Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  začátekpředchozí17 - 26  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Použití operačního systému reálného času v LabVIEW-LabWINDOWS/CVI
Povolný, Petr ; Beneš, Petr (oponent) ; Čejka, Miloslav (vedoucí práce)
Úkolem této práce bylo seznámit uživatele s programováním aplikací reálného času v prostředí LabVIEW a LabWINDOWS/CVI. V úvodu jsou nastíněny základní vlastnosti a parametry operačních systémů. Jsou diskutovány klíčové požadavky kladené na operační systémy reálného času. Je popsána jejich základní koncepce se zaměřením na operační systém VxWorks a porovnání deterministických vlastností s běžným operačním systémem MS Windows. Ve druhé části je uveden stručný popis prostředí LabVIEW a LabWindows/CVI a popis vytváření aplikací reálného času v těchto prostředích. V závěru práce je navržen systém pro sběr analogových dat, na které lze ověřit deterministické vlastnosti aplikace reálného času a aplikace postavené na MS Windows.
Mechanický manipulátor řízený z platformy cRIO
Karásek, David ; Šedivá, Soňa (oponent) ; Havránek, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce si klade za cíl vytvořit řídicí software pro mechanický 2 D manipulátor skládající se ze dvou translačních a jednoho rotačního členu. V teoretické části rozebírá možné hardwarové řešení a přibližuje základní pojmy použité v praktické části, praktická část pojednává o návrhu aplikace. Výsledný program je plně funkční, na konci práce jsou však předestřeny další možnosti, jak lze program dále vylepšit.
Porovnání vlastností a výkonnosti jader uC/OS-II a uC/OS-III
Lorenc, Ján ; Dobai, Roland (oponent) ; Strnadel, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá otestováním výkonnosti operačních systémů reálného času uC/OS-II a uC/OS-III . Popisuje základní vlastnosti těchto systémů a metody, které se používají k testování výkonnosti operačních systémů reálného času. Vybrané testovací metody jsou implementovány a na základě nich je následně porovnána výkonnost operačních systémů reálného času uC/OS-II a uC/OS-III .
Řízení EC motoru v programu LabVIEW
Bulín, Tomáš ; Pazdera, Ivo (oponent) ; Huzlík, Rostislav (vedoucí práce)
Cílem mé bakalářské práce je seznámit se s programem LabVIEW, platformou CompactRIO a funkcemi, které nabízí, pro řízení EC motoru. Komplexní program od firmy National Instruments LabVIEW má širokou škálu uplatnění v průmyslových aplikacích od měření vlastností elektrických signálů, sběru dat, automatizaci vlastního měření, až po řízení různých motorů a aplikací. Navíc každý rok dochází k obnově a přichází se spoustou nových vylepšení, které zlepšují ještě více jeho funkce. K vlastnímu řízení používá platformu CompactRIO, do které se nahraje vytvořený program pro ovládání dané aplikace. Hlavní výhodou je, že uživatel má možnost si upravovat program dle své potřeby a nemusí odesílat řízení své aplikace k výrobci při každé změně ve zdrojovém kódu řídícího programu. CompactRIO obstarává nejen vlastní ovládání aplikace, ale je schopné i provádět měření pro běh programu potřebných hodnot.
Implementace pokročilých mechanismů plánování množin RT úloh běžících pod uC/OS-II
Čižinský, Vojtěch ; Mikušek, Petr (oponent) ; Strnadel, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá rozšířením služeb jádra operačního systému uC/OS-II americké společnosti Micrium, Inc. o pokročilé plánovací mechanismy úloh. Kód tohoto OS je otevřený a je dovoleno ho v souladu s licenčním ujednáním upravit a rozšířit o další funkce a schopnosti. Funkčnost implementovaných algoritmů plánovacích mechanismů je nakonec ověřena pomocí nástrojů Cheddar a TimesTool.
Vzdálené ovládání zařízení přes TCP/IP
Skalník, Marek ; Frýza, Tomáš (oponent) ; Fedra, Zbyněk (vedoucí práce)
Tato práce obsahuje popis jednoho z mikrokontrolérů firmy ATMEL AT91SAM7X512 s architekturou ARM a jeho možné použití v aplikaci s ethernetovým rozhraním. Je zde popsáno i vývojové prostředí Eclipse pro vývoj a zkompilování aplikací a software SAM-BA od firmy Atmel sloužící pro nahrání vlastní aplikace do paměti mikrokontroléru. Dále se práce zabývá možným využitím operačního systému pracujícího v reálném čase (RTOS) ve vestavěných systémech a ukazuje i jednu demonstrační aplikaci webserveru s možností nastavení IP adresy.
Řízení modelu v reálném čase
Krejčí, Roman ; Otava, Lukáš (oponent) ; Hynčica, Ondřej (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá řízením systému Ball on the wheel v reálném čase. V první části práce je vytvořen matematický model systému, který je popsán stavovými rovnicemi. Dále je popsán vytvořený laboratorní model systému Ball on the wheel a jeho součásti. Laboratorní model se skládá ze servomotoru, servozesilovače, mikrokontroléru s operačním systémem reálného času a snímačů vzdálenosti. V praktické části práce je navrženo řízení systému pomocí lineárně kvadratického regulátoru a jeho implementace spolu s ovládáním periferií do firmwaru mikrokontroléru s operačním systémem reálného času. Systém Ball on the wheel je řízen mikrokontrolérem, který posílá příkazy servozesilovači po sběrnici CAN.
Řízení 6-ti osého manipulátoru
Semrád, Michal ; Chromý, Adam (oponent) ; Hynčica, Ondřej (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a tvorbou řídicího systému pro 6-ti osý manipulátor. Ten je tvořen mikrokontolérem LPC1756 s firmware realizovaným pod operačním systémem reálného času FreeRTOS a GUI aplikací na PC. Robotický manipulátor je řízen PWM signály generovanými mikrokontrolérem, který komunikuje s PC přes sériové rozhraní pomocí SLIP protokolu. Teoretická část práce se zabývá vysvětlením důležitých pojmů, popisem používaného manipulátoru a jeho řídicí jednotky. Praktická část popisuje řešení kinematických úloh pro používaný manipulátor, realizaci firmware a GUI aplikace.
Vlastnosti systému reálného času v LabVIEW
Válek, Petr ; Beneš, Petr (oponent) ; Čejka, Miloslav (vedoucí práce)
Práce pojednává o vybraných vlastnostech operačních systémů reálného času (RTOS) Ardence PharLap ETS, WindRiver VxWorks a LabVIEW RT modulu.V práci jsou navrženy tři metodiky porovnávání kvality RTOS, z toho dvě jsou prakticky ověřovány popsanými experimenty na hardwaru CompactRIO od NI. V dalších částech práce je rozebrána potřeba použití RTOS a experimentální porovnání vlivu jitter chyby na činitele harmonického zkreslení THD vyjádřeného dvěma definicemi.
Bezobslužná nabíjecí stanice pro elektromobily
Kubizňák, Jan ; Fojtík, Pavel (oponent) ; Kučera, Pavel (vedoucí práce)
Obsahem této diplomové práce je návrh a realizace softwarového vybavení pro bezobslužnou nabíjecí stanici společnosti ELNICO s.r.o. Práce obsahuje přehledovou část, kde je uvedena charakteristika nabíjecích systémů a některé výrobky dostupné na trhu. Dále jsou popsány komponenty systému, pro který je SW vyvíjen. Podrobněji jsou rozebrány zejména možnosti řídicího počítače, realizovaného vývojovým kitem DK-LM3S9B96, a operačního systému reálného času FreeRTOS. Tvorbou softwaru pro tento počítač se zabývá druhá - praktická část práce. Popsána je zde struktura programu a podrobně pak jednotlivé moduly, pomocí nichž jsou ovládány komponenty nabíjecí stanice. Funkčnost je demonstrována fotografiemi aplikace za běhu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   začátekpředchozí17 - 26  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.