|
|
Role médií v hnutí za svobodu slova na univerzitě v Berkeley
Pánková, Tereza ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce Role médií v hnutí za svobodu slova na univerzitě v Berkeley pojednává o událostech z roku 1964, kdy se Berkeley stalo centrem amerického politického aktivismu. Studentům Berkeley bylo tehdy univerzitní administrativou zakázáno na kampusu provozovat veškeré politické aktivity. Svými protesty se studenti Kalifornské univerzity snažili rozhodnutí administrativy zvrátit. Účastníkům hnutí se nakonec podařilo vedení univerzity přesvědčit a jejich politické svobody byly navráceny. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První stručně charakterizuje toto studentské hnutí, jeho příčiny a části. Analyzovány jsou také jeho důsledky a dozvuky. Druhá část práce, zabývající se způsobem, jakým hnutí zobrazovala média, je rozdělena na tři kapitoly. První z nich se zaměřuje na tendence médií obviňovat účastníky protestů z radikalismu. Studenti, kteří se hnutí účastnili, byli nejčastěji označováni jako komunisté nebo beatnici. Tématem druhé kapitoly je osobnost Maria Savia a vliv, jaký na jeho postavení měla média. Role Maria Savia byla médii uměle zveličována a ostatní vůdčí osobnosti byly novináři zcela opomíjeny. Poslední kapitola se zabývá studentskými novinami Daily Californian, které měly velký dopad na vývoj hnutí. Studenti Kalifornské univerzity byli díky tomuto deníku velmi dobře informováni o...
|
|
|
The Contribution to the Problems of Public Activities of the Student Movement in the United States of America in the 1960s
Hochmuth, Daniel ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Příspěvek k problematice veřejného působení studentských hnutí ve Spojených státech amerických v šedesátých letech dvacátého století (Abstrakt) Šedesátá léta byla v mnoha ohledech zlomovým obdobím v historii poválečného světa. V této době se odehrálo množství politických, jako i sociálních a kulturních turbulencí, které svět výrazným způsobem proměnily. Sociální hnutí (ke kterým studentské hnutí nepochybně patřilo) k těmto změnám v mnoha ohledech přispělo. Po "tichých padesátých letech", které se vyznačovaly absencí politické angažovanosti běžných občanů, přinesla šedesátá léta vlnu sociálních nepokojů a pozdvižení. Nejdřív hnutí za občanská práva, pak protiválečné a studentské hnutí, se pokusila změnit americkou společnost k lepšímu. Studenti se shromáždili kolem otázky vietnamské války a ta se stala jádrem jejich politické agendy - a to i přesto, že se účastnili mnoha dalších aktivit. Ty byly otázkou války zcela zastíněny. Ve snaze získat nové členy bylo studentské hnutí nuceno neustále udržovat pozornost médií, což ale bylo možné pouze prostřednictvím čím dál tím násilnějších akcí. Ty byly ale většinovou společností vnímány jednoznačně negativně a hnutí tudíž v konečném důsledku podporu veřejnosti ztratilo. Hnutí nakonec podlehlo vlastním, dlouho potlačovaným, problémům a rozpadlo se zevnitř. Frakce...
|
|
|
Protestní hnutí roku 1968 ve Velké Británii
Hrabal, Tomáš ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Renner, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem protestního hnutí roku 1968 ve Velké Británii, zkoumá přitom jeho východiska, konkrétní projevy a nakonec se věnuje jeho interpretaci. Text samotný se člení do čtyř kapitol. V první se pozornost zaměřuje na společensko-politický kontext protestů, konkrétně na společenské změny nastalé v 60. letech, vládu Labouristické strany, britskou novou levici a mírové hnutí 50. a 60. let. Druhá kapitola je věnována třem londýnským pochodům proti válce ve Vietnamu. Jsou zde zmíněny okolnosti, za nichž k pochodům došlo, a vůdčí osobnosti, které jejich vznik iniciovaly. Protiválečné pochody jsou rozebrány samostatně, nejpodrobněji ten poslední, největší z nich. Ve třetí kapitole jsou probrány příklady studentských protestů na britských vysokých školách, zejména s důrazem na jejich příčiny. Ve čtvrté kapitole je nakonec protestní hnutí interpretováno, konkrétně jsou předneseny námitky kritiků, považujících protesty za bezdůvodné a vyvolané pouze jednáním radikálních skupin, jejichž platnost je ověřována na základě konkrétních případů.
|
|
|
Studentské hnutí v Chile: Původ, vývoj a vliv
Beranová, Marie ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent)
Latinskou Ameriku si nelze představit bez přítomnosti sociálních hnutí, která jsou často hnacím motorem sociálních změn v této oblasti. Chile bylo až donedávna zemí se společenským řádem, který byl v kontextu politicky nestabilních sousedních zemí a vlastní historie státu vnímán jako jeden z nejstabilnějších. Studentské hnutí z roku 2011, které je zároveň nejvýznamnějším sociálním hnutím během posledních dvaceti let Chilské historie, může být zcela pochopeno jen pomocí širšího pohledu 20. století. Diplomová práce studuje fenomén Chilského studentského hnutí, včetně jeho původu, vývoje a vlivu s úmyslem porozumět nedávným změnám, kterými hnutí prošlo. Cílem diplomové práce je prozkoumat kontinuity a změny studentského hnutí a odpovědět na otázku proč jsou protesty započaté v roce 2011 vnímány jako oddělené kolektivní akce nenavazující na předchozí protestní cykly zaznamenané ve 20. století.
|
|
|
Spolkový život agrárních akademiků v Brně v době meziválečné (s pokusem o obecnější přesah)
Mikovcová, Alena
Studentské kluby agrární strany působily v Praze, Brně a Bratislavě od 20. let do r. 1938, kdy byly zrušeny. Vývoj studentské agrární komunity odrážel její vztah k ideologii, politice a mocenským strukturám agrární strany. Mimořádnou roli v ní sehrála generace, která se zformoval v r. 1925 ve Švehlově koleji v Praze. Ve 30. letech působila jako mozkový trust agrární strany. Ve fakultní politice se agrárníci v r. 1936 přesunuli ze středu na pravici studentského politického spektra. Po Mnichovu se agrární kluby aktivně podílely n zglajšaltování českého studentského hnutí.
|
host ::
RSS.