|
| |
|
|
Reflexe žen tělesnosti během těhotenství, porodu a raného mateřství
Pecháčková, Veronika ; Wolfová, Alžběta (vedoucí práce) ; Országhová, Kristína (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá způsoby, jak prvorodičky reflektují svou tělesnost během těhotenství, porodu a raného mateřství do jednoho roku po porodu. Teoretický rámec výzkumu je zakotven v antropologii těla, ze které si práce bere klíčové pojmy: gender, body image, subjektivita a tělesný kapitál. Práce stojí na výzkumu, který využívá kvalitativní výzkumnou strategii, data byla vytvářena metodou polostrukturovaného rozhovoru s 10 aktérkami. Analytický postup zahrnoval přepis dat, segmentaci, analýzu a interpretaci dat ve vztahu k definovaným teoretickým konceptům. Z analýzy rozhovorů vyvstala čtyři témata, která hrají klíčovou roli v tělesnosti ženy v definovaném období. Jsou to mateřství, feminita, fyzická zdatnost a partnerství. Každé z těchto témat má různou důležitost v různé fázi mateřské zkušenosti a jejich zvýznamňování se v tělesnosti se zpravidla překrývá. Ženy v rámci každého tématu, na které je nahlíženo jako na rovinu subjektivity, reflektují společenskou normu skrze body image, prožívání těla skrz embodiment a praxi fungování těla skrz tělesný kapitál. Dominantní roli v tělesnosti má zejména rovina mateřství. Jednotlivé roviny subjektivity se do velké části překrývají v ovlivňování tělesnosti a vzájemně interagují - buď si vzájemně protiřečí a vytlačují se, nebo se navzájem umocňují a...
|
|
|
Možnosti podpory rodičovských kompetencí u nezletilých matek
Jechová, Štěpánka ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Drahoňovský, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi podpory rodičovských kompetencí u nezletilých matek. Seznamuje s obdobím dospívání u dívek, s problematikou předčasné gravidity a předčasného mateřství, dále se společně s praktickou částí věnuje významu rodičovských kompetencí a jejich posilování v kontextu sociální práce. Cílem závěrečné práce je popsání obtížné situace dívek, které se v nezletilém věku staly matkami a dále zjištění a popsání, zda, nakolik a jakým způsobem byly, či jsou podporovány rodičovské kompetence u nezletilých matek v domácím prostředí. K dosažení výsledků byla zvolena výzkumná strategie kvalitativní s využitím polostrukturovaného rozhovoru, který byl veden s pěti nezletilými matkami. Provedené šetření poukazuje na to, že dotazovaným dívkám, jež se rozhodly dítě vychovávat v domácím prostředí nebyla nabídnuta a poskytnuta žádná možnost podpory rodičovských kompetencí ze strany odborníků. Vzhledem k závažnosti a složitosti situace předčasného mateřství by výsledky šetření měly vést k určitému zamyšlení se nad angažovaností pomáhajících profesí a dále k dalšímu zkoumání a zjišťování, jak nezletilým matkám nelehkou životní situaci usnadnit.
|
|
|
Mateřství u žen s PAS
Finkerová, Veronika ; Vozková, Anna (vedoucí práce) ; Hrdličková, Kristýna (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o mateřství u žen s poruchou autistického spektra (PAS). Cílem práce je zjistit, jak matky s poruchou autistického spektra prožívají své mateřství. Teoretická část práce je rozčleněna do tří hlavních kapitol. První kapitola představuje poruchy autistického spektra, jejich definici, projevy a poruchy autistického spektra u žen. Druhá kapitola se věnuje tématu mateřství, jeho základnímu vymezení a vybraným psychologickým a interpersonálním aspektům. Poslední kapitola se zabývá mateřstvím u žen s PAS a předkládá výsledky dosavadních výzkumů na toto téma. Empirická část práce popisuje proběhlý kvalitativní výzkum. Nejprve byl stanoven cíl práce, poté hlavní výzkumná otázka a pět dílčích výzkumných otázek. Výzkum byl realizován prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pěti matkami s poruchou autistického spektra. Získaná data byla analyzována pomocí metody tematické analýzy. Byla stanovena čtyři hlavní témata, která se v rozhovorech s participantkami objevovala: já jako matka, vztah s dítětem, výzvy mateřství a podpora v mateřství. Každé z témat dále zahrnovalo několik podtémat. Výsledky výzkumu značí, že mateřství je pro ženy s PAS náročné, ale přináší jim do života také pozitivní aspekty. Zdá se, že významným faktorem, který má vliv na prožívání mateřství u matek...
|
|
| |
|
|
Proces stávání se matkou: Změny v prožívání mateřství u prvorodiček před porodem a po porodu
Martinčíková, Lucie ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zkušenostmi prvorodiček v procesu stávání se matkou a jejich změnami v prožívání mateřství před porodem a po porodu. Teoretická část obsahuje šest hlavních kapitol, které se věnují hlavním otázkám mateřství z pohledu provedených výzkumných studií a odborné literatury. Cílem této diplomové práce je popsat zkušenost prvorodiček s mateřstvím a prožívání procesu stávání se matkou. Pro výzkumné účely byl zvolen kvalitativní design. Metoda sběru dat spočívala v realizaci polostrukturovaných rozhovorů. Do výzkumného souboru bylo vybráno šest těhotných žen - prvorodiček, se kterými byly realizovány dva rozhovory, z nichž jeden proběhl před porodem a druhý po porodu. Analýza dat byla uskutečněna na základě interpretativní fenomenologické analýzy textu. Výsledkem práce je ucelený popis témat vztahující se k mateřství. Z výsledků výzkumu vyplývá, že proces stávání se matkou je bezesporu jedinečnou a nepřenositelnou zkušeností. Výzkum rozšiřuje povědomí o faktorech, které mají vliv na prožívání mateřství a mapuje základní oblasti potencionálních změn v období mateřství. Významné změny se projevily zejména v oblastech režimu dne a spánkového rytmu, v partnerském vztahu a prioritách. Výzkumná část se zaměřovala také na komparaci původní představy mateřství s následnou realitou,...
|
|
|
Pracovněprávní podmínky novinářek a jejich vliv na plánování mateřství
Zanga, Clara ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na pracovněprávní podmínky novinářek v kontextu zhoršující se kvality mediálního pracovního trhu a na to, jak tyto podmínky ovlivňovaly či ovlivňují plánování mateřství novinářek. Výpovědi deseti respondentek pracujících v pražských celostátních redakcích byly analyzovány metodou zakotvené teorie. Výsledná teorie, která vznikla třístupňovou analýzou, popisuje faktory, které ovlivňují plánování mateřství novinářek v kontextu pracovních podmínek. Interpretace získaných dat odpovídá také na otázky ohledně zkušenosti respondentek s atypickými smlouvami, toho, jak pracovněprávní podmínky ovlivňují jejich prožívání nebo ohledně toho, jaké strategie novinářky uplatňují pro skloubení práce a péče, případně jaké strategie zvažují do budoucna.
|
|
|
Mateřské prožívání výchovy dětí s poruchou autistického spektra
RYNEŠOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá mateřským prožíváním výchovy dětí s poruchou autistického spektra (dále PAS). Cílem této práce je popsat, jak matky prožívají výchovu svých dětí s PAS a zmapovat především to, na jaká úskalí při výchově narážejí, a jak vypadá život v jejich rodinách. Teoretická část se věnuje vymezení PAS, přičemž pozornost je zaměřena především na výchovu těchto dětí a její dopady na rodinu, zejména na matku. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu a opírá se o polostrukturované rozhovory se třemi matkami dětí s PAS.
|
|
|
Pohled rodičů na vzdělávání v oblasti rodičovství
STÁRKOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá tématem vzdělávání v oblasti rodičovství. Teoretická část je zaměřená na vymezení problematiky rodičovství. Konkrétně se jedná o motivy k rodičovství, problematiku pozdního rodičovství, představy o rodičovství, či vliv médií na rodičovství. Další kapitoly teoretické části představují výchovné styly, trendy v rodičovství a transgenerační přenos výchovy. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na rodičovské vzdělávání a na představení kurzů, kterých se respondentky účastnily. Empirická část je zpracovaná kvalitativně a prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů zjišťuje pohled rodičů, respektive matek, na vzdělávání se v oblasti rodičovství. Konkrétně na to, jaké měly důvody k přihlášení se do kurzů a na to, jak reflektují přínos kurzů, neboli změnu, která díky účasti na kurzech proběhla.
|
|
|
Mateřství u žen bez domova
BUREŠOVÁ, Nicola
Bakalářská práce je věnována nepříliš probírané tématice, kterou je těhotenství a mateřství u žen bez domova. Tyto ženy se denně pohybují mezi námi, ale mnoho lidí z laické veřejnosti před nimi zavírá očí a dělají, jako by neexistovaly. Málokdo z nás se zamýšlí nad tím, jaké důvody nebo okolnosti je právě na tuto životní dráhu přivedly. Hlavním cílem bylo pomocí rozhovorů s respondentkami zjistit, jaké metody sociální práce v rámci sociální služby (sociální rehabilitace) mají vliv na ženy bez domova žít s dítětem běžným způsobem života, bez toho, aniž by byly dlouhodobě závislé na systému sociálního zabezpečení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je věnována vymezení základních pojmů, krátké historii, formám a příčinám, které k bezdomovectví napomáhají a zmínce o sociálním vyloučení, které bezprostředně patří k této problematice. Následuje kapitola, která je věnována pouze samotným ženám bez domova. Úvodu do problematiky jako takové. Zejména se zaměřím na to, jaké problémy ženy nebo dívky přivádí na ulici, jak u nich probíhá mateřství a těhotenství, které bývá převážně neplánované, jaká mají budoucí matky východiska, tedy jaké služby mohou využít, jak pro sebe, tak pro potomka. Teoretická část je tedy základním podkladem pro praktickou část, která následuje a v níž byla v souladu s hlavním cílem bakalářské práce zvolena výzkumná otázka. Pro zodpovězení otázek byl vytvořen výzkumný nástroj skládající se z 21 otázek, které vytvořily hlavní část polostrukturovaného rozhovoru. Vzhledem k tomu, jaký byl určen cíl práce, jsem považovala za vhodné zvolit kvalitativní výzkum, který je přínosný v tom, že hlouběji prozkoumá zmiňovanou problematiku, kterou se v bakalářské práci zabývám. Výzkumný soubor tvoří 8 respondentek, které byly zvoleni záměrně k dané problematice. Cílem mé bakalářské práce je upozornit širší veřejnost na problematiku bezdomovectví, zvláště pak toho ženského. Myslím si, že tomuto tématu není věnována dostatečná pozornost. Bezdomovectví je citlivou záležitostí každé společnosti a jeho řešení je částečně odvislé i od toho, jakým způsobem je bezdomovectví vnímáno širokou veřejností. Proto je nutné příčiny a důsledky bezdomovectví dostat do podvědomí co nejširší veřejnosti. Před bezdomovectvím nelze zavírat oči, je nutné, aby se o tomto problému psalo, mluvilo a přemýšlelo.
|
host ::
RSS.