|
|
The Dragon's Pearls: Decoding the Chinese Strategy for the Indian Ocean
Porter, Andrew ; Karásková, Ivana (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
In the Indian Ocean Region, China's economic and strategic interests are converging as many of its investments lie along the vital ocean routes needed to literally and figuratively fuel its growing economy. The rollout of Xi Jinping's Belt and Road Initiative, against the backdrop of, and in line with this convergence, has raised concerns about the military-strategic utility of various infrastructure projects. The increased economic connectivity that drives the Belt and Road has inherent strategic consequences, but the degree to which geostrategic factors drive investments divides analysts. Some believe that certain ports have been purposefully selected as future bases for China's navy. To address the difficulty of comprehending China's foreign policy decisions, this thesis draws on a neoclassical realist interpretation of international relations, and uses geographical location, collective memory, strategic culture, and domestic politics to develop a better understanding of Chinese policymakers' perceptions of their international security environment. This study develops methodology to evaluate the strategic value of a site in context to different basing strategies. The work sheds light on how China views its future position in the world by deciphering intentions behind Chines investments in ports...
|
|
|
Příčiny zhoršení obchodních vztahů USA a ČLR za administrativy Donalda J. Trumpa
Broda, David ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zabývá obchodní politikou administrativy Donalda J. Trumpa vůči Čínské lidové republice. Trump od nástupu do funkce usiluje o protekcionistickou revizi obchodní politiky vůči Číně, a sice z toho důvodu, že dle jeho názoru Čína ekonomicky prosperuje díky nekalým obchodním praktikám a děje se tak na úkor USA. Od počátku roku 2018 do doby psaní této práce (podzim 2019) byla ze strany USA uvalena vysoká cla na nespočet čínských produktů a ČLR Spojeným státům oplácí. Obchodní vztahy obou států se tak markantně zhoršují. Práce se snaží nalézt příčiny toho, proč je v porovnání s předchozími dvěma prezidentskými administrativami Trumpova obchodní politika vůči ČLR agresivnější. Hlavní výzkumnou otázkou práce je to, proč obchodní vztahy USA a ČLR od nástupu Trumpovy administrativy zaznamenávají zhoršující se tendence. Dle hlavní hypotézy práce ČLR díky rapidnímu ekonomickému růstu ohrožuje hegemonickou pozici USA, které se prostřednictvím protekcionistické obchodní politiky pokouší růst Číny zpomalit a hrozbu tak oslabit. Práce hypotézu potvrzuje na základě teorie relativního zisku, hegemonické stability a komparativní výhody a prokazuje ji na příkladech ekonomiky, bezpečnosti, institucionálního vlivu a legitimity. 2 Název práce: Příčiny zhoršení obchodních vztahů USA a ČLR za administrativy...
|
|
|
UNCLOS and the role of the United States in the South China Sea
Kaňková, Michaela ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje otázce toho, proč Spojené státy americké nikdy neratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, zkoumá, jaké jsou převládající argumenty, které v roce 1982 vedly k tomu, že prezident Reagan odmítl tuto úmluvu ratifikovat a proč se tomu tak stalo i po tom, co byla Úmluvu v roce 1994 upravena. Dále pak vyzdvihuje důležité body Úmluvy, jak ty, které jsou součástí argumentů pro a proti přistoupení k Úmluvě, tak těch, které mají vliv na postupování Spojených států v mezinárodních vodách. Zároveň se tato práce snaží nabídnout současný náhled do problematiky toho, proč Spojené státy stále zůstávají mimo tuto Úmluvu, přestože její obsah využívají k tomu, aby mohly dohlížet na dění v mezinárodních vodách, ale i kontrolovat, že není porušováno právo pokojného proplutí. Zároveň jsou tato zjištění následně zasazena do problematiky Jihočínského moře, které Spojené státy dlouhodobě monitorují. Tato poslední část se tedy snaží o několik věcí, za prvé vysvětluje problematičnost Jihočínského moře a zájem Spojených států o něj. Dále pak se dívá na to, jakým způsobem se Spojené státy v regionu prosazují a jaký na to má vliv fakt, že nejsou členy Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.
|
|
|
Analýza chování vybraných států v Jihočínském moři
Jetelinová, Denisa ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karásková, Ivana (oponent)
Jihočínské moře je již po několik desetiletí předmětem sporu mezi s ním sousedícími státy, a to Čínskou lidovou republikou (Čínou), Vietnamem, Filipínami, Indonésií, Brunejí a Malajsií. Vzhledem k tomu, že je toto moře geopoliticky i geostrategicky velmi významné, Čína se pokouší prohlásit se za historického svrchovaného vládce. Její aktivity však narážejí na nároky ostatních států, především pak Vietnamu a Filipín, které mají též zájem na získání kontroly nad ostrovy v Jihočínském moři. Spor tak neustále přetrvává a nepřetržité aktivity všech dotčených zemí vytvořily nekonečnou spirálu událostí, v nichž je dlouhodobě obtížné rozlišovat mezi akcí a reakcí jednotlivých aktérů sporu. Má diplomová práce se proto soustředí na analýzu jednání tří zvolených zemí, Číny, Vietnamu a Filipín, a to z pohledu strukturálního realismu, který je rozštěpen na dva protichůdné proudy, defenzivní a ofenzivní. Jejich rozdílné náhledy na svět mi v mé analýze napomáhají k objasnění, zda je chování zvolených aktérů defenzivní, či naopak ofenzivní. Pro analýzu bylo zvoleno období od roku 2011 do roku 2018, přičemž především v prvních čtyřech letech došlo k několika větším incidentům. Ty jednoznačně prokázaly v chování Číny znaky ofenzivního realismu, zatímco reakce Vietnamu a Filipín bylo možné považovat za defenzivní.
|
|
|
Americko-čínské vztahy během administrativy Geralda Forda
Kofroňová, Jana ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Cílem této práce je analýza vztahů mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou během administrativy Gerdalda Forda a uvedení důvodů, proč se Fordovi během jeho prezidentského období nepodařilo s Čínskou lidovou republikou navázat diplomatické styky. Práce se skládá ze tří částí. V první kapitole je pro uvedení čtenáře do kontextu uvedena krátká historie americko-čínských vztahů, která se zaměřuje zejména na období, kdy byl prezidentem Spojených států amerických Fordův předchůdce Richard Nixon. V další kapitole je obsažena analýza vztahů mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou během administrativy Geralda Forda. Nakonec jsou v práci popsány kroky administrativy Jimmyho Cartera, které vyvrcholily úplnou normalizací americko-čínských vztahů a vytvořením oficiálním diplomatických styků mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou. Práce dochází k závěru, že navázání oficiálních vztahů mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou nebylo v období prezidentství Geralda Ford možné z několika důvodů. Hlavní příčinou byla otázka Čínské republiky sídlící na ostrově Tchaj-wan, jejíž vládu uznávaly Spojené státy za jedinou legitimní vládu Číny. Dalším důvodem bylo zpomalení procesu normalizace zejména kvůli neústupnosti Čínské lidové republiky v...
|
|
|
Ekonomické a sociální dopady hanizace Xinjiangu
Joachimsthalerová, Alena ; Vlčková, Jana (vedoucí práce) ; Bejkovský, Jan (oponent)
Cílem této práce je identifikovat ekonomické a sociální oblasti, které jsou nejvíce ovlivněny migrací majoritního hanského etnika do ujgurského Xinjiangu a zjistit, jaký dopad na ně migrace má. Práce je rozdělena do tří částí. První se věnuje Xinjiangu obecně a dokládá význam této autonomní oblasti pro Čínskou lidovou republiku. Druhá kapitola je zaměřena na vývoj a důvody hanské migrace do Xinjiangu s důrazem na migraci po roce 1949. Poslední kapitola zkoumá důsledky této migrace ve třech kategoriích - sociální, sociálně-ekonomické a ekonomické. Hlavními tématy jsou náboženství, sociální nepokoje, vzdělávání, urbanizace, dopady na HDP, přijmová nerovnost a trh práce.
|
|
|
Nový směr čínské zahraniční politiky: Iniciativa pásu a stezky
Zabranská, Andrea ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Bejkovský, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá klíčovým projektem čínské zahraniční politiky nového tisíciletí - Iniciativou Pásu a Stezky. Čínská lidová republika se pomocí této iniciativy snaží oživit historickou Hedvábnou cestu a navázat na její tradici. Iniciativa se zároveň stala vlajkovou lodí nového směru čínské zahraniční politiky prezidenta Xi Jinpinga. Cílem této diplomové práce je zachycení hlavních mezníků v dosavadním vývoji Iniciativy Pásu a Stezky, především ve vztahu k zahraniční politice Číny; zhodnocení projektu jako takového a jeho budoucnosti, včetně reakcí ostatních mezinárodních aktérů. V první části se práce zabývá teoretickým ukotvením, tedy problematikou mezinárodních vztahů, zahraniční politikou státu a vlivy, které na ni působí. Druhá kapitola pak přibližuje historickou Hedvábnou cestu, strategický význam oblasti, ve které vedla, a další vybrané mezinárodní projekty na její obnovu. Třetí kapitola mapuje vývoj samotné Iniciativy Pásu a Stezky, důvody jejího vzniku a hlavní cíle. Závěrečná kapitola pak tento projekt hodnotí z hlediska jeho přínosu, hrozeb a pohledu ostatních mezinárodních aktérů.
|
|
|
Ekonomické limity státního kapitalismu a jejich vliv na mezinárodní politiku velmocí
Stehlíková, Jana ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Státní kapitalismus představuje ekonomický režim, který si zvolila Čína ve snaze podpořit ekonomický růst při současném ponecháním si kontroly nad domácím trhem. Hospodářský růst, který z Číny v uplynulých dekádách učinil světovou hospodářskou velmoc, by mohl vést k mylné představě o účinnosti tohoto modelu. Jelikož státní kapitalismus vlivem řady ekonomických limitů nepředstavuje prostředek k zajištění trvalého hospodářského růstu, předkládaná diplomové práce analyzuje dopady ekonomických limitů ovlivňujících mocenské postavení Číny a způsoby, jakými se Čína s potenciální ztrátou ekonomické hard power a soft power snaží vyrovnat.
|
|
|
Sovětská podpora Severnímu Vietnamu během indočínských válek
Balaš, Jan ; Čížek, Martin (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá sovětskou podporou Vietnamské demokratické republice od jejího vzniku v roce 1945 až do konce druhého indočínského konfliktu. Na základě studia sekundárních pramenů se tato práce snaží chronologicky popsat její vývoj s vyzdvižením zásadních momentů, které měly na míru sovětské podpory vliv. Provedeným výzkumem tato práce došla k závěru, že intenzita sovětské podpory byla přímo závislá na momentálních potřebách sovětské zahraniční politiky v souvislosti se studenou válkou a vztahy se západními mocnostmi, respektive v rámci komunistického bloku a vzájemnými vztahy s Čínou. Ohledně vztahů se Západem se Sovětský svaz snažil především o jejich zlepšování a podporu vietnamským komunistům držel do té míry, kdy přímo nesabotovala tyto snahy. V souvislosti s Čínou si tato práce všímá opačného fenoménu. Mocenský zápasu v rámci komunistického bloku a boj o vliv ve Vietnamu měl za následek naopak navyšování podpory ve snaze svého konkurenta překonat. Hlavním přínosem této práce je ucelená chronologická analýza sovětské podpory Severnímu Vietnamu od počátku navazování vztahů až do konce druhé indočínské války.
|
|
|
Čína v globální a regionální politice v 21.století - geopolitický střet s Japonskem, Indií, USA, Ruskem a Evropou
Petrtýl, Martin ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent) ; Andělová, Petra (oponent)
VÝTAH ČÍNA V GLOBÁLNÍ A REGIONÁLNÍ POLITICE V 21. STOLETÍ - GEOPOLITICKÝ STŘET S JAPONSKEM, INDIÍ, USA, RUSKEM A EVROPOU Mgr. Martin Petrtýl Školitel: Doc. PhDr. Bořivoj Hnízdo, PhD. Institut politologických studií FSV UK Tato disertační práce pojednává o aktuální a budoucí roli Čínské lidové republiky v 21. století. K myšlence zpracovat podrobnou analytickou studii této země ve vztahu k jejímu okolí i k jejímu vnitřnímu prostředí jsem se systematicky, byť s mnohými přerušeními, vracel po několik let. Rozmýšlel jsem především způsob, jak skutečně vědecky, tj. věrohodně, v maximální možné míře ověřitelně, vypracovat plnohodnotnou práci, která by obstála před kolegy z vědecké obce i přede mnou samým. Logicky bylo a je mou snahou umožnit minimální možnost případné kritiky této práce za její formální, obsahové či jiné nedostatky. Nejdříve jsem se rozhodl poměrně detailně zanalyzovat aktuálně známé teoretické přístupy a metody studia a to nejen v rámci politických věd, zejména pak ty používané politickými geografy, avšak i v rámci ostatních příbuzných oborů, především z oboru studia mezinárodních vztahů, sociologie, obecné politologie či bezpečnostních studií. Nechtěl jsem totiž studium problematiky potenciálu budoucího vývoje Číny krátkozrace omezit pouze na použití teoretických přístupů a metod známých v...
|
host ::
RSS.