holocaust, Alfred Baudrillart, Pierre-Marie Gerlier
|
host ::
RSS.