|
| |
|
|
Porovnání subžánrů punkové hudby
VALEŠ, Zbyněk
Tato diplomová práce se zabývá tematickým vymezením subžánrů punkové hudby a jejich porovnáním. V teoretická části této práce bude vymezen pojem kultura a několik dalších vybraných pojmů. Dále bude definována subkultura jako teoretický celek, přičemž následovat bude historický podklad pro samotnou subkulturu punku. Teoretická část se navíc věnuje vztahu punkové hudby k levicovému extremismu a nastíní i počátky punkové hudby v Československu a České republice. Praktická část je založena na rozhovorech s interprety, z nichž tři vybrané rozhovory představí. Práce dále vymezí samotné subžánry a za pomoci příkladů z textů vytyčí jejich tematickou náplň. Tyto subžánry následně na jejich tematické rovině porovná a vymezí témata společná všem subžánrům.
|
|
|
SLOVÁCKÁ SONDA. Vyjednávání lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku.
Svobodová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Cílem tohoto hudebně-antropologického kvalitativního výzkumu, který byl založen především na práci v terénu, je popsat, analyzovat a interpretovat konstruování lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku. Ve výzkumu se věnuji především dvěma slováckým hudebním uskupením - PSCrew a 12:PIET. Kapela PSCrew se prezentuje prostřednictvím žánru hip-hop a kapela 12:PIET žánrem punk. Hudební činnost kapel v práci definuji - s použitím emického pojmu - jako alternativní folklor. S využitím teoretických konceptů stereotypu a částečně také retra a revivalu, jsem se snažila ukázat, jakými způsoby alternativní hudebníci skrze své hudební světy tzv. soundscapes naplňují vlastní představy o tom, co je považováno za slovácké a jakým způsobem probíhá vyjednávání jejich lokální identity. Ve své hudební tvorbě obě kapely explicitně odkazují na život na Slovácku, který se - s důrazem na autenticitu své tvorby - snaží v hudbě reflektovat. Přitom využívají, mimo jiné, různých lokálně daných stereotypů. Tyto stereotypy jsou skrze činnost kapel rekontextualizovány pomocí jejich adaptace do podoby, která odráží postmoderní dobu.
|
|
|
Vliv totalitního režimu na hudební produkci v ČSSR v letech 1968 - 1989
Šindýlek, Václav ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem totalitního režimu na hudební produkci v Československu v letech 1968 až 1989. Cílem je prozkoumat různé způsoby, kterými se komunistický režim snažil o usměrnění či zamezení šíření vybraných hudebních směrů. Moc totalitního režimu je ukázána na konkrétních případech jako jsou cenzura, zamezování koncertů, fyzické napadání při vystoupeních, zatýkání, vykonstruované procesy, ovlivňování médií, celostátní akce vedené proti hudebníkům či hudebním skupinám, činnost státních institucí atd. Práce poukazuje na neochotu komunistického režimu trpět jakékoliv nezávislé chování ve společnosti. Zároveň jsou zde analyzovány jednak články v médiích, zprávy státní bezpečnosti apod., a jednak některé texty, které reflektovaly politické události ve vymezeném období a současné odborné práce věnující se zkoumané problematice. KLÍČOVÁ SLOVA Normalizace, Neoficiální hudební směry, Underground, Punk, Rock'n'roll, Represe, Nesvoboda, Nátlak
|
|
|
Oděv jako zpráva
JÁCHIMOVÁ, Jana
Diplomová práce na téma Oděv jako zpráva je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou a praktickou. Práce si klade za cíl analyzovat to, co pro člověka znamenáoděv a jaký význam mu lidé přisuzují. Zaměřuje se na vznik a význam módy a subkultury. Z větší části se zabývá subkulturou punk. V praktické části vznikne soubor fotografií, reagujících na téma diplomové práce.
|
|
|
Je punk mrtev?
Lučan, Ondřej ; Oravcová, Anna (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato práce se zabývá proměnou punkové subkultury v českém prostředí od konce 70. let do současnosti. Zaměřuje se především na změnu životních hodnot a kontextu se zlomovým bodem, za který je označován pád komunismu. Je zde analyzován vývoj subkultury, která se rodí ve pojených státech amerických 70. letech, odkud se rozšířila do celého světa. Je typická odporem ke konzumní společnosti, válkám, nacismu, korporacím a hlavně nesvobodě. Mezi roky a 1977 se punk dostává i do tehdejšího Československa, kde v kontextu vlády komunistické strany dostává nový rozměr. Práce popisuje rozpor mezi příslušníky komunity a veřejností, kterou jsou tito lidé označování za závadovou a nebezpečnou mládež. Subkultura se potýká s represemi a omezeními až do pádu socialismu začnou vznikat nové odnože, souvislosti se společenským vývojem roste nová tvář subkultury, která se již zabývá konkrétnějšími problémy, jako jsou práva zvířat, či plýtvání. V analýzu použit kvalitativní výzkum ve formě zúčastněného pozorování a rozhovorů se zástupci současné i původní vlny. Rozhovory napovídají, že objektem zájmu je stále pojem "svoboda" a k proměně dochází spíše v konkrétních terých se této hodn příslušníci subkultury dožadují. Spolu s tím stoupá rozmanitost odnoží a angažovanosti členů Přínosem práce je pohled na členy komunity jakožto na...
|
|
|
"Bůh ochraňuj královnu": Historie punku v éře Železné lady (1975-1990)
Šmigol, Ondřej ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu vztahu mezi punkovým hnutím a thatcherismem. Zkoumá kořeny jak thatcherismu, tak punku v sedmdesátých letech dvacátého století. Dále se zabývá společenskou a ekonomickou krizi Británie v těchto letech a jaké měla důsledky na myšlení mládeže a konzervativců. Ukazuje, že obě hnutí měla společná východiska a do jisté míry i závěry. Práce se poté zaměřuje na působení punku na politiku, jeho vnímání ve společnosti. Analyzuje taktéž politické pozadí druhé poloviny let sedmdesátých a vítězství Margaret Thatcherové ve volbách v roce 1979. Poslední část práce rozebírá druhou generaci punku a její vnímání thatcherismu. Nakonec práce zkoumá politickou přeměnu starých punkerů.
|
|
|
Hardcore jako kritická perspektiva
Pokorný, Lukáš ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Tato práce se věnuje ideologickým směrům uvnitř české hardcorové scény. V teoretické části mapuje historický vývoj studia subkultur od jeho počátků až po současnost. Následuje zdůvodnění toho, proč je u hardcoru vhodnější pracovat spíše s konceptem scény. Další kapitola je věnována historii hardcoru a má přiblížit étos doby, v níž vznikal, a tak celý fenomén kontextualizovat. Jednotlivým tématům, která tvoří ideologickou stránku hardcoru, se věnuje část empirická, která je sleduje v současném českém prostředí, ale neztrácí ze zřetele jejich roli v minulosti. Tato forma má zachytit vývoj těchto témat a hardcore prezentovat spíše jako proces, nikoli jako uzavřený fenomén, který zamrzl v čase. Vývoj a reflexe jednotlivých témat je důležitá, má-li být hardcore stále považován za relevantní, tedy kritický a schopný vnímat společenské procesy. Tyto jeho vlastnosti ho v počátcích konstituovaly, hardcore vznikal jako určitá reakce, byl odrazem doby. Nebyl to však jednolitý proud, což trvá dodnes. Chceme-li v hardcoru vidět potenciál ke kritické perspektivě společnosti, musíme se v něm nejprve zorientovat. Koncept "malého undergroundu" poskytuje plodnou startovní pozici. Klíčová slova hardcore, punk, ideologie, subkultura, scéna, společnost, identita, autenticita, odpor, styl
|
|
| |
|
|
Role žen v historii českého punku
Římanová, Jana ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Diplomová práce zkoumá roli žen v historii českého punku. V úvodní části práce je popsána historie a vývoj punku ve světě. V této části jsou vysvětleny významy pojmu punk jako subkultura (v terminologii pozdějších výzkumů scéna) a punk jako hudební žánr. Popsána jsou specifika ženské punkové módy a stylu. Jsou uvedeny role, ve kterých se ženy v punkové scéně realizují a typické ženské role v hudebních skupinách. Součástí teoretické části práce je stručný popis historie punku na území České republiky a zapojení žen v české punkové scéně. Jako jeden z hlavních zdrojů při vypracování diplomové práce byly využity rozhovory vedené metodou odvozenou od metodologie orální historie. Dílčím cílem práce bylo ověření použitelnosti analytického programu Atlas.ti pro analýzu orálně-historických interview. Tento software byl využit pro analýzu výzkumných rozhovorů. Druhá polovina práce se zabývá interpretací témat obsažených v rozhovorech. Věnuje se specifickým oblastem života v souvislosti s punkovou subkulturou jako jsou důvody, které přivedly ženy k punku, role přátel a vztahů, setkání punkového myšlení s autoritou v podobě rodičů a školy. Dále se práce zabývá transformací punkových názorů v dospělosti ve vztahu k zaměstnání a vlastní rodině. Poslední část interpretace se věnuje ženským rolím, které byly v...
|
host ::
RSS.