|
|
Studium toxicity antimikrobiálních krytů ran a perspektivních nových nanomateriálů
Kozlíčková, Hana ; Vojtová, Lucy (oponent) ; Zajíčková, Lenka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem toxicity vybraných komerčních antimikrobiálních krytů ran (StopBac STERILE, obsahující ionty stříbra a Traumacel Biodress Disinfect, obsahující chlorhexidin) a antimikrobiálního nanomateriálu, poskytnutého laboratořemi CEITEC VUT Brno. V experimentální části práce je popsána příprava tohoto polykaprolaktonového nanomateriálu, na který byla následně deponována vrstva mědi magnetronovým naprašovacím systémem BESTEC (MAGNETRON). Dále byla navržena metoda pro studium cytotoxicity jednotlivých krytů s antimikrobiálními přídavky. Tyto testy byly prováděny in vitro na buněčných kulturách metodou luhování materiálů v laboratořích Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zjistili jsme, že s výjimkou chlorhexidinu, nízké koncentrace účinných látek vyluhovaných z materiálů podporovaly proliferaci studovaných buněk, při vysokých koncentracích docházelo i k cytotoxickým efektům. Byla provedena i analýza jednotlivých materiálů pomocí rastrovací elektronové mikroskopie a energeticky disperzní rentgenové spektroskopie.
|
|
|
Studium toxicity antimikrobiálních krytů ran a perspektivních nových nanomateriálů
Kozlíčková, Hana ; Vojtová, Lucy (oponent) ; Zajíčková, Lenka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem toxicity vybraných komerčních antimikrobiálních krytů ran (StopBac STERILE, obsahující ionty stříbra a Traumacel Biodress Disinfect, obsahující chlorhexidin) a antimikrobiálního nanomateriálu, poskytnutého laboratořemi CEITEC VUT Brno. V experimentální části práce je popsána příprava tohoto polykaprolaktonového nanomateriálu, na který byla následně deponována vrstva mědi magnetronovým naprašovacím systémem BESTEC (MAGNETRON). Dále byla navržena metoda pro studium cytotoxicity jednotlivých krytů s antimikrobiálními přídavky. Tyto testy byly prováděny in vitro na buněčných kulturách metodou luhování materiálů v laboratořích Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zjistili jsme, že s výjimkou chlorhexidinu, nízké koncentrace účinných látek vyluhovaných z materiálů podporovaly proliferaci studovaných buněk, při vysokých koncentracích docházelo i k cytotoxickým efektům. Byla provedena i analýza jednotlivých materiálů pomocí rastrovací elektronové mikroskopie a energeticky disperzní rentgenové spektroskopie.
|
|
|
Obsah a vazba stříbra v galenitu
Němec, Matěj ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
Galenit se jako hlavní stříbronosná ruda vyskytuje téměř na všech Ag ložiscích. Obsahuje-li více než 0,5 hmot. % Ag, jedná se o galenit pevný roztok - PbS ss. Toto stříbro je v galenitu vázáno dvěma hlavními způsoby. Jako inkluze nebo izomorfní příměs. Kolem devadesáti procent Ag se v PbS vyskytuje v podobě inkluzí jež jsou až na vyjímky produktem retrográdního procesu chladnutí pevného roztoku. Jedná se o matildit (AgBiS2), miargyrit (AgSbS2), diaforit (PbAg3Sb3S8), freislebenit (AgPbSbS3), pyrargyrit (Ag3SbS3) aramayoit (Ag(Sb,Bi)S2), freibergit (Ag12Sb4S13), gustavit (AgPbBi3S6) etc. Menší část izomorfního Ag vstupuje do minerálu substitucí 2Ag+ = PbII+ . Rozpustnost Ag2S je však v běžných podmínkách depozice (200 - 300řC ) velmi malá. Množství takto inkorporovaného stříbra v galenitu je max. 0,4 mol. % při 615řC. Většina izomorfního stříbra ovšem vstupuje do galenitu heterovalentně substitucí Ag+ + Bi III+ /Sb III+ = 2 PbII+ . V tomto případě může být obsah Ag v PbS až 9 hmot. % při 350 - 400řC. V ložiskách, ve kterých neproběhla párová substituce Bi/Sb za Pb, je obsah stříbra v galenitu pouze velmi malý. Obsah stopových prvků Ag, Bi a Sb může mít také vliv na tvar krystalů PbS. Galenit bohatý Bi obvykle tvoří oktaedricky omezené krystaly. Galenit který obsahuje více Ag a Sb a pouze velmi malé množství...
|
|
|
Efekt stříbra v homogenní zlaté katalýze
Motloch, Petr ; Roithová, Jana (vedoucí práce) ; Hocek, Michal (oponent)
Katalýza zlatem v poslední době zažívá nevídaný rozmach a ve vědecké komunitě je jí věnovaná velká pozornost. Příval nových reakcí katalyzovaných zlatnými kationty je natolik značný, že o mechanismech mnoha těchto reakcí je známo jen velmi málo. Výzkum reakčních mechanismů (nejen daných) reakcí je proto velmi důležitou součástí vědeckého poznání a dalšího zlepšování reakcí katalyzovaných zlatnými kationty. Vznik kationtových π-komplexů je považován za první krok v mechanismech těchto reakcí. V této práci byly studovány vazebné disociační energie mezi různě substituovanými nenasycenými uhlovodíky (alkeny, alkadieny, alkyny a alleny) s kationty stříbra či zlata s různými ligandy (trifenylfosfin, acetonitril) v π-komplexech v plynné fázi pomocí hmotnostní spektrometrie a výpočetní chemie. Na základě zjištěných výsledků je diskutován možný "efekt stříbra" v katalýze zlatem. Klíčová slova katalýza, zlato, stříbro, hmotnostní spektrometrie, DFT výpočty, reakční intermediáty
|
|
|
Využití bezmembránové elektrolytické cely pro elektrochemické generování těkavých specií přechodných kovů
Kobrlová, Andrea ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Šíma, Jan (oponent)
Tato práce je věnována studiu elektrochemického generování těkavé specie zlata a stříbra. Pro generování těkavé specie obou prvků byly použity dvě konstrukce bezmembránové elektrolytické cely, lišící se navzájem objemem elektrodového prostoru. Detekce byla ve velké většině případů provedena pomocí atomové absorpční spektrometrie s atomizací v odporově vyhřívaném křemenném atomizátoru. Všechny experimenty probíhaly v režimu kontinuální průtokové analýzy. Předběžnými experimenty bylo potvrzeno, že je možné využít metodu AAS s křemenným atomizátorem jako vhodnou metodu k detekci těkavé specie zlata i stříbra generované pomocí bezmembránové elektrolytické cely. Hlavní částí této práce bylo nalezení optimálních podmínek pro elektrochemické generování těkavé specie zlata a stříbra. Optimalizovány byly parametry, jako je katodový materiál, druh elektrolytu, průtoková rychlost nosného plynu, velikost generačního proudu a průtoková rychlost elektrolytu. Pro obě bezmembránové elektrolytické cely byly za zjištěných optimálních pracovních podmínek proměřeny kalibrační závislosti pro oba analyty a také byly zjištěny základní charakteristiky měření. Pro těkavou specii zlata byl získán limit detekce 1,61 mg dm 3 a zjištěná opakovatelnost byla 3,93 %, pro těkavou specii stříbra byl získán limit detekce 0,20 mg dm...
|
|
|
Vazba stříbra na polymetalických ložiscích blanické brázdy a porovnání s podobnými ložisky ve světě
Kuchyňová, Markéta ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Goliáš, Viktor (oponent)
Blanická brázda je cca 200 km dlouhá zlomová struktura SSV-JJZ směru táhnoucí se od Českého Brodu až k povodí Dunaje v Rakousku. Zrudnění je vázáno na zlomové struktury blanické brázdy, dominantní polymetalická Ag-Pb-Zn±Cu mineralizace se vyskytuje po celé její délce. Další významná mineralizace je zlátá mineralizace (Roudný, Dobrá Voda) a uranová mineralizace (Okrouhlá Radouň). Historické stříbronosné revíry těžené již od středověku jsou Stříbrná Skalice-Střímělice, Ratibořické Hory-Stará Vožice a Rudolfov. V této práci je popsána geologie a mineralogie Ag-ložisek blanické brázdy a porovnání s ostatními modely hydrotermálních Ag-ložisek, jako jsou ložiska pětiprvkové Ag-Ni-Co-Bi- As formace či ložiska typu Mississippi Valley. Stříbro v rudnině blanické brázdy není vázáno na galenit a sfalerit, jak se v minulosti myslelo, ale na Ag-tetraedrit a další minerály stříbra. Stříbro v tetraedritu je produkcem retrográdní výměnné reakce, která probíhala během chladnutí v již pevném stavu. Hodnoty Ag v tetraedritu a Ag-Sb-S fázích umožňují, za použítí minerálního termometru, určit teplotu vzniku mineralizace, která se pohybuje mezi 200 a 300 řC. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Česká portrétní medaile minulosti a současnosti
Seidlová, Kristýna ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Venclík, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá českými portrétními medailemi v minulosti a současnosti. Cílem bylo zmapovat českou medailérskou portrétovou tvorbu od vzniku v době renesance až po současnost. Na začátku je práce zaměřena na drahé kovy, ze kterých medaile vznikají, tedy zlato a stříbro. V rámci teorie je zařazena historie zlata a stříbra. Jsou vyjasněny pojmy, co je to numismatika či pamětní medaile ze zlata a stříbra jako investičního uchovatele reálné hodnoty. Zajímal nás celkový umělecký proces výroby portrétní medaile po finální produkt. Následoval historický vývoj medaile v českých zemích. V každém období jsou uvedeni významní umělci, medailéři a jejich tvorba. Veškeré kapitoly obsahují obrazové materiály. Praktická část je věnována všem dosavadním ražbám Karla Gotta, u kterého se jedná o medailérský investiční unikát. Společně s ním jsou blíže charakterizováni současní medailérští umělci. V závěru jsou shrnuty dřívější poznatky o portrétní medaili. Práce přináší celkový pohled na portrétní medailérskou tvorbu. Medailérství představuje specifickou oblast výtvarného a sochařského umění. Jedná se o umělecký artefakt, v němž se odráží naše historie. KLÍČOVÁ SLOVA medaile, zlato, stříbro, portrétní medaile, pamětní medaile, numismatika, umělecká ražba, sběratelství
|
|
| |
|
|
Mléčné bakterie ve vinařství a studium jejich inhibice
Sapanelová, Claudia
Diplomová práce se zabývá problematikou bakterií mléčného kvašení ve vinařství a studiem jejich inhibice. Rešeršním způsobem zpracovává dostupné zdroje pojednávající o tomto tématu, včetně aktuálních praktických poznatků. Věnuje se tak obecné charakteristice a taxonomii BMK, popisuje jednotlivé rody vyskytující se ve vinařském provozu, jejich rozvoj, metabolické procesy a s tím spojené senzorické změny či současně známé metody inhibice. Praktickým zaměřením práce je studium možnosti využití antibakteriálních účinků stříbrných sloučenin vůči nežádoucím BMK ve vinařské technologii. V rámci realizovaného výzkumu byly založeny příslušné mikrobiologické experimenty a následně sledován vliv různých dávek zvolených inhibičních látek: dusičnanu stříbrného, koloidního stříbra a nanočástic stříbra na rozvoj a metabolickou aktivitu bakterií druhu Pediococcus damnosus kmene CCM 2465. Experiment prokázal inhibiční účinky u všech zkoumaných látek, přičemž jako lépe účinné se v tomto směru jevily testované přípravky dusičnanu stříbrného a koloidního stříbra.
|
|
|
Generace kovových nanočástic v nízkoteplotním plazmatu v kapalině
Čechová, Ludmila ; Blahová, Lucie (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na generaci kovových nanočástic pomocí nového zdroje nízkoteplotního plazmatu kombinujícího korónový a štěrbinový výboj v kapalinách. Teoretická část je zaměřena na generaci nanočástic pomocí různých typů plazmatického výboje, vlastnosti kovových nanočástic, jejich přípravu dalšími metodami a metody charakteristiky nanočástic. Experimentální část se zabývá přípravou měděných, stříbrných a zlatých nanočástic z roztoků jejich prekurzorů. Byl zkoumán vliv experimentálních podmínek, jako je vliv polarity napětí, vliv koncentrace prekurzoru, vliv přidaného elektrolytu nebo redukčního činidla. Všechny vzorky byly analyzovány pomocí UV-VIS spektrometrie. Pro zjištění velikosti nanočástic byl použit dynamický rozptyl světla. Pro potvrzení přítomnosti nanočástic byly vzorky analyzovány pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu s energo disperzním spektrometrem pro prvkovou analýzu.
|
host ::
RSS.