|
|
The Belt and Road - Is China moving towards the centre of international trade? Assessment of impact on Balkans and Central Europe using network and gravity analysis
Reinštein, Jakub ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Komárek, Luboš (oponent)
Nová hedvábná stezka je potenciálně převratnou Čínskou ekonomickou a geopolitickou strategií. V této práci je použit Gravitační model obchodu společně se Síťovou analýzou k posouzení vývoje relativního postavení Číny ve světové obchodní síti, celkového dopadu Nové Hedvábné Stezky a jejího dopadu na státy ve Střední a Východní Evropě a na Západním Balkáně, seskupené v tzv. "17+1 mechanismu". Výsledky ze Síťové analýzy ukazují že od devadesátých let se Čína kontinuálně posouvá do středu světové obchodní sítě. Gravitační model obchodu identifikoval Novou hedvábnou stezku jako signifikantní a pozitivní faktor ovlivňující obchod, ale v případě států z 17+1 mechanismu výsledky nejsou robustní. V závěrečné části práce byl také Gravitační model úspěšně experimentálně obohacen parametry ze síťové analýzy, což ukazuje zajímavý směr dalšího výzkumu. Klasifikace C23, C51, E27, F14 Klíčová slova klicjedna, klicdva, klictri, klicctyri Název práce Nová hedvábná stezka: stává se Čína středem mezinárodního obchodu? Zhodnocení dopadu na Balkán a Střední Evropu pomocí gravitační a síťové analýzy
|
|
|
Makrofyta v rybnících s různým typem rybářského hospodaření
FRANCOVÁ, Kateřina
Rybníky jsou po staletí součástí evropské krajiny. Kromě rybářské produkce mohou poskytovat řadu ekosystémových služeb a prostředí pro biotu, včetně makrofyt. Procesy, které ovlivňují výskyt makrofyt v rybnících, nejsou ještě dostatečně známy, a proto na ně byl zaměřen tento výzkum. Úvodní studie shrnuje dostupné informace o historickém vývoji rybníků a vzájemném vztahu mezi rybářským hospodařením a společenstvy makrofyt. Analyzuje se také působení socio-ekonomických faktorů a možný efekt klimatických změn. Porovnání s podobnými mokřadními ekosystémy ukázalo, že rybníky ještě stále představují cenné lokality pro makrofyta a řadu jejich vzácných a ohrožených druhů. Další studie se zabývá sezónní a meziroční dynamikou vegetace vodní zóny ve výtažních a hlavních rybnících. Výsledky ukazují signifikantní efekt typu rybníka, kdy se vzrůstajícím tlakem rybí obsádky klesal počet a abundance makrofyt. Vodní makrofyta se hojněji vyskytovala ve výtažnících na jaře prvního horka, ale mezi rybníky byly nalezeny diference například v důsledku nižší vodní hladiny. Přesto, že se rybníky lišily ve fyzikálně-chemických parametrech vody, tloušťce sedimentu a zastoupení jednotlivých typů přilehlé krajiny, pouze průhlednost měla signifikantní vliv na společenstva makrofyt. Rozdíly v ostatních parametrech byly pravděpodobně velmi malé, aby se odrazily ve druhovém složení. Navíc většina makrofyt v našem datovém souboru se vyznačuje širokou ekologickou valencí. Poslední část disertační práce se koncentruje na vegetaci zóny rákosin a obnaženého dna ve stejných rybnících. Podobně jako u vodní zóny byl největší počet rostlinných druhů a jejich abundancí nalezen ve výtažnících. Rostliny rákosin byly nejvíce ovlivněny šířkou zóny a sklonem břehu. Mírný sklon u většiny rybníků mnohdy dovolil rozvoj hustého porostu rákosu obecného (Phragmites australis), který je velice konkurenčně schopný, omezuje přístup světla a živin, ovlivňuje prostředí množstvím opadu a tím brání výskytu dalších druhů. Tyto faktory zapříčinily podobnost zón rákosin mezi jednotlivými typy rybníků. Stejně tak jako postavení rákosin v horní části litorálu, kde nemusí být často vystaveny disturbancím ze strany rybí obsádky a kolísání vodní hladiny. Naproti tomu otevřenější rákosiny, kde byly zastoupeny druhy jako orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), a obnažená dna dovolila rozvoj většího počtu druhů. Na rostliny obnaženého dna měl vliv typ rybníka a typ přilehlé krajiny. Příčinou je nižší tlak ryb a pravidelnější letnění, popřípadě zimování výtažníků. Některé rybníky nebo alespoň jejich část neměla rákosiny a okolní krajina tak byla přímo spojena a ovlivnila obnažená dna, na kterých se potom mimo jiné vyskytovaly ruderální a polní druhy jako např. barborka obecná (Barbarea vulgaris) a pampelišky smetánky (Taraxacum sect. Ruderalia). Zachování rybářského hospodaření je důležité, nejen protože je součástí tradic, ale také proto, že zabraňuje zazemňování a postupnému zarůstání rybníků. Nicméně by mělo být přizpůsobeno odlišným podmínkám, které panují v jednotlivých rybnících, a klimatické změně. Snížení rybí obsádky, pokud je relevantní, a limitace vstupu živin ve formě hnojení a krmení by mohlo napomoci ke zlepšení stavu rybníků a stejně tak k obnovení společenstev makrofyt.
|
|
|
Zranitelný druh - vodní ploštice hlubenka skrytá \kur{(Aphelocheirus aestivalis }(Fabricius, 1794) (Heteroptera: Aphelocheiridae): rozšíření a preference habitatů v česko-rakouském příhraničí povodí Lužnice
BAUER, Martin
Výskyt, rozšíření a preference habitatů bentické vodní ploštice hlubenky skryté \kur{(Aphelocheirus aestivalis)} a struktura makrozoobenthosu byly studovány v povodí horní Lužnice.\\ Druh \kur{A. aestivalis} je rozšířen pouze v dolní části horní Lužnice. Obývá kamenité úseky řeky Dračice (= Reissbach na rakouské straně), řeky Lužnice po proudu od Suchdola nad Lužnicí, Staré řeky (= část řeky Lužnice), Nové řeky a Nežárky. Tento druh se vyskytuje jen na kamenitém a písčitém dně v částech toku s vyšším obsahem kyslíku a s velkou rychlostí toku. Upřednostňované mikrohabitaty představuje dno s pískem a hrubým štěrkem, kameny, potopeným dřevem nebo kořeny stromů rostoucích na břehu a s vodními rostlinami.\\ Ačkoliv Lužnice má množství míst s habitatem a mikrohabitatem vhodným pro osídlení druhem i proti proudu směrem od Suchdola nad Lužnicí, žádní jedinci \kur{A. aestivalis}zde nebyli nalezeni. Stejně tak nebyli zjištěni v Koštěnickém potoce (ústí tohoto pravostranného potoka se nalézá po proudu od Suchdola nad Lužnicí).\\ Společenstva makrozoobentosu v místech s výskytem \kur{A. aestivalis }zahrnují larvy druhů vodního hmyzu \kur{Cloeön dipterum, Baetis vernus, Ephemera danica, Ephemerella ignita, Heptagenia sulphurea} (Ephemeroptera); \kur{Isoperla} cf. \kur{rivulorum, Leuctra cf. albida }(Plecoptera); \kur{Hydropsyche pellucida} nebo \kur{incognita, H.angustipennis, Limnephilus }sp.,\kur{ Molanna angustata, Polycentropus flavomaculatus, Potamophylax }sp. (Trichoptera). Dominantním a nejhojnějším druhem hmyzu byly larvy chrostíků rodu Hydropsyche. Je možné se domnívat, že upřednostňovanou potravou\kur{ A. aestivalis} na sledovaných místech jsou larvy \kur{Baetis, Ephemerella }(Ephemeroptera) a \kur{Hydropsyche} (Trichoptera). Lužnice je charakteristická častými záplavami. Voda bývá silně znečištěná různými polutanty. Je možné se domnívat, že subpopulace\kur{A. aestivalis} mají ve studovaném území poměrně dobrou odolnost vůči těmto environmentálním změnám.
|
|
|
Grants as a foreign policy instrument to promote democratic values in Central Europe: The case of EEA and Norway Grants
Harvik-Wright, Eira Cornelia ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
This thesis looks at how a nation outside the EU, but inside EFTA, reacts to the illiberal changes and democratic backlashes in Poland and Hungary. To do so, it has looked at how particularly Norway positions itself in response to the said developments. The work undergone in this paper aims at contributing to the very scarcely covered topic of EEA and Norway Grants, which until this day continues to receive very little attention academically. The paper's research question is "How does Norway, through the EEA and Norway Grants, attempt to promote liberal democratic values in Central Europe?" To find evidence of how Norway aims at promoting liberal democratic values abroad, case studies on the EEA and Norway Grants in Poland and Hungary have been conducted. These two were chosen for several reasons but mainly summarised due to being objects of harsh critique both by the EU and by EFTA. Data and information were largely collected through a qualitative literature review of official reports and articles, and through talks with respective advisors. This thesis finds that Norway is attempting to promote liberal democratic values in Central Europe and that negotiations and signed agreements between Norway and Poland and Hungary serve more as an effective foreign policy tool to promote the liberal...
|
|
|
Dvojité kláštery klarisek a minoritů na území Střední Evropy ve 13. století. Typologie architektury, fundace královských princezen a dobový kontext na příkladech klášterů zejména v Praze a Vratislavi.
Zelenková, Gabriela ; Kolářová Takácsová, Kornélia (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je srovnání typologie architektury dvojitých klášterů klarisek a menších bratří. Specifika konventu sester klarisek se musela přizpůsobit přísné řeholi a liturgickým předpisům řádu, což se projevilo v budování architektury podle určitého vzoru, projevujícího se v podobě klášterních kostelů včetně empory, ambitu a společných prostor, oddělených od kontaktu s okolním světem. To ale nebránilo ve zvyšování vzdělanosti sester a udržování vazeb mezi jednotlivými kláštery. Menší bratři pro sestry zajišťovali duchovní vedení. Františkáni vznikají ve 13. století jako řád, který reaguje na rozvoj středověkých měst a širokého rozvrstvení obyvatel, což se odráží v situování klášterů v blízkosti řek a hradeb (funkce špitálu, dostupnost vody). Ve regionu se tak v reakci na nový církevní řád odráží tehdejší touha po návratu k následování evangelia a Krista v osobách žen z královských rodů v Čechách, Polsku i Uhrách. S tím souvisí královské fundace hlavních zkoumaných příkladů, tedy kláštera sv. Anežky v Praze a kláštera v polské Vratislavi, který založila Anežčina sestra Anna (přivádí tak do Slezska klarisky). Tyto dva příklady pojí také funkce pohřebiště významných členů královského rodu, což se projevilo na dispozici prodlouženého chóru klášterních kostelů. Cílem mé práce je, kromě...
|
|
|
Kvalita demokracie a role ústavních soudů ve střední Evropě
Weishauplová, Barbora ; Guasti, Petra (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje zkoumání role Ústavního soudu v Polsku a České republice a jejich vlivu na stav demokracie, zejména v průběhu pandemie COVID-19. V případové studii obou zemí jsou analyzovány tři tematické okruhy: institucionální nastavení ústavního soudnictví, proces jmenování soudců a samostatná činnost ÚS, které jsou vytvořeny na základě dosavadního výzkumu a odborné literatury. Analýzy se převážně opírají o politický vývoj, ústavní zakotvení a reakce ÚS na vládní postupy, které měly vliv na zhoršení kvality demokracie. Obě případové studie jsou poté vzájemně porovnány za účelem získání odpovědi na otázku; jakou roli ÚS hrály v období pandemie. Vlastní analýza dokládá, že role ústavního soudu během pandemie byla v obou zemích stěžejní, i když se jejich postavení ve zkoumaných oblastech značně lišila. Toto zjištění je založeno zejména na intenzitě ovlivnění následujícího politického dění, které bylo způsobeno právě působením ÚS. Rozdílnost spočívá ve vztahu ÚS k pandemii. V ČR byl jeho přístup shledán jako aktivní, neboť revidoval ochranná opatření za účelem vyvážit ochranu veřejného zdraví a zdraví demokracie, zatímco polský Tribunál byl vůči pandemii pasivní a namísto naplnění role ochránce ústavnosti se stal nástrojem vládnutí. Dále byl dokázán vliv obsazení a činnosti ÚS na...
|
|
|
Středoevropská nostalgie a její role v kolektivní identitě Střední Evropy
Strejčková, Barbora ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato práce analyzuje fenomén středoevropské nostalgie skrze eseje Milana Kundery a Jurije Andruchovyče. Zkoumá, jakými způsoby přispívají nostalgické imaginace středoevropského prostoru ke tvorbě kolektivní identity střední Evropy. První část práce nastiňuje historický průběh uvažování o střední Evropě, který je následně využit v analýze zkoumaných textů. Druhá část se věnuje metodě a teoretickým východiskům práce, tedy teorii nostalgie. Mapuje akademickou debatu týkající se jak nostalgie obecně, tak konkrétně středoevropské nostalgie. V následující analytické části práce využívá metodu kritické diskurzivní analýzy, pomocí které zkoumá, za jakými účely a jakými způsoby se autoři ve svých esejích ke střední Evropě přelomu 19. a 20. století nostalgicky vztahují a jakou střední Evropu svým narativem konstruují. Práce argumentuje, že ačkoli se nostalgie Kundery a Andruchovyče svými projevy poměrně liší, oba autoři skrze svou nostalgii zasazují své domoviny do střední Evropy. V kontinuitě s historickým smýšlením je tak ukotvují v Evropě samotné. Nostalgie v jejich textech funguje jako proti-diskurz vzdorující kolektivnímu zapomínání. Stejně jako přechozí koncepce střední Evropy využívají analyzované texty zvolených autorů narativ "jinakosti". Svou středoevropskou (a tím pádem evropskou) identitu...
|
|
|
Rozmístění a morfologie sítí pseudomorfóz mrazových klínů v Rakousku
Dufek, Jaroslav ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Margold, Martin (oponent)
Rakousko se během chladných pleistocenních epizod nacházelo v předpolí blízkého alpského zalednění. Nezaledněné území Rakouska bylo součástí středoevropské periglaciální zóny, ve které se vyvinul permafrost. Rozšíření svrchně pleistocenního permafrostu, jeho charakter, ale i časové zařazení je na území západního okraje Panonské pánve stále nejasné. Svou roli v tom má i to, že představy o charakteristice svrchně pleistocenního permafrostu v této oblasti doposud vycházely zejména z nepřímých biologických či litologických záznamů jako jsou pylová zrna, hlemýždí malakofauna či spraše. Až doposud byla evidence přímých geoindikátorů paleo-permafrostu poměrně omezená, s ojedinělými reliktními mrazovými klíny, kryoturbacemi či sporadickými pozůstatky po termokrasových jezerech a pingách. Práce představuje novou databázi mrazových klínů na území Rakouska, která vznikla na základě publikovaných zdrojů, ale hlavně na základě leteckých snímků dostupných v aplikaci Google Earth Pro. Výsledky podstatně rozšiřují (řádově o stovky lokalit) dosavadní znalosti o výskytu mrazových klínů, které byly na území Rakouska až dosud lokalizovány čistě jen na základě kopaných profilů a půdních sond. Nalezené sítě mrazových klínů jsou indikátorem souvislého paleo-permafrostu a nachází se zejména v nížinných oblastech...
|
|
| |
|
|
Středověké stavební obětiny ve světle archeologie
Dančová, Viktorie ; Profantová, Naděžda (vedoucí práce) ; Vařeka, Pavel (oponent)
Bakalářská práce pojednává o záměrných depozicích, které jsou materiálním dokladem zvyklostí spojených se zakládáním a konstrukcí středověkých staveb. Na základě archeologických, písemných a etnografických pramenů byly formulovány obecnější principy rozpoznání stavebních obětin v archeologických kontextech a problémy spojené s jejich interpretací i terminologií podle současného diskurzu v evropské archeologii. Jsou zde zhodnoceny jednotlivé archeologické nálezy z území dnešních Čech, Moravy a Slezska, datované do období 6. až 16. století. Jejich soupis obsahuje také katalog, přiložený k této práci. Klíčová slova raný středověk; vrcholný středověk; Čechy; Morava; střední Evropa; stavební obětina; základová obětina; domová obětina; oběť
|
host ::
RSS.