|
|
Vývoj úmrtnosti na zhoubný novotvar slinivky břišní v Evropě v letech 1995-2018
Opltová, Michaela ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Altová, Anna (oponent)
Vývoj úmrtnosti na zhoubný novotvar slinivky břišní v Evropě v letech 1995-2018 Abstrakt Zhoubný novotvar slinivky břišní patří mezi zhoubná onemocnění s nejhoršími statistikami přežití. Úmrtnost za rok je v současnosti ve světě téměř stejná jako incidence. Evropa spolu s dalšími vyspělými regiony patří mezi nejvíce zasažené oblasti. Cílem této bakalářské práce je zanalyzovat vývoj intenzity úmrtnosti na zhoubný novotvar slinivky břišní ve vybraných evropských státech v letech 1995 až 2018 a následné porovnání trendů mezi zeměmi a v rámci jednotlivých regionů. K tomuto účelu byly použity především standardizované míry úmrtnosti a věkově specifické míry úmrtnosti. Data pocházela z WHO Mortality Database a Human Mortality Database. U všech států došlo k nárůstu standardizovaných měr úmrtnosti na zhoubný novotvar slinivky břišní u obou pohlaví. Vyšší hodnoty u obou pohlaví zaznamenaly státy střední a severní Evropy, a naopak nejnižší měly státy jižní Evropy. Specifické míry úmrtnosti rostly s věkem u obou pohlaví také ve všech analyzovaných státech. Klíčová slova: úmrtnost, zhoubný novotvar slinivky břišní, Evropa, standardizovaná míra úmrtnosti Počet znaků (bez mezer): 109 109
|
|
|
Druhově specifické a individuální prediktory kolizí ptáků s prosklenými překážkami v České republice
Semeráková, Anna ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Viktora, Lukáš (oponent)
Soudobá přeměna krajiny je provázena vznikem různorodých překážek antropogenního původu, narušujících přirozenou podobu původních biotopů a biokoridorů volně žijících organismů. Tyto překážky mohou mít mimo jiné podobu prosklených ploch, které jsou pro svou průhlednost a odrazivost vysoce rizikové především pro aktivně létající ptáky. Kolize s prosklenými překážkami v celosvětovém měřítku představují pro populace volně žijících ptáků jednu ze stěžejních příčin mortality, která si podle hrubých odhadů ročně vyžádá více než stovky milionů obětí. Mnoho autorů pokládá tento zdroj mortality za zcela neselektivní. V takovém případě lze očekávat, že úhrn mortality v důsledku kolizí bude prostou funkcí populační početnosti. Cílem této diplomové práce je otestovat předpoklad, že tento vztah je značně složitější, a že některé ekologické skupiny ptáků mohou být na základě svých specifických vlastností ke kolizím s prosklenými překážkami více, či méně náchylné. Z faunistických databází byly získány mnohaleté záznamy o kolizích ptáků s prosklenými překážkami pro území celé České republiky. Tyto záznamy byly porovnány s velikostí populací jednotlivých druhů na našem území a s vybranými ekologickými a morfologickými druhovými charakteristikami. V souladu s původním předpokladem bylo zjištěno, že největší množství...
|
|
|
Genderově-specifické rozdíly v úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění v Evropě
Trčková, Tereza ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Genderově-specifické rozdíly v úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění v Evropě Abstrakt Tato práce si klade za cíl analýzu rozdílu v úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění mezi muži a ženami v 21 vybraných evropských státech v období 2001-2019. Zkoumána je intenzita genderových rozdílu napříč zvolenými státy. S větším důrazem je zhodnocena pozice Česka v rámci Evropy. Ke zkoumání genderových rozdílů v úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění jsou v práci využity standardizované míry úmrtnosti na danou příčinu a porovnání skutečné naděje dožití s hypotetickou nadějí dožití při potlačení úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění pro jednotlivé státy. Pomocí shlukové analýzy je zjištěno, jak se státy na základě podobnosti determinantů zdraví shlukují do jednotlivých klastrů. Výsledky analýzy ukázaly, že rozdíly mezi muži a ženami jsou přítomny ve všech vybraných státech. Největší rozdíly se vyskytují ve státech východní a střední Evropy.
|
|
|
Vývoj úmrtnosti na cévní mozkovou příhodu v Česku v období 1995-2021
Prystaszová, Adéla ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Lustigová, Michala (oponent)
Cévní mozková příhoda (CMP) patří v Česku mezi nejčastější příčiny úmrtí. Cílem této bakalářské práce je podrobně analyzovat vývoj úmrtnosti na tuto příčinu smrti v období mezi lety 1995 a 2021 pomocí dat z Českého statistického úřadu. K tomuto účelu byly využity zejména standardizované míry úmrtnosti, věkově specifické míry úmrtnosti, výpočty prostých podílů a metoda dvourozměrné dekompozice. V práci je popsán výrazný pokles celkové intenzity úmrtnosti na CMP a intenzity podle věkových skupin a také významný vliv CMP na nárůst naděje dožití při narození. Práce se dále věnuje změnám pozice CMP mezi ostatními příčinami smrti, včetně skupiny kardiovaskulárních onemocnění. Analyzována je také regionální diferenciace úmrtnosti na CMP, přičemž byla v Česku zjištěna výrazná vnitřní variabilita. Okrajově je popsán i vývoj úmrtnosti na dva základní typy CMP, ischemickou a hemoragickou. Celou prací prostupuje také analýza rozdílů v úmrtnosti na CMP mezi muži a ženami. Klíčová slova: úmrtnost, cévní mozková příhoda, standardizované míry úmrtnosti, dekompozice, Česko Počet znaků: 86 615 Vývoj úmrtnosti na cévní mozkovou příhodu v Česku v období 1995-2021
|
|
|
Populační vývoj okresních měst v Jihočeském kraji
Votavová, Kateřina ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Brázová, Kateřina (oponent)
Populační vývoj okresních měst v Jihočeském kraji Abstrakt Cílem práce je analyzovat a popsat populační vývoj v sedmi největších městech Jihočeského kraje v letech 1997-2021. Práce čerpá z poskytnutých individuálních a anonymizovaných dat na jejichž základě analyzuje základní demografické ukazatele plodnosti, úmrtnosti a migrace. V práci jsou porovnávána města mezi sebou, přičemž dochází i ke komparaci vývoje s celorepublikovým průměrem. Mimo jiné práce zkoumá angažovanost vedení měst, především jejich snahu řešit demografické problematiky. Z analýzy vyplývá, že většina měst s výjimkou Písku má tendence ke ztrátovosti obyvatel, avšak s jinou intenzitou a časováním. U všech sledovaných měst se intenzita plodnosti i úroveň úmrtnosti vyvíjí ve všech městech podobně s minimálními odlišnostmi. Vedení měst se demografické problematiky ve většině městech snaží aktuálně řešit. Klíčová slova: populační vývoj, města, plodnost, úmrtnost, migrace
|
|
|
Faktory ovlivňující regionální diferenciaci úmrtnosti v České republice
Pachlová, Tereza
Faktory ovlivňující regionální diferenciaci úmrtnosti v České republice Abstrakt Značné socioekonomické a sociodemografických rozdíly v úmrtnosti, nejen na individuální, ale rovněž i na agregované úrovni, byly pozorovány a popsány v mnoha zemích. Cílem předkládané práce je nalezení a zhodnocení významných vnějších faktorů, které mají vliv na současnou regionální diferenciaci úmrtnosti v Česku na úrovni okresů. Jako nástroj k tomu byly použity metody demografické i statistické analýzy. V první fázi analýzy bylo pomocí porovnání intenzity úmrtnosti v socioekonomických shlucích zjištěno, že vyšší úroveň úmrtnosti vykazují muži i ženy z okresů s nepříznivějšími vnějšími podmínkami. Na základě Poissonova log-lineárního modelu pak bylo identifikováno několik silných determinantů působících na rozdíly v intenzitě úmrtnosti mezi okresy - podíl nezaměstnaných, podíl rozvedených, podíl osob s vysokoškolským vzděláním či počet lékařů v nemocnicích na 1 000 obyvatel. Nejvýznamnějším z těchto faktorů se zdá být podíl nezaměstnaných, jehož rostoucí hodnoty jsou spojeny s růstem intenzity úmrtnosti celkem i na nejčastější příčiny úmrtí v Česku. Vliv některých faktorů na regionální diferenciaci úmrtnosti se ovšem podstatně mění s věkem. Zatímco existující vztah podílu nezaměstnaných či rozvedených s rozdíly úmrtnosti mezi...
|
|
|
Prognóza nemocných po ischemické cévní mozkové příhodě a některé ovlivňující faktory
Kielbergerová, Lenka ; Rohan, Vladimír (vedoucí práce) ; Holečková, Irena (oponent) ; Petrák, Ondřej (oponent)
Cévní mozkové příhody jsou nezanedbatelnou příčinou morbidity a mortality ve vyspělém světě. Tato práce ve své obecné části shrnuje základní poznatky v oblasti cévních mozkových příhod, popisuje obecný přístup k diagnostice a léčbě především ischemických cévních mozkových příhod. Dále se práce věnuje problematice akutní i sekundárně preventivní léčby CMP a současně ukazuje možnosti hodnocení následného neurologického deficitu, popisuje výskyt poruch nálady a hodnocení kvality života jedinců po CMP. Cílem praktické části bylo zhodnocení perspektivy pacientů přijatých k hospitalizaci pro ischemickou CMP. Praktická část je rozdělena do dvou částí. První část je zaměřena na mortalitu pacientů po ischemické CMP v dlouhém sledovaném období (2003-2019) v západočeském regionu a vliv sekundární prevence na mortalitní riziko. Ve druhé části cílí na identifikaci hlavních klinických a psychosociálních faktorů ovlivňujících kvalitu života chronických stabilizovaných pacientů po první ischemické CMP a prospektivně hodnotí vztah zhoršených ukazatelů kvality života a mortality, ale i vůči konvenčním kardiovaskulárním rizikovým faktorům. Mortalita pacientů hospitalizovaných ve FN Plzeň v období let 2003-2019 pro ischemickou CMP je oproti celosvětovým trendů významně vysoká. Z celkového souboru 9076 pacientů...
|
|
|
Tuberkulóza - staronový problém evropských populací
Jírová, Jitka
Tuberkulóza - staronový problém evropských populací Abstrakt Cílem práce je shromáždit údaje a podat informace o současném stavu zatížení evropských populací tuberkulózou a zachytit nejdůležitější trendy ve vývoji šíření nákazy v evropském regionu v období 1995-2010. Součástí práce je typologie zemí evropského regionu, provedená na základě hlavních rysů nemocnosti a úmrtnosti na tuberkulózu v období 2008-2010. V jednotlivých regionech byla na základě dostupných dat provedena podrobná analýza úrovně nemocnosti a úmrtnosti na tuberkulózu. Součástí práce je také představení plánů nejvýznamnějších světových a evropských organizací pro eliminaci šíření tuberkulózy.
|
|
|
Stáří, smrtelnost a smysl života
RADILOVÁ, Antonie
Bakalářská práce se zaměřuje na stáří jako období bilancování prožitého života a přijímání vlastní konečnosti. Témata stáří, smrtelnost a smysl života jsou v teoretické i výzkumné části práce dávána do vzájemných souvislostí. Pomocí hloubkových rozhovorů s jedinci, kteří pobývají ve vybraném domově pro seniory, se praktická část soustředí na mapování jejich hodnocení života a nacházení smyslu v něm, na přijímání života v domově pro seniory a na vztahování těchto seniorů k vlastní smrtelnosti. Vybraní senioři hodnotí své životy pozitivně a vnímají je jako smysluplné. Konkrétním zdrojem smyslu života jsou především vztahy a určitá společnost. Domov pro seniory je respondenty vnímán jako místo pro dožití i jakési vysvobození. Odchod do této instituce je brán převážně kladně a senioři jsou zde spokojení. O smrti vybraní senioři nepřemýšlí a se svou smrtelností jsou smíření. Smrt vnímají jako logický konec života, ze kterého nemají strach. Objevuje se však strach z umírání a přání nebýt druhým na obtíž.
|
|
|
Ukazatele výkrmnosti u kachen ve vybraném podniku
FULÍN, Ondřej
Cílem bakalářské práce bylo praktické sledování produkčních ukazatelů brojlerového hybrida Cherry Valley SM3 v podniku Smilkov a.s. Sledování bylo provedeno ve dvou stájích s odlišnou technologií výkrmu kachen po dobu 1 roku. Do vážení bylo vždy zahrnuto 1 % z celkového počtu kachen sledovaného turnusu, tj. 32 ks. Výsledky byly analyzovány ze 14 turnusů (7 turnusů z každé stáje) Vyšší živá hmotnost byla dosahována v chovu Smilkov, průměrně 3,52 kg/ks, v chovu Kouty dosahovala průměrná živá hmotnost 3,45 kg/ks. Ve stáji Smilkov byl dosažen také lepší průměrný přírůstek, který byl 83,3 g/ks/den, stáj Kouty měla průměrný přírůstek nižší 81,5 g/ks/den. Stáj Kouty, která má řízené mikroklima, vykázala lepší výsledky v procentu úhynu a spotřebě krmiva. Průměrný úhyn byl 1,64 % a během sledovaného období se zkrmilo 153,3 t KKS. Průměrný úhyn v chovu Smilkov činil 2,87 % a spotřebovalo se zde 165,1 t KKS, rozdíl mezi chovy je tedy 11,8 t krmiva. Konverze krmiva (množství krmiva potřebného na 1 kg přírůstku) v chovu Kouty byla 2,2 kg/1 kg přírůstku, v chovu Smilkov byla zjištěna konverze krmiva 2,3 kg/1 kg přírůstku.
|
host ::
RSS.