|
|
Vyhledávání a charakteristika genů zodpovědných za purpurové zbarvení obilek pšenice seté (Triticum aestivum L.)
Trojan, Václav
Purpurová barva obilek u pšenice seté (Triticum aestivum L.) je obvyklým příkladem rozmanitosti Matky přírody. Cílem práce bylo přispět k pochopení genetického založení tvorby těchto pigmentů, jejich ukládání v průběhu zrání obilky množstvím pigmentů v obilce. Červené a bílé obilky jsou běžné u pšenice. Netradiční purpurové zbarvení obilek, je způsobeno ukládáním pigmentů do perikarpu. Po chemické stránce patří barviva mezi antokyany. Klíčovým enzymem v biosyntetické dráze antokyanů je chalkonsyntáza, která katalyzuje hned první krok této dráhy. Dále bylo sledováno ukládání antokyanů do perikarpu, exprese genu příslušnému enzymu chalkonsyntáze a obsah hlavních antokyanů kyanidin 3 glykosidu, který je hlavní součástí pigmentace purpurového perikarpu a dále delfinidin-3-glukosidu. Ukládání barviv v průběhu vývoje obilky není stejnorodé. Nejprve vznikají izolované skvrnky, které následně splynou v jeden celek. V případě exprese mRNA chalkonsyntázy došlo k projevům o pět dnů dříve, než bylo zaznamenáno ukládání pigmentů mikroskopicky. S koncem vývoje obilky hodnoty hlavního antokyanu kyanidin-3-glykosidu klesaly, protože došlo k přeměně na více komplexní látku, jev označovaný jako kopigmentace.
|
|
|
Studium vlastností a účinku přírodních antimikrobiálních látek
Horňáková, Nikola ; Kostovová, Iveta (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá témou prírodných antimikrobiálnych látok rastlinného pôvodu, ich charakteristikou, účinkom voči mikroorganizmom, optimalizáciou antimikrobiálnych testov a zvýšením účinnosti obsiahnutých aktívnych látok. Teoretická časť popisuje použité rastlinné druhy, ich významné vlastnosti, ďalej spektrofotometrické metódy použité pri charakterizácii, zvyšovaní stability rastlinných extraktov a princípy antimikrobiálnych testov. V experimentálnej časti bolo spolu použitých 8 druhov čajov, vrátane nečajov (Pai Mu Tan, Formosa Gunpowder, Gunpowder Black, Honeybush, Lapacho, Aspalathus linearis a Paullinia cupana) a doplnených o 6 druhov liečivých bylín (Syzygium aromaticum, Urtica dioica, Hippophae rhamnoides, Matricaria recutita, Plantago lanceolata a škorica), ktoré boli extrahované rôznymi rozpúšťadlami (voda, etanol a dimetylsulfoxid). Extrakty boli testované na obsah antioxidačných látok a účinnosť proti trom bakteriálnym kultúram (Escherichia coli, Micrococcus luteus a Serratia marcescens). Pre zvýšenie antimikrobiálnej a antioxidačnej aktivity a stability boli vodné extrakty čajov enkapsulované do lipozómových častíc.
|
|
|
Studium směsných přírodních antimikrobiálních preparátů a možnosti jejich stabilizace
Vejrostová, Petra ; Veselá, Mária (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V rámci předložené diplomové práce byla zpracována rešerše zaměřená na přírodní antimikrobiální látky. V experimentální části práce bylo cílem testování antimikrobiální aktivity přírodních preparátů ve volné a enkapsulované formě, příprava částic a sledování jejich dlouhodobé stability. Jako rostlinné antimikrobiální látky byly v práci používány různé extrakty čajů (vodné, etanolové a DMSO) a vodné extrakty bylin. S použitím vodných extraktů čajů byly za použití ultrazvuku připraveny lipozomy a chitosanové částice. Pro všechny částice byla stanovena enkapsulační účinnost, velikost, stabilita a antioxidační aktivita. Poté byla v rámci dvou měsíců u částic sledována dlouhodobá stabilita. Pro stanovení enkapsulační účinnosti i dlouhodobé stability bylo využito spektrofotometrické metody stanovení celkových polyfenolů. Po stanovení velikosti a stability částic byla využita metoda DLS. Antioxidační aktivita byla v celé práci sledována za použití spektrofotometrické metody využívající ABTS•+. Pro testování antimikrobiální aktivity různých typů extraktů čajů a bylin, jejich směsí a kombinací s lysozymem a antibiotiky byly využity bujónové diluční metody za použití grampozitivních i gramnegativních bakteriálních kmenů. U připravených částic byla sledována také jejich antimikrobiální aktivita, která byla značná především u chitosanových částic. Vhodné kombinace přírodních látek ať už s antimikrobiálním či antioxidačním účinkem ve volné nebo enkapsulované formě mohou být s výhodou využity pro aplikace např. v kosmetickém průmyslu, potravinářství či v lékařství.
|
|
|
Studium přírodních látek obsažených ve vybraných bylinách a méně obvyklých druzích drobného ovoce
Hohnová, Barbora ; Márová, Ivana (oponent) ; Ventura, Karel (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Flavonoidy jsou přírodní látky hojně se vyskytující v rostlinné říši. Tvoří nedílnou součást lidské stravy, jelikož vykazují mnoho pro zdraví prospěšných vlastností, např. snižují riziko rakoviny, mozkových příhod i kardiovaskulárních onemocnění, které jsou přisuzovány jejich antioxidačním vlastnostem. Rychlá a účinná extrakční technika předcházející chromatografické analýze je proto v současnosti hlavním předmětem zájmu. Extrakce pomocí stlačených tekutin (Pressurized Fluid Extraction - PFE, Pressurized Hot Water Extraction - PHWE) představují rychlé, efektivní a k životnímu prostředí šetrné metody pro stanovení flavonoidů v rostlinných matricích. PFE a PHWE následována vysoko-účinnou kapalinovou chromatografií s reverzní fází s UV-VIS detekcí byla využita pro stanovení skupiny flavonoidů (rutin, myricetin, kvercetin, luteolin, apigenin a kaempferol) v listech a plodech méně obvyklých rostlin. Matrice byly extrahovány methanolem, ethanolem a vodou za zvýšené teploty 40-120 oC a tlaku 15 MPa během 15 min. Dosažené výsledky byly srovnány s klasickou extrakcí dle Soxhleta a extrakcí ultrazvukem za použití stejných rozpouštědel. Nejefektivnější extrakce vybraných flavonoidů byla dosažena pomocí PHWE. Srovnatelné extrakční výtěžky byly získány pomocí PFE a extrakcí dle Soxhleta, nejnižší extrakční sílu projevila extrakce ultrazvukem.
|
|
|
Izolace obsahových látek Cannabis sativa a jejich antiflogistický účinek
Baranová, Zuzana ; Vespalcová, Milena (oponent) ; PharmDr.Daniela Veselá (vedoucí práce)
Predmetom záujmu tejto práce je tradičná a zároveň kontroverzná rastlina Cannabis sativa. V teoretickej časti sú popísané ubikvitárne polyfenolické látky – flavonoidy, taktiež prítomné v mnou študovanej rastline. Podrobnejšie sú popísané doposiaľ preskúmané a potvrdené rôzne účinky na ľudský organizmus a taktiež synergia s inými látkami. Experimentálna časť práce sa zaoberá izoláciou a identifikáciou látok chloroformového a hexánového podielu extraktu získaného z tejto rastliny. Pre izoláciu boli použité chromatografické metódy – tenskovrstvová a stĺpcová chromatografia a semipreparatívna HPLC. Získané látky boli identifikované pomocou UV, IR spektrofotometrie a NMR. Následne bola skúmaná antiflogistická aktivita získaných látok, ako aj celkového etanolického extraktu a jednotlivých podielov. Výsledkom experimentu bola izolácia jednej čistej látky, ktorá bola identifikovaná ako kyselina cannabidiolová. Experimentom na THP 1 bunkách bola demonštrovaná mierna antiflogistická aktivita nepolárnych frakcií a z nich izolovanej CBDA.
|
|
|
Možnosti enkapsulace přírodních antioxidantů
Štindlová, Jitka ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce ve své teoretické části popisuje základní vlastnosti antioxidantů, především pak fenolických látek a anthokyanů, dále také přibližuje základní vlastnosti a principy vzniku volných radikálů. V teoretické části jsou také popsány různé způsoby enkapsulace antioxidantů do lipidických i polysacharidických částic. V experimentální části práce jsou popsány základní charakteristiky extraktů vybraných lyofilizovaných druhů ovoce a zeleniny – mrkve, jablek a směsi lesního ovoce. Jako skupinové parametry byly v extraktech stanovovány celková antioxidační aktivita, obsah polyfenolických a flavonoidních látek, anthokyanových a karotenoidních barviv a také obsah kyseliny askorbové. Dále jsou v experimentální části popisovány různé enkapsulační techniky, metody stanovení enkapsulační účinnosti jednotlivých postupů, stability a velikosti vzniklých částic. V práci bylo zjištěno, že ve většině zkoumaných vzorků i u většiny parametrů lze jako nejvýhodnější metodu enkapsulace z hlediska enkapsulační účinnosti vyhodnotit ethanolové vstřikování. Na druhou stranu jsou však částice připravené ethanolovým vstřikováním nejméně stabilní z hlediska zeta-potenciálu a z toho vyplývá jejich tendence vytvářet agregáty a shlukovat se. Naopak nejstabilnější se jeví částice připravené metodou odpařování na tenké vrstvě (TLE) a odpařování na tenké vrstvě s reverzními fázemi (RP-TLE). Částice připravené metodami TLE, RP-TLE a chitosan-alginátové částice měly záporný náboj, částice připravené ethanolovým vstřikováním měly náboj pohybující se kolem nuly a chitosanové částice měly kladný náboj.
|
|
|
Stanovení některých nutričních faktorů ve vybraných druzích ovoce
Smělá, Margita ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením nutričních parametrů a vitaminu C v různých odrůdách plodů jabloní (Pirus Malus, L.) a kdouloní (Cydonia oblonga, Mill.). V teoretické části jsou popsány obecné charakteristiky vybraných druhů ovoce, jejich zdravotně významné látky a použití. Větší pozornost je věnována vitaminu C, kde jsou popsány chemické vlastnosti a význam pro lidské zdraví. Jsou zde zmíněny i metody pro stanovení vybraných nutričních faktorů s důrazem na stanovení vitaminu C metodou HPLC. V experimentální části bylo analyzováno celkem 27 odrůd plodů jabloní a 16 odrůd plodů kdouloní, které pocházely z pěstitelské stanice Zahradnické fakulty Mendlovy univerzity. Pro stanovení vitaminu C byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Vitamin C byl stanoven jako kyselina askorbová. Součástí experimentální části bylo stanovení jednotlivých nutričních parametrů. V plodech jabloní a kdouloní byla stanovena sušina, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy a titrovatelné kyseliny. Výsledkem bylo srovnání jednotlivých odrůd podle zastoupení a obsahu jednotlivých významných látek. Součástí práce byla i senzorická analýza jablek.
|
|
|
Sledování změn vybraných druhů lokálního ovoce v průběhu mražení
Matějková, Markéta ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené diplomové práci jsou popsány nízkomolekulární antioxidanty obsažené v různých druzích ovoce. Blíže jsou specifikovány antioxidanty, biologické účinky a charakteristiky druhů studované v této diplomové práci. Teoretická část je také zaměřena na principy uchovávání ovoce, způsoby zpracování a skladování ovoce. Dále byly popsány změny, které jsou pozorovány během skladování konkrétních druhů ovoce. V praktické části byly sledovány změny obsahu vybraných antioxidantů v plodech bobulovitého ovoce. V této práci byly studovány jahody, maliny, borůvky, červený a černý rybíz, které byly uchovávány v mrazničce po dobu šesti měsíců ve čtyřech různých formách zpracování – celé plody, celé proslazené plody, dřeň a proslazená dřeň. Nejprve byly změřeny výchozí hodnoty u vybraných antioxidačních parametrů (vitamin C, celková antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy, katechiny a individuální flavonoidy) u čerstvého ovoce, poté bylo ovoce zamraženo a tyto parametry byly proměřovány vždy po dvou měsících. Jako nejvhodnější zpracování ovoce z hlediska obsahu antioxidantů se jeví skladování celých plodů, případně dření. Obsah askorbátu klesal u všech forem a druhů zpracovaného ovoce po celou dobu skladování, ale obsah ostatních sledovaných antioxidantů zaznamenával převážně kolísavý, případně vzrůstající průběh. U celých plodů a u celých proslazených plodů byla provedena i senzorická analýza.
|
|
|
PSE extrakce rostlinného materiálu pro potravinářské účely
Holasová, Petra ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Ve vzorcích sušených listů rostliny Stevia rebaudiana Bertoni byly identifikovány a kvantifikovány flavonoidy. Obsah flavonolů (kaemferol, kvercetin, myricetin, rutin) a flavonů (apigenin, luteolin) byl porovnáván ve 3 vzorcích (standardní listy Stevia rebaudiana Bertoni, Stevia rebaudiana Bertoni pěstovaná v Ukrajině a v České republice), které byly extrahovány třemi extrakčními metodami (PSE, extrakce ultrazvukem, extrakce dle Soxhleta) za použití 2 polárních rozpouštědel, methanol a ethanol, kombinovaných s nepolárním hexanem. Extrakty byly analyzovány HPLC s UV-VIS detektorem. Metoda PSE byla prováděna ve statickém a dynamickém režimu při extrakčních teplotách 40, 60, 80, 100 a 120 °C. Spektrometricky byla stanovena antioxidační aktivita extraktů pomocí volného radikálu DPPH. a celkový obsah flavonoidů v extraktech. Nejúčinnější extrakční metodou byla dynamická PSE při teplotě 120 °C za použití methanolu jako rozpouštědla.
|
|
|
Stanovení celkové antioxidační aktivity čajových nálevů vybraných druhů čajů
Bartošová, Jitka ; Vitoulová, Eva (oponent) ; RNDr.Jana Skopalová, Ph.D. (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením celkové antioxidační aktivity (total antioxidant activity, TAA) různých druhů čajů (zelených, černých, polofermentovaných, bílých, maté, rooibosu a bylinných) v závislosti na způsobu a délce doby jejich zpracování. Hlavní důraz je kladen na ověření nové metody měření celkové antioxidační aktivity využívající průtokové coulometrie. Výsledky získané touto metodou jsou porovnány s výsledky zjištěnými chemiluminiscenční metodou (Trolox equivalent antioxidant capacity, TEAC), která se standardně využívá pro měření celkové antioxidační kapacity v různých materiálech a surovinách. V práci jsou diskutovány příčiny rozdílů v hodnotách TAA zjištěných oběma metodami.
|
host ::
RSS.