| |
|
Reflexe žen tělesnosti během těhotenství, porodu a raného mateřství
Pecháčková, Veronika ; Wolfová, Alžběta (vedoucí práce) ; Országhová, Kristína (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá způsoby, jak prvorodičky reflektují svou tělesnost během těhotenství, porodu a raného mateřství do jednoho roku po porodu. Teoretický rámec výzkumu je zakotven v antropologii těla, ze které si práce bere klíčové pojmy: gender, body image, subjektivita a tělesný kapitál. Práce stojí na výzkumu, který využívá kvalitativní výzkumnou strategii, data byla vytvářena metodou polostrukturovaného rozhovoru s 10 aktérkami. Analytický postup zahrnoval přepis dat, segmentaci, analýzu a interpretaci dat ve vztahu k definovaným teoretickým konceptům. Z analýzy rozhovorů vyvstala čtyři témata, která hrají klíčovou roli v tělesnosti ženy v definovaném období. Jsou to mateřství, feminita, fyzická zdatnost a partnerství. Každé z těchto témat má různou důležitost v různé fázi mateřské zkušenosti a jejich zvýznamňování se v tělesnosti se zpravidla překrývá. Ženy v rámci každého tématu, na které je nahlíženo jako na rovinu subjektivity, reflektují společenskou normu skrze body image, prožívání těla skrz embodiment a praxi fungování těla skrz tělesný kapitál. Dominantní roli v tělesnosti má zejména rovina mateřství. Jednotlivé roviny subjektivity se do velké části překrývají v ovlivňování tělesnosti a vzájemně interagují - buď si vzájemně protiřečí a vytlačují se, nebo se navzájem umocňují a...
|
|
Nausea and vomiting in pregnancy: An evolutionary perspective
Roberts, Kateřina ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Żelaźniewicz, Agnieszka (oponent) ; Šebela, Antonín (oponent)
Symptomy nevolnosti a zvracení pociťuje během těhotenství většina žen. Intenzita symptomů se pohybuje od mírných až po vážné, nicméně i mírné příznaky jsou spojeny s negativním vlivem na každodenní život žen. Etiologie těhotenských nevolností a zvracení však stále není zcela objasněna. První část této disertační práce stručně shrnuje, co je známo o prediktorech a možných mechanismech těhotenské nevolnosti, včetně hormonálních vlivů, faktorů souvisejících s těhotenstvím, s životním stylem, demografických a psychosociálních faktorů. Dále se tato část zaměřuje na těhotenské nevolnosti z evoluční perspektivy, která ve srovnání s obecně negativním pohledem, bere v úvahu, že těhotenská nevolnost může mít určité pozitivní vlivy na plod. Tato část představuje různé adaptivní hypotézy NVP, jako je hypotéza ochrany matky a plodu a hypotéza kompenzačního růstu placenty. Druhou část práce tvoří pět studií zaměřených na těhotenskou nevolnost a zvracení a související témata. První studie se zaměřila na vztah NVP a frekvence konzumace určitých typů potravin a také několika psychosociálních faktorů. Tato studie zjistila vztah mezi mírou symptomů NVP a konzumací mléčných výrobků, alkoholu a cereálií a vztah mezi NVP a stresem, úzkostí, únavou a vnímanou partnerskou podporou. Další tři studie se zaměřily na různé...
|
| |
|
Fyzioterapeutické postupy při léčbě poporodní stresové inkontinence
MARELOVÁ, Alžběta
Tato bakalářská práce se zabývá fyzioterapeutickými postupy při léčbě poporodní stresové inkontinence. Rozdělena je do teoretické a praktické části. Jedním z cílů mé práce je popsat terapeutické přístupy, které je možné využít k léčbě poporodní stresové inkontinence. Dále se v teoretické části zaměřuji na popis posturálních změn způsobených těhotenstvím a obdobím během porodu. Posledním cílem je popsat efekt zvolené terapie na posturu ženy a vliv na kvalitu jejího života. V teoretické části jsou uvedeny informace k současnému stavu dané problematiky, dále je zde popsána anatomie a fyziologie daných ústrojí. Následuje kapitola, která se věnuje stresové inkontinenci, konkrétně její klasifikaci, epidemiologii, vzniku, diagnostice a léčbě. Další kapitola řeší změny na těle ženy v období těhotenství a v neposlední řadě se zde nachází kapitola o problematice pánevního dna a možnostech fyzioterapeutických postupů k ovlivnění (nejen) svalů pánevního dna. V praktické části je popsána metodika práce, obsah vyšetření a výsledky jsou zaznamenány v podobě kazuistik. Celkem jde o kazuistiky 2 probandek, které byly různou dobu po porodu a trpěly různou mírou stresové inkontinence po porodu. Po dobu 10 týdnů probandky cvičily dané cviky a jejich popis lze nalézt v jedné z kapitol. Zároveň je možné jejich ukázku vidět na fotografiích v brožuře, která je součástí příloh. Práce může být inspirací pro fyzioterapeuty, kteří pracují s oblastí pánevního dna či konkrétně s ženami po porodu. Dále může posloužit komukoliv, kdo řeší problém v oblasti pánevního dna. Brožura může být prvním krokem v jeho řešení, neboť obsahuje edukativní informace i základní cviky na svaly v dané oblasti.
|
| |
|
Stravovací zvyklosti a jejich vliv na kompenzaci u těhotných žen s diabetem 1. typu
Mlejnková, Klára ; Krejčí, Hana (vedoucí práce) ; Anderlová, Kateřina (oponent)
Úvod: Tato bakalářská práce se věnuje stravovacím zvyklostem těhotných žen s diabetes mellitus 1. typu před otěhotněním a v průběhu gravidity s ohledem na kompenzaci jejich onemocnění. Následně poukazuje na změny těchto zvyklostí, ke kterým v průběhu těhotenství došlo. Cíle: Teoretická část stručně popisuje charakteristiku diabetu 1. typu a jeho léčby. Dále popisuje těhotenství při tomto onemocnění a komplikace s ním spojené. Více pozornosti je věnováno především výživě během prekoncepce a gravidity. Blíže rozebírá jednotlivé makronutrienty a mikronutrienty potřebné v těchto obdobích a poukazuje na potraviny a nápoje, které jsou nevhodné. Hlavním cílem praktické části bylo zjistit stravovací návyky žen s diabetem mellitem 1. typu před a během těhotenství a následně porovnat, zda došlo k jejich úpravě s ohledem na kompenzaci diabetu. Metody: Data pro bakalářskou práci byla získávána pomocí dotazníkového šetření, které probíhalo od srpna 2022 do dubna 2023. Dotazníky byly vytvořeny dva, v elektronickém rozhraní Google Forms, a poté nabízeny v elektronické nebo papírové verzi pacientkám v ambulanci Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN. Pro zjištění kompenzace diabetu byla do praktické části použita data z dokumentace z interního systému Medea. Na závěr byla získaná data anonymizována,...
|
|
Jódová gramotnost těhotných žen
Kazdová, Kateřina ; Selinger, Eliška (vedoucí práce) ; Heniková, Marina (oponent)
Tato práce se zabývá jódovou gramotností těhotných žen, což znamená znalostmi těchto žen o roli jódu v potravě. Jód je prvek, jehož příjem je esenciální pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Jeho nedostatek má nepříznivý dopad na zdraví, a to především ohrožených skupin, jako jsou právě těhotné ženy a jejich děti. Tento deficit je v naší zemi problémem a zvýšení jódové gramotnosti by ho mohlo pomoci redukovat. Cílem této bakalářské práce je ověřit, zda existuje vztah mezi jódovou gramotností těhotných žen a frekvencí zařazování potravin obsahujících jód do jejich jídelníčku. Dalším cílem je též nalézt souvislost mezi úrovní této gramotnosti a mírou informovanosti žen a zjistit z jakých zdrojů ženy nejčastěji čerpají informace. Součástí práce je i analýza užívání doplňků stravy a jejich složení. Výzkumu se zúčastnilo 95 žen. Všechny obdržely dotazník, v němž odpovídaly na otázky týkající se nejen samotné jódové gramotnosti, ale i zdrojů o výživě, způsobu jejich stravování, výživových doplňků a dalších témat. Rozebírán byl též frekvenční potravinový jídelníček těchto žen. Polovina z těchto žen navštěvovala Gynekologicko-porodnickou kliniku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, přičemž se jednalo o ambulance jak pro fyziologické, tak pro rizikové těhotenství. Druhá...
|
|
Vegetariánská strava v těhotenství
Popovyčová, Jana ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Pejšová, Hana (oponent)
Úvod: Téma, které jsem si zvolila pro svoji bakalářskou práci, se nazývá vegetariánská strava v těhotenství. Má snaha je více specifikovat vegetariánský směr stravování jako takový, a také blíže přiblížit stravovací návyky těhotných žen, stravujících se vegetariánskou stravou. Cíle: Cílem teoretické části práce je poskytnout čtenáři hlubší pochopení alternativního výživového směru vegetariánství, jeho rozdělení, historii, přínosy a také rizika s ním spojená. Závěrečná část teoretické práce je věnovaná výživě těhotné ženy vegetariánky. Hlavním cílem výzkumného šetření bakalářské práce bylo zjistit, zda je vegetariánská strava v těhotenství vhodná, jaké jsou stravovací návyky těhotných žen vegetariánek a jak probíhalo těhotenství žen, které jsem oslovila ve svém výzkumu. Dalším cílem bylo zjistit, zda se dotazované ženy v těhotenství dále vzdělávají a čerpají informace z relevantních zdrojů, zda konzultovaly svůj životní styl se svými lékaři, a nakonec zjistit, jaký typ stravování plánují do budoucna pro své potomky, jestli se budou stravovat vegetariánskou stravou, nebo budou mít svobodu volby ve výběru toho, co chtějí konzumovat. Metody: Průzkum proběhl metodou výzkumného šetření v Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí, formou krátkých rozhovorů s těhotnými vegetariánkami a náhledem do jejich...
|
|
"Jím za dva": Percepce těla a plodu v těhotenství a její vliv na stravovací praktiky žen
Rutová, Simona ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Těhotenství je v současné době vysoce monitorovaným stavem, a i v důsledku výrazného diskurzu zdravého životního stylu jsou kladeny určité nároky na stravování těhotné ženy. Nicméně se k tématu vyjadřují i všeobecně kolující kulturně rámované rady a očekávání, které často protiřečí lékařské obci. Touto prací, pro kterou je mou hlavní otázkou jak vnímání těla a plodu ovlivňuje stravování ženy v těhotenství, jsem si kladla za cíl tuto diskuzi obohatit o pohled těhotných žen a o to, jaké vnímají potřeby a chutě svého těla a plodu a jak se doopravdy v těhotenství stravují. V této otázce jsem vycházela z autorů jako jsou Merleau-Ponty, Young či Bourdieu a provedla jsem 15 polostrukturovaných rozhovorů doplněných o 5 deníků vedených v průběhu těhotenství. Z mého výzkumu vyplývá, že těhotné ženy vnímají své tělo i plod jako samostatné aktéry, které ovlivňují jejich stravování, neboť prostřednictvím chutí, nevolností či pohybů vnímají komunikované potřeby těla a plodu, které v chutích dokonce rozlišují od chutí iracionálních, "těhotenských". Vliv stravování a vnímání těla a plodu se nicméně ukázal být vzájemný, neboť i stravování má významný vliv na to, jak ženy vnímaly a komunikovaly se svým tělem a plodem a vnímaly individualitu plodu, čímž rozšiřuji dosavadní chápání těhotenského embodimentu, medicínské...
|