|
|
Transformace sociální služby týdenní stacionář
PICKOVÁ, Romana
Cílem práce je popsat proces transformace pobytové sociální služby týdenní stacionář poskytovatele Denní a týdenní stacionář Jihlava, příspěvkové organizace. Data k praktické části této práce jsem získávala od jara 2013 až do závěrečného zpracování práce. Respondentů bylo vybráno celkem 28 - uživatelé týdenního stacionáře. Jedná se o maximální počet uživatelů této sociální služby. V teoretické části vymezuji proces deinstitucionalizace a transformace, charakterizuji sociální služby (konkrétně pak týdenní stacionáře a chráněné bydlení) a snažím se nastínit historii a současnou situaci v EU a ČR. V praktické části popisuji konkrétní proces transformace sociální služby týdenní stacionář poskytovatele Denní a týdenní stacionář Jihlava, příspěvková organizace. Základní metodou využitou při výzkumu byl strukturovaný rozhovor zaznamenávaný do dotazníkového formuláře Posuzování míry nezbytné podpory uživatelů. V neposlední řadě byly analyzovány dokumenty, které se přímo týkaly procesu transformace dané služby. Výzkum mé diplomové práce zodpověděl obě otázky, které byly na začátku položeny. První výzkumná otázka, zda jsou uživatelé Denního a týdenního stacionáře Jihlava připraveni přejít do komunitní služby chráněné bydlení, byla řešena na základě hodnocení potřeby nezbytné míry podpory uživatelů. Odpovědí na výzkumnou otázku je, že 4 uživatelé z 28 jsou připraveni na přechod do sociální služby chráněné bydlení. Odpověď na druhou výzkumnou otázku, zda je reálný vznik komunitní služby v Jihlavě v časovém horizontu cca 5 let, jsem se snažila nalézt v průběhu celého projektu transformace. V závěru projektu je možno konstatovat, že vznik komunitní služby v Jihlavě je reálný. Výsledky této práce budou použity pro danou organizaci jako shrnutí daného procesu transformace. Mohou být ale zdrojem informací i pro jiné poskytovatele sociálních služeb nebo širokou veřejnost, které dané téma osloví.
|
|
|
Sociální služby v oblasti bydlení pro osoby s autismem v ČR
Palme, Klára ; Šámalová, Kateřina (oponent) ; Víšek, Petr (oponent)
Rigorózní práce "Služby v oblasti bydlení pro dospělé osoby s autismem v ČR" se věnuje problematice dostupnosti sociální služby chráněného bydlení pro dospělé osoby s poruchou autistického spektra (PAS) v jednotlivých krajích ČR. Jejím výstupem je popis dostupných a plánovaných služeb formou chráněného bydlení pro osoby s PAS a schematicky zpracovaný model pro tvorbu nových pobytových služeb komunitního typu na našem území. Za posledních 20 let se v České republice zlepšuje informovanost a zároveň dochází ke zpřesňování diagnostiky této poruchy, což má logický vliv na významný nárůst této specifické cílové skupiny. Dílčím cílem práce je tedy zjistit počty osob s PAS ve věkové skupině dospívajících a mladých dospělých. Následně je cílem reflektovat připravenost státu v oblasti naplňování práv osob s poruchou autistického spektra na dostupné a vhodné bydlení.
|
|
|
Formální a neformální opory rodiny s dospělým jedincem se schizofrenním onemocněním
Coufalová, Ivana ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá duševní poruchou - schizofrenií, reakcí rodiny na duševní onemocnění jejího člena, zvládání situací, způsoby formálních a neformálních opor rodin, ve kterých žije jedinec se schizofrenním onemocněním a v závěru procesem deinstitucionalizace. V první kapitole je popsána duševní porucha schizofrenie, její symptomy, průběh, formy, možná dědičnost, léčba. Následuje pohled na nemoc jako nedostatek příjmu, nároky v nemoci a invaliditě. V závěru první kapitoly je přiblížen systém sociálních služeb ve Velké Británii, Dánsku a Německu. Druhá kapitola pojednává o rodině a její reakci na nemoc. Přibližuje vztahy, životní situace v sociálním prostředí a rizika, která mohou nastat v rodině, v důsledku onemocnění jejího člena. Ukazuje, co pro rodinu znamená stres, jaké mohou být zátěžové situace. Kapitola řeší rovněž jejich zvládání, intervenci sociálního pracovníka a představuje pojem rodinná resilience a komunitní péče. Na závěr vysvětluje pojem ekologie rodiny. Třetí kapitola popisuje konkrétní možnosti opor rodiny za pomoci profesionálů, jako jsou např. rodinné psychoedukace, kognitivně - behaviorální terapie, či velmi zajímavý program Itareps. Zabývá se také odborným poradenstvím a tím, jak pracují podpůrné skupiny, jak probíhá komunitní péče a práce s rodinou duševně nemocného....
|
|
|
Proces a míra invalidizace seniorů
Malá, Marcela ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České republiky i dalších rozvinutých zemí Evropy je stárnutí populace. Cílem diplomové práce "Proces a míra invalidizace seniorů" bylo především zjistit, do jaké míry zasahuje invalidita do života seniorů a zmapovat vývoj, průběh a podmínky důchodového systému. Po úvodním přehledu základních pojmů, je část práce věnována teoretickému rozboru evropského rámce společenského zabezpečení seniorů a reformě invalidních důchodů v České republice. Pozornost je dále zaměřena na formy péče právě o invalidní starobní důchodce. Výzkumná část analyzuje oblasti týkající se vývoje struktury obyvatelstva, agendy žádostí, přehledu důchodů dle skupin diagnóz WHO, celkového přehledu vyplácených invalidních důchodů, vývoje struktury důchodců, financování důchodové agendy, průměrné délky a věku důchodců. Zařazena je též ekonomické stránka, kde jsou porovnávány důchody s průměrnou mzdou a sledována je i ekonomická aktivita seniorů. Výzkum je kvantitativní a potvrzuje současný globální jev stárnutí populace jako jeden z nejvýznamnějších aktuálních problémů vyspělých zemí. S tím samozřejmě nárůst starobních důchodců a zvyšování nákladů na financování důchodové agendy. Co se týče míry invalidity, je výzkum zaměřen na skupiny diagnóz WHO, týkající se duševních onemocnění, kde...
|
|
|
Ústav nebo terénní služby?
Kavalírová, Olga ; Tomášková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Ústav nebo terénní služby?" se věnuje tématu sociálních služeb pro lidi s mentálním postižením. Zaměřuje se na analýzu jednotlivých typů sociálních služeb - terénních, ambulantních a pobytových - vzhledem ke konkrétním potřebám různých klientů s mentálním postižením. Cílem práce je zjištění struktury klientů v pobytových zařízeních pro lidi s mentálním postižením a identifikace faktorů, na základě kterých se rodiny rozhodují pro využívání konkrétních sociálních služeb, a zjištění názoru aktérů v oblasti sociálních služeb na přínosy a limity jednotlivých typů služeb pro lidi s mentálním postižením. Problematika sociálních služeb je posuzována prostřednictvím teoretického konceptu práv lidí s mentálním postižením a konceptu deinstitucionalizace sociálních služeb. K výzkumu byla použita metoda dotazníkového šetření mezi poskytovateli pobytových služeb na území hlavního města Prahy, a také rozhovory s jednotlivými aktéry v oblasti služeb pro lidi s mentálním postižením. V závěru práce jsou zmíněny nejdůležitější problémy v oblasti péče o lidi s mentálním postižením a konkrétní doporučení pro zlepšení dané problematiky.
|
|
|
Sociální služby pro seniory na Rakovnicku a trend deinstitucionalizace
Pokorná, Zuzana ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Diplomová práce "Sociální služby pro seniory na Rakovnicku a trend deinstitucionalizace" pojednává o snaze udržet seniory, jako jednu z nejpočetnějších skupin příjemců sociálních služeb, co nejdéle v domácím prostředí. Jejím hlavním cílem je zjistit, jaká je nabídka sociálních služeb pro seniory na Rakovnicku a na základě zjišťování rozhodujících aktérů (poskytovatelů a místní samosprávy) zhodnotit, zda nabídka sociálních služeb odpovídá trendu deinstitucionalizace. Práce je případovou studií správního obvodu obce s rozšířenou působností Rakovník. Z teoretické části se práce opírá o veřejně politickou teorii regulátorů v životě společnosti, princip subsidiarity v oblasti sociálních služeb a trend deinstitucionalizace v sociálních službách. Hodnotová východiska obsahují výzkumy zjišťující přání seniorů zůstat v domácím prostředí a dokumenty, které tento trend prosazují. Kapitola o sociálních službách vymezuje pojem sociální služba, zaměřuje se na Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a mapuje situaci posledních let v oblasti sociálních služeb v ČR ve vztahu k cílové skupině seniorů. Důležitou kapitolou je i kapitola o sociálním plánování v České republice. Vlastní případová studie je věnována situaci na Rakovnicku v oblasti sociálních služeb pro seniory a jejich plánování, a srovnání s trendy...
|
|
|
Prostor jako sociálně konstruovaná forma oprese: transformace ústavního zařízení pro ženy s mentální jinakostí v Ústeckém kraji
Růžičková, Kamila ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám reprezentací mentální jinakosti v českém kontextu. Teoretický základ jsem nalezla v oboru disability studies a jeho modelu postižení, který jsem obohatila o přístupy poststrukturalistických autorů a autorek a dále o české autory a autorky, kteří na mentální jinakost nahlížejí z jiné perspektivy než "většinová společnost". Reprezentaci mentální jinakosti v českém kontextu uvádím na příkladu Domova pro osoby se zdravotním postižením, konkrétně zařízení pro mentálně postižené ženy, které se nachází v Ústeckém kraji. Toto zařízení je zapojeno do projektu Podpora plánování a transformace sociálních služeb v Ústeckém kraji a v práci sleduji, jak jsou tyto plánované změny komunikovány s klientkami a jaké konotace se na změnu bydliště váží. V empirické části práce hovořím prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pěti klientkami zařízení, dotazuji se na jejich současný život a posléze analyzuji typy prostorů, ke kterým se klientky vztahují. Jejich výpovědi doplňuji o rozhovor s vedoucí zařízení, která hovoří o motivech, které vedly k procesu transformace. Klíčová slova postižení, klient/klientka, občanství, lidská práva, prostor, gender, sociální služba, komunita, instituce, deinstitucionalizace, identita
|
|
|
Možnosti a meze cháněného bydlení v kontextu života dospělých klientů s mentálním postižením
Nedomlelová, Veronika ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci Příprava osob s mentálním postižením na život v chráněném bydlení, ve které jsem se zabývala třemi klienty konkrétního poskytovatele sociálních služeb - Terezy, kteří se chystali do chráněného bydlení nebo v něm krátkou dobu žili. Dva z těchto klientů a jednu novou klientku chráněného bydlení jsem pro potřeby této diplomové práce dlouhodobě sledovala. Diplomová práce je rozdělená na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická práce se podrobně zabývá dospělým člověkem s mentálním postižením, rodinou dospělého s mentálním postižením, lidskými právy a kvalitou života osob s mentálním postižením. Dále se krátce věnuje procesu deinstitucionalizace. Praktická část je věnována Tereze, poskytovateli sociálních služeb, jejímu chráněnému bydlení a třem zmíněným klientům, popisu výhod a možných omezení chráněného bydlení. Cílem této práce bylo zjistit, jaké výhody a možnosti, případně jaká omezení sebou život v chráněném bydlení přináší. Popisem konkrétních situací jsem se snažila ukázat, co život v chráněném bydlení těmto klientům poskytuje, jestli se vyskytly nějaké problémové situace a jak následně ovlivnily jejich dosavadní život. Klíčová slova: Dospělý s mentálním postižením, kvalita života, lidská práva, deinstitucionalizace, chráněné bydlení, možnosti a...
|
|
|
Proces a míra invalidizace seniorů
Malá, Marcela ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České republiky i dalších rozvinutých zemí Evropy je stárnutí populace. Cílem diplomové práce "Proces a míra invalidizace seniorů" bylo především zjistit, do jaké míry zasahuje invalidita do života seniorů a zmapovat vývoj, průběh a podmínky důchodového systému. Po úvodním přehledu základních pojmů, je část práce věnována teoretickému rozboru evropského rámce společenského zabezpečení seniorů a reformě invalidních důchodů v České republice. Pozornost je dále zaměřena na formy péče právě o invalidní starobní důchodce. Poslední kapitola teoretické části se zabývá deinstitucionalizací. Výzkumná část analyzuje oblasti týkající se vývoje struktury obyvatelstva, agendy žádostí, přehledu důchodů dle skupin diagnóz WHO, celkového přehledu vyplácených invalidních důchodů, vývoje struktury důchodců, financování důchodové agendy, průměrné délky a věku důchodců. Zařazena je ekonomická stránka, kde jsou porovnávány důchody s průměrnou mzdou a sledována je též pracovní aktivita seniorů, bydlení, zdravotní a sociální služby. Výzkum je kvantitativní a potvrzuje současný globální jev stárnutí populace jako jeden z nejvýznamnějších aktuálních problémů vyspělých zemí. S tím samozřejmě nárůst starobních důchodců a zvyšování nákladů na financování důchodové agendy. Co se týče...
|
|
|
Problematika koncepce domů s pečovatelskou službou
PAŘEZOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá problematikou domů s pečovatelskou službou v České republice. V teoretické části je popsáno stáří, systém péče o seniory v ČR a především domy s pečovatelskou službou (jejich charakteristika, koncepce, cílové skupiny, poskytované služby. Praktická část obsahuje charakteristiku dvou vybraných domů s pečovatelskou službou a výzkumné šetření mezi jejich obyvateli. V koncepci domů s pečovatelskou službou se skrývá velký potenciál, do budoucna lze očekávat značné rozšíření podobných typů bydlení pro seniory. V praxi však tento systém naráží na rozmanitá omezení.
|
host ::
RSS.