|
| |
|
|
Vojenská intervence v Libyi 2011 a její dopady
Dvorník, Tomáš ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá vojenskou intervencí v Libyi v roce 2011, přičemž klade důraz především na její samotné provedení a na dopady, které s sebou přinesla. Jejím cílem je na základě kontinuální analýzy libyjského prostředí zhodnotit intervenci jak z hlediska aplikace vybraných teoretických konceptů mezinárodních vztahů, tak z pohledu reálné proměny sociopolitické a bezpečnostní situace uvnitř země a důsledků pro mezinárodní bezpečnost. V rámci práce jsou zmíněny koncepty liberálního míru a odpovědnosti za ochranu (R2P), u nichž je zkoumáno do jaké míry byly naplněny a jaké dopady na ně intervence zanechala. U proměny země je pak brán zvláštní ohled na politickou stabilitu a na bezpečnostní hrozby, které pramenily z bývalého Kaddáfího režimu, a hrozby, které naopak představuje současná Libye.
|
|
|
Motivace Francie k účasti na operaci EUFOR Tchad/RCA z pohledu neorealismu
Pacáková, Kateřina ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Tato práce si klade za cíl odpovědět na otázku, jaké byly motivace Francie k účasti na operaci Evropské unie s názvem EUFOR Tchad/RCA, která probíhala v letech 2008 až 2009. Čad i Středoafrická republika, kde se tato operace odehrávala, byly v minulosti součástí francouzského koloniálního impéria. Francie si i po ztrátě kolonií v Africe udržovala v těchto zemích výrazný vliv. Jedním z prostředků, který jí pomáhal k udržování tohoto vlivu, byly mimo jiné vojenské operace. Zatímco tyto operace měly v době studené války především unilaterální charakter, se změnou mezinárodního systému přišla také změna v typu intervencí, do kterých se Francie v Africe zapojovala a změnila se také oficiální stanoviska, kterými zapojení zdůvodňovali vrcholní představitelé státu. Od roku 2003 se v rámci nově vzniklé Společné bezpečnostní a obranné politiky začala zapojovat do operací Evropské unie. Odmítala přitom motivace související s dědictvím koloniální velmoci a naopak kladla důraz na humanitární charakter misí a zároveň zdůrazňovala společný evropský zájem na účasti v rámci operací v Africe. Práce se zabývá motivacemi Francie k účasti na operaci EUFOR Tchad/RCA a motivacemi pro přechod k operacím multilaterálního charakteru na případu této operace v Čadu a Středoafrické republice. Tyto motivace práce zkoumá na...
|
|
|
Role of the army in the state at the time of transition : case study of civil-military relations in Egypt
Šťastná, Ema ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
V souvislosti s událostmi Arabského jara v roce 2011 došlo k významným politickým změnám ve státech zejména v regionu severní Afriky. Mezi státy, ve kterých rozsáhlé protesty zapříčinily svržení dosavadního autoritářského režimu a započaly demokratizační procesy, se nacházel taktéž Egypt, jemuž se práce podrobně věnuje v případové studii. Obecně řečeno se tato práce zaobírá analýzou civilně-vojenských vztahů ve státech charakterizovaných nízkou úrovní politické kultury. Primárně se zaměřuje na společnosti procházející demokratizačním procesem, kde armáda tradičně zaujímá silnou pozici ve státě, a tudíž se tak často stává klíčovým aktérem stojícím v čele tranzice. Za hlavní předmět zkoumání je stanovena role armády v době přechodu k demokracii. Zároveň si práce pokládá několik výzkumných otázek, zaměřených jednak na pozici armády ve státě, jednak na pohnutky rozhodující o případné vojenské intervenci. V druhé části je podrobně analyzován vybraný případ civilně-vojenských vztahů v Egyptě prostřednictvím pěti stanovených faktorů, a to ve dvou rovinách: konceptuální a intervenční. Cílem této práce je objasnit, které faktory determinují silnou pozici armády v daném pretoriánském státu, jaké pohnutky ji vedou k vojenské intervenci a z jakých důvodů armáda zastává pozici arbitra a nesnaží se o uzurpaci moci.
|
|
|
Odpovědnost chránit (R2P) ve francouzské zahraniční politice 2008 - 2013
Jiříčková, Veronika ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá pojetím rodící se mezinárodní normy Odpovědnost chránit (Responsibility to Protect, R2P) ve francouzské zahraniční politice v období let 2008 - 2013. Odpovědnost chránit byla formulována v roce 2001 Mezinárodní komisí pro intervenci a státní suverenitu a schválena v pozměněném znění o čtyři roky později na Světovém summitu OSN. Zásadním způsobem proměnila chápání suverenity v mezinárodních vztazích tím, že klade důraz na odpovědnostní složku státní suverenity a nadřazuje bezpečnost jedinců nedotknutelnosti státní suverenity. Francie byla na poli propagace norem na ochranu jedinců aktivní již na přelomu 80. a 90. let dvacátého století a zaujala vstřícný postoj také k R2P. Předkládaná práce zkoumá, zda pojetí R2P v současné zahraniční politice může být koherentní s touto francouzskou tradicí. K výzkumu využívá konceptů etické zahraniční politiky a alternativního národního zájmu. Analýza koncepčních materiálů francouzské zahraniční politiky a tří vojenských intervencí postavených na rodící se normě Odpovědnost chránit (Libye, Pobřeží slonoviny a Středoafrická republika) ukázala, že v rovině norem má zahraniční politika Francie etický základ, v praktické rovině převažuje etická povaha zahraniční politiky nad realpolitikou.
|
|
|
Francouzské vojenské intervence v subsaharské Africe 2003 - 2012
Chlebounová, Tereza ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je zodpovědět otázku, jak a proč intervenuje v novém tisíciletí Francie v subsaharské Africe. Toto území představovalo klíčovou oblast francouzského koloniálního impéria, těsné vzájemné vztahy si s ním Francie udržela také po dekolonizaci, mimo jiné i pomocí četných vojenských zásahů. Bezpečnostní a obranná politika vůči subsaharské Africe prošla od 90. let 20. století postupnými změnami, Francie se začala zapojovat do multilaterálních mírových operací a mimo svou tradiční sféru vlivu. Od roku 2003, kdy Evropská unie podnikla první operaci na africkém kontinentu, se drtivá většina jejích zásahů odehrála v rámci Společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Ve zkoumaném období 2003- 2012 se jednalo o dvanáct započatých operací, ze kterých byly pro tento výzkum vybrány všechny čtyři vojenské mise: operace Artemis v Demokratické republice Kongo v roce 2003, EUFOR RD Congo tamtéž v roce 2006, EUFOR Tchad/RCA v Čadu a Středoafrické republice v letech 2008-2009 a námořní operace EU NAVFOR Atalanta u břehů Somálska zahájená v roce 2008. Práce zkoumá pomocí srovnání těchto případů motivy, které Francii vedou k zásahům v subsaharské Africe a k upřednostnění multilaterálního typu operace. Tyto motivy jsou posuzovány v kontextu historie francouzských intervencí na kontinentu, na Francii práce...
|
|
|
Interpretace negativního výsledku hlasování britského parlamentu o vojenské intervenci v Sýrii
Nováková, Denisa ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Dne 21. srpna 2013 došlo v Sýrii k rozsáhlému chemickému útoku, na jehož základě svolal britský premiér dolní sněmovnu britského parlamentu a požádal o předběžné schválení vojenské intervence v Sýrii. Vládní návrh byl však poměrem hlasů 285:272 zamítnut, čímž byla fakticky zablokována vojenská intervence v Sýrii a další hlasování s tím spojené. Bezprostředně po negativním výsledku hlasování se objevily různé interpretace jeho možných dopadů, ale i příčin. Tato bakalářská práce "Interpretace negativního výsledku hlasování britského parlamentu o vojenském zásahu v Sýrii" se s určitým odstupem snaží možné příčiny systematičtěji analyzovat a identifikovat hlavní důvody negativního výsledku hlasování. Dále se snaží odpovědět na otázku, proč britský parlament zamítl intervenci v zemi, kde dochází k jedné z největších humanitárních krizí 21. století i přesto, že je Velká Británie zemí s dlouhodobou historií principu humanitárního intervencionismu a již za stávající vlády došlo k vojenskému zásahu v Libyi. Přitom bakalářská práce klade důraz na charakter konfliktu v Sýrii, britský politický diskurz v kontextu vojenské intervence a zkušenost se zahraničně-politickými intervencemi. Zabývá se také rozložením sil v britském parlamentu, situací v Konzervativní straně a pozicí Davida Camerona. Dále pak...
|
|
|
Pražské jaro 1968 ve světle tranzitologických teorií
Běhal, Filip ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměří na klasickou tranzitologickou teorii demokratizace především Juana Linze a Alfreda Stepana, kterou aplikuje na události a ideje Pražského jara roku 1968 v Československu. Vyjde přitom z předpokladu, že tyto události přímo učebnicově splňovaly základní podmínku, že ideální demokratizaci by měl končící režim zahájit liberalizací. Zvažované popřípadě realizované prvky této demokratizace budou analyzovány ve třech částečně se překrývajících oblastech: 1. občanské svobody a legality 2. politiky 3. ekonomiky. V návaznosti na tyto úvahy zdůrazní signifikantní štěpení uvnitř elit KSČ na reformisty (reforms) a zastánce starých pořádků (hardliners) a charakterizuje profily klíčových postav. Dalšími součástmi analýzy budou postoje, jaké k reformám zaujaly důležité komunistické státy východní Evropy nebo proreformně naladěné nálady československých veřejnosti jdoucí ruku v ruce se vzestupem občanské společnosti. V neposlední řadě také solidní institucionální uspořádání režimu a absence radikální opozice. Cílem práce je prozkoumání popřípadě obhájení teze, že v případě neproběhnutí vojenské intervence 20. - 21. sprna by tato liberalizace poskytla nejlepší předpoklady pro uskutečnění umírněné demokratizace na pomezí paktu a reformy.
|
|
|
Rusko-gruzínská válka 2008: Ruské dilema
Doležel, Martin ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Ruská vláda válku s Gruzií ospravedlňovala řadou normativně-legislativních argumentů, podle kterých měla být intervence z pohledu mezinárodního práva legitimní. Zmíněná racionalizace se však po přezkoumání ukázala být neplatnou. Stěžejním cílem této diplomové práce proto bylo nalézt ruské motivy pro válku s Gruzií. Naší hypotézou bylo, že reakce na gruzínskou vojenskou operaci v Jižní Osetii byla výsledkem určitého dilematu uvnitř ruské vlády. Analýza byla provedena za pomoci dvou metodologických rámců popsaných v práci Grahama T. Allisona "Essence of decision: Explaining the Cuban Missile Crisis". Jednalo se o modely "racionální aktér", který předpokládá, že se státy v mezinárodních vztazích chovají vždy racionálně, a "organizační proces", který stojí na předpokladu, že chování vlád je vždy limitováno chováním jejich částí - organizací. Oba modely přišly s rozdílným vysvětlením ruské intervence. Podle rámce "racionální aktér" byla ruská reakce výsledkem racionální volby, kdy Rusko vyhodnotilo vojenskou konfrontaci s Gruzií jako nejvýhodnější dostupnou alternativu. Druhý model odhalil, že ruská reakce byla řízena spuštěnými programy, jejichž charakter nutně vedl k masivní vojenské akci. Při vyhodnocování obou koncepčních rámců se ukázalo, že v případě ruských motivů pro intervenci v Gruzii měl...
|
|
|
Mezinárodní reakce na fenomén pirátství v Somálsku
Blablová, Michaela ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mezinárodní reakcí, kterou vyvolal rostoucí počet pirátských útoků u břehů Somálska. Jejím cílem je specifikovat a analyzovat vojenské síly i civilní organizace, které byly nasazeny do boje proti pirátství v této oblasti. První část práce nastiňuje příčiny vzniku tohoto konfliktu a analyzuje dopady somálského pirátství na soukromý i veřejný sektor. Druhá kapitola se věnuje činnosti mezinárodních organizací, které působí v dané oblasti. Na závěr práce je věnován prostor jednotlivým protipirátským vojenským misím.
|
host ::
RSS.