|
|
Příjem D vitaminu u dětí mladšího školního věku
PAVLÍČKOVÁ, Adéla
Vitamin D je nedílnou složkou našeho jídelníčku. Je velmi důležitý pro správný růst a vývoj dítěte, nepodílí se jen na růstu a vývoji kostí, ovlivňuje i činnost nervového systému, tvorbu a růst nervových buněk a imunitní systém. V současné době trpí nedostatkem tohoto vitaminu více než 60 % dětí v Evropě. Nedostatečná konzumace zdrojů vitaminu D z živočišných produktů může být příčinou nedostatku u této skupiny osob. Až 90 % vitaminu D přijímá člověk ze slunečního záření, proto příčinou nedostatku u dnešních dětí může být i méně častý pobyt venku. Pro mou bakalářskou práci jsem si zvolila 4 cíle. Prvním cílem je zjistit, jaké množství vitaminu D přijímají děti mladšího školního věku perorálně. Jako druhý cíl jsem si stanovila zjistit význam suplementace pro perorální příjem vitaminu D u dětí mladšího školního věku. Třetím cílem bylo zjistit jaké množství produktů s obsahem vitaminu D mají děti mladšího školního věku běžně ve stravě. Posledním cílem bylo zjistit kolik procent z doporučené denní dávky vitaminu D přijímají děti mladšího školního věku ze stravy. V praktické části se zabývám interpretací výsledků výzkumu pomocí textu a tabulek. Výzkumným souborem je 20 respondentů ve věku od 6 do 12 let. Sběr dat byl prováděn ve městě Písek a jeho okolí. Pro výzkum byla použita metoda kvalitativně-kvantitativní. Pro sběr dat byl použit dotazník a jídelníček. Pomocí dotazníku byl zjišťován počet produktů s obsahem vitaminu D, které zkonzumoval jednotlivý respondent za týden. V dotazníku byla také položena otázka, zda respondenti vitamin D suplementují. Pomocí jídelníčku bylo zjišťováno množství přijatého vitaminu D u jednotlivých respondentů ze stravy za týden. Sesbíraná data z jídelníčku byla následně vložena do programu Nutriservis, který vypočítal hodnoty vitaminu D v mikrogramech ze zadaných potravin. Z výsledných hodnot z programu jsem vypočítala celkový týdenní příjem vitaminu D a procentuální část z perorální doporučené týdenní dávky vitaminu D. V případě, že respondent suplementoval, jsem k týdenní dávce vitaminu D přijatého ze stravy přičetla hodnotu současné suplementace za týden a z této hodnoty jsem opět určovala procentuální zastoupení vitaminu D z perorální doporučené týdenní dávky. Z výsledných údajů, vycházejících z dotazníku, který se zabýval množstvím přijatých produktů s obsahem vitaminu D, vyplývá, že mezi nejoblíbenější produkty s obsahem vitaminu D patří mléko a mléčné výrobky. Méně časté, ale také významné zastoupení ve stravě respondentů měly žloutky a rostlinné oleje. Naopak játra zahrnují týdně do své stravy pouze 3 respondenti z 20 tázaných. Na základě vyhodnocení dat a získaných informací o vitaminu D lze říct, že suplementace má v tomto věkovém období velký význam. Tento údaj je podložen výslednými hodnotami, kdy bylo zjištěno, že žádný ze zkoumaných respondentů nesplnil bez současné suplementace požadovanou perorální týdenní dávku vitaminu D. Respondentů, kteří současně suplementují tento vitamin, bylo 8 z 20 tázaných. U těchto respondentů byla naplněna perorální doporučená týdenní dávka u 7 respondentů z 8 suplementujících. Z výsledků vyplývá, že je nutné zvýšit gramotnost dětí a rodičů zaměřenou na příjem D vitaminu.
|
|
|
Prospektivní studie příjmu vitamínu D ze stravy dospělých
HAVLOVÁ, Adéla
Vitamín D je opakovaně probírané téma posledních let v zahraniční i české literatuře. Je známo, že vitamín D má v těle řadu funkcí, nejenom ovlivňování metabolismu vápníku. Jeho příjem je zprostředkován nejen syntézou v kůži díky UV záření, ale částečně je tento vitamín přijímán i stravou. Právě tématem příjmu vitamínu D ze stravy se tato práce zabývá. Cílem této práce bylo zmapovat souvislost mezi množstvím zkonzumovaného vitamínu D ze stravy a hladinou vitamínu D v krvi u respondentů ve věku 19-47 let. Jedná se o kvantitativní výzkum, kde byla použita prospektivní metoda. Pro výzkum byla použita metoda zapisovaného jídelníčku, a to každý den po dobu devíti měsíců. Respondenti zapisovali množství a druh zkonzumované stravy. Respondentům byla zároveň v průběhu výzkumu odebrána dvakrát žilní krev na vyšetření hladin kalcidiolu, alkalické fosfatázy, kalcémie, fosfatémie. Výzkumný soubor zahrnoval 6 žen a 3 muže. Výzkum probíhal od 1. března 2021 do 30. listopadu 2021. Do výzkumu byly zařazeny osoby pouze zdravé bez onemocnění gastrointestinálního traktu, neboť toto onemocnění by mohlo ovlivnit vstřebávání vitamínu D z přijaté potravy a následně by mohlo dojít ke zkreslení výsledků. Respondenti po celou dobu výzkumu neznali předmět sledování, a tedy nemohlo dojít k záměrnému vyššímu či nižšímu příjmu poživatin a pokrmů bohatých na vitamín D. Žádný z respondentů nedodržoval speciální dietu či se jinak neomezoval ve stravě. Strava všech respondentů byla smíšená. Výsledky výzkumu ukázaly, že respondenti zkonzumují ve své stravě o víkendu více vitamínu D než ve všední dny. Dále bylo prokázáno, že na jaře respondentům hladina vitamínu D korelovala s množstvím snědeného vitamínu D ze stravy. Medián příjmu vitamínu D ze stravy respondentů tohoto výzkumu byl 2,268 g/den. Průměr-ný příjem vitamínu D ze stravy byl u respondentů 3,55 g/den. Na základě vyhodnocených jídelníčků bylo zjištěno, že příjem vitamínu D ze stravy respondentů tvoří v průměru 17.75 % doporučené denní dávky vitamínu D.
|
|
|
Hladina vitaminu D v krvi a její vztah k recidivujícím onemocněním dětského věku
HAVLOVÁ, Adéla
Hladina vitaminu D v krvi, faktory, které ji ovlivňují, a její vztah k opakovaným infekcím jsou opakovaně probírány v tuzemské i zahraniční literatuře. Jedná se o téma, které zasahuje do celé řady oborů, ale především se týká nutrice a pobytu na slunci. Cílem je zmapovat vztah hladin vitaminu D v krvi ve vztahu k opakovaným infekcím dýchacích cest, k jeho suplementaci, k používání ochranných faktorů, k výživě a k pobytu venku v období zimních měsíců. Studie byla provedena na vzorku dětí předškolního věku. Pro hodnocení cílů a výzkumných otázek byla využita data dvou souborů. První soubor 48 dětí měl dvě skupiny. První skupina 21 dětí vznikla ve Waldorfské mateřské škole se sídlem na Rudolfově a druhá skupina o počtu 27 dětí vznikla v nestátním zdravotnickém zařízení se sídlem v Třeboni. Výsledky prvního souboru vyšetření vycházejí z laboratorních hodnot hladin vitaminu D dětí a dotazníkového šetření. Druhý soubor vznikl na podkladě vyšetření hladin D vitaminu za dva roky v nestátním zdravotnickém zařízení. Výsledky druhého souboru vyšetření vycházejí z laboratorních hodnot hladin vitaminu D dětí s opakovanými infekcemi dýchacích cest. Jednalo se o 61 dětí. V souboru se ukázalo, že nebyla zvolena adekvátní metodika, takže některé výsledky jsou rozporuplné. Kladné výsledky se ukázaly při užívání suplementace, častější konzumaci jater, vajec a každodenního příjmu rostlinných olejů.
|
|
|
Sledování obsahu vitamínu D ve stravě vysokoškolských studentů
KALETOVÁ, Nikol
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň saturace vitamínem D u vybrané skupiny vysokoškolských studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pro výzkum byla použita metoda zapisovaného jídelníčku. Výzkumný soubor zahrnoval šest mužů a šest žen ve věku 19-26 let. Výzkum probíhal od 10. února do 14. června 2020. Respondenti zaznamenávali celotýdenní stravu každý druhý týden v měsících únor, duben a červen. Byly tak podchyceny eventuální sezónní výkyvy ve stravě. Respondenti evidovali množství a druh konzumovaných poživatin a pokrmů. U sledované skupiny respondentů se hodnoty vitamínu D pohybovaly v průměru kolem 4,86 ?g na osobu a den. Zjištěné hodnoty neodpovídají doporučenému dennímu příjmu vitamínu D, který má být dle DACH (2018) pro muže i ženy této věkové kategorie 20 g na osobu a den. U skupiny žen byl průměrný příjem vitamínu D 3,88 g/ den a u mužů byl příjem vyšší, a to 5,85 g/den. Zjištěné hodnoty se shodují s výsledky jiných autorů. Alimentární příjem vitamínu D se většinou pohybuje v rozmezí 2-4 g/den, což výsledky diplomové práce potvrzují. Nejnižší průměrný denní příjem byl zjištěn u ženy 2,81 g/den a maximální hodnota u muže, a to v průměru 11,26 g/ den. Tato hodnota se pohybuje na úrovni 50 % doporučeného denního příjmu. Hlavním statistickým zjištěním bylo prokázání rozdílu v příjmu vitamínu D mezi pohlavím. Muži přijímali více vitamínu D než ženy. Dále také byla prokázána pozitivní závislost mezi příjmem bílkovin a vitamínu D. V neposlední řadě byl statisticky významně prokázán vliv pohlaví na příjem bílkovin. Muži přijímali více bílkovin než ženy. Otázka, která nás zajímala ohledně vlivu ročního období na příjem vitamínu D ze stravy, nebyla nijak významně statisticky prokázána. Ve druhé části byl zjišťován i příjem energie a hlavních živin, který dle konečného vyhodnocení byl velice nevyrovnaný.
|
|
|
Funkční tělesná zdatnost a hladiny vit D u pacientů s hepatopatií
Brtková, Helena ; Novák, František (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Úvod: Pacienti s hepatopatií jsou ohroženi deficitem vitaminu D. Hladiny vitaminu D ovlivňují mimo jiné metabolismus a fyziologické funkce svalové tkáně, a tím i funkční tělesnou zdatnost. Cílem práce je v rámci vyšetření nutričního stavu u pacientů s hepatopatií ve stadiu cirhózy zhodnotit svalovou hmotu a sílu v souvislosti s hladinami vitaminu D a dalšími faktory, které ovlivňují funkční tělesnou zdatnost, ve srovnání s kontrolním souborem pacientů bez hepatopatie a dalších chronických komorbidit. Metody: Do observační kohortové studie bylo zařazeno 11 pacientů s jaterní cirhózou ve srovnání s 11 pacienty z kontrolní skupiny bez chronických komorbidit. Byla provedena antropometrická a bioimpedanční měření, také byly hodnoceny funkční testy, šestiminutový test chůze 6MWT, hodnocení síly stisku ruky a vyšetření kalorimetrie. Dále proběhlo vyšetření laboratorních parametrů. Účastníci studie vyplňovali CLDQ test, který hodnotil kvalitu života osob s jaterním onemocněním. Respondenti odpovídali na otázky ohledně životního stylu, jídelních zvyklostí a pohybových aktivit a funkční tělesné zdatnosti. U pacientů s cirhózou bylo pro hodnocení pokročilosti cirhózy použito Child Pugh skóre a MELD skóre. Výsledky: Dle výsledků dotazníku se skupina pacientů s hepatopatií až na jedinou výjimku důsledně snažila...
|
|
|
The toxicity of vitamin D
Drouliskou, Eleftheria ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Janoušek, Jiří (oponent)
v češtině Vitamin D má klíčovou roli v homeostáze kostí. Studie z nedávné doby ale zdůrazňují i jeho zapojení do řady jiných fyziologických procesů. Význam vitaminu D pro zdravotní stav vede na jedné straně ke zvýšeným požadavkům na jeho suplementaci, na druhé straně ale může dojít k jeho nadměrnému podávání. Toxicita vitaminu D neboli hypervitaminóza díky nadbytku vitaminu D je klinický stav, který je charakterizován zejména vážnou hyperkalcemií. Klinické projevy zahrnují v prvé řadě gastrointestinální a neuropsychiatrické symptomy. Dlouhodobé podávání velmi vysokých dávek vitaminu D může způsobit kalcifikací cév a být tak spojeno s kardiovaskulárním rizikem. Hypervitaminóza D je obecně velmi raritní pravděpodobně díky velkému terapeutickému indexu vitaminu D. Podle klinických dat není ani podávání dávky 10 000 IU/denně, a to dokonce i po dlouhou dobu, spojeno s nežádoucími účinky u většiny jedinců v běžné populaci. Proto splňuje tato dávka kritéria pro tolerovanou maximální dávku. Avšak celosvětově jsou známy případy intoxikace vitaminem D díky zneužívání volně dostupných doplňků stravy s vitaminem D, nevhodné preskripci nebo nekontrolovanému užívání neregistrovaných preparátů.
|
|
|
Adherence k léčbě vápníkem a vitaminem D u žen s postmenopauzální osteoporózou
Holcová, Radka ; Vytřísalová, Magda (vedoucí práce) ; Fuksa, Leoš (oponent)
Adherence k léčbě vápníkem a vitaminem D u žen s postmenopauzální osteoporózou Autor: Radka Holcová Vedoucí diplomové práce: Magda Vytřísalová Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra sociální a klinické farmacie Úvod: Nedostatečná adherence je častým problémem u chronických asymptomatických onemocnění, jakým je osteoporóza a významně ovlivňuje konečný výsledek léčby. Terapeutický úspěch léčby osteoporózy je podmíněn adekvátním přísunem vápníku a vitaminu D. Adherenci k antiresorpční léčbě se věnuje celá řada prací, avšak adherence k léčbě suplementační často uniká pozornosti. Cíl práce: Cílem práce bylo zhodnotit adherenci k suplementační léčbě vápníkem a vitaminem D u žen s postmenopauzální osteoporózou. Metodika: Adherence byla hodnocena dvěma odlišnými metodami - metodou dotazníkového šetření (vlastní výpověď pacientek) a metodou elektronického monitorování pomocí lékovek typu Medication Event Monitoring System (MEMS). Tato dílčí analýza multicentrické studie zahrnuje a hodnotí data z Osteologického centra Pardubické krajské nemocnice. Výsledky: Analýza byla provedena u 15 žen (průměrný věk 73 let). Pacientky užívaly jedenkrát denně přípravek Caltrate 600mg/400 IU D3 po dobu tří měsíců. Adherence za celé sledované období získaná metodou dotazníku činila 100 %....
|
|
|
Hypertension and Nutrition: Fat-soluble Vitamins A, D and E
Weber, Jakub ; Vlček, Jiří (vedoucí práce) ; Hronek, Miloslav (oponent)
Hypertension and nutrition: Fat-soluble vitamins A, D and E Weber J1 , Vlcek J1 , Suarez-Varella MM2 1 Department of Social and Clinical Pharmacy, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové, Charles University in Prague, Czech Republic 2 Department of Preventive Medicine and Public Health, Faculty of Pharmacy, University of Valencia, Spain Arteriální hypertenze je nemoc, postihující lidstvo celosvětově, a proto je považována nejen za problém zdravotnický, ale také socioekonomický. Studie se proto snaží identifikovat spojení mezi potravou a prevalencí hypertenze. Cílem studie bylo určit, zda-li příjem lipo-solubilních vitamin A, D a E ovlivňuje výskyt arteriální hypertenze. Výzkum byl založen na výsledcích projektu Hortega a proveden na náhodném vzorku 1 514 jedinců ve věku 21 až 89 let, z nichž 50.3 % byly ženy a 49.7% muži. Vzorek byl rozdělen na dvě skupiny. S normálním tlakem, starší 40-ti let (n = 429; 28.3 %) a hypertonici starší 40 let.(n = 246;16.2 %). Biochemické a antropometrické vyšetření byly provedeny za užití standardních postupů.Příjmy živin byly odhadnuty za použití validovaných dotazníků, dosažené vzdělání, socioekonomický status, bydliště, zdravotní návyky, konzumace alkoholu, kouření a existence komorbitit byla vzata v úvahu. Získaná data byla porovnána pomocí ANOVA a Chi- squre, analýza...
|
|
| |
|
|
Komplexní rehabilitace u pubescentních pacientů s dětskou mozkovou obrnou
Buzková, Tereza ; Nývltová, Lucie (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Dětská mozková obrna (DMO) představuje neprogresivní postižení motorického vývoje vzniklé z důvodu porušení nezralého mozku. S touto diagnózou žije v České republice 16 000 - 20 000 jedinců. Na základě klinického obrazu jsou klasifikovány jednotlivé formy tohoto postižení. Vedle motorického postižení trpí často pacienti s dětskou mozkovou obrnou přítomností dalších komorbidit (epilepsie, orofaryngeální dysfagie, smyslové poruchy atd.). Důležitá je včasná diagnostika tohoto onemocnění. Tíže motorického deficitu je hodnocena na základě hrubé a jemné motoriky. Dětská mozková obrna je neprogresivní, nikoli neměnné onemocnění. Teoretická část práce popisuje sekundární problémy, které s sebou u takto postižených jedinců přináší pubescentní období. Dospívající s diagnózou DMO se potýkají s poruchami růstu, sníženou kostní hustotou a zvýšenou kostní lomivostí. Těmto problémům předchází celá řada rizikových faktorů. Vedle toho je pro tyto jedince v období pubescence problematická také otázka sexuality, priorit a budoucnosti. Existují možnosti, jak tyto problémy řešit z pohledu komplexní rehabilitační péče. Zejména v rámci fyzioterapie, ergoterapie a nutriční terapie. Praktická část práce je ukázkou intenzivní rehabilitační péče o pubescentní pacientku s DMO.
|
host ::
RSS.