|
|
Zinek v životním prostředí a metody remediace
Landová, Ludmila ; Michálková, Zuzana (vedoucí práce) ; Dvořáková Březinová, Tereza (oponent)
Zinek a další rizikové prvky mohou působit negativně jak na životní prostředí, tak na lidské zdraví. V závislosti na koncentraci zinku v ekosystému může vytvářet nežádoucí účinky na životní prostředí i na člověka. V důsledku znečištění chybí vegetace na poškozených půdách, což má za následek silnou erozi půdy. Z těchto důvodů je nezbytná remediace půd kontaminovaných rizikovými prvky, aby se tak minimalizoval jejich dopad na ekosystémy. Tato práce se věnuje vlastnostem, využití, stabilitě a chování zinku a rizikových prvků v životním prostředí, včetně odstranění z kontaminovaných půd pomocí remediačních metod.
V experimentální části práce byl pomocí loužícího experimentu a testu kinetiky adsorpce zjišťován vliv činidel AMO (amorfní oxid manganu) a Sm-AMO (povrchově upravený amorfní oxid manganu) na stabilitu zinku a rizikových prvků v půdě. Z výsledků testu adsorpční kinetiky bylo zjištěna vysoká účinnost Sm-AMO na sorpci zinku a olova. V loužícím experimentu, mají činidla podobný vliv u většiny rizikových prvků, kdy Sm-AMO je stejně efektivní jako AMO, v některých případech má vyšší účinnost.
|
|
|
Sorpční tepelné čerpadlo
Veselý, Josef ; Štelcl, Otakar (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou sorpčních tepelných čerpadel. Teoretická část práce se věnuje podrobnému popisu funkce adsorpčních a absorpčních tepelných čerpadel. Pro lepší pochopení adsorpčního cyklu je vypočítán teoretický tepelný cyklus a topný faktor zeolitového adsorpčního tepelného čerpadla. Praktická část je zaměřena na návrh absorpčního tepelného čerpadla, které pracuje ve spojení s kotlem na zemní plyn. Čerpadlo je určené pro dochlazování spalin kondenzačního kotle a případné využití tepelné energie z jiného nízkoteplotního zdroje. Obsahem diplomové práce je tepelný výpočet, projekční návrh a konstrukční řešení tepelného čerpadla.
|
|
|
Studium využítí odpadního materiálu z potravinářského průmyslu pro odstraňování kovů z odpadních vod
Křikala, Jakub ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je diskutováno potenciální využití matolin z výroby vína pro odstraňování kovů z odpadních vod. Matoliny tvořené směsí třapin, slupek a semen byly bez jakéhokoliv předchozího chemického ošetření zhomogenizovány a propláchnuty destilovanou vodou za účelem odstranění rozpustných nečistot. Analýzou upraveného materiálu pomocí IČ spektrometrie byly charakterizovány hlavní funkční skupiny odpovědné za adsorpci kovových iontů. Experimentální část této práce spočívala ve stanovení optimální hodnoty pH pro adsorpci mědi a maximálních adsorpčních kapacit použitého materiálu při průtokové a vsádkové metodě. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že měď z roztoku adsorbuje na matoliny nejlépe v rozmezí pH 3 – 4. Maximální adsorpční kapacity byly vypočítány z Langmuirova modelu adsorpční izotermy a činily 0,260 4 mg/g Cu při průtokové metodě a 1,246 2 mg/g Cu po 30 minutách adsorpce vsádkovou metodou. Dále bylo experimentálně prokázáno, že adsorpce mědi závisí kromě pH také na počáteční koncentraci mědi v roztoku, kontaktním čase a dalších parametrech, jejichž optimalizací by bylo dosaženo větší adsorpční kapacity použitého materiálu. Výsledky této práce dokazují, že matoliny z výroby vína mají dobrý potenciál pro odstraňování kovů z odpadních vod.
|
|
|
Studium vlivu přísad a příměsí na vlastnosti vysokohodnotných betonů
Šiler, Pavel ; Bílek, Vlastimil (oponent) ; Brandštetr, Jiří (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
Cílem práce bylo vypracování metody pro stanovení obsahu superplastifikátorů (SP) ve vodných roztocích a pomocí této metody následně zjistit adsorpci vybraného SP na vybrané složky používané při výrobě vysokohodnotných betonů a změny naadsorbovaného množství SP v závislosti na změně teploty a pH. Dále bylo cílem sledovat metodami isoperibolické, izotermální a roztokové kalorimetrie průběh hydratace a mechanické vlastnosti betonů v závislosti na vodním součiniteli a obsahu jednotlivých složek používaných pro výrobu vysokohodnotných betonů (SP, jemně mletá granulovaná vysokopecní struska, popílek, mikrosilika, speciálně umletý křemičitý písek a bauxit). U připravených vzorků byly sledovány také hodnoty pevností v tlaku a v tahu za ohybu.
|
|
|
Čištění bioplynu pomocí metody PSA (adsorpce za měnícího se tlaku)
Navrátil, Petr ; Houdková, Lucie (oponent) ; Leštinský, Pavel (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je problematika zušlechťování bioplynu. Jako směs plynů vyprodukovaná během anaerobní digesce, obsahuje energeticky hodnotný metan ale i další látky, které chceme odstranit. Uvedeme motivaci k zušlechťování bioplynu a možnosti separace, s důrazem na metodu adsorpce za měnícího se tlaku. Stěžejním parametrem této techniky, je volba vhodného adsorbentu. Ta je možná na základě znalosti adsorpčních dějů, proto je též popíšeme. Cílem této diplomové práce je stanovení parametrů metody zušlechťování bioplynu metodou adsorpce za měnícího se tlaku. K tomu je třeba stanovit adsorpční kapacitu použitého adsorbentu, změřit průrazové křivky oxidu uhličitého a metanu, stanovit tlakovou ztrátu porézní přepážky, aj. Díky tomu můžeme nakonec provést bilanci a zhodnotit použitelnost v praxi.
|
|
|
Využití bioplynu v plynárenské síti
Frühbauer, Zdeněk ; Niesner, Jakub (oponent) ; Dvořák, Radek (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje technologiím čištění bioplynu na kvalitu zemního plynu pro následné využití bioplynu v plynárenské síti. Hlavní náplní práce bylo zaměření se na metodu tlakových změn (PSA), jež je jednou z nejvyužívanějších technologií. Pro daný průtok a složení bioplynu byla navržena celá technologie PSA, pro kterou bylo vytvořeno technologické schéma a navrženy hlavní aparáty technologie (adsorbéry) včetně výkresové dokumentace. Nedílnou součástí práce se stalo vytvoření modelu celé technologie PSA v programu ChemCAD a zhodnocení provozních i investičních nákladů.
|
|
|
Interakce huminových hydrogelů s měďnatými ionty
Lang, David ; Gregorová, Eva (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá gely huminových kyselin a jejich schopností vázat na svém povrchu kovové ionty. V této práci byla studována adsorpce měďnatých iontů na připravených gelech. Ty byly připraveny rozpuštěním huminových kyselin v hydroxidu nebo tripolyfosfátu sodném a následným sražením kyselinou chlorovodíkovou nebo chloridy kovů. Adsorpce byla studována při různých koncentracích chloridu měďnatého a měřena na UV-VIS spektrofotometru. Z měření vyplývá, že gely připravené pomocí tripolyfosfátu sodného na sebe sorbují měďnaté ionty méně, než gely připravené hydroxidem sodným. Zároveň jsou zmiňované měďnaté ionty na gely připravované pomocí polyfosfátu vázány menší silou. Gely síťované pomocí chloridů sorbují mnohem více, než gely srážené kyselinou, proto jsou v případě gelů síťovanými ionty kovů extrahovaná množství vyšší.
|
|
|
Sorpční schopnosti huminových kyselin
Pokorná, Markéta ; Havelcová, Martina (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá huminovými kyselinami a jejich schopnostmi adsorbovat na svém povrchu kovové ionty. Huminové kyseliny jsou aromatické polycyklické sloučeniny s postranními řetězci, na kterých jsou především karboxylové a fenolové funkční skupiny. Díky těmto skupinám mohou huminové kyseliny tvořit různě stabilní komplexy s kovovými ionty a pomáhat tak k částečné imobilizaci polutantů v přírodě. V této práci byla studována sorpce Pb2+ a Zn2+ iontů na huminových kyselinách pomocí relativně nové elektroanalytické metody zvané galvanostatická rozpouštěcí chronopotenciometrie. K popisu experimentálních dat byla použita Freundlichova a Langmuirova izoterma. Z výsledků vyplývá, že adsorbované množství zkoumaných kovových iontů roste s jejich zvyšující se koncentrací. Dále bylo zjištěno, že olovo se sorbuje na huminových kyselinách mnohem lépe než zinek. Oba kovy se sorbují lépe z roztoku obsahujícího pouze jeden iont kovu než v přítomnosti čtyř kovů současně (Cd, Cu, Zn a Pb), kde není sorpce těchto kovů ovlivňována přítomností dalších kovů.
|
|
|
Studium adsorpce přirozených organických látek na aktivním uhlí při úpravě pitné vody
Le Duc, Duy ; Mega, Jaroslav (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
V první části práce byly shromážděny informace týkající se adsorpce nespecifického organického znečištění vody (NSOL) na zrnitém aktivním uhlí a pro účely práce byla modifikována metodika laboratorních experimentů, vycházející ze souboru laboratorních metod používaných v technologii vody [15]. Jako ukazatel nespecifického organického znečištění byla zvolena chemická spotřeba kyslíku s využitím manganistanu draselného jako oxidačního činidla (CHSKMn) [29]. V druhé části práce byly studovány sorpční vlastnosti osmi druhů granulovaného aktivního uhlí. Granulované aktivní uhlí pocházelo od dvou světových výrobců a to od firmy NORIT od nichž bylo testováno pět druhů granulovaného aktivního uhlí: NORIT GAC 1020, NORIT PK 1-3, NORIT GAC 1240, NORIT ROW 0.8 SUPRA a TOD NORIT ROX 0.8 a firmy Chemviron Carbon od nichž byly testovány tři druhy granulovaného aktivního uhlí: F100 FE11120A, F400 FE11210A a TL830 FE2028B. U všech druhů aktivního uhlí byla sledována kinetika ustavování adsorpční rovnováhy a určeny hodnoty parametrů Freundlichovy rovnice adsorpční izotermy při adsorpci NSOL.
|
|
|
Sorpce PCP na lignitu
Šnédarová, Gabriela ; Taraba, Boleslav (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Byla prostudována sorpční schopnost lignitu jako přírodního sorbentu při aplikaci na vodný roztok pentachlorfenolu. Vodný roztok této látky, nebezpečné pro životní prostředí, byl připraven v různém koncentračním rozpětí podle dosažené rozpustnosti. Ta se v literatuře uvádí různě a nelze se jí tedy řídit. Proto bylo nutné nejprve zjistit, jaké koncentrace lze použít. Vodný roztok pentachlorfenolu o dané koncentraci se následně podrobil sorpci s přesně daným množstvím lignitu a jako výstup byly získány adsorpční izotermy, které znázorňují sorpční schopnost lignitu v závislosti na délce průběhu sorpce, na množství použitého lignitu a koncentraci roztoku pentachlorfenolu. Bylo zjištěno, že při adsorpci delší než 1 hodina už nedochází k významnému zvýšení adsorbovaného množství PCP.
|
host ::
RSS.