|
|
Etika zahrady
Javorská, Michala ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Mašek, Vojtěch (oponent)
Diplomová práce s názvem "Etika zahrady" si klade za cíl seznámit čtenáře s ekologicko-etickou problematikou a s úzce související otázkou po místě člověka ve světě. Především je však jejím úkolem představit ekologicko-etický koncept postavený na základě myšlenek autora Michaela Pollana. V rámci tohoto konceptu je pohlíženo na zahradu jako na zdroj základních etických principů uplatnitelných ve vztahu člověk - příroda. Odtud název "Etika zahrady". Autorská část práce je blíže věnována jednotlivým principům tohoto konceptu. Představuje jejich charakteristiky a uvádí konkrétní příklady praktické aplikace těchto principů "Etiky zahrady" v podmínkách střední Evropy, kde se z původních, lidskou intervencí nepoznamenaných ekosystémů dochovalo jen velmi málo a je obtížné hledat optimální řešení pro soužití člověka a přírody. Klíčová slova ekologická etika, environmentální etika, etika zahrady, životní prostředí, příroda, kultura, civilizace, zásahy do přírody, prvotní a druhotná příroda
|
|
|
Savagery in The Inheritors and the Lord of the Flies by William Golding
Juranková, Miriam ; Higgins, Bernadette (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Savagery in The Inheritors and the Lord of the Flies by William Golding Bakalářská práce, Bc. Miriam Juranková, 2016 ANOTACE William Golding věnoval svou celoživotní práci zkoumání lidské přirozenosti. Stěžejním tématem jeho románů je konflikt mezi civilizujícím a divošským instinktem, dobrem a zlem a otázka odkud zlo v lidech pochází. Tato práce se věnuje literární analýze jeho prvních a nejznámějších románů, Pán much a Dědicové a rozboru tématu divošství v těchto dvou dílech. Cílem této práce je dovodit a doložit Goldingovo chápání divošství a jeho náhled na lidskou přirozenost. Teoretická část této práce je založena na souhrnných definicích termínů civilizace, divošství a barbarismu, a to na základě etymologie a jejich významů v rámci různých společenských věd; zároveň se opírá o Goldingovu vlastní etickou doktrínu tak, jak ji implikují jeho romány. Mezi další použité zdroje patří práce, které se věnují literární analýze Goldingových děl, rozhovory a články o Goldingově životě a práci a samozřejmě oba romány samotné. Klíčová slova: divošství, divošský instinkt, civilizační instinkt, civilizace, barbarismus, etika, vrozené zlo, lidská přirozenost, krutost, William Golding, Pán much, Dědicové
|
|
|
Doba plastová - plasty jako legitimní součást umění i výtvarné výchovy
Rokosová, Magdaléna ; Velíšek, Martin (vedoucí práce) ; Sedlák, Michal (oponent)
Rokosová Magdaléna: Doba plastová - plasty jako legitimní součást umění i výtvarné výchovy [diplomová práce], Praha 2015 - Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy Diplomová práce je zaměřena na mapování potenciálu syntetických nebo polosyntetických polymerních materiálů jako specifického prostředku pro výtvarné umění i výuku výtvarné výchovy. V teoretické části jsou shrnuty zásadní momenty a možnosti využití plastických hmot v užitém umění (designu) i v umění volném a zároveň jejich každodenní využívání v nejrůznějších oborech a z toho plynoucí výrazná determinace našeho života těmito materiály včetně negativních vlivů na lidské zdraví a naši planetu. Didaktická řada využívá umělé hmoty s ohledem na řešená témata a cílovou skupinu žáků druhého stupně ZŠ. Nenásilným způsobem upozorňuje na množství vyprodukovaného odpadu umělých materiálů a zároveň představuje možnosti využití těchto materiálů pro výtvarnou tvorbu. Výtvarná část je zaměřena na autorskou tvorbu volného umění s využitím syntetických materiálů a ověření jejich předpokládaného potenciálu. Obsahově se zabývá především kontrastem umělého a přírodního světa a otázkou, zdali jsou tyto dva zdánlivě vzdálené světy skutečně oddělitelné.
|
|
|
Postižitelné proudy dějin a civilizací
Léwová, Dana ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Arnason, Johann Pall (oponent)
Práce skicuje základní přístupy v oboru srovnávací civilizační analýzy v díle Jóhanna P. Árnasona, Jaroslava Krejčího, v konfrontaci s filosofií dějin Jana Patočky. Tato teoretická východiska jsou zasazena do širšího historického kontextu a dějinných souvislostí v kazuistických studiích, zúžených na civilizační areál Blízkého východu, především starověké Mezopotámie a Syropalestiny, a areál egejsko-řecký. Práce zdůrazňuje nutné propojování obecně koncipované civilizační analýzy, resp. historické sociologie, s konkrétní historiografií. Osamocené vyčleňování teoretických koncepcí chápe jako relikt slepého redukcionismu a determinismu, vůči němuž se ostentativně vymezuje i filosofie dějin, dobírající se namísto historických chronologií osmyslňujícího fenoménu dějinnosti. Bez opory v empirickém reálu by se ovšem i filosofie dějin stala pouhým filosofujícím přemítáním. Ve spojeném interdisciplinárním přístupu se lze tedy jedině dobrat dějinného/ civilizačního smyslu, "mezi minulostí a budoucností", v tvorbě kontinuální kulturní paměti, od vědomí souvislostí k souvislosti vědomí.
|
|
|
Téma diktatury v argentinských literárních dílech Amalia, El matadero a Facundo
Baranecká, Lenka ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá třemi argentinskými díly, které řadíme souhrnně do literatury o diktátorech. Zkoumanými díly jsou El matadero od Estebana Echeverríi, Facundo od Dominga Faustina Sarmienta a Amalia od Josého Mármola. V úvodní teoretické části je popsána historie Argentiny, stručné životopisy autorů, charakteristika žánrů a období vzniku děl a krátké pojednání o literatuře o diktátorech všeobecně. V praktické části následují rozbory všech tří děl, kde se autorka věnuje především znakům diktátorského režimu; v El mataderu zejména popisu teroru a atmosféry, v Amalii postavě diktátora a v díle Facundo potom hlavně rozdílu civilizace a barbarství, v němž Sarmiento spatřuje původ problémů. Každé dílo je žánrově i příběhově jiné, a proto je v rozboru každého z nich pozornost obracena k různým důležitým znakům, ve kterých autorka vidí to, co je spojuje. V závěru autorka zhodnotí své poznatky.
|
|
|
Indians as the Imminent Threat: The Portayal of indians in Captivity Narratives
Brožová, Tereza ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
in Czech Hlavním tématem této diplomové práce je zobrazení Indiánů ve vybraných dílech vyprávění zajatců. Stěžejním dílem pro analýzu a popis je dílo Mary Rowlandsonové, Narrative of the Captivity and Restoration of Mrs Mary Rowlandson, poprvé vydané v roce 1682. Diplomová práce zpracovává vztah mezi původními obyvateli Nového světa a bílými osadníky, kteří v Indiánech spatřovali hrozbu a překážku v další západní expanzi. Vyprávění zajatců se stala cenným zdrojem nejen pro historiky a etnografy, kteří si cení popisů divochů, jejich tradic či životních zvyklostí, ale také pro literární kritiky, protože představují jeden z prvních literárních žánrů, který vzniká na území nynějších Spojených států. Neméně významným žánrem jsou pak pro běžného čtenáře, kterému zprostředkovávají dobové předsudky a předpoklady, hodnotící Indiány jako pekelné ďábly neschopné civilizovaného života. Diplomová práce samozřejmě poskytuje definici žánru a soustřeďuje se i na částečně odlišné pojetí vyprávění zajatců mužů a žen, respektive mužských a ženských autorů. Je také důležité zmínit, že v průběhu let se pojetí vyprávění zajatců vyvinulo z věrného popisu událostí ke zcela vykonstruovanému příběhu, který podněcoval nevraživost k původnímu obyvatelstvu a vytvářel typické předsudky. Tento fakt vycházel i ze zcela odlišného...
|
|
|
Komentovaný překlad kapitoly Mirror Worlds (In: Basalla, George. Civilized Life in the Universe: Scientists on Intelligent Extraterrestrials. Cary, NC: Oxford University Press, 2006, str. ISBN: 9780198038351)
Šveřepová, Andrea ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce) ; Šťastná, Zuzana (oponent)
Cílem této bakalářské práce je přeložit 10. kapitolu s názvem Mirror Worlds z knihy George Basally Civilized Life in the Universe: Scientists on Intelligent Extraterrestrials. Práce obsahuje text překladu i výchozí text, dále je její součástí komentář, který teoreticky reflektuje proces překladu a skládá se ze čtyř částí. První pasáž je věnována překladatelské analýze výchozího textu a potenciálních překladatelských problémů. Druhá část popisuje zvolenou překladatelskou metodu a komentuje rozdíly mezi výchozí a cílovou komunikační situací. Třetí část se zabývá typologií a řešením překladatelských problémů a ve čtvrté části jsou popsány překladatelské posuny, při nichž během překladu došlo. Klíčová slova inteligence, život, mimozemský, vesmír, kultura, technika, civilizace, projekt SETI, antropomorfismus, překlad, výchozí text, analýza textu, překladatelská metoda, posun
|
|
|
Srovnání vize kultury O. Spenglera a A. L. Kroebera.
Hájek, Daniel ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Korecká, Zuzana (oponent)
Práce srovnává pojetí kultury u německého historika Oswalda Spenglera a amerického antropologa Alfreda Louise Kroebera. Autory spojuje zájem o srovnávací studium civilizací a podobné přístupy k němu, založené na předpokladu, že kultura je svébytnou rovinou skutečnosti, neredukovatelnou na své části, ale naopak své části řídící. Toto pojetí kultury se někdy označuje jako superorganické. Každý ze srovnávaných badatelů však k němu dospěl jinou cestou, a nese proto pro něj jiné implikace. V práci jsou analyzovány jejich koncepty a metody se snahou o odhalování jejich předpokladů. V závěru je provedeno jejich explicitní srovnání. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The idealized portrayal of Indians in James Fenimore Cooper's The Last of Mohicans and René Francois de Chateaubriand's Les Natchez
Brožová, Tereza ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Hlavním tématem této práce je problematika zobrazení Indiánů ve vybraných dílech anglické a francouzské literatury. Jedněmi z nejvýznamnějších autorů zobrazujících indiánské kmeny v prostředí rodících se amerických států jsou James Fenimore Cooper a René François de Chateaubriand. Z jejich rozsáhlé tvorby jsou pak pro detailní analýzu vybrána díla Poslední Mohykán a Načezové. Mnoho autorů si pro své příběhy vybíralo exotické prostředí, které kontrastovalo se soudobou civilizací. Americký kontinent pak svou nedotčeností poskytoval podněty pro vytváření příběhů. Cooper i Chateaubriand vycházejí jak z četby raných cestopisů, tak i z vlastních zkušeností, imaginace a mýtů, a tak velké množství Indiánů nese pouze idealizované charakterové rysy. Cooper i Chateaubriand se zabývají problematikou míšenectví, rasových problémů a střetů mezi civilizací a divošstvím. Hlavní hrdinové Posledního Mohykána pak nejsou z důvodu "nečisté rasy" schopni v nově vznikající společnosti existovat a umírají. V případě Načezů Chateaubriand připisuje svým hrdinům křesťanské prvky a ti pak bloudí v přemýšlení nad svým vlastním osudem. V práci se také soustřeďuji na otázku politizace indiánských kmenů. Indiáni jsou vylíčeni jako stoupenci obou válčících stran v kontextu boje o nezávislost. Zároveň jsou představiteli národa, který je...
|
|
|
Languedoc-Roussillon
Grófová, Martina ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Machleidtová, Silva (oponent)
Tématem bakalářské práce je francouzský region Languedoc-Roussillon nacházející se na jihu země. První část je zaměřena na daný region v rámci Francie a vymezuje jeho všeobecné charakteristiky. Následně jsou v práci popsána specifika cestovního ruchu a místa, která přivádí turisty z mnoha zemí. Velice důležitou součást práce tvoří kulturní antropologie, jejíž hlavním cílem je odhalit takové zvláštnosti regionu, díky kterým je Languedoc-Roussillon jedinečný.
|
host ::
RSS.