|
|
Hypermobilita hlezenního kloubu ve vztahu k posturální stabilitě evaulované posturálni Somatooscilografii.
Sahánková, Ivana ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Satrapová, Lenka (oponent)
Název: Hypermobilita hlezenního kloubu ve vztahu k posturální stabilitě evaluované posturální somatooscilografií. Cíle: Cílem této práce je posoudit vliv lokální hypermobility hlezenních kloubů na posturální stabilizaci metodou posturální somatooscilografie. Dalším z cílů je porovnat schopnosti posturální stabilizace při lokální hypermobilitě hlezenního kloubu vůči hypermobilitě konstituční s projevy na dolních končetinách včetně aker. Metody: Diplomová práce je zpracována metodou deskriptivně - asociační, za použití kvantitativního výzkumu, ve kterém byly porovnávány dvě dvanáctičlenné skupiny. Ve výzkumné části byl za standardních podmínek hodnocen monopedální posturální provokační test "3 kroky - stoj na jedné noze" na nestabilní ploše Posturomed. Průběh testu byl zaznamenáván do programu Microswing 6. Získaná data byla dále exportována a vyhodnocována v programu Posturomed Commander. Výsledky: Ve výzkumu nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi skupinou s lokální hypermobilitou hlezenního kloubu a hypermobilitou konstituční. Při lokální hypermobilitě však byla ve sledovaných parametrech pozorována tendence horších výsledků, především ve schopnostech dlouhodobé stabilizace. Klíčová slova: posturální stabilizace, Posturomed, hlezenní kloub, hypermobilita
|
|
| |
|
| |
|
|
Posturální stabilita u pacientů s cerebelární ataxií
Ševčíková, Lucie ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Mariana (oponent)
Práce se zabývá problematikou mechanismů udržování posturální stability u pacientů s postižením cerebela. Práce shrnuje formou literární rešerže základní neurofyziologické poznatky týkající se vlivu cerebela na posturální stabilitu. V experimentální části práce je studován vliv změny aferentní informace ze somatosenzorického systému na posturální kontrolu stoje - hodnotíme pomocí stabilometrického vyšetření dopad hluboké masáže chodidla a aproximace kloubů dolních končetin na posturální stabilitu stoje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv změny posturální stability na sílu respiračních svalů
Dařinová, Jitka ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Čakrt, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním vlivu změny posturální stability na sílu respiračních svalů. Cílem práce bylo zjistit, zda se bude síla respiračních svalů měnit při zvýšených nárocích na posturální stabilitu a pokud ano, tak jakým způsobem. Teoretická část shrnuje poznatky o bránici v její posturálně - stabilizační funkci, o souvislostech mezi dýcháním a posturální kontrolou a o vlivu změny polohy těla na sílu respiračních svalů. V praktické části byly s využitím spirometru měřeny hodnoty maximálních ústních tlaků (PI max a PE max) u 21 zdravých jedinců ve věku od 20 do 26 let ve třech posturálních situacích - ve stoji, ve stoji na balanční ploše a ve stoji na balanční ploše s vyřazením kontroly zraku. V rámci celé skupiny nebyly v jednotlivých posturálních situacích u naměřených hodnot nalezeny statisticky významné rozdíly ( p ≥ 0,05). Byly pozorovány dva trendy ve změnách hodnot PI max a PE max. Při zvýšení nároků na posturální stabilitu vzrostla hodnota PI max u 29% jedinců a klesla u 71% jedinců. Hodnota PE max vzrostla u 33% jedinců a klesla u 67% jedinců. Tato práce je především fyziologickou studií, která by mohla přispět k odkrytí neurofyziologických mechanismů řízení postury ve vztahu k činnosti dýchacích svalů. Klíčová slova bránice, posturální stabilita, síla respiračních svalů,...
|
|
|
Ovlivnění vybraných parametrů posturální stability prostřednictvím pohybového programu powerjóga u studentů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze
Feitová, Kateřina ; Novotná, Viléma (vedoucí práce) ; Blahutková, Marie (oponent) ; Matolín, Svatopluk (oponent)
Název: Ovlivnění vybraných parametrů posturální stability prostřednictvím pohybového programu powerjóga u studentů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Cíl: Cílem práce bylo analyzovat vliv intervenčního programu powerjógy na vybrané parametry posturální stability a určit potenciální rozdíly mezi experimentální a kontrolní skupinou. Metody: Tříměsíční intervenční program byl realizován v rámci studijního plánu předmětu tělesná výchova MS730C na KTV, PřF UK Praha. Výzkumný soubor tvořilo 80 studentek 2. ročníku Přírodovědecké fakulty, které byly losováním rozřazeny do experimentální a kontrolní skupiny. Změny vybraných parametrů posturální stability byly sledovány před začátkem tříměsíčního intervenčního programu a po jeho zakončení. Měření úrovně posturální stability proběhlo pomocí vybraných testů v Laboratoři sportovní motoriky FTVS UK v Praze. Testy byly realizovány na stabilometrické desce Footscan. Pro statistické vyhodnocení dat byly použity neparametrické testy. Pro vyhodnocení věcné významnosti byl použit koeficient věcné významnosti ω2 . Výsledky: Podařilo se prokázat statisticky významný (p = 0,003 resp. p = 0,023) rozdíl před a po IP u experimentální skupiny. Rozdíly se ukázaly u průměrné laterální výchylky x při stoji "flamingo" na levé noze resp. pro poměr laterálních...
|
|
|
Vliv jednorázového tréninku posturální stability u pacientů se spinocerebelární ataxií
Filipovičová, Jana ; Pospíšilová, Mariana (vedoucí práce) ; Jevič, Filip (oponent)
Sledovali jsme bezprostřední účinek senzomotorického tréninku na posturální stabilitu u pacientů se spinocerebelární ataxií (SCA). Pokusili jsme se vysvětlit případné mechanismy týkající se adaptace na změnu COP, motorického učení a neuroplasticity v terénu neurodegenerativních změn mozečku. Výzkumný soubor a metodika: Celkem 10 pacientů se spinocerebelární ataxií (6 mužů, 4 ženy) ve věkovém rozmezí 34 až 71 let, s trváním onemocnění průměrně 11,6 let se zúčastnilo měření posturální stability. Nejprve jsme měřili pacienty s SCA před a po 15 minutové cvičební jednotce senzomotorického tréninku, poté tato skupina podstoupila v jiný den stejné měření bez senzomotorického tréninku. Jako druhá kontrolní skupina sloužilo 10 zdravých probandů podobného věku, kteří rovněž podstoupili senzomotorický trénink. Poté jsme srovnali výsledky posturografického měření. Výsledky: U skupiny SCA pacientů se senzomotorickým tréninkem byla nalezena signifikantně nižší hodnota u sledovaných parametrů LENGTH (t stat = 3,537731 > t krit = 2,262157), VELOCITY (t stat = 3,537731 > t krit = 2,262157) a energie potřebné pro udržení COP (t stat = 2,715085 > t krit = 2,262157) měřeného na pěnové podložce se zavřenýma očima. Měření bez provedení senzomotorického tréninku nepřineslo žádné signifikantní výsledky zlepšení...
|
|
|
Vliv věku na posturální stabilitu při různých pozicích krční páteře
Zelený, Matěj ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Bitnar, Petr (oponent)
Kvalita senzorické informace, která je nezbytná pro rovnováhu a posturální stabilitu, se věkem mění. S tím souvisí narůstající počet úrazů často vzniklých následkem pádu u starších osob. Cílem této diplomové práce je objasnit problematiku vlivu věku na posturální stabilitu, a to zejména při různých pozicích krční páteře. V přehledu poznatků týkajících se kontroly rovnováhy stoje, role zraku, vestibulárního a somatosenzorického systému je shrnut vliv statických a dynamických pohybů krční páteře na posturální kontrolu. V rámci experimentální části bylo provedeno posturografické vyšetření stability stoje u dvou věkových skupin zdravých osob. Měřením vzpřímené pozice hlavy, extenze krční páteře a jejich dynamických pohybů v sagitální rovině byl objektivizován destabilizující efekt pomocí průměrné rychlosti výchylek průmětu těžiště těla do opěrné baze. Extenze krční páteře zvyšuje obtížnost vykonávání určitých posturografických testů a je využívána u neodkrytých kompenzovaných deficitů rovnováhy. Tato neobvyklá pozice způsobuje pády u starších lidí. V rámci vyšetření dynamických pohybu je předpokládán destabilizující efekt se zvyšující rychlosti předozadních pohybu krční páteře. Kontrola rovnováhy a orientace hlavy v prostoru mohou využívat odlišné senzorické vstupy a různé strategie v průběhu jejího...
|
|
|
Vliv kinesiotapingu na posturální řízení stoje
Havlová, Michaela ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Čech, Zdeněk (oponent)
Posturální stabilita je nezbytná pro veškeré činnosti člověka. Řízení posturální stability zajišťuje především centrální nervová soustava. Pro řízení jsou nezbytné aferentní informace z vestibulárního, somatosenzorického a zrakového systému. Modifikace některého z těchto vstupů může mít dopad na posturální stabilitu. Změny exteroceptivního vjemu lze docílit aplikací kinesiota tapu. Kinesiotaping je v současné době velmi oblíbená metoda, které je připisováno velké množství účinků. V teoretické části práce jsou popsány tyto účinky včetně výsledků vědeckých prací, které účinky ověřují. Experimentální část této práce byla zaměřena na objektivizaci případných změn posturální stability po aplikaci kinesio tapů na dorzální a ventrální stranu trupu u zdravých osob bez zranění či jiné poruchy. Pro vyšetření byly použity dva testy přístroje Balance Master®, modifikovaný test balanční senzorické interakce a test limitů stability. Výsledky měření byly statisticky vyhodnoceny na hladině spolehlivosti α = 0,05. Vlivem kinesiotapingu nebyly zaznamenány významné změny rychlosti výchylek těžiště, ani parametrů, které hodnotí přenos těžiště nad hranici opěrné báze. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hodnocení efektu rehabilitace s využitím vizuální zpětné vazby u pacientů po resekci vestibulárního schwannomu
Jandová, Nikola ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Chovanec, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce bylo objektivně zhodnotit efekt rehabilitace s vizuální zpětnou vazbou v raném pooperačním období po resekci vestibulárního schwannomu a také zhodnotit, zda předoperační intratympanická aplikace gentamicinu má vliv na vestibulární kompenzaci stability stoje. Studie se zúčastnilo celkem 20 pacientů (12 žen a 8 mužů) ve věkovém rozmezí od 28 do 63 let. U osmi pacientů byl vestibulární schwannom diagnostikován vlevo, u dvanácti vpravo. Rehabilitační program pomocí interaktivního rehabilitačního systému Homebalance probíhal od 5. pooperačního dne do ukončení hospitalizace, denně 15-20 min. K objektivnímu hodnocení terapeutické intervence byl využit přístroj Synapsys Posturography System. Stabilometrické vyšetření bylo provedeno před operací vestibulárního schwannomu, po operaci a po ukončení rehabilitace s využitím vizuální zpětné vazby. Statistická analýza ukázala signifikantní zvýšení průměrných hodnot měřených parametrů CoP (rychlost pohybu CoP, délka trajektorie CoP a plocha konfidenční elipsy CoP) pooperačně oproti předoperačním hodnotám. Po ukončení terapeutické intervence nedošlo k signifikantnímu snížení hodnot parametrů CoP oproti pooperačnímu stavu. Mezi skupinou pacientů s předoperační aplikací gentamicinu a skupinou bez gentamicinu nebyl shledán statisticky významný...
|
host ::
RSS.