|
|
Způsoby kontroly nad mimořádnými právními stavy v ČR
Mainclová, Eliška ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Jakými způsoby je možné kontrolovat mimořádné právní stavy v právním řádu ČR? Je parlamentní kontrola výjimečných stavů dostatečná a efektivní? Jsou mimořádné právní stavy v právním řádu ČR přezkoumatelné v rovině soudní? Co je smyslem a účelem kontroly nad výjimečnými stavy? To jsou otázky, kterými se autorka diplomové práce zabývá na příkladu koronavirové pandemie v letech 2020 a 2021 jako tzv. případové studii. Vychází přitom z toho, že mimořádné právní stavy kontrolovat lze a argumentuje, proč to považuje v podmínkách demokratického právního státu, k jehož charakteristice se Česká republika hlásí, za nutné a v jaké míře to považuje za nezbytné. V první části práce autorka vymezuje pojem mimořádného právního stavu tak, jak jej pojímá teorie a představuje jednotlivé výjimečné stavy de lege lata. Ve druhé části autorka předkládá systematiku možných způsobů kontroly, mezi které řadí kontrolu parlamentní a politickou, soudní přezkum, mezinárodní dohled; přehled právních způsobů kontroly autorka zakončuje podle ní významnou kontrolou neformální ze strany odborné veřejnosti, médií a společnosti. Současně představuje výzkumné otázky, respektive hypotézy a zabývá tím, co je cílem a účelem kontroly výjimečných stavů. Na jejich podkladě detailněji rozebírá a následně analyzuje možnosti kontroly dle platné...
|
|
|
Právní aspekty makroobezřetnostní regulace v EU
Havelka, Jaroslav ; Kotáb, Petr (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
Právní aspekty makroobezřetnostní regulace v EU Abstrakt Ačkoliv makroobezřetnostní regulace představuje běžně používaný pojem v odborné literatuře, pokusy o definování tohoto pojmu jsou vzácné. Jasné vymezení makroobezřetnostní regulace umožňuje odlišení makroobezřetnostních nástrojů od nástrojů odlišných politik jako jsou například nástroje mikroobezřetnostního dohledu či kapitálové kontroly. Současně umožňuje identifikovat nejvýznamnější makroobezřetnostní nástroje a zhodnotit jejich současné uplatňování ve světle krize spojené s pandemií COVID-19 a přechodu k rámci CRR2/CRD5. Jako součást právního řádu EU se makroobezřetnostní regulace vzájemně ovlivňuje s principy fungování vnitřního trhu. V zásadě by uplatňované makroobezřetnostní nástroje neměly být v rozporu s pravidly upravující fungování vnitřního trhu, může však vznikat určité napětí s volným pohybem kapitálu. Mohou existovat rovněž nejasnosti ohledně soudního přezkumu makroobezřetnostní regulace. Ta by měla podléhat méně přísnému standardu soudního přezkumu inspirovaného judikaturou Soudního dvora EU v oblasti měnové politiky. Důvodem k aplikaci tohoto standardu je vysoce komplexní ekonomický rozhodovací proces doprovázející přijímání makroobezřetnostní regulace. Při uplatňování makroobezřetnostních nástrojů napříč členskými státy EU existuje...
|
|
|
Soudní přezkum nezákonného zásahu správního orgánu
Trejbalová, Karolína ; Pomahač, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Soudní přezkum nezákonného zásahu správního orgánu Abstrakt Cílem této diplomové práce je komplexně popsat mechanismus soudního přezkumu nezákonného zásahu, pokynu a donucení správního orgánu v soustavě správního soudnictví v České republice. Práce je rozdělena na tři hlavní části, které obsahují další podkapitoly. Zásahová žaloba je specifický žalobní typ v českém správním soudnictví. Práce nejprve v první části popisuje, jaká činnost, ale i nečinnost veřejné správy může být nezákonným zásahem, pokynem a donucením včetně konkrétních případů dovozených judikaturou Nejvyššího správního soudu. Práce se také stručně zabývá nezákonnými zásahy v rámci daňové kontroly a jejich specifiky, rovněž tak nezákonnými zásahy v činnosti bezpečnostních sborů, kde je zvláštní specifikace v určení žalovaného správního orgánu v žalobě. Práce také na příkladech ukazuje, co nezákonným zásahem není. Dále je pozornost věnovaná historii zásahové žaloby na území České republiky. Ve druhé části je detailně popsán postup soudního přezkumu, příslušnost soudu, žalobní podmínky a náležitosti žaloby, stejně tak její přípustnost. Práce postupuje systematicky podle soudního řádu správního. Dále je v práci popsán rozdíl mezi oběma typy zásahové žaloby. Problematické aspekty soudního přezkumu jsou vyloženy na případech z judikatury. Rovněž...
|
|
| |
|
|
Švýcarský Spolkový soud
Novotná, Markéta ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
1 Švýcarský Spolkový soud Abstrakt Cílem této diplomové práce je nastínit postavení Spolkového soudu ve švýcarském právním systému a zvážit, zda by se de lege ferenda mělo přistoupit k rozšíření kontroly ústavnosti norem i na spolkové zákony. V první části je popsán jak stručný historický vývoj Švýcarska, tak Spolkového soudu. Druhá část pojednává jednak o postavení Spolkového soudu, jednak o jeho organizaci. Třetí část je věnována teoretickému popisu různých modelů ústavního soudnictví. Záměrem čtvrté části je nabídnout přehled stávajícího právního rámce ústavního soudnictví ve Švýcarsku. Pátá část slouží jako zhodnocení argumentů pro a proti zavedení kontroly ústavnosti spolkových zákonů. Švýcarský právní systém je všeobecně známý pro svoji jedinečnost a důraz kladený na princip suverenity lidu. Třebaže je často dáván za příklad dobře fungující demokracie, tak lze některé jeho části podrobit kritickému diskurzu. Klíčová slova: Švýcarský Spolkový soud, švýcarský právní systém, kontrola ústavnosti norem
|
|
|
Soudní dvůr Evropské unie jako správní soud
Lišková, Monika ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Handrlica, Jakub (oponent)
Soudní dvůr Evropské unie jako správní soud Hlavním tématem této diplomové práce je rozbor postavení Soudního dvora EU jako správního soudu. Cílem práce je analyzovat instituci Soudního dvora EU jako správního soudu vzhledem k vymezeným charakteristikám správního soudnictví. Téma správního soudnictví na úrovni EU je vymezeno vzhledem k jednotlivcům (fyzickým a právnickým osobám) jako neprivilegovaným žalobcům. V první úvodní části jsou vymezeny teoretické pojmy správního soudnictví nezbytné pro další analýzu. V druhé části práce je pozornost věnována analýze historického vývoje a proběhlých reforem Soudního dvora EU ve vztahu k jeho funkci správního soudu (institucionální hledisko), přičemž osvětluje inspiraci francouzským správním soudnictvím pro výchozí model fungování soudu. Otázky proběhlých reforem mají význam nejen pro popis vývoje Soudního dvora jako správního soudu, ale mohou sloužit jako inspirace pro řešení problémů vnitrostátních správních soudů. Třetí část se zabývá jednotlivými soudními řízeními zahajovanými na návrh jednotlivců (materiální hledisko), ve kterých má Soudní dvůr EU jako správní soud pravomoc rozhodovat. Vzhledem k charakteristikám soudního přezkumu je identifikována inspirace francouzským správním soudnictvím a dále jsou podrobněji analyzována jednotlivá řízení - řízení...
|
|
|
Prerogativa a brexit
Jelínek, Filip ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá prerogativou a její rolí při vystupování Spojeného království z Evropské unie. Vysvětluje, co je to prerogativa, ukazuje, jak s ní pracovaly britské soudy v případech Miller I a Miller II, a nastiňuje dopady jejich rozhodnutí. První část práce teoreticky vysvětluje pojem prerogativy. Rozebírá její ústavně teoretické kořeny, různé významové roviny (stopa suverenity, funkce feudálního vlastnictví půdy, manifestace státní raisony), jakož i její vlivné pojetí v díle Johna Locka. Následně představuje proměny jejího chápání v britské ústavní doktríně po Slavné revoluci (v díle Williama Blackstona a Alberta Venn Diceyho) a také její současnou pozici v ústavním systému Spojeného království. Rozlišuje dvě odlišná pojetí prerogativy - politickou (mimoprávní) prerogativu a právní prerogativu - a poté vymezuje vztah britské panovnické prerogativy, práva, Parlamentu a soudů. Druhou část práce tvoří případová studie zaměřená na soudní zásahy do procesu vystupování Spojeného království z Evropské unie: případ Miller I, jehož předmětem byla prerogativa v zahraniční politice a její vztah k notifikaci záměru vystoupení podle čl. 50 Smlouvy o Evropské unii, a Miller II, který se týkal prerogativy ukončení zasedání Parlamentu (prorogace) využité krátce před uplynutím lhůty pro vystoupení z...
|
|
|
Judicial Review of Executive Orders
Slezáková, Monika ; Kudrna, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je soudní přezkum exekutivních nařízení. Práce začíná první kapitulou věnovanou exekutivní normotvorbě se zaměřením na kontext dělby moci. Druhá kapitola pak popisuje exekutivní nařízení jakožto právní akty, pozornost je věnována specifikám jejich právní závaznosti, využití a procesu vydávání. Třetí kapitola rozebírá soudní přezkum těchto aktů, nejdříve vymezuje pravomoc pro přezkum a specifika přezkoumatelnosti, následně analyzuje kontexty přezkumu exekutivních nařízení a nakonec formuluje tzv. směrnici, která má být následována při stanovování platnosti exekutivních nařízení. Poslední kapitola aplikuje tuto směrnici a všechny dosavadní informace na vybrané případy, které jsou analyzovány. Klíčová Slova: Exekutivní nařízení, exekutivní normotvorba, dělba moci, soudní přezkum, pravomoc, doktrína případu práva a spravedlnosti
|
|
|
Soudobá kritika juristokracie
Píša, Radek ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent) ; Holländer, Pavol (oponent)
(Soudobá kritika juristokracie) Práce se zabývá komparativním srovnáním soudnictví ve Spojených státech, Izraeli a České republice. Dospívá přitom k závěru, že ve všech třech zemích dochází k širší substantivní krizi politiky, která soudnictví nezdravým způsobem posiluje. Soudnictví v těchto zemích si navíc není plnohodnotně shopné s těmito výzvami poradit, protože soudy se nemohou vymanit ze společenské reality. Země byly přitom vybrány tak, aby byly co nejvíce rozdílné, což by mělo vést k relevantnímu výzkumnému výsledku. Přes tuto empirickou linii je nicméně hlavní linií práce normativně filozofická myšlenka o potřebě hledět na potenciální nové formy vlády optimisticky, přestože při zhroucení stávající formy vlády existuje riziko vzniku autoritářského režimu. To nejhorší, co však můžeme dělat, je kopat plechovku současnosti po cestě stále dál a dál. Tak se jednak nikam neposuneme, ale především se zvyšuje riziko nedemokratického režimu. Tato pozice totiž posiluje nebezpečné tendence bránit "svobody" před demokracií, nebo "demokracii" před svobodami. Pokud jde o obsah práce, v první části navážu nas stručně naznačenou myšlenku problematické delegace moci na soudy a pokusím se vysvětlit vztahy či naopak nepřátelství mezi základními školami právní teorie, které vysvětlují roli soudů. Politicky...
|
|
|
The Enforcement of EU Competition Law and Its Compliance with The Right to Fair Trial
Bartoš, Vojtěch ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Vymáhání soutěžního práva EU Evropskou Komisí a jeho soulad s právem na spravedlivý proces - Abstrakt: Evropská Unie je společenství založené na společných hodnotách a úctě k základním právům. Jedním z nejdůležitějších základních práv, které je zároveň nástrojem pro ochranu všech dalších práv, je právo na spravedlivý proces. To platí také v poměrně technické oblasti soutěžního práva EU. V soutěžněprávních řízeních ukládá Evropská Komise sankce, které jsou svou povahou trestního charakteru. Z toho plyne povinnost, že takováto sankce musí být uložena nebo aspoň přezkoumána soudem disponujícím plnou jurisdikcí. To je doktrína vyvinutá Evropským soudem pro lidská práva v rámci čl. 6 Úmluvy, která je hluboce zakořeněná v judikatuře tohoto soudu již po desetiletí. V minulosti byl SDEU kritizován za to, že plnou jurisdikcí nedisponoval nebo ji odmítal vykonávat a tím pádem byly narušovány standardy ochrany spravedlivého procesu. Ačkoliv ESD vzal zmiňovanou judikaturu ESLP za svou a akceptoval, že rozhodování Komise může mít trestněprávní charakter, často spíše odmítal provádět plný přezkum těch částí rozhodnutí Komise, ve kterých posuzovala faktické a odborné otázky a rozhodovala o tom, jestli samotná soutěžněprávní pravidla byla či nebyla porušena. Tato práce ukazuje vývoj judikatury od velmi formálního přezkumu...
|
host ::
RSS.