|
|
Obraz Chorvatska ve vybraných českých tištěných médiích v roce 1995
Fabian, Jakub ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vinš, Přemysl (oponent)
Bakalářská práce Obraz Chorvatska ve vybraných českých tištěných periodikách v roce 1995 se zabývá reflexí deníků a týdeníků (Rudé právo, Lidové noviny, Týden a Respekt) na události v Chorvatsku v určeném časovém období. V práci je mimo pohledu tiskovin na děje v rovině primárně politické či válečné přihlédnuto i k vybraným okamžikům týkajících se společenské či kulturní sféry života. Cílem práce je především posouzení míry objektivity a kontroverze zpráv, které v českých periodikách reflektovaly zmíněné tematické okruhy. Zároveň je upozorněno na nesprávné informace z tendenčně zaměřených článků a následně pak provedena korekce faktických omylů a reinterpretace tendenčních tvrzení z hlediska odborného studia autora v zájmu historické objektivity.
|
|
|
Mediální obraz stavby Berlínské zdi - Rudé právo, The New York Times, The Times
Schneiderová, Tereza ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce Mediální obraz stavby Berlínské zdi - Rudé právo, The New York Times, The Times se zabývá událostmi spojenými s výstavbou Berlínské zdi v roce 1961 a primárně analýzou novinových článků s danou tematikou. Problematika Berlínské zdi je zachycena především před její výstavbou, při stavbě a bezprostředně po ní. V rámci kapitoly "Teoretická východiska" jsou vysvětleny koncepty sloužící jako podklad následné analýzy vybraných deníků. V prvé části práce jsou představeny historicko- politické okolnosti vzniku Berlínské zdi, zejména pak vývoj studené války mezi představiteli Východu a Západu. Samotné analýze tří vybraných titulů předchází narativní rozhovor s pamětníkem a zároveň zahraničním zpravodajem Rudého práva. Jeho výpověď slouží jako ilustrace tehdejší berlínské atmosféry. V rámci analýzy deníků Rudé právo, The New York Times a The Times je kladen důraz na obsah článků, styl prezentace, různorodost témat, tendence a informační hodnotu prezentovaných zpráv. Výstupem analýzy je srovnání všech tří titulů podložené zvolenými teoretickými východisky. Tato práce má sloužit především jako ukázka rozdílnosti v prezentování stejné události různými novinami, a tudíž rozdílnost následného vnímání čtenáři, a jako ukázka propagandistických tendencí komunistického tisku.
|
|
|
Obraz Afroamerického hnutí za lidská práva v českých tištěných médiích v letech 1956 a 1963
Krobová, Tereza ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží popsat, jakým způsobem československá tištěná média referovala o černošském hnutí ve Spojených státech amerických. Soustřeďuje na dva nejvýznamnější mezníky moderního černošského hnutí: na autobusový bojkot v Montgomery v roce 1956, který znamenal počátek masového hnutí, a vrchol hnutí - pochod na Washington v roce 1963 s následným projevem Martina Luthera Kinga, hlavního představitele hnutí s názvem "I Have a dream". V této souvislosti si práce klade za cíl popsat způsob, jakým zobrazovala právě Kinga. Tato práce si všímá vazeb černošského hnutí a komunismu a analyzuje je, zároveň zkoumá, zda tato skutečnost ovlivnila československé deníky. K tomuto účelu byly vybrány tři deníky, na jejichž příkladě se pokouší vztah médií k hnutí obecně popsat, konkrétně v Rudém právu, Mladé frontě a Lidové demokracii. Jejím úkolem je demonstrovat právě na příkladu černošského hnutí vztah českých médií ke Spojeným státům americkým, najít znaky tendenčního referování i tehdejší propagandistické zatíženosti. Analyzován je vždy rok, ve kterém událost probíhala.
|
|
| |
|
|
Mediální obraz postupimské konference v dobovém československém tisku
Červenková, Kateřina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz postupimské konference v dobovém československém tisku" se zabývá způsobem, jakým vybrané deníky, konkrétně Rudé právo (ústřední orgán Komunistické strany Československa), Mladá fronta (list Československého svazu mládeže), Lidová demokracie (orgán Československé strany lidové), Svobodné noviny (list Sdružení kulturních organizací) a Právo lidu (ústřední orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické), informovala v období od června do září 1945 postupimské konferenci, která výrazně ovlivnila poválečné uspořádání světa. Práce se zaměřuje především na to, jakým způsobem se tisk vyrovnal se značně omezeným přístupem k informacím o průběhu konference a projednávaných tématech. Zajímá se rovněž o kontext postupimské konference a její dopad na svět a Československo.
|
|
|
Reflexe letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru v dobových periodikách
Švrkala, Marek ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cihlářová, Gabriela (oponent)
Cílem této bakalářské práce je objasnit, jak české dobová periodika (Rudé právo, Mladá fronta, Svět v obrazech) informovala o letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru a zda jej využila k propagandě komunistického režimu. Práce se zaměřuje na příspěvky zabývající se kosmonautikou a zejména letem Vladimíra Remka týden před samotným startem kosmické rakety v březnu roku 1978, pokrývá jeho průběh a úspěšný návrat na Zemi. Analýza pokračuje až do triumfálního návratu kosmonauta do Československa a oslav Prvního máje, kterých se delegace kosmonautů účastnila. Práce zjišťuje, jaký obraz si pomocí vybraného dobového československého tisku vytvořil běžný československý občan, a jakou měrou se tato představa lišila od objektivního vylíčení historických událostí, které nastiňuji pomocí knih a odborných příspěvků. Předpokládám, že zmíněná periodika byla nucena kosmonautův let využít k propagandě komunistické ideologie a spolupráce Československa se Sovětským svazem. Snažím se zjistit, do jaké míry bylo pokrytí události seriózní a jakým způsobem bylo využito k propagandě vládnoucího režimu.
|
|
|
Mediální reflexe IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů (1967)v tisku
Štěpánová, Petra ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Jonáková, Anna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je mediální reflexe IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967, a to v titulech denního tisku Rudé právo, Práce, v týdenících Literární noviny (Kulturní noviny) a Literární listy. Analyzuje také následné události kolem Svazu čs. spisovatelů, protože s děním IV. sjezdu úzce souvisely. Kritika společenských poměrů, která zazněla v mnoha diskusních příspěvcích na IV. sjezdu Svazu čs. spisovatelů, přispěla nemalou měrou ke zlepšení stavu občanských svobod v následujícím roce. Po analýze tisku ve sledovaném období vyplynulo, že v červnu 1967 informovala všecha daná média o IV. sjezdu Svazu čs. spisovatelů zkresleně, přičemž tento stav trval do konce roku. Počínaje lednem 1968 mohl sledovaný denní tisk o minulém dění kolem IV. sjezdu SČSS informovat objektivněji s odstupem několika měsíců v komentářích a nepřímých zprávách. Byla tak popřena základní vlastnost denního tisku - přinášet aktuální a objektivní informace. Kulturní tisk, jehož zprávy o IV. sjezdu Svazu čs. spisovatelů byly předtím nejvíce zkresleny, měl pak největší volnost informovat o sjezdovém dění ve velkém rozsahu, byť také s několikaměsíčním odstupem.
|
|
|
Federalizace Československa v roce 1968 a její reflexe v českém a slovenském denním tisku
Jozífek, Radek ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Bakalářská práce "Federalizace Československa v roce 1968 a její reflexe v českém a slovenském denním tisku" pojednává o tom, jakým způsobem psaly vybrané české a slovenské noviny o přípravě a schválení ústavního zákona o československé federaci. Práce se skládá ze čtyř částí. První z nich popisuje historii a vývoj česko-slovenských vztahů: vznik společného státu, vznik samostatného slovenského státu, následné obnovení republiky po druhé světové válce a další vývoj. Na těchto i dalších událostech vysvětluje, proč byla federalizace pro Slováky v roce 1968 tak důležitým tématem. Druhá část se věnuje situaci médií v Československu v roce 1968, kdy byla zakázána cenzura. Reformní proces pražského jara ale přerušila intervence vojsk Varšavské smlouvy do země. Třetí část se věnuje samotnému zákonu o československé federaci, zařazuje tuto významnou novelu "socialistické" ústavy z roku 1960 do kontextu československého ústavního vývoje. Čtvrtá část zkoumá, jakým způsobem psaly české (Rudé právo, Svobodné slovo, Lidová demokracie) a slovenské deníky (Pravda, Hlas ľudu, Smer) o federalizaci ve vybraných časových obdobích z let 1968 a 1969.
|
|
|
Mediální obraz pražského metra v dobovém tisku v období 1974-1990
Trojanová, Monika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz pražského metra v dobovém tisku v období 1974-1990" analyzuje denní tisk, jak prezentoval pražské metro v dobách normalizace a krátce po sametové revoluci v roce 1989. Jako výchozí prameny si autorka vybrala Lidovou demokracii, Mladou frontu, Rudé právo a Večerní Prahu. V této práci se konkrétně zabývá lety 1974, 1978 a 1985, během niž byly v Praze postupně zprovozněny linky C, A a B, a pro srovnání dále i rokem 1990, kdy byla prodloužena linka A. Tato práce popisuje také historii metra v Československu a objasňuje dobový a politický kontext.
|
|
|
Mediální obraz Světového kongresu žen v Praze 1981 na stránkách dobového tisku
Kosová, Petra ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Téma diplomové práce je obraz Světového kongresu žen, který se konal v roce 1981 v Praze, v československém dobovém tisku. V termínu od 8. do 13. října 1981 se do Paláce kultury sjely na akci, kterou pořádala Mezinárodní demokratická federace žen, zástupkyně 133 zemí, aby diskutovaly o rovnoprávnosti a míru. Světový kongres žen byl zeměmi východního bloku vnímán jako jedna z nejdůležitějších politických akcí roku 1981. Uchopení tématu umožní zpracovat událost, o které chybí odborná literatura po roce 1989, která by se jí zabývala, charakterizovat tehdejší mediální scénu, analyzovat přístup tisku k pokrytí události a v neposlední řadě také charakterizovat postavení a roli ženy v roce 1981, jak ji prezentovala média. Diplomová práce si klade za cíl přiblížit tuto historickou událost z pohledu vybraných dobových deníků a časopisu a přinést hloubkovou studii mapující toto historické téma.
|
host ::
RSS.