|
|
efekty zavedení PEER systému k odchytu drůbeže
ZEZULA, Libor
Práce popisuje správné technologické postupy při naskladnění farmy jednodenními kuřaty, přes vlastní výkrm až po odchyt a naložení. Jsou zde stručně popsány technologie, které usnadňují výkrm, zásady pohody zvířat i správné zacházení s kuřaty při jejich odchytu k odvozu na porážku. Dále jsou popsány různé technologie odchytu kuřat a jejich výhody a nevýhody. K porovnání jsem si vybral detailní popis ručního odchytu kuřat do beden s automatizovaným odchytem technologie PEER včetně investice do této technologie.
|
|
|
Autekologie slepýše křehkého (\kur{Anguis fragilis}) v zemědělské krajině.
MRÁZ, Roman
Mé téma bakalářské práce je zaměřeno na autekologii slepýše křehkého (Anguis fragilis) v zemědělské krajině, na zpracování dosavadních poznatků o ekologii druhu v Evropě, na charakteristiku míst výskytu a prostorovou aktivitu slepýše na vybraných lokalitách. Tato práce rovněž shrnuje poznatky o metodách odchytu a individuálním rozpoznávání jedinců.
|
|
|
Vliv způsobu hospodaření na biodiverzitu modelových skupin obratlovců - drobní savci
KOUTNÍKOVÁ, Lenka
Předkládaná bakalářská práce: Vliv způsobu hospodaření na biodiverzitu modelových skupin obratlovců {--} drobní savci, je součástí rozsáhlejší studie, která má za cíl zhodnotit vliv rozdílného managementu na ekologické funkce a vodní režim krajiny v pramenných oblastech Šumavy. Bakalářská práce vychází z předpokladu, že způsob hospodaření ovlivňuje mimo jiné i biodiverzitu dané lokality. Jednou ze skupin obratlovců, jejichž diverzita dobře indikuje okamžitý stav kvality prostředí, jsou drobní savci, což je dáno jejich značným reprodukčním potenciálem a invazními schopnostmi. Práce má za cíl porovnání biodiverzity drobných savců na třech malých povodích s odlišným managementem. Teoretická část práce obsahuje literární rešerši problematiky výskytu drobných savců na Šumavě, jejich mikrohabitatové preference a vlivu způsobu hospodaření na biodiverzitu jejich společenstev. Praktická část obnáší vyhodnocení výsledků tří odchytů drobných savců do živochytných pastí během léta a podzimu roku 2007. Největší diverzita i abundance drobných savců byla zaznamenána v zalesněném povodí Bukového potoka. Naopak v odvodněném a pastevně využívaném povodí Mlýnského potoka nebyl odchycen ani jeden drobný savec. Téma je podpořeno projektem MSM 6007665806.
|
|
|
Ekologie užovky podplamaté (Natrix tessellata) na Chrudimce
Pešanová, Věra ; Rehák, Ivan (vedoucí práce) ; Moravec, Jiří (oponent)
Užovka podplamatá, Natrix tessellata, je na území České republiky zákonem prohlášená kriticky ohroženým druhem. Historie herpetologicky a ochranářsky mimořádně pozoruhodné populace na Chrudimce je v literárních záznamech krátká a útržkovitá - první záznamy ze středního toku Chrudimky pochází ze 70. let 20. století a z dolního toku řeky na Pardubicku teprve z 90. let 20. století. Dosud neexistovaly podrobnější populační údaje, ale pouze pozorování, která zahrnovala spíše jednotlivé exempláře. Tato práce se proto zaměřuje na velikost, složení a disperzi populace z Chrudimky, získání příslušných morfologických, ekologických, etologických a genetických dat a na identifikaci důležitých krajinných prvků a ohrožujících faktorů jakožto podkladů pro ochranu zdejší populace. Výsledky z terénních dat sesbíraných v letech 2019-2021 poukazují na životaschopnou populaci s každoročním rozmnožováním. Na základě odhadů pomocí zpětných odchytů čítá populace dolního toku na Pardubicku přibližně 220-440 dospělých jedinců. Hibernakulum, které využívá většina populace, se nachází v PP Nemošická stráň, hlavní loviště se nachází po proudu pod jezem na řece v Nemošicích a na blízkém mrtvém rameni. Menší část populace zimuje a loví potravu v Drozdicích, směrem proti proudu od Nemošické stráně. Sezóna aktivity může začínat...
|
|
|
Local dispersal of Golden-ringed dragonfly Cordulegaster boltonii
Hančíková, Barbora ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Dolný, Aleš (oponent)
Provedli jsme pilotní studii lokální disperse páskovce kroužkovaného Cordulegaster boltonii (Odonata: Cordulegasteridae). Čeleď Cordulegasteridae se vyznačuje mnoha primitivními znaky a spíše omezenou distribuci (minimálně evropské druhy). Zdá se, že navzdory svým fyzickým rozměrům, které je predisponují k vysoké míře pohyblivosti napříč velkým prostorovým měřítkem, je jejich migrace limitována. Linearita jejich habitatu (tekoucí vody lesních potoků), společně s behaviorální ekologii (zvláštní předkopulační chování - skenování potoků, nízkým vytrvalým letem, za účelem vyhledávání samice), vytvářejí unikátní životní strategii, která si zaslouží naši pozornost a přináší mnoho nezodpovězených otázek. Během dvou sezón (2010 a 2011) jsem sbírali data, metodou mark-capture-recapture, v rámci třech oddělených povodí (Dračice, Struha a Koštěnický potok) na lokalitě Přírodního parku Česká Kanada, v jižních Čechách. Patrolující samci C. boltonii byli simultánně odchytáváni na všech třech potocích, v celkové délce 9,9 km. Chytili jsme a označili 440 jedinců a zaznamenali 113 zpětných odchytů (26 % "recapture rate") v roce 2010 a 355 bylo označeno a 171 zpětných odchytů zaznamenáno (48 % "recapture rate") v roce 2011. Naše data ukazují na vysokou míru věrnosti samců pro jednotlivé potoky, neboť jsme...
|
|
|
Využití kyselých proteáz z láčkovek pro účely vodík/deuteriové výměny.
Darebná, Petra ; Man, Petr (vedoucí práce) ; Stráňava, Martin (oponent)
Využití kyselých proteáz z láčkovek pro účely vodík/deuteriové výměny Petra Darebná (Katedra biochemie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika) Láčkovky (Nepenthes), vyskytující se převážně na Borneu a Sumatře, jsou jedny z mála masožravých rostlin produkujících si své vlastní proteolytické enzymy (nepenthesin I a nepenthesin II), zajišťující rostlině náhradní zdroj dusíku a dalších živin v případě růstu na půdách tyto živiny postrádajících. Tyto aspartátové proteázy jsou schopné proteolýzy při nízkém pH, které je ustaveno v trávicí láčkové tekutině po odchytu hmyzu a ve spolupráci s dalšími proteiny se účastní digesce kořisti. Předkládaná práce se zabývá zpracováním trávicí tekutiny, izolované z láček masožravých rostlin rodu Nepenthes a jejím možným použitím jako nástroje při studiu proteinů pomocí vodík/deuteriové výměny. Izoláty trávicích tekutin byly očištěny od hrubých nečistot centrifugací, aktivovány okyselením a ultrafiltračně koncentrovány. U získaných preparátů byl sledován obsah proteinů, jejich proteinový profil a byla u nich enzymatickou esejí stanovena aktivita kyselých proteáz. Následně byly u preparátů na modelových proteinech pomocí hmotnostní spektrometrie s kapalinovou chromatografií studovány preference štěpení za podmínek vhodných pro experimenty...
|
|
|
Referenční vokalizace papouška žako kongo (Psittacus erithacus)
Brojerová, Jana ; Lindová, Jitka (vedoucí práce) ; Policht, Richard (oponent)
Schopnost referenční komunikace byla dříve považována za výhradně lidskou vlastnost, avšak s množícími se výzkumy zabývající se komunikačními schopnostmi zvířat v souvislosti s evolucí lidské řeči, začalo přibývat důkazů, že se tato schopnost vyskytuje i u mnoha druhů zvířat. Ačkoli je známo mnohé o mimetických schopnostech a o schopnosti používání lidských slov referenčním způsobem u domestikovaných papoušků žako (Psittacus erithacus), o prvcích referenciality v jejich přirozené vokalizaci víme velmi málo. Cílem této práce bylo zjistit, zda v jakém z kontextů se funkčně referenční vokalizace vyskytuje u tohoto druhu ptáků. Její přítomnost či absenci jsme zjišťovali pomocí experimentu, ve kterém jsme čtyři papoušky žako Kongo z odchytu, v majetku FHS UK v Praze, vystavovali podnětům, které u jiných druhů zvířat funkčně referenční vokalizaci vyvolávají: predátorům a preferovanému typu potravy. Chování a vokalizace testovaného ptáka jsme analyzovali pomocí analytických softwarů Interact, resp. Soundforge 0.8. Ze získaných výsledků vyplynulo, že přesto, že ptáci reagovali na experimentální podněty adekvátně (tj. "predátoři" u nich vyvolali vyšší míru strachu apod.), vokalizace se vyskytovala především v dopoledních hodinách, což koresponduje s ranními zpěvy typickými pro papoušky, a vystavení...
|
|
|
Možnosti šíření sladkovodních plžů
Buďová, Jana ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent)
Sladkovodní plži (Mollusca: Gastropoda) patří do dvou tradičních taxonomických skupin: předožábří (Prosobranchia) a plicnatí (Pulmonata). Většina těchto plžů je charakteristická nízkou vagilitou, a proto se spoléhají především na pasivní dispersi. Jejich nejčastějšími vektory jsou ptáci a voda. Ţivočichové můžou plže přenášet jak externě, tak interně. Šíření můžeme sledovat pomocí metod přímých (metody zpětných odchytů, radiové sledování) a genetických. Pro genetické studie můžeme využít celou řadu markerů, z nichž v současnosti nejpoužívanější jsou mikrosatelity. Z výsledků studií z poslední doby vyplývá, že disperse sladkovodních plžů zřejmě není tak častá a rozšířená, jak se dříve předpokládalo. Klíčová slova: sladkovodní plži, disperse, vektory disperse, capture - mark - recapture, molekulární markery, populační genetika
|
|
|
Oxidační stres a kondiční závislost ornamentálních signálů kvality u sociálně monogamního pěvce
Valášek, Stanislav ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
5 ABSTRAKT Kondiční ornamenty plní nenahraditelnou funkci v pohlavním výběru nemalé části pohlavně se rozmnožujících živočichů. Náročnost vytvoření a později také nošení těchto ornamentů, signalizujících stav jejich nositele, zatěžuje v nemalém měřítku mj. také metabolismus. Tato práce testuje hypotézu vzájemné závislosti kondičních ornamentů, jakožto ukazatelů kvalit jedinců, a metabolismu jakožto nejvýznamnějšího zdroje volných radikálů zodpovědných za oxidační stres. Reálná váha vlivu nákladnosti ornamentu na organismus, resp. na jeho redoxní stav, je v této práci experimentálně testována. Manipulace provedené na jednotlivých odchycených samcích modelového druhu, kterým je vlaštovka obecná (Hirundo rustica), by měly ověřit, do jaké míry navzájem korelují uvedené faktory. Analýza údajů získaných během odchytů uskutečněných v průběhu hnízdních období v letech 2012 a 2013 nevykazuje významné trendy mezi sledovanými proměnnými. Tento fakt potvrzují minimální rozdíly a také nejednotná variabilita hladin měřených antioxidantů - oxidoreduktáz, superoxid-dismutázy a glutathion peroxidázy. Minimální vliv manipulací s jedním z kondičních ornamentů, přítomných u modelového druhu na hladiny enzymů, podporuje hypotézu kondičních ornamentů jako signálů kvality jedinců. Vzhledem k době sběru dat je však vhodné uvést...
|
|
|
Možnosti řešení problému populací holubů v českých městech
Trnková, Karla ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Vandrovcová, Tereza (oponent)
Práce sleduje problematiku přemnožených populací ferálních holubů (Columba livia forma Domestica) v českých městech. K tématu přistupuje na úrovni obcí, a převážně z procesního, byrokratického hlediska. U čtyř vybraných měst sleduje, jaké faktory ovlivňují výběr používaných metod regulace holubů. Velkou pozornost věnuje metodě kontrolovaných městských holubníků a zjišťuje, zda by se v České republice uplatnily. Přístup k výzkumu je kvalitativní, data jsou sebrána formou polostrukturovaných expertních interview. Analýza klade důraz na ověření informací, tedy validitu výpovědi expertů. Následně hodnotí efekt klecových odchytů, jakožto výrazně převažující formy regulace městských holubů, po stránce ekologické, ekonomické i etické. Vedle toho mapuje míru zdravotního rizika plynoucího z blízkosti ferálních holubů a vliv veřejnosti na přístup k regulaci. Cílem je upozornit na nedostatky v procesu samotného rozhodování, navrhnout alternativní možnosti a dát podnět k dalšímu výzkumu.
|
host ::
RSS.