|
|
Zkoumání sociální kognice a objektních vztahů u osob se schizofrenií
Smolová, Alžběta ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Diplomová práce zkoumá sociální kognici a objektní vztahy pacientů se schizofrenií pomocí Tématicko apercepčního testu hodnoceného škálou SCORS. Teoretická část práce pojednává o problematice schizofrenie, Tématicko apercepčním testu a jeho interpretačních systémech (zejména Westenově škále SCORS). Pozornost je věnována i teoretickým východiskům sociální kognice a objektních vztahům u pacientů se schizofrenií. Cílem výzkumné části práce je ověřit předpoklad, že pacienti se schizofrenií budou ve SCORS dosahovat patologických skórů. Dále jsou zkoumány vztahy mezi jednotlivými dimenzemi SCORS u této klinické populace. Výsledky naznačují, že pacienti se schizofrenií mají v oblasti sociální kognice a objektních vztahů, tak jak je měří škála SCORS, četné deficity. Výrazně snížené skóry, které spadají do patologie nebo s ní přímo hraničí, byly prokázány celkem u pěti dimenzí. Ve zbývajících třech dimenzích pacienti se schizofrenií dosáhli podprůměrných výsledků. Diskutovány jsou také vzájemné korelace mezi dimenzemi SCORS a výsledky faktorové analýzy, které u pacientů se schizofrenií odhalily třífaktorovou strukturu SCORS. Klíčová slova: Schizofrenie, sociální kognice, objektní vztahy, SCORS, Tématicko apercepční test, korelační analýza, faktorová analýza.
|
|
|
Škála SCORS - hodnocení zpracování sociálních informací a objektních vztahů u mužů s patologickou sexuální agresivitou
Táborská, Lucie ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
ČESKÝ ABSTRAKT Název práce: Škála SCORS - Hodnocení zpracování sociálních informací a objektních vztahů u mužů s diagnostikovanou patologickou sexuální agresivitou Autorka: Mgr. Bc. Lucie Táborská Katedra: Katedra psychologie Vedoucí diplomové práce: PhDr. Tereza Soukupová, Ph.D. E-mail vedoucí diplomové práce: tereza.soukupova@pedf.cuni.cz Empirická diplomová práce s názvem "Škála SCORS - Hodnocení zpracování sociálních informací a objektních vztahů u mužů s diagnostikovanou patologickou sexuální agresivitou" se zaměřila na výzkum sociálních dovedností mužů s výše uvedenou diagnózou. V teoretické části pojednává diplomová práce o problematice sexuálních deviací, především o patologické sexuální agresivitě, a o projektivních metodách, konkrétně metodě Tématicko apercepčním testu TAT a jejím specifickém skórovacím systému SCORS. Základní výzkumná otázka zněla, zda se budou odpovědi respondentů z daného výzkumného souboru pohybovat v oblasti patologických skórů. Dále práce zkoumá, zda mezi jednotlivými dimenzemi škály existují statisticky významné rozdíly či naopak shody a tyto jevy následně vysvětluje. Výzkumu se zúčastnilo 20 respondentů ze sexuologických oddělení tří českých psychiatrických léčeben. Za metodu pro získání dat byl zvolen tématicko apercepční test, který byl vyhodnocen pomocí škály SCORS...
|
|
|
Porovnání kognitivního výkonu ve WAIS-III a v TAT pomocí škály SCORS
Hudečková, Lucie ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou vztahu verbální inteligence a sociální kognice, a to prostřednictvím verbálních subtestů Wechslerovy inteligenční škály pro dospělé (3. revizí) a škály Diferencovanost Self a komplexnost reprezentace druhých a škály Porozumění sociální kauzalitě Tématicko apercepčního testu. V teoretické části jsou představeny pojmy inteligence a sociální kognice, dále psychologické testy inteligence a apercepční techniky. Teoretická část se rovněž věnuje sociální inteligenci jako odpovědi na otázku vztahu mezi inteligencí a sociální kognicí. V empirické části diplomové práce jsou zpracována data sebraná od 30 probandů, kteří se podrobili testování výše jmenovanými psychologickými testy. Data jsou zpracována korelační a faktorovou analýzou. Závěry statistického zpracování jsou v práci dále rozvíjeny v kontextu s teoretickými východisky a vědeckými poznatky. Diskuse poukazuje na omezení testování a navrhuje možnosti pro budoucí výzkum.
|
|
|
Rozeznávání tváří a emočního výrazu u primátů
Englerová, Kateřina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Fajnerová, Iveta (oponent)
Pro primáty, ale i mnohé další živočichy, je jedním z nejdůležitějších smyslů zrak. Mohou díky němu vnímat podněty z okolního prostředí, a to jak neživé předměty, tak jedince vlastního či jiných druhů. U některých, zejména sociálně žijících zvířat, je jednou z klíčových kognitivních dovedností schopnost rozeznávat jedince a jejich emoční vyladění na základě rozdílných obličejových znaků a mimiky.Tato práce si klade za cíl shrnutí dosavadních poznatků týkajících se rozeznávání tváří a emočních výrazů včetně neurologických mechanismů, které tuto schopnost umožňují, použitých experimentálních metodik a mezidruhového srovnání.
|
|
|
Pocity uživatelů/ek nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ve fázi prvokontaktu.
HOUDKOVÁ, Soňa
Při prožívání prvního kontaktu či prvokontaku působí na zájemce také faktory jak na straně posuzovaného, tak na straně zájemce jako posuzovatele. Tyto faktory spadají do procesu formování prvního dojmu, kdy ve snaze porozumět druhým a také sobě vytváříme intuitivní teorie, které mohou výrazně ovlivnit, jak zájemci vnímají získaná data. Od těchto teorií se odvíjí také chování, s čímž úzce souvisí kvalita vztahu mezi pracovníkem a zájemcem. První kontakt se týká sociálního poznávání a vnímání, tudíž jde o zpracovávání získaných informací. Proto by mělo každé zařízení mít jasný postup v procesu prvokontaktu ohledně sdělování informací, aby nedošlo k zahlcení zájemce ihned při prvním kontaktu. V bakalářské práci se zabývám otázkou prožívání procesu prvokontaktu zájemci o službu. Na začátku praktické části bylo potřeba popsat stanovený cíl práce a zmíněnou výzkumnou otázkou. Cílem je zjistit, jak proces prvokontaktu působí na zájemce o službu. Pro zjištění stanovené výzkumné otázky a dosažení cíle jsem si zvolila kvalitativní strategii výzkumu, techniku polostrukturovaných rozhovorů doplněných o nezúčastněné pozorování. Základní výzkumný soubor představovali děti ve fázi prvokontaktu, bez ohledu na počet návštěv. Konkrétně se jednalo o devět dětí. Věkové rozpětí, na základě dlouhodobého pozorování a pilotní studie, bylo stanoveno od dvanácti do třinácti let. Výzkum byl realizován v období únor - březen 2013. Z výsledků výzkumu vyplývá, že zájemci o službu prožívají první kontakt rozdílně. Další návštěvy v rámci prvokontaktu prožívají všichni zájemci klidnými a pozitivními emocemi a to především díky přístupu a používaným metodám sociálních pracovnic. Základní metodou, kterou pracovnice využívají, je především kontaktní práce. Všichni dotazovaní se shodli na přirozeném, přátelském a pomáhajícím přístupu pracovnic. Tento přístup spojují především s tykáním pracovnic a společným zapojováním se do volnočasových aktivit. Současně z výzkumu vyplývá, že velký vliv na prožívání prvního kontaktu a vstupu do zařízení má prostředí. Především vnější není pro klienty příjemné. Důvody těchto pocitů u cílové skupiny, která do zařízení přichází poprvé, je dáno především špínou a tmavostí prostředí. Naopak se jim líbí vnitřní prostory klubu, které jsou vyzdobené a dostatečně prosvětlené. Na závěr shrnutí výsledků je třeba uvést fakt (na kterém se shodla většina informantů), že v ideálním případě by informanti rádi přicházeli do nového prostředí a zařízení v doprovodu blízké osoby, například kamaráda či spolužáka. Na základě získaných dat se domnívám, že by každé nízkoprahové zařízení pro děti a mládež v rámci standardů kvality v sociálních službách, mělo mít vypracovaný postup v procesu prvokontaktu. V tomto plánu by mělo být uvedeno, jaké informace budou zájemci sdělovány při daném setkání. Tato metodika by měla sloužit nejen pracovníkům, ale také stážistům či dobrovolníkům. Vhodné by bylo také odstranění bariér, jež způsobují negativní pocity při vstupu do zařízení.Předpokládá se také, že by tato bakalářská práce mohla sloužit jako zdroj informací nejen pro širokou veřejnost, ale také pro odborníky v sociálních službách pracující s dětmi a mládeží, neboť k prvnímu kontaktu dochází v každé sociální službě a je potřeba přizpůsobit přístup pracovníků, aby se zájemci o službu cítili přijati do daného zařízení.
|
|
|
Vliv výchovy psů na jejich chování v dospělosti
VICKOVÁ, Pavlína
V diplomové práci je popsán a zdokumentován vliv výchovy psů na jejich chování v dospělosti, zejména ovladatelnost, vztah k ostatním členům rodiny a jiným psům. Dotazníkové šetření probíhalo v oblasti Trhosvinenska. Bylo zjištěno, že primární a důležitý vliv na pozdější výchovu a chování psa má nejen doba odebrání štěněte od matky, ale i způsob péče v době před odebráním. Dále způsob a míra socializace u nového majitele a také znalost a dovednost majitele v oblasti etologie a komunikačních signálů psa.
|
|
|
Sociální kognice po jedenácti letech
Heller, Daniel
Autor se zabývá vývojem v oblasti sociální kognice v posledních jedenácti letech na příkladu monografie M. Augoustinos a I. Walkera věnované sociální kognici, která byla poprvé publikována v roce 1995 a pokusila se integrovat evropské a americké sociálněkognitivní přístupy. V roce 2006 vydali tito dva autoři společně s třetí spoluautorkou Ngaire Donaghue přepracovanou monografii pod stejným názvem. V příspěvku jsou porovnány tyto dvě publikace, které významně ovlivnily výzkum i výuku v oblasti sociální kognice a na příkladech nejdůležitějších témat sociální kognice (např. sociální schémata, sociální reprezentace, sociální identita, atribuce, stereotypy) je charakterizován vývoj této důležité oblasti psychologie.
|
|
| |
|
| |
|
|
Psychologické aspekty přijímacího řízení
Poukarová, Hana ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Míková, Irena (oponent)
POUKAROVÁ, H. Psychologické aspekty přijímacího řízení. Jindřichův Hradec 2010. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Katedra společenských věd. Vedoucí práce: PhDr. Miloslava Hiršová Ph.D. Bakalářská práce se zabývá zmapováním možnosti uplatnění poznatků psychologie při přijímacím řízení. Na základě výpovědí vybraných personalistů jsou zjištěné možnosti porovnány s praxí. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části je popsán proces přijímacích pohovorů, vytváření prvního dojmu a neverbální komunikace. Na konci této části je souhrn získaných teoretických poznatků. V praktické části jsou tyto poznatky aplikovány na vybrané pracovníky personálního oddělení. Výzkumným vzorkem jsou personalisté, kteří se zabývají náborem zaměstnanců.
|
host ::
RSS.