|
|
Využití hiporehabilitace u dětí s poruchami chování a ADHD
Lukáš, Martin ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Hiporehabilitace se stává stále více oblíbenou terapeutickou metodou a nejrozšířenější formou animoterapie. Pojem hiporehabilitace je široký a zahrnuje v sobě čtyři základní podobory. Nejčastěji využívaným avšak nejméně popsaným je obor, který se do roku 2011 nazýval léčebné pedagogicko-psychologické ježdění a nyní je rozdělen na dva obory s názvy psychoterapie pomocí koní (PPK) a aktivity s využitím koní (AVK), které se však stále mísí a jsou realizovány souběžně. PPK a AVK se v případě dětí školního věku využívá především u poruch chování a ADHD. Diplomová práce má za cíl zhodnotit míru efektivity hiporehabilitačního programu u dětí s těmito diagnózami. Výzkum byl realizován ve Středisku hiporehabilitace Pirueta, které působí v rámci Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod. Hlavní metodou výzkumu bylo pozorování pěti probandů v rámci jednoho uceleného hiporehabilitačního programu. Na začátku a na konci programu byla zadána vyučujícím pěti probandů posuzovací škála, která byla doplňující technikou výzkumu poskytující vstupní a výstupní diagnostiku z pohledu třídního učitele. Data z vlastního pozorování se přibližně z 90% shodovaly s výsledky, které poskytlo srovnání vstupních a výstupních posuzovacích škál. V průběhu programu všichni klienti dosáhli zlepšení v oblasti sebejistoty, dodržování...
|
|
|
Variabilita tělesného vývoje u dětí s ADHD
Kuželová, Hana ; Ptáček, Radek (vedoucí práce) ; Škoda, Jiří (oponent) ; Hrdlička, Michal (oponent)
ADHD představuje poměrně široce rozšířenou diagnózu v dětském věku. Aktuální studie uvádějí výskyt u 5 až 10 % populace. Jedná se o skupinu vývojových poruch, projevující se v menší či větší míře ve všech oblastech života dítěte, ale i jeho okolí. Jde o poruchu vyznačující se nadměrnou aktivitou, nepozorností a impulzivitou. Vyznačuje se rozmanitou symptomatologií, různou etiologií a nejednotným vývojem a je modelovou poruchou pro interakci mezi faktory genetickými, neurobiologickými a zevními epigenetickými. Disertační práce se zabývá problematikou variability somatického vývoje u dětí s ADHD. Hlavní cílem disertační práce je analyzovat růstové odchylky medikovaných i nemedikovaných dětí s ADHD od populační normy. Dílčí otázkou práce je, zda jedním z faktorů, eventuálně zjištěných rozdílů mohou být specifické stravovací návyky, resp. specifický životní styl této skupiny. Za účelem zodpovězení otázek byly realizovány dvě nezávislé studie, první zaměřena na antropometrické vyšetření, druhá zaměřena získání infromací o stravovacích návycích a životním stylu u dětí s ADHD. Výsledky první studie poukazují na rozdíly v tělesných parametrech mezi skupinou dětí s ADHD ve srovnání s kontrolními dětmi a také mezi skupinou dětí s ADHD užívající medikaci a nemedikovanými dětmi s ADHD. Děti s ADHD jako celek...
|
|
| |
|
|
Zkušenosti volnočasových pedagogů na zotavovacích akcích s dětmi s ADHD
MÁLKOVÁ, Michaela
Diplomová práce na téma Zkušenosti volnočasových pedagogů na zotavovacích akcích s dětmi s ADHD má teoreticko-empirický charakter. Teoretická část se zabývá problematikou zotavovacích akcí, tzn. legislativou, organizací, kvalifikací a kompetencemi pracovníků zotavovacích akcí. Dále je charakterizováno dítě s ADHD a popsány výchovné přístupy vhodné pro práci s dětmi s ADHD na zotavovacích akcích. Cílem empirické části je popsat zkušenosti pedagogů volného času s integrací dítěte s ADHD na zotavovacích akcích. Empirická část je rozdělena na dvě části. První část tvoří předvýzkum realizovaný formou dotazníkového šetření. Na výsledky šetření navazuje část druhá, založená na strukturovaných rozhovorech s vybranými pedagogy volného času. Otázky rozhovoru jsou zaměřeny na dosavadní praxi volnočasových pedagogů, podmínky integrace dítěte s ADHD na zotavovací akci, výchovné přístupy a přínosy integrace.
|
|
|
Rozvoj grafomotoriky u dětí s ADHD
TOPINKOVÁ, Alena
Má bakalářská práce se zabývá problematikou rozvoje grafomotoriky u dětí se syndromem ADHD. Teoretická část vymezuje charakteristiku syndromu ADHD a správné zásady práce s dětmi s ADHD. Dále se zabývá samotným rozvojem grafomotoriky. Praktická část obsahuje můj vlastní program na rozvoj grafomotoriky, jehož součástí jsou vlastní grafomotorické listy. Program byl odzkoušen v praxi a byl doplněn o vlastní reflexi.
|
|
|
Speciální vzdělávací potřeby dítěte s ADHD v běžné MŠ a v rodině.
SOUČKOVÁ, Jana
Práce se zabývá problematikou syndromu poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), jeho příčinami, výskytem a projevy v chování dítěte předškolního věku, popisuje různé druhy farmakologické léčby a psychoterapeutické přístupy. Zaměřuje se na vytvoření metodiky práce pro konkrétní dítě s ADHD, která by sloužila rodičům ke každodennímu, systematickému a cílenému výchovně vzdělávacímu působení. Popisuje spolupráci učitelky mateřské školy s rodinou.
|
|
|
Postoje učitelů k hyperaktivním žákům
KRÁLOVÁ, Martina
ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) neboli porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou je dnes nejčastěji diagnostikovanou psychickou poruchou v dětském věku. Vyskytuje se u 3-6% školních dětí. K hlavním příčinám hyperkinetického syndromu patří nezralost centrální nervové soustavy, kde se uplatňují genetické i negenetické faktory, které vznikají prenatálně. U dětí se pak projevují problémy s pozorností, jsou impulzivní a hyperaktivní. Zásadním krokem pro dítě je vstup do základní školy, která se snaží o socializaci a rozvíjí životní postoje a hodnoty žáka. Od učitelů se očekává, že respektem k osobnosti a individualitě žáka budou i těmto dětem usnadňovat přístup ke vzdělání. Práce s hyperaktivním dítětem, stejně jako s celou třídou, kam hyperaktivní dítě dochází, proto představuje i zvláštní nárok nad rámec běžných výukových kompetencí. V teoretické části práce se snažím nejprve podrobněji popsat problematiku ADHD a věnuji se vývoji pojetí tohoto syndromu a příslušné terminologie od lehké mozkové dysfunkce (LMD) až po současné pojetí ADHD. V jednotlivých kapitolách se zabývám příznaky ADHD, výskytem poruchy, jejími příčinami a diagnostikou. Zařazuji také kapitolu o rozdílných projevech ADHD u obou pohlaví. Podrobněji zpracovávám problematiku adaptace dítěte s ADHD na školní prostředí? popisuji, jaké jsou obvyklé projevy hyperaktivního žáka, jak na něj působí klima třídy, jakou osobností je učitel a jaké má o žácích představy. Uvádím také základní legislativu, zásady a opatření, která se týkají vyučování dětí s ADHD. Vzhledem k významu role rodiny pro fungování dítěte ve škole zařazuji také samostatnou kapitolu o rodině dítěte s ADHD, ve které popisuji vztahy s rodiči a zásady správného výchovného vedení. Na závěr teoretické části se věnuji také poradenským zařízením, která mohou rodiče a učitelé dětí s ADHD využít. Zabývám se tím, jak tato zařízení fungují a co zajišťují. Ve výzkumné části bakalářské práce seznamuji s průběhem a výsledky kvalitativního výzkumu, zaměřeného na zkušenosti učitelů základních škol s výukou hyperaktivních žáků. Předmětem mého zájmu byly především znalosti učitelů a jejich postoje k hyperaktivním žákům, ale i praktické dovednosti, které v přístupu k hyperaktivním žákům uplatňují. Obecné cíle výzkumu formuluji jako čtyři výzkumné otázky: 1) Jaké jsou zkušenosti učitelů s přístupem k hyperaktivním žákům? 2) Jak vypadá spolupráce s rodiči hyperaktivních žáků? 3) Jak vypadá spolupráce s odborným poradenským zařízením? 4) Jaká je praxe při uplatňování metodických pokynů? Výzkumné otázky jsem dále rozpracovala do podoby otázek pro polostrukturovaný rozhovor. Výzkumná zjištění opírám o informace z rozhovorů s deseti učiteli prvního stupně základních škol. K nejdůležitějším výsledkům mého výzkumu patří zjištění, že k lepší adaptaci dětí s ADHD na nároky školy výrazně přispívá přítomnost asistenta pedagoga a dále to, když děti sedí v prvních lavicích. Hyperaktivita neovlivňuje sociální postavení a vztahy dětí s ADHD ve třídě. U učitelů se vyskytuje názor, že hyperaktivitu je možné částečně ovlivnit v rodině. Spolupráce s rodiči učitelům spíše vyhovuje a nechtějí ji měnit. Rodiny spolupracují s pedagogicko? psychologickou poradnou nebo i s dalšími odborníky (psychiatr, neurolog nebo psycholog). Při uplatňování metodických pokynů se učitelé z mého výzkumného souboru na pomoc a rady od PPP nespoléhají a problémy řeší samostatně. Tato práce zprostředkovává autentické zkušenosti učitelů, kteří pracovali s hyperaktivními dětmi. Jsou zde uvedeny informace o specifických nárocích výuky a zásady pro práci s hyperaktivními žáky, které mohou být užitečné pro širší pedagogickou veřejnost.
|
|
|
Možnosti uplatnění canisterapie u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v centru pro rehabilitaci osob s postižením ARPIDA, o.s.
MEZEROVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je zaměřena na možnosti uplatnění canisterapie v centru ARPIDA, o.s. Cílem výzkumu bylo zjistit efektivnost canisterapie u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci uceleného systému rehabilitace. Jako metodu sběru dat jsem zvolila zúčastněné pozorování přímé, neřízený rozhovor a obsahovou analýzu sběru dat. Rozhovory jsem prováděla s fyzioterapeuty, psycholožkou, vedoucí denního stacionáře a s rodiči dětí výzkumného souboru. Pozorovaný soubor tvořily čtyři děti se speciálními vzdělávacími potřebami ve věku 11, 14, 15 a 21 let. Všechny tyto děti navštěvovaly denní stacionář centra ARPIDA, o.s. Kasuistiky dětí, průběh vlastní canisterapie včetně obrázkové dokumentace, vyjádření jednotlivých odborníků, včetně zhodnocení efektivnosti canisterapie u každého dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami, jsou zaznamenány v praktické části mé bakalářské práce. Nejefektivnější metodou u dětí s diagnózou DMO se jeví metoda AAT formou polohování. Efektivnost canisterapie zde byla zaznamenána především v oblasti motorické. Nejvýznamnějším ukazatelem efektivnosti canisterapie u těchto dětí bylo uvolňování jejich spastických svalů. Výsledky pozorování nám dále potvrdily pozitivní emoční naladění dětí při canisterapii. U dítěte s ADHD syndromem byla využita metoda AAA, prostřednictvím které došlo během canisterapie ke zlepšení schopnosti koncentrovat pozornost a k celkovému zklidnění. Efektivnost canisterapie byla zřetelná i v oblasti jemné motoriky a komunikačních schopností dětí. Domnívám se, že by se poznatky této práce mohly stát návodem a inspirací k častějším návštěvám pro budoucí canisterapeutické týmy, které se rozhodnou pracovat s dětmi v centru ARPIDA.
|
|
|
K vybraným charakteristikám dětí z dětských domovů
POLÁČKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku dětí vyrůstajících v dětských domovech. V teoretické části se zabývá vymezením pojmů dětský domov a dětský domov se školou, důvody umístění do dětského domova, smyslem a funkcemi rodiny a dětského domova. V práci je charakterizováno rodinné prostředí, z nějž dítě přišlo do dětského domova, je zde popsán deprivační syndrom a porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Popisuje, jaké jsou romské děti vyrůstající v dětském domově a jaká je spojitost mezi dětstvím stráveným v dětském domově a trestnou činností páchanou v dospělosti. Poslední kapitola poukazuje na některé obtíže mladých lidí opouštějících zařízení ústavní výchovy. Praktická část obsahuje srovnání skladby dětí ze tří zvolených zařízení (dvou státních a jednoho nestátního): Dětský domov se školou Horní Planá, Dětský domov Aš a Soukromý dětský domov Koryto. Porovnávány jsou především v oblastech popisovaných v teoretické části. Souběžně s tím byly také od ředitele(zástupce) zařízení získány základní informace o jednotlivých dětských domovech. Dále byly sledovány názory vychovatelek/vychovatelů na ústavní výchovu a na připravenost na samostatný život po odchodu z dětského domova a jejich přístupy k výchově svěřených dětí.
|
|
|
Canisterapie u dětského klienta
KOCAROVÁ, Lucie
Cílem práce je zjistit vliv individuálně praktikované canisterapie na dětského klienta se sluchovým postižením a klienta s ADHD. Teoretická část zahrnuje celkovou charakteristiku canisterapie, její počátky sahající do historie a přípravu psa pro canisterapii. Dále se zabývá vybraným postižením, což je syndrom ADHD a poruchy sluchu. Praktická část se snaží o objektivní hodnocení canisterapie praktikované u klienta s postižením. Je zde podrobný popis zaznamenaných výsledků v průběhu individuálně prováděné canisterapie. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik. Na základě zúčastněného pozorování, analýzy dokumentů a polostandardizovaného rozhovoru autor došel k závěru, že canisterapie přispívá ke zlepšení jemné motoriky a koncentrace, rozšíření slovní zásoby a v neposlední řadě se velmi dobře uplatňuje v socializačním procesu.
|
host ::
RSS.