|
| |
|
| |
|
|
Architektura virtuálna
Halinár, Matej ; ArtD, Vít Halada, (oponent) ; Kristek,, Jan (vedoucí práce)
Klauzúra 2.0 Útek z väzenia architektúry Je špecifické zariadenie pre futoroptimistických ľudí, ktorí vychádzajú z filozofie posthumanizmu a transhumanizmu, akejsi verzie ich vlastnej viery v nekonečný život na sieti. Je to viera v možnosti technologickej transformácie ľudstva, ktorá umožní prekonať naše fyzické aj biologické limity. Klauzúra 2.0 je architektúrou pre pionierov – predvoj tejto transformácie – umožňujúci čo možno najdlhší a najúplnejší pobyt vo virtuálnej realite. Touto avantgardou sú mnísi 2.0. Eskapistické osobnosti samotárov digitálneho veku tu hľadajú útočisko a ich vlastnú verziu sveta v kyberpriestore. Vytvárajú si tu víziu raja, a kolonizujú (kyber)priestor bez politických dôsledkov konečnosti fyzického sveta a vyčerpateľnosti prírodných zdrojov. Žijú na hranici bytia, a túžia odhmotniť sa a splynúť so svetom, ktorému rozumejú viac. Bojujú so svojím vlastným mozgom a telom, ktoré sa odtrhnúť od sveta nedajú. Nekonečnosť virtuálneho priestoru má hranice, ktorými sú telo a zmysly. Dlhodobý pobyt v kyberpriestore sa prejavuje stratou zmyslu pre čas a priestor. Tento monastický život v klazúre 2.0 ich dokáže udržovať v kondícii, dodržovaním rituálu, fyzického výkonu chôdze, ktorý musia podstúpiť aby každý deň mohli existovať vo svojej verzii digitálneho kláštora. Týchto verzií je nekonečné množstvo a je možné medzi nimi rituálne prechádzať. Geometria klauzúry ich zároveň izoluje od seba navzájom. Klauzúra je kláštorný koncept, ktorý umožňuje ľudom hermeticky žiť, mimobežne s fyzickým svetom. Bránou do virtuálneho priestoru je „nulová architektúra“ - miestnosť, cela, kocka na pôdoryse 4x4 metre zbavená akejkoľvek vizuálnej architektonickej stránky. Poskytuje iba rovnú podlahu, ako bod odrazu pre nekonečný virtuálny svet a štyri steny a strop s odpovedajúcou hrúbkou pre dostatočné oddelenie od sveta vonkajšieho. Za touto „nulovou architektúrou“ sa otvára svet nekonečné slobody. Zdá sa, že nie skrz „architektonickú inováciu a politickú subverziu“ bude uskutočnený sen moderného architekta o architektúre ako stroji pre oslobodenie človeka, ale skrze opustenie fyzickej architektúry ako takej. Za proscéniom „nulovej architektúry“ sa otvára priestor, kde nová architektúra už nebude o „luxuse a dobrom bydle, nebude to architektúra separácie a uväznenia ale bude to konečne architektúra slobody.
|
|
|
Romány deziluze a zrání
Kotšmídová, Alena ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Tato bakalářská práce se na základě románů Santa Lucia, Ivův román a Stříbrný vítr zabývá různými podobami románů deziluze a zrání. Na hrdinech vybraných románových děl ukazuje, jaké podněty vedou ke konstituování iluze, z jakých příčin vzniká deziluze, jaký průběh tato deziluze má a v co ústí. Z výkladu vyplývá, že ačkoli všechny romány lze zařadit k románu deziluze a zrání, v mnohém se od tradiční podoby tohoto syžetu odlišují, stejně jako se liší jejich výstavba a hrdinové. Součástí práce jsou vedle výkladu deziluze hrdinů jednotlivých románů také komparační kapitoly, v nichž jsou sledovány paralely a rozdíly mezi obrazy hrdinů. Zároveň komparace umožňuje poukázat na změnu myšlení, která se odehrála mezi koncem devatenáctého a počátkem dvacátého století. Tato změna je patrná v odlišném způsobu řešení obdobných problémů a vymezuje rozdíl mezi dvěma generacemi české moderny. klíčová slova: deziluzivní román, iluze, deziluze, emoce, fantazie
|
|
|
MAPA
Merta, Johana ; Sterec, Pavel (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Prezentuji soubor výtvarných prací vzniklých v období Magisterského studia a jeho přerušení, tedy práci vzniklou v letech 2012-2017. Tématicky jsem zpracovávala kartografické přenosy prostoru do plochy s manipulací měřítek a vizuálních zkratek. Společně s mojí aktivitou představím i práci dalších 5ti výtvarníků, kterým jsem nabídla téma mapy paralelního vesmíru k jejich autorskému zpracování.
|
|
|
Role míst nedourčenosti v procesu četby literárního díla
Kadlčíková, Radka ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Práce se zaměřuje na dvě estetické teorie, které se primárně zabývají recepcí uměleckého díla literárního. Práce pojednává o fenomenologické estetice Romana Ingardena a recepční estetice Wolfganga Isera. Zkoumání je vedeno k objasnění pojmu míst nedourčenosti v literárním textu a jejich funkci v něm. Oba autoři tento pojem vysvětlují v rámci svého pojetí recepce uměleckého díla literárního. Metoda práce je vymezena popisem obou představovaných teorií, na jejímž konci se oba přístupy porovnávají. Cílem práce je charakterizovat obě teorie a vymezit v nich pojem míst nedourčenosti. Cílem práce je také popsat momenty, ve kterých se Wolfgang Iser inspiruje teorií Romana Ingardena a také místa, kde s jeho teorií nesouhlasí a reviduje ji.
|
|
|
Teorie krajního voluntarismu se zřetelem na pozdější autory
LASTOMIRSKÁ, Jana
Práce se zabývá krajním voluntarismem a jeho vlivem na pozdější autory. Nejdříve je v práci vysvětlena Schopenhauerova koncepce metafyzické vůle. Zde je vůle nahlédnuta především jako forma objektivace, přičemž nejbližší objektivací se zde podává tělo, chápané jako objekt. V další části práce je tato vůle sledována ve filosofii Ladislava Klímy a jeho myšlence egodeismu. U Klímy však metafyzická vůle ztrácí svojí transcendující schopnost a je nahlédnuta z čistě subjektivního hlediska. V poslední části práce je zmíněn Friedrich Nietzsche, jehož teorie vůle k moci a smrti Boha, mohla být inspirací pro Klímovu myšlenku egodeismu.
|
|
|
Světlo (Kouzlo světla)
Horák, Ondřej ; Hayek, Pavel (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá v jedné rovině otázkou práce a pracnosti v umění a v druhé rovině vnímáním skutečnosti a její iluze. Zde stručně vysvětluji funkce zrakového systému vedoucí k tvorbě obrazu, vnímání světelných jevů a k tvorbě zrakových klamů (tj. jevů, kdy se náš vjem zcela neshoduje s realitou), které sloužily jako podklad pro řešení formální stránky díla.
|
|
| |
|
|
Iluzionistické zobrazení mimetického prostředí
Donát, Vojtěch ; Brožka, Petr (oponent) ; Stratil, Václav (vedoucí práce)
Bakalářská práce s názvem Iluzionistické zobrazení mimetického prostředí navazuje na dosavadní tvorbu a formuje tak obrazové, imaginativní vnímání směrem k prostorovým objektům, které zároveň slouží jako schématický klíč k obrazům. Abstraktní obrazy se tak stávají iluzivním výjevem k těmto schématickým objektům tím, že jsou interpretovány novým jazykem.
|
host ::
RSS.