|
|
Symbolický zápis ve vybraných početnicích 16. století z českého prostředí: příklad Jiřího Goerleho
Fantová, Anna ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent)
Práce si klade za cíl charakterizovat matematickou symboliku (používání zástupných znaků obvykle daného významu pro popis objektů a dějů), v početnicích 16. století psaných českým jazykem a zaměřených především na primární osvojení si aritmetiky. Nejprve přímou metodou analýzy pramenů kategorizuji dobovou symboliku dle její formy a účelu použití. Následně porovnávám symboliku popsanou v jednotlivých početnicích a zasazuji odhalené odlišnosti do časových souvislostí, v omezené míře též vzhledem k podobám symbolického zápisu v soudobé matematice. Ve své analýze se soustředím na početnici Jiřího Goerl spadající zhruba do druhé třetiny sledovaného období. Podrobněji rozebírám i ranější početnici Ondřeje Klatovského a početnici Beneše Optáta. Celkově se přidržuji chronologického řazení pramenů. Dalším cílem mé studie je zhodnotit tři uvedené početnice po formální stránce. V té souvislosti se dotýkám obsahu početnic, jejich uspořádání a paratextů literární i obrazové povahy. Zajímají mě i jednotlivé příklady a úlohy jakožto zdroje poznání každodennosti doby autorů. U vybraných příkladů hodnotím vhodnost tehdejšího způsobu zápisu a řešení ve srovnání s dnešním přístupem. Pro zajištění ucelenosti, dostatečné vypovídací hodnoty a mezioborovosti v práci soustavně propojuji historickou rovinu s matematickou....
|
|
|
Citrusy v malířském zátiší
DRÁBKOVÁ, Veronika
Citrusy v malířském zátiší Bakalářská práce, jež se zabývá zobrazením citrusů v malířském zátiší, se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje pojednání o fenoménu zátiší, analyzuje symbolický význam citrusů v různých časových dobách a věnuje se interpretacím malířských ovocných zátiší vybraných autorů například Girolama dai Libri, Caravaggia, Willema Kalfa, Pietera Claesze, Gustava Courbeta, Paula Cézanna, Paula Gauguina, Vincenta van Gogha a mnoha dalších. Je přiblížena i tvorba současných domácích autorů, kterými jsou např. Jan Mikulka nebo Hynek Martinec. V rámci praktické části je vytvořen soubor přípravných, kresebných a akvarelových skic a dva finální velkoformátové obrazy.
|
|
|
Symbolika v Michelangelově díle Poslední soud
LAZÁRKOVÁ, Simona
Bakalářská práce s názvem "Symbolika v Michelangelově díle Poslední soud" je zpracována jako teoreticko-praktická práce. Teoretická část vychází z popisu Michelangelova nejvýznamnějšího díla a hlouběji se zabývá analýzou jednotlivých částí fresky a interpretací Dantovy Božské komedie. Praktická část práce je autorskou realizací ilustrací k textu Danteho Božské komedie a čerpá z inspiračních zdrojů autorské tvorby zahraničních a českých umělců. Výsledným výtvarným artefaktem je soubor skicového materiálu a 6 finálních ilustrací, zpracovaných za pomocí kresebně-grafické techniky lavírované kresby tuší. Práce je obohacena obrazovou přílohou s jednotlivými detaily výjevů díla Poslední soud od Michelangela Buonarroti a díly umělců, kteří ilustrovali Božskou Komedii od Dante Alighieriho.
|
|
|
Symbolika stromu v profánní architektuře kolem roku 1500
FIALOVÁ, Tereza
Diplomová práce s názvem Symbolika stromu v profánní architektuře kolem roku 1500 vychází z bakalářské práce Terezy Fialové, v níž se zabývala prostorem tzv. stromové síně na zámku v Bechyni, se zaměřením na unikátně pojatou naturalistickou výzdobu. Diplomová práce v tomto ohledu na předešlý výzkum navazuje, přičemž se podrobněji zaměřuje na fenomén astwerku a snaží se osvětlit určitou zálibu v jinakosti, kterou vyvolává. Důkladně se věnuje otázce symboliky stromu a výskytu vegetabilních forem v profánní architektuře. S tím souvisí i samotný prostor a funkce bechyňské síně, který v úplném závěru autorka osvětluje. Značná část práce se soustředí na zkoumání souvislostí mezi rostlinnými formami a klasickými architektonickými traktáty. Práci uzavírá podrobný výčet památek středoevropské architektury kolem roku 1500, ve kterých byl uplatněn naturalisticky ztvárněný strom s osekanými větvemi v různých podobách.
|
|
| |
|
|
Zobrazení a význam zvířat v renesanční portrétní tvorbě: případ hranostaj
Marešová, Markéta ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá zobrazováním a významem zvířat v evropské portrétní malbě období 2. poloviny 15. století až počátku 17. století a popsáním vztahu mezi člověkem a zvířetem projevujícím se v příznačném prostoru portrétu i renesanční kultuře obecně. V rámci uměleckých žánrů dochází právě v portrétu k jejich bezprostřední interakci, neboť zvířata jsou obvykle komponována do portrétu právě na přání zadavatele uměleckého díla a figurují zde v roli symbolu, skrze nějž portrétovaný komunikuje s divákem. Základním rysem zvířecí symboliky je ambivalence a mnohovrstevnatost, která se utvářela v průběhu staletí, a v případě renesanční ikonografie zvířat měly formulující význam především starověké rukopisy a středověké bestiáře. Ze široké škály zobrazovaných zvířecích druhů se tato práce podrobněji soustředí na zobrazení a význam hranostaje, který patří k méně obvyklým motivům. Symboliku hranostaje práce déle rozebírá v případové studii dvou mistrovských děl doby renesance - Dáma s hranostajem Leonarda da Vinci a Portrét mladého rytíře v krajině benátského malíře Vittore Carpaccia pro jejichž interpretaci sehrála jeho přítomnost významnou roli. Teoretickými východisky práce je pak dobový kontext umělecké produkce v Evropě a vývoj její ikonografie specificky zaměřené na zvířata. Klíčová slova: renesance,...
|
|
|
Zvířata v katedrále. Architektonická skulptura zvířat a fantaskních tvorů parléřovské huti v katedrále sv. Víta, jejich symbolika a ikonografie.
Urbanová, Karolína ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Sojka, Jaroslav (oponent)
Tato magisterská práce s názvem "Zvířata v katedrále. Architektonická skulptura zvířat a fantaskních tvorů parléřovské huti v katedrále sv. Víta, jejich symbolika a ikonografie" se zabývá architektonickou skulpturou se zoomorfními motivy a motivy fantaskních zvířat. Cílem předkládané práce je shrnout dosavadní stav bádání ohledně tohoto tématu, podrobněji prozkoumat jednotlivé zvěrné motivy a vyložit jejich ikonografii a význam pro katedrálu sv. Víta. Dále také vysvětlit, jak tyto konkrétní motivy zapadají do kontextu v místech, kde se nacházejí. Jejich ikonografii uchopit z širšího hlediska, pomocí recepce literatury od antiky až po český středověk. Konkrétně se jedná o zvířata a fantaskní tvory v jižní předsíni - pelikána a fénixe; sovu v Korunní komoře; gryfa a souboj kočky se psem v dolním triforiu; orla, jednorožce, koně s ptačími drápy, fénixe, pelikána, jelena, lva, gryfa, lvici, medvěda, "kočku" a tří chimér v horním triforiu; lva, psa, draka a orla v opěrném systému a nakonec draka a kozla na Velké věži. Klíčová slova katedrála sv. Víta, zvěrné motivy, symbolika, ikonografie, architektonická skulptura, sochařství, konzola, reliéf, gotika, Petr Parléř
|
|
|
Textual interpretation of the Song of Roland
Kolářová, Monika ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Kalfiřtová, Eva (oponent)
Píseň o Rolandovi patří k nejstarším literárním památkám francouzské literatury. Je to nejznámější hrdinská píseň z cyklu "Chanson de geste", a je datována do 11. století. Hlavními postavami tohoto hrdinského eposu jsou Karel Veliký, jeho synovec Roland, věrný přítel Olivier, zrádce Ganelon a pohanský král Marsile. Píseň o Rolandovi nám odkrývá nejen vztahy přátelské a rodinné, ale velkým tématem je také zrada, touha po bohatství a slávě. Píseň se zabývá otázkou víry a jejím prosazováním tak, jak je to pro středověk typické. Příběh, který se odehrává ve Španělsku, kde Francouzi obléhají již sedmým rokem pohanskou pevnost Zaragozu, je z historického hlediska jistě velmi zajímavý, ale nás zajímal hlavně z hlediska naratologicko - textového, kde jsme se snažili odkrýt jednotlivé vztahy mezi mluvčími. Zaměřili jsme se na jednotlivé promluvy, kdo s kým promlouvá a jakým způsobem. Položili jsme si 3 otázky, na které jsme postupně odkrývali odpovědi. Pro potřebu analýzy jednotlivých mluvních aktů a komunikačního rámce jsme si vytvořili vlastní jazykové schéma, podle kterého jsme dále Píseň o Rolandovi analyzovali. Jako první jsme si položili otázku, proč je text Písně o Rolandovi rozdělen do třech částí. Má to dějový či jazykový význam, nebo jde pouze o náhodné rozdělení? Dále nás zajímalo, jaké jsou velké opěrné...
|
|
|
Etymological analysis of colour names and related idioms
Hořejší, Anna ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
NÁZEV: L'analyse étymologique de noms de couleurs et de locutions qui les comportent / Etymologická analýza označení barev a úsloví barvy obsahujících AUTOR: Anna Hořejší KATEDRA: Katedra francouzského jazyka a literatury VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Jiří Jančík ABSTRAKT: Předkládaná diplomový práce se zabývá etymologickou analýzou označení barev ve francouzském jazyce a úsloví barvy obsahujících. V teoretické části je představena základní lingvistická terminologie nutná pro provedení etymologické analýzy; praktická část se poté zabývá samotnou analýzou. Účelem práce je důkladně analyzovat šest základních barev jak po stránce etymologické, tak symbolické. Dále se práce věnuje etymologické analýze barev, jejichž označení jsou do značné míry specifická a nevšední. Jedná se o barvy typu liščí ocas, bonbón, berlínská modř, čaj, kaki, perla nebo sníh, které jsou rozděleny do podskupin dle toho, jaké slovo obsahují (např. barvy nesoucí název zvířete, potraviny, tekutiny, materiálu, místa původu apod.). U těchto barev je zkoumán jednak jejich původ, ale také konkrétní důvod, proč tyto barvy nesou takové označení. V neposlední řadě se práce zabývá úslovími obsahující název barvy. Zde jsou popisovány idiomy typu bílá noc, žluté nebezpečí, být zlý jako červený osel, cordon bleu, nebo zelený jazyk. V těchto případech je cílem...
|
|
|
Fenomén tetování - tělo jako sociokulturní a výtvarný dokument
Haltmarová, Petra ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Bakšteinová, Marie (oponent)
NÁZEV: Fenomén tetování - Tělo jako sociokulturní a výtvarný dokument ABSTRAKT: Práce pojednává o fenoménu tetování a jeho historické i aktuální prezentovanosti prostřednictvím současné vizuální kultury. Popisuje důvody vzniku tohoto fenoménu, rituální a společensko-kulturní aspekty tetování s důrazem na jejich estetickou a výtvarnou funkci. V odborné terminologii text pojednává o technikách tetování a principech znázorňování, včetně témat, motivů a symboliky. V lokální terénní výzkumné sondě představí vzorník a pohnutky k tetování. KLÍČOVÁ SLOVA: tetování, tatér, motiv, symbolika, rituál, principy znázorňování
|
host ::
RSS.