|
|
Východ a západ a poznávání
Koláček, Luboš ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
1 Univerzita Karlova Pedagogická fakulta DISERTAČNÍ PRÁCE 2022 Luboš Koláček 2 Univerzita Karlova Pedagogická fakulta DISERTAČNÍ PRÁCE Východ a Západ a Poznávání East and West and Cognition Luboš Koláček Školitelka: Prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc. Studijní program: filozofie Studijní obor: filozofie Rok odevzdání: 2022 3 Prohlašuji, že jsem disertační práci na téma Východ a Západ a Poznávání vypracoval pod vedením školitele samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tato práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze, 24. 4. 2022 ……………………………… podpis 4 Poděkování: Profesorce PhDr. Anně Hogenové, CSs. - za všechno! 5 Abstrakt Práce je filozofickým a nezbytně též historicko-filozofických srovnávacím rozborem vzájemně korespondujících akcentů dané problematiky zasahující období v rozmezí let od 8. století před naším letopočtem (př. Kr.) do současnosti, s ohledem k "osové době" kulturního "zázraku" obdobně prosperujících kultur a filozofií v relativně odříznutých krajinách Východu a Západu. Podrobněji se pak zabývá některými významnými i zcela zásadními filozofy a duchovními učiteli, souvisejícími učenci či umělci nejrůznějších oborů, ale též osobnostmi méně známými, a to na bázi rámcových vstupů do co největších hloubek uvažování těchto myslitelů, to...
|
|
|
Ostatky vnitřní emigrace
Sližová, Eva ; Polívková, Kamila (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Diplomový projekt je pozvolna komponován z performativních aplikací fragmentů mojí, právě vznikající básnické sbírky. Zabývá se možnostmi autorské prezentace literární poezie. Zároveň reflektuje zkušenost básnické praxe, kterou (krom jiného) značně inspiruje vnitřní emigrace Vladimíra Holana. Jelikož pracuji s otevřeným materiálem, neuzavírám si konkrétní cíl.
|
|
|
Epistemologické úvahy
Novotný, Vojtěch ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tématem této magisterské práce je studium lidského poznání reálného světa. Práce obsahuje vymezení filosofické disciplíny epistemologie, zabývající se teorií poznání, uvádí její historii a vztah k ostatním filosofickým disciplínám, zejména ontologií. Práce detailně studuje jednotlivé epistemologické koncepce, a to jak z hlediska epistemologie, tak z hlediska ontologie, včetně subjekt objektového konceptu poznání. Práce studuje poznání z hlediska zdrojů poznání, tj. empirické, racionalistické a iracionalistické směry až po analytickou epistemologii a kritický racionalismu 20. století. V práci je uveden přehled nevýznamnějších filosofů a jejich koncepcí lidského poznání, tj. Platón, Aristoteles, Descartes, Locke, Berkeley, Hume, Kant. Práce studuje vztah poznání a hodnocení, tj. axiologii. Práce studuje koncepce pravdy, a vědění. Práce studuje koncepci evoluční epistemologie, její teoretická východiska, principy přírodní a kulturní evoluce, fylogenetické, epigenetické a pojmové poznání.
|
|
| |
|
|
Ideologie liberalismu aneb ideologie po svém konci
Korda, Tomáš ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce začíná Benjaminovým chápáním pravdy a jeho metodou konstelace, jež k ní vede. Metodu napojuji na akt pojmenování, který odvozuji z pojetí subjektu v německém idealismu. Metoda je nutný předpoklad pro vlastní konstelaci liberální ideologie. Soudobý liberalismus tak nejen nesymbolizuje čas po "konci ideologie", ale dokonce dobu, kdy ideologie nabyla své nejefektivnější formy. "Pravda se stala nejefektivnější formou lži." V tomto duchu pokračuji kritikou postmodernismu jako ideologie pozdního kapitalismu. Závěrem nastiňuji způsob překonání postmodernismu pomocí "rizikového myšlení", které zůstává věrné dialektice. Jen imanentní kritika a nikoli normativní kritika postmodernismu rozhýbává ideologií způsobené strnulé poměry.
|
|
|
Myšlenková cesta filosofa - disidenta Bohumíra Janáta
Zemanová, Kristýna ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Práce "Myšlenková cesta filozofa-disidenta Bohumíra Janáta" pojednává o životě a díle křesťanského filozofa a mluvčího Charty 77. Není však rozdělena na dvě části, ale v jednotlivých kapitolách je zahrnut jak život osobní a profesní, tak i rozbor Janátových textů. Práce začíná kapitolou o Janátově dětství a studiu na Filozofické fakultě UK, pokračuje obdobím od ukončení studia do roku 1989, kdy se v Janátových textech již objevují motivy, které pak rozvíjel po zbytek života. V tomto období byl důležitý především rok 1988, protože byl mluvčím Charty 77. Třetím oddílem je doba od roku 1989 do Janátovy smrti v listopadu 1998, v tomto období byl textově nejplodnější. V práci je poukázáno především na to, že Bohumír Janát byl vždy kritikem současnosti, stál proti duchu doby - za totality i po listopadu 1989. Listopadový převrat chápal jako revelaci, zjevení Boží moci, nikoli revoluci. Doufal ve změnu smýšlení celého národa, v obrat ke sféře etiky a v duchovní prohloubení. Porevolučním vývojem byl však hluboce zklamán. Jeho inspirátory byli myslitelé J. S. Dunne, H. D. Thoreau, T. G. Masaryk i F. Nietzsche, jehož filozofie Janátovi sloužila jako podklad pro kritiku moderního a postmoderního myšlení. Základními Janátovými tématy, kromě kritických prací, pak byly naděje, pravda, domov, faustovské téma....
|
|
|
Čapkovo pojetí pravdy a každodennosti
Černá, Zuzana ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Diplomová práce se zamýšlí nad filozofickým základem Čapkových próz. Nejprve se zabývá osobností Karla Čapka a jeho ovlivněním pragmatismem a poté se snaží rozebrat filozofii pragmatismu teoreticky. Práce se zaměřuje především na prózy Boží muka, Kniha apokryfů, Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, Život a dílo skladatele Foltýna, ve kterých hledá Čapkovy stanoviska pravdy a poznání. Působení vlivu pragmatismu na Čapkovu osobnost a jeho vlastní pojetí této filozofie je demonstrováno na ukázkách. Práce rovněž poukazuje na humanistické hodnoty, které Čapek zastával a následně je projektoval do svých próz.
|
|
|
Vybrané problémy dokazování v trestním řízení
Polanský, Ivo ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Galovcová, Ingrid (oponent)
1 Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá procesem dokazování v trestním řízení, jeho analýzou a základními zásadami, též ústavními limity, v jejichž rámci by proces dokazování měl být uskutečňován. Stranou pozornosti nezůstaly ani některé další, zejména právně-filozofické otázky, které s dokazováním v trestním, resp. právním procesu bezprostředně souvisejí. Zvolené téma lze nepochybně považovat neustále za velice aktuální. To proto, že dokazování v trestním řízení je vedle samotného rozhodování tou nejdůležitější procesní činností, kterou provádějí OČTŘ a na které se podílejí též další subjekty, které se trestního řízení účastní. Cílem této rigorózní práce je podat stručný a ucelený náhled na některé, za tímto účelem vybrané problémy dokazování v trestním řízení. Pochopitelně vzhledem ke zvolenému vymezení a uspořádání tématu, jeho rozsahu, nelze komplexně zpracovat vše co s problematikou dokazování souvisí. Za stěžejní pro předmětnou práci lze považovat kapitoly 5, 6 a 7, jelikož zejména právě ty poskytují analýzu stávající právní úpravy dokazování v trestním procesu. Svůj zásadní význam mají základní zásady dokazování a též jeho ústavní limity, kterým je věnována pozornost v kapitolách 3 a 4. Míra pozornosti věnována základním zásadám je pochopitelná, neboť to jsou právě ony, jimiž by měl být, mimo jiné,...
|
|
|
Dialog Rádl versus Hejdánek
Doležal, Kryštof ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Problém národa a nacionalismus je předmětem úvah v českém politickém myšlení od konce devatenáctého století; širší problém definice národa a jeho smyslu pak konstituuje více než staletou polemiku o tzv. "českou otázku". Tato bakalářská práce se zabývá jednou z pozoruhodných kapitol této diskuze, konkrétně dílem dvou protestantských myslitelů: Emanuela Rádla a Ladislava Hejdánka. Odpovídá přitom na otázku, do jaké míry jsou Rádlovy a Hejdánkovy koncepty vztahující se k filosofii dějin, národu a nacionalismu jako politické pojmy par excellence společné a v čem se liší; v čem na základě dobové podmíněnosti Hejdánek s Rádlem polemizuje a v čem a proč naopak jeho teze přejímá. Práce tak analyzuje rehabilitaci jisté idealisticko-teologické tradice, jejíž kořeny (s jistou nadsázkou) sahají až k starozákonním textům. Práce dochází k závěru, že oba autoři potencují politiku, tedy i národ, Božskou autoritou. Pojem národa je proto pro oba autory morální kategorií, a jejich analýzy jsou tak prosyceny apelem, který vyzývá k podřízení politiky morálce.
|
|
|
Výklad svobody v díle Jana Husa a jeho zdroje u sv. Augustina
Schmitzer, Jiří ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Práce pojednává o Janu Husovi a T. G. Masarykovi a jejich přínosu do české filosofie. Z díla a života těchto dvou osob čerpá hlavně podněty, které mají nadčasový morální přesah. Práce se nezabývá přesnou dobovou analýzou filosofických textů. Sleduje hlavně morální důrazy a jejich vliv na český prostor. Lehce se dotkne i života autorů, jako svědectví jejich praktické filosofie. Nosnou reflexi díla a života Husa i Masaryka poskytuje Erazim Kohák. S jeho pomocí se práce pokouší hledat smysl Češství tak, jak jej Hus a Masaryk formovali a definovali.
|
host ::
RSS.