|
|
Příprava expresních vektorů pro NKp65 a KACL, nových zástupců rodiny lidských NK buněčných receptorů
Mikulová, Barbora ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Hlouchová, Klára (oponent)
NK buňky (natural killer cells, "přirození zabíječi") jsou významnou složkou vrozeného imunitního systému a mají schopnost rozpoznat a zabít především nádorové a virem infikované buňky. Na svém povrchu mají celou řadu inhibičních a aktivačních receptorů, pomocí kterých rozhodují o osudu cílových buněk. Imunitní odpověď je nejčastěji spuštěna po navázání NK buněčného receptoru na svůj ligand. Takovými receptor-ligandovými systémy jsou např. NKp80-AICL a NKRP1-LLT1 na lidských lymfocytech. Další receptor-ligandový pár představují NKp65 a KACL, dva nedávno objevené lektinové receptory lidských imunocytů. NKp65, blízký příbuzný NKp80, je glykoprotein, který funguje jako aktivační imunoreceptor na NK92MI buňkách. KACL je posledním objeveným členem lidské rodiny receptorů CLEC2 a je lokalizován téměř výhradně v kůži. Pomocí povrchové plazmonové rezonance bylo zjištěno, že NKp65 je vysokoafinitní receptor pro KACL. Cílem mé bakalářské práce bylo připravit expresní vektory kódující lidské NK buněčné receptory NKp65 a KACL, produkovat tyto proteiny v expresním systému HEK293T buněk a provést jejich purifikaci. Klíčová slova: NKp65, KACL, NK buňka, lektin, receptor, plazmid
|
|
|
Izolace plasmidové DNA z bakterií a její transfekce do buněčné linie HEK293
Bačovská, Kristýna ; Chmelíková, Larisa (oponent) ; Svoboda, Ondřej (vedoucí práce)
Plasmidová DNA je hojně využívána v oblastech molekulární biologie a genového inženýrství. Tato práce pojednává o metodách její izolace a tématech spjatých s tímto procesem. V experimentální části je k izolaci použita metoda fenol-chloroformové extrakce, které předcházela amplifikace plasmidů Channelrhodopsin-2, ASAP1 a Kir 2.1 v bakteriích buněčné linie DH5. Celkem bylo provedeno 22 izolací a jejich úspěšnost byla ověřena gelovou elektroforézou a transfekcí do buněčné linie HEK293. Nejúspěšněji dopadla izolace plasmidu ASAP1, souhrnná procentuální úspěšnost pro všechny plasmidy činila 30 %.
|
|
| |
|
|
Evolution and genomics of symbionts in Hippoboscidae
ŠOCHOVÁ, Eva
Krevsající parazité vytváří asociace se symbiotickými bakteriemi, které jim doplňují B vitamíny a kofaktory chybějící v jejich potravě. Pokud jede o skupinu Hippoboscoidea, Glossinidae jako medicínsky významní přenašeči jsou extensivně studovány zatímco parazité ze skupin Nycteribiidae, Streblidae a Hippoboscidae jsou opomíjeni. Tato práce se skládá ze dvou doplňujících se manuskriptů zaměřených na fylogenezi a původ symbiontů ve skupině Hippoboscidae (mynuskript 1) a evoluci jejich genomů (manuskript 2). Za prvé, fylogenetika byla použita pro určení linií obligátních a fakultativních symbiontů v této skupině. Za druhé, genomika a fylogenomika byly použity pro lepší porozumění evoluce obligátních symbiontů z rodu Arsenophonus. Výsledky obou studií naznačují, že vztahy mezi Hippoboscidae a jejich symbionty jsou velmi dynamické s častými náhradami obligátních symbiontů. Tato hypotéza je podpořena jak fylogenetickými tak genomickými důkazy, konkrétně symbiotická bakterie Arsenophonus ve skupině Hippoboscidae představuje několik různých linií se zásadními rozdíly v jejich genomech a jejich metabolickými schopnostmi. Data prezentována v této práci tedy značně rozšiřují naše znalosti o evoluci a genomice symbiotických bakterií ve skupině Hippoboscidae a všeobecně i v ostatních krevsajících parazitech.
|
|
|
Příprava a purifikace plasmidových DNA
Němeček, Milan ; Španová, Alena (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
S rozvojem terapeutických metod v lékařství, jako jsou DNA vakcíny a genová terapie, se zvyšuje poptávka po nových postupech izolace a purifikace vysoce čisté plazmidové DNA. Nejčastěji využívanými metodami purifikace plazmidové DNA jsou metody chromatografické. V experimentální části byla provedena izolace plazmidové DNA pUC 19 metodou alkalické lýze. A následně byla provedena purifikace plazmidové DNA agarózovou gelovou elektroforézou a kapalinovou chromatografií.
|
|
|
Plasmidové DNA vakcíny
Machan, Radoslav ; Chroboková, Maria (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
Plazmidové DNA vakcíny predstavujú novú generáciu vakcín s veľkým potenciálom pri prevencii mnohých ochorení. Súčasné štúdie a klinické testy sa zameriavajú na prevenciu pred rakovinou, hepatitídou, maláriou, HIV, chrípky a inými chorobami. Hlavné výzvy týkajúce sa plazmidových DNA vakcín sú v súčasnosti spojené s optimalizáciou jednotlivých krokov výroby a najmä v purifikačných krokoch umožňujúcich výrobu pDNA v množstvách až niekoľkých kilogramov. Hlavnými purifikačnými technikami sú v súčastnosti chromatografické metódy, ale výzkum a vývoj poukazuje aj na potenciálne využitie iných metód, napríklad dvojfázových vodných systémov a magnetických nosičov. V experimentálnej časti bola prevedená izolácia plazmidu pUC 19 z kultúry buniek Escherichia coli JM 109 (pUC 19) metódou alkalickej lýzy. Izolácia bola overená agarózovou gélovou elektroforézou. Izolované vzorky boli purifikované chloridom lítnym a magnetickými nosičmi a miera purifikácie overená spektrofotometricky. Jednotlivé vzorky boli znovu vizualizované agarózovou gélovou elektroforézou a výsledky porovnané.
|
host ::
RSS.