|
|
The role of women in the world of Margaret Atwood's The Handmaid's Tale & The Testaments
Beránková, Anna ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá světem, jež je předmětem Příběhu služebnice (1985) a Svědectví (2019) autorky Margaret Atwood. Dystopický theokraticko-totalitní režim dominující těmto novelám vybízí k socio-historické a antropologické analýze a interpretaci z perspektivy podmaněných ženských charakterů. Teoretická část, uvedená přehledem práce Margaret Atwood, poskytuje čtenáři zásadní informace týkající se historických paralel, které vyprávění inspirovaly, a zároveň obsahuje vymezení relevantních antropologických konceptů, jako například liminalita, či převrácení statusu. V první sekci části praktické vysvětluje tato práce, za využití informací shromážděných v průběhu teoretické části a těch vyvozených z obou knih od Atwood, vzestup fundamentalistického kultu Synů Jákobových a úspěch jejich projektu, Republiky Gileád. Zároveň je prozkoumána jejich ideologie s ohledem na ženy. Následující část interpretace se zabývá pozicí žen uvnitř tohoto systému, který si je podmaňuje a utlačuje je. Tato analýza je vykonána využitím vybraných charakterů metodou srovnání a kontrastu ideálních modelů pozic žen v podobě, ve které je navrhli architekti systému, a jejich skutečné realizace. Tato práce má následující cíle; prokázat, že Gileádská theokracie je inherentně sexistická a misogynní, najít vysvětlení pro její...
|
|
|
Liminalita ukončování aktivní profesionální hokejové kariéry
Neuman, Michal ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Háková, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ukončováním aktivní profesionální hokejové kariéry. Konkrétně se pak zabývá obdobím, které nastává po ukončení či rozhodnutí o ukončení kariéry. Využívá optiku liminality, kterou nahlíží na přechod ze sportovního do posportovního života. V rámci výzkumu pro tuto práci proběhlo 6 kvalitativních polo-strukturovaných rozhovorů s bývalými profesionálními hráči ledního hokeje, kteří byli záměrně zvoleni pro různé charakteristiky tak, aby byla co největší heterogenita vzorku. V přechodném období mezi sportovním a posportovním životem se pak práce soustředí především na projevy liminality, tedy nejasnost jedince, anti-strukturálnost, změnu hodnotového univerza, přemýšlení o sobě i společnosti a experimentování s novými možnostmi, které se v rámci této fáze objevují. V práci je také zohledněn vstup do nové sociální struktury, který je zastoupen konceptem resocializace a konstrukcí identity. K analýze práce využívá kvalitativní obsahové analýzy s deduktivně utvořenými kategoriemi, tedy předem, z odborné literatury odvozených kódů, jež jsou posléze spojovány s textem. V závěru práce jsou pak diskutovány výsledky analýzy ve spojením s teoretickými koncepty, které byly pro tuto práci zvoleny. Těmi jsou přechodové rituály, liminalita a resocializace.
|
|
|
"Techno-communitas": Transformace fenoménu freetekno z perspektivy sociální a kulturní antropologie
Beaufort, Martin ; Heřmanský, Martin (vedoucí práce) ; Jurková, Zuzana (oponent)
Náplní této diplomové práce je sociálně antropologická analýza a interpretace fenoménu freetekno party v ČR, a to jak ze synchronní, tak i diachronní perspektivy. Autor ve své argumentaci vychází jak z vlastního terénního výzkumu, tak i odborné literatury k tématu. Jako základní metodický rámec byla zvolena rozšířená případová metoda. Po představení výchozích teoretických konceptů (hudební scéna, novodobé kmeny, subkultury mládeže, přechodové rituály, liminalita a liminoidita, spontánní communitas a rhizom) a nástinu aktuálního stavu bádání v oblasti studia fenoménu freetekno, následuje empirická část práce sestávající z dvou částí: historicko-etnografické a analyticko-interpretační. První z nich obsahuje popis situace rave party ve Velké Británii, expanzi tohoto fenoménu do kontinentální Evropy, jeho uchycení v ČR a postupný vývoj až do současnosti. V následující části je pak výše nastíněná situace podrobena teoretickému rozboru a sociálně antropologickému výkladu. Freetekno scéna je popsána jako neotribální rhizom a freetekno události jsou konceptualizovány jako unikátní rituální procesy. Transformace fenoménu freetekno je pak interpretována jako proces normativizace a domestikace původně spontánní communitas, který vede k prolínání freetekno scény s mainstreamovou společností, čemuž se její část...
|
|
| |
|
|
Liminalita v moderní společnosti: Erasmus jako přechodový rituál
Picková, Iva ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Morávková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá podobou liminality v moderních přechodových rituálech, které zde představuje program Erasmus+, a jak jsou některé její aspekty odlišné od liminální fáze rituálu, jak ji popsal Victor Turner. Práce vznikla na základě výzkumu, který probíhal během pětiměsíčního studia na KTU (Kaunas University of Technology) v Litvě právě v rámci Erasmu. Data byla získána skrze zúčastněné pozorování a také pomocí devíti polostrukturovaných rozhovorů s dalšími účastníky programu. Z výzkumu bylo zjištěno, že k modifikování charakteristiky liminality v moderních přechodových rituálech dochází skrze působení procesu globalizace. Práce se pak detailněji zabývá jednotlivými fenomény s procesem globalizace spojenými. Jedním z nich je například vývoj moderních technologií, který má za následek uvolnění izolace liminálních osob a také jim umožňuje zachování kontaktu s domovem a původní strukturou. Dalším bodem je zmenšení časoprostorových vzdáleností a usnadnění mobility, což kromě již zmíněného zachování kontaktu také umocňuje pocit vytržení ze struktury společnosti, ve které se liminální osoby nachází. Globalizace má také vliv na intenzitu communitas, jelikož skrze proces multikulturalizace dochází k vytváření segregovaných skupinek stejné národnosti uvnitř samotné communitas. Naopak navenek...
|
|
|
From monasteries to men. The significance of monastic architecture and its art in the New Spain of 16th century
Brenišínová, Monika ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent) ; Marek, Pavel (oponent)
Předmětem této dizertační práce je klášterní architektura a její umělecká výzdoba, jež se zrodily v Novém Španělsku 16. století z potřeby evangelizovat domorodé obyvatelstvo Mezoameriky. Cílem této práce je tuto unikátní architekturu, jež vznikala ve spolupráci domorodých umělců s evropskými misionáři, představit a interpretovat, a to především z hlediska raně koloniální společnosti a jejích funkcí, a to jednak v rámci procesu evangelizace domorodých obyvatel, jednak v rámci procesu dobývání a kolonizace. A dále upozornit na prolínání západní kultury s mezoamerickou, k němuž zde docházelo. Metodologie této dizertační práce kombinuje klasické historické přístupy (např. studium historických pramenů) s metodami uměnovědnými (ikonografická a ikonologická analýza E. Panofskyho) a antropologickými (např. přechodové rituály, koncepty liminality, struktury a communitas). Práce se zakládá na terénním výzkumu, jenž autorka uskutečnila v průběhu svého doktorandského studia na území Středního Mexika v roce 2013 za podpory mexického vládního stipendia. V průběhu výzkumu autorka navštívila a zdokumentovala 116 klášterních objektů. Takto získaná fotografická a audiovizuální dokumentace je hlavním zdrojem analytické části práce, jež dále čerpá ze studia písemných pramenů a odborné literatury. Tato dizertační práce...
|
|
|
Oběť a iniciace v mýtech o Ódinovi
Kozák, Jan ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Starý, Jiří (oponent)
Práce se zaobírá interpretací čtveřice mýtů doložených z raně středověké Skandinávie, v nichž hraje hlavní roli bůh Óðinn. Všechny čtyři mýty popisují, jak dosáhl stavu, kdy trvale zvýšil své numinózní vědění. Na základě toho, že výsledkem děje je ve většině případů získání tzv. medoviny básnictví nebo jejího adekvátu, lze se na příběhy dívat jako na "čtyři zprávy o téže události". Samotné zkoumání mýtů je v práci provedeno ve dvou stupních: nejprve jsou analyzovány dva centrálnější mýty, posléze jsou představeny dva zbývající a nakonec je analyzována celá čtveřice dohromady. Všechny čtyři mýty v sobě mají v různé míře a intenzitě přítomny motivy či struktury spojované s náboženskými fenomény oběti a iniciace. Ve světle analýzy čtveřice mýtů je tedy v rámci práce zhodnocen systematický vztah mezi strukturou oběti a strukturou iniciace a je postulován společný základ, na němž jsou založené, který je nazván "monomýtus".
|
|
|
Question of Identity in The Impressionist and Baumgartner' s Bombay
Sehnalová, Kamila ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zachytit podstatu utváření identity hlavních hrdinů dvou děl postkoloniální literatury, tj. Impresionista (Hari Kunzru) a Baumgartnerova Bombaj (Anita Desai). Pojem identita je zkoumán ze dvou různých perspektiv, tradiční a postkoloniální. Kromě toho tato práce analyzuje reakce obou postav na jejich krizi identity. Cílem této práce je určit, jaký vliv na lidský život mají dva extrémní typy identity, fluidní, proměnlivá identita, která je v rámci postkoloniální teorie považována za ideální a neměnná, stálá identita jako její protiklad. Zvláštní pozornost je také věnována třem klíčovým pojmům postkoloniální teorie, tj. liminalitě, hybriditě a mimikry, a tomu, jak se promítají do hlavních postav vybraných románů. Provedená analýza ukazuje, že ani jeden ze jmenovaných přístupů se neosvědčuje jako použitelný nebo prospěšný v životě jedince.
|
|
|
Krátký neprofesionální film jako žánr současného folklóru. Možnosti jeho výzkumu na webu v antropologické a sociologické perspektivě
Kubík, Milan ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Tato explorační studie si klade za cíl vymezit krátký neprofesionální film jako relevantní předmět studia pro antropologii a sociologii. Nejprve je v práci krátký neprofesionální film vymezen jako produkt lidové kultury, který však sdílí mnohé charakteristiky s filmem komerčním. Následně je krátký neprofesionální film charakterizován jako svébytný žánr současné folkloristiky. Toto vymezení proběhne na základě jeho komparace s charakteristikami současné pověsti. Následně práce ukazuje jaké symbolické funkce může krátký neprofesionální film ve společnosti zastávat a pomáhat tak ustavovat její symbolický řád Jeho hlavní funkcí je přivádění mezních prožitků do každodenního kontextu diváka. Tímto způsobem se sledování krátkého neprofesionálního filmu stává přechodovým rituálem, který dává divákovi možnost, zažít stav liminality - narušení řádu - prostřednictvím napětí. Toto napětí však divák prožívá v bezpečném symbolické světě filmu. Při konečné katarzi, která je umocněna eliptickou zápletkou, pak nastane uvolnění napětí a obnovení sociálního řádu. Práce je spojením kvantitativního výzkumu a etnografie v kyberprostoru. Práce tak staví do středu práce postavu výzkumníka a její nezbytnou reflexivitu. Mimo to se práce snaží rovněž upozornit na metodologická rizika, která výzkum na internetu představuje....
|
|
|
Poutní legendy v barokních Čechách
Andršová, Tereza ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
V této práci se zabývám kultem Panny Marie v Čechách v pobělohorské době, kdy došlo k výraznému rozvoji mariánské úcty a poutních míst. Kolem poloviny 17. století dochází v českých zemích kvůli bitvě na Bílé hoře a následnému upevnění habsburské moci k podstatným změnám ve společenském uspořádání. Tato práce se primárně věnuje legendám o vzniku poutních míst a knihám zázraků. Při interpretaci legend vycházím hlavně z teorie Victora Turnera, můj pohled na celou problematiku je také ovlivněn knihou Mary Douglas Čistota a nebezpečí. Na příkladu dvou nejvýznamnějších českých míst, Svaté Hory u Příbrami a Staré Boleslavi, se snažím ukázat, jakým způsobem mariánské poutě reagují na společensko-politické změny. Legendy vázající se k poutním místům dokázaly propojovat různá období českých dějin a tím legitimizovat pobělohorskou rekatolizaci stejně jako habsburskou vládu. Dále dokázaly překlenovat sociální rozdíly a uvolňovat společenské napětí, protože v sobě spojují lidi ze všech vrstev společnosti a formulují stav zrušení společenské hierarchie.
|
host ::
RSS.