|
|
Vliv rozdílné technologie zpracování půdy na výskyt plevelných druhů v obilninách
JANUROVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá působením herbicidních přípravků z hlediska regulace plevelů v ozimé pšenici. Jedná se zejména o výskyt jednoletých dvouděložných plevelů, trávovitých a vytrvalých plevelných druhů. Z vybraných herbicidních přípravků byla zjištěna nejlepší účinnost u herbicidu Mustang Forte v konvenčním systému hospodaření a nižší účinnost u přípravku Biathlon 4D při hodnocení v minimalizačním způsobu hospodaření. Největší herbicidní efekt zaznamenal přípravek Biathlon 4D vůči heřmánkovitým plevelům.
|
|
|
Vliv metazachloru a jeho metabolitu metazachloru OA na raná vývojová stádia raka mramorovaného
ZÁVORKA, Milan
Metazachlor je selektivní herbicid určený k hubení jednoděložných i dvouděložných plevelů v řepce olejce a jiných brukvovitých rostlinách. Využívá se zejména jako preemergentní herbicid. Metazachlor OA je jedním z hlavních degradačních produktu metazachloru. Cílem bakalářské práce bylo posouzení vlivu metazachloru a jeho metabolitu metazachloru OA na raná vývojová stádia raka mramorovaného (Procambarus virginalis). Vliv metazachloru a jeho metabolitu metazachloru OA na raná vývojová stádia raka mramorovaného byl hodnocen na základě vlivu na chování, růstu, biomarkeru oxidativního stresu, antioxidačních biomarkerů, ontogenetického vývoje a výskytu morfologických anomálií. Test toxicity probíhal v pěti koncentracích dvě koncentrace metazachloru (3,2 mikrogramů/l a 22 mikrogramů/l) a dvě koncentrace metazachloru OA (3,2 mikrogramů/l a 22 mikrogramů/l) a jedné kontroly (C). Test probíhal po dobu 40 dnů v definovaných laboratorních podmínkách. Expozice metazachloru a metazachloru OA ve všech testovaných koncentracích způsobila statisticky významně vyšší mortalitu, zpoždění ontogenetického vývoje a pomalejší růst raků. Expozice metazachloru v koncentraci 22 mikrogramů/l a metazachloru OA v koncentracích 3,2 mikrogramů/l a 22 mikrogramů/l způsobila statisticky významné snížení antioxidačních enzymů (SOD, CAT, GR, GST a GSH) v celotělním homogenátu raků. Metabolit metazachlor OA vykazoval výrazněji vyšší negativní vliv na ranná vývojová stádia raků mramorovaných než jeho mateřská látka metazachlor. Na základě výsledků této studie lze podotknout vhodnost raků, a to zejména jejich raných vývojových stadii pro testy toxicity a možnosti jejich využití pro biomonitoring zatížení vodního prostředí herbicidy a jejich metabolity.
|
|
|
Burrowing behaviour in crayfish
GUO, Wei
Cílem této disertační práce je objasnit dosud neprobádané ekologické vlastnosti v oblasti norovacího chování sladkovodních raků při třech podmiňujících faktorech: a) extrémní klimatické situace (sucha); b) kontaminace vodního prostředí cizorodými látkami; c) vnitrodruhové a mezidruhové ? interkace První kapitola se zabývá úvodem základních dostupných informací do problematiky norovacího chování sladkovodních raků. Neprozkoumanými ekologickými situacemi v této oblasti jsou: a) potenciální efekt sucha na reprodukci raků; b) vliv kontaminace vodního prostředí na norovací chování raků; c) kompetice raků o úkryt, představující primární zdroj. Ve druhé kapitole je demonstrováno, zdali může docházet k embryogenezi a post-embryonálnímu vývoji uvnitř račí nory bez přístupu vody. Pro zodpovězení této otázky byly provedeny tři experimenty, při nichž byly použity umělé nory s vysokou (různou) mírou vlhkosti uvnitř. Jako modelový druh byl vybrán rak mramorovaný (Procambarus virginalis Lyko, 2017). Schopnost raka mramorovaného zdárně podstoupit počáteční fázi embryogeneze včetně líhnutí a raného post-embryonálního vývoje jsme pozorovali pouze v podmínkách vysoké míry vzdušné vlhkosti. Post-emryonální vývoj byl pozastaven v případě úplné absence volné vody a s úspěchem opětovně znovuobnoven po jejím dodání. Podobná schopnost tolerovat periody sucha během post-embryonálního vývoje se může vyskytovat u dalších druhů raků, zvláště pak u typicky "norujících" druhů ". Třetí a čtvrtá kapitola společně reprezentují studium vlivu kontaminace vody na norovací chování u raků (jako modelový druh zde byl použit rak červený Procambarus clarkii). Testovali jsme hypotézu, zda může být norovací chování u raka červeného ovlivněno léčivy a herbicidy v koncentracích, které jsou běžně detekovatelné ve vodním prostředí. Jako reprezentanta léčiv, jsme zvolili metamfetamin (METH) a tramadol (TRA) (1 ?g/L) (Kapitola 3) a z herbicidů jsme testovali efekt terbutylazinu (TERB) a metazachloru (META) (2 ?g/L) (Kapitola 4). V průběhu první studie jsme zaznamenali signifikantně nižší hodnoty pro hloubku a celkový objem nor u samic exponovaných daným koncentracím metamfetaminu ve srovnání s neexponovanovanými jedinci v kontrole. Samice vystavené působení tramadolu bez výjimek vykazovali tendenci hrabat si menší nory při porovnání s kontrolou, nicméně tento trend nebyl statisticky průkazný (Kapitola 3). Účinnost herbicidů na změnu chování při norování se neprojevovala v takové míře, avšak samci raků exponovaných METH budovali signifikantně vyšší počet nor než všechny ostatní experimentální skupiny. Pátá a šestá kapitola obsahují popis agresivity raků mramorovaných při mezidruhových interakcích v kontrolovaných podmínkách. Jejich agresivita byla kvantifikována pomocí přímých agonistických interakcí a kompeticí o úkryt s rakem kalikovým Faxonius immunis a rakem pruhovaným Faxonius limosus. Výsledky rozdílů v agresivitě v laboratoři by mohly být aplikovatelné na přírodní podmínky, tj. mohou posloužit při predikci a jasnějším zohlednění nastalých situací. Pozorovali jsme, že raci mramorovaní dominují při střetnutích se stejně velkými raky kalikovými (Kapitola 5) a raky pruhovanými (Kapitola 6). Vyšší míra aktivity a agresivity u raků mramorovaných může vést například k snazšímu rozšířování tohoto nepůvodního invazního druhu, a to jak přímým vlivem mezidruhových interakcí, tak skrze výtězné "šarvátky" o zdroje, jakými jsou zejména úkryty a potrava. Sedmá kapitola této práce shrnuje poznatky z pěti výše uvedených kapitol a obsahuje také jejich finální diskuzi. Předkládaná data reprezentují základní vědecké poznatky vhodné pro praktické využití. Výstupy z mezidruhových interakcí mezi raky mohou mít značný význam v předpokladech o důsledcích na společenstva a ekosystémy, které jsou silně invadované těmito nepůvodními druhy raků, jenž s původními druhy sdílejí podobné životní strategie, ekologické niky a adaptační mechanizmy.
|
|
|
Ekotoxicita herbicidních iontových kapalin
Müllerová, Tereza ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Klusoň, Petr (oponent)
Herbicidní iontové kapaliny (HIL) jsou organické soli s herbicidními účinky. Jejich anionty bývají odvozovány od tradičních herbicidů a jsou párovány s kationty syntetického i přírodního původu. Zejména kvůli své nízké těkavosti a hydrofobní povaze jsou tyto sloučeniny považovány za šetrnější formu stávajících herbicidů, které často unikají do životního prostředí, kontaminují podzemní vodu a působí toxicky i na necílové organismy. Výzkum HIL je ale zatím orientován zejména na jejich efektivitu vůči rostlinám. V rámci této práce byla prostřednictvím testů na lidských buněčných liniích studována hormonální aktivita vybraných HIL a prostřednictvím metody analýzy fosfolipidových mastných kyselin (PLFA) byla sledována ekotoxicita HIL vůči půdním mikroorganismům. Pro účely sledování ekotoxických účinků byl založen 28denní experiment, ve kterém byly inkubovány dva druhy půd v přítomnosti HIL. Každá z těchto půd byla charakterizována dvěma způsoby hospodaření - půdy v minulosti ošetřované nebo neošetřované pesticidy. Bylo sledováno, zda se liší vliv HIL na půdní mikroorganismy v půdách s různým obsahem organické hmoty a jílových minerálů. V průběhu tohoto experimentu byly současně kvantifikovány reziduální koncentrace HIL. Tímto bylo hodnoceno, zda má způsob zemědělského hospodaření vliv na rychlost jejich...
|
|
|
Kinetika vybraných herbicidů a jejich biodegradace v půdním a vodním prostředí
Šabršulová, Anna ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Stibal, Marek (oponent)
V České republice tři nejčastěji používané skupiny herbicidů (chloracetanilidy, triaziny a glyphosát) se řadí mezi látky, které jsou v povrchových vodách nalézány v největších koncentracích. Na základě jejich chemických vlastností tyto látky po aplikaci na zemědělská pole různě interagují s půdou a vodou a jsou dále vystavovány mnoha přírodním faktorům rovněž ovlivňující toto vzájemné působení. Adsorpční koeficient, rozpustnost ve vodním prostředí, srážky či drift různorodě působí na kinetiku těchto herbicidů a z nich vznikajících metabolitů. V rámci pohybů v půdě jsou mateřské látky zmíněných herbicidů aktivně biodegradovány pomocí mikroorganismů, které patři mezi nejúčinnější rozkladače v přírodě. Biodegradace je v půdním i vodním prostředí urychlována či zpomalována teplotou, vlhkostí, množstvím mikrobiálních společenstev a spoustou dalších environmentálních faktorů. Ačkoliv je mikrobiální degradace v půdním i vodním ekosystému efektivní, vznikají při ní metabolity, jejichž perzistence v prostředí je oproti mateřským látkám značně vyšší. Metabolity se do povrchových vod dostávají smyvem či vyplavováním z půd a mohou zde přetrvávat až desítky let v závislosti na chemických vlastnostech látky a přírodních podmínkách. Klíčová slova: povrchová voda, herbicidy, metabolity herbicidů, srážko-odtokový...
|
|
|
Sledování stability triazinových herbicidů ve vodách
Petrlíková, Kateřina ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent)
Pro účely sledování stability s-triazinů ve vzorcích vody bylo nejdříve potřeba najít vhodnou analytickou metodu. V systému HPLC byly testovány dvě kolony - stacionární fáze C18 - konkrétně od firem Waters a Astec. Složení mobilní fáze ACN/H2O bylo měněno v rozmezí od 90/10 do 60/40 (v/v). V optimalizovaném separačním systému tvořeném kolonou Astec C18 a mobilní fází ACN/H2O v poměru 70/30 (v/v) bylo dosaženo rozdělení prometonu, propazinu a prometrynu až na základní linii. Tento separační systém byl následně použit pro sledování stability. Po dobu šesti týdnů byla sledována stabilita s-triazinů. Byly proměřovány vzorky atrazinu, prometonu, propazinu a prometrynu, ve čtyřech různých vzorcích vod - voda z Vltavy, okyselená voda z Vltavy, voda z vodovodu a okyselená voda z vodovodu. Atrazin byl proměřován samostatně a ostatní tři triazinové deriváty ve směsi. Všechny vzorky byly detekovány při vlnové délce 221nm. Po dobu šestitýdenního měření nebylo dosaženo výraznějších změn koncentrace s-triazinů ve vzorcích. Lze předpokládat, že s-triaziny jsou za daných podmínek stabilní.
|
|
|
Oxidační poškození buněčných komponent po indukci oxidačního stresu specifickými herbicidy
Kramná, Barbara ; Wilhelmová, Naďa (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
1. Abstrakt Oxidační stres je způsoben nadměrnou produkcí a akumulací ROS (reaktivních forem kyslíku) a je častým důvodem buněčného poškození za nepříznivých environmentálních podmínek, např. za sucha, chladu, zasolení. Ve své práci jsem využila specifického působení herbicidů MV (methyl viologen) a 3-AT (3-aminotriazol) k přímé indukci oxidačního stresu u rostlin tabáku (Nicotiana tabacum cv. Xanthi). Míra oxidačního poškození byla sledována na úrovni DNA pomocí kometového testu, dále na peroxidaci lipidů, hladině karbonylovaných proteinů a modifikaci aktivit antioxidačních enzymů CAT (katalázy) a APX (askorbátperoxidázy). Konfokální fluorescenční mikroskopie zdokumentovala změnu redoxního stavu buněk po aplikaci herbicidů a při vyšších koncentracích byl pozorovaný signál specificky lokalizován do peroxizómů. Použité herbicidy působily v řádově odlišných koncentracích, MV v µM a 3-AT v mM a oba způsobily výrazné poškození jaderné DNA. Jako další průkazný marker oxidačního stresu po aplikaci MV se ukázala být karbonylace proteinů. Inhibice antioxidačních enzymů CAT a APX byla oproti 3-AT méně výrazná. Klesající stabilita membrán se ukázala být univerzálním markerem oxidačního poškození pro oba herbicidy, zatímco peroxidace lipidů byla neprůkazná. MV a 3-AT mají rozdílné módy účinku, a každý působí na...
|
|
|
Vliv pokročilých oxidačních procesů na ekotoxicitu pesticidních látek
Goma, Bernadette ; Procházková, Petra (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je studium vlivu pokročilých oxidačních procesů na ekotoxicitu pesticidních přípravků Metazachlor a Chloridazon. Oba herbicidy jsou běžně využívané na ochranu zemědělských plodin, jako jsou řepka olejka, tuřín, mangold či řepa krmná proti celé škále nežádoucích jednoděložných a dvouděložných plevelných rostlin. Aplikace bývá nejčastěji na velkých plochách, a tudíž představují vysoké riziko pro jednotlivé složky životního prostředí. V práci byl sledován případný vliv na zástupce producentů a konzumentů akvatického ekosystému. Roztoky pesticidních přípravků, které byly podrobeny vybraným způsobům ošetření pomocí pokročilých oxidačních procesů,byly otestovány na vodních organismech, a to konkrétně na korýši Daphnia magna a vodní rostlině Lemna minor. Z výsledků jednotlivých testů byly vypočteny ekotoxikologické hodnoty EC50 a IC50 a byla porovnána jejich ekotoxicita a takto i efektivita oxidačních procesů při odstraňování polutantů z odpadních vod.
|
|
|
Pesticid glyfosát a možnosti jeho stanovení
Stará, Kristýna ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením glyfosátu metodou kapilární zónové izotachoforézy. Teoretická část je věnována pesticidům, jejich rozdělení a použití, vlastnostem a metodám stanovení glyfosátu. Dále také kapilární zónové izotachoforéze a jejímu využití. V praktické části jsou podmínky stanovení glyfosátu pomocí kapilární zónové izotachoforézy, stanovení glyfosátu v komerčních přípravcích a testování sorpce glyfosátu v půdě.
|
|
|
Stanovení vybraných iontových herbicidů v povrchových vodách
Ondračka, Tomáš
Diplomová práce se zabývá stanovením vybraných iontových herbicidů v povrchových vodách, přičemž v první části práce jsou popsány herbicidy. Vzhledem k širokému spektru herbicidů se dále práce zabývá především glyfosátem. V další části práce jsou popsány elektromigrační metody a metody, pomocí nichž se herbicidy stanovují. V neposlední řadě je popsán postup vývoje elektrolytového systému spolu s využitím grafických možností počítačové techniky. V závěru práce jsou uvedeny a okomentovány výsledky z měření glyfosátu v povrchových vodách, srovnání se zahraniční literaturou a posouzení vhodnosti metody pro analýzu škodlivin v životním prostředí.
|
host ::
RSS.