|
|
Kvalita života osob se získaným sluchovým postižením v dospělém věku
Vondřičková, Věra ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na kvalitu života osob se získaným sluchovým postižením ve věku mezi čtyřiceti a šedesáti lety. V teoretické části je nastíněna fyzická, psychická a sociální charakteristika osob v daném věkovém rozpětí a dále jsou definovány základní pojmy týkající se sluchových vad, jejich diagnostiky, kompenzace a také je vysvětlen pojem kvalita života. Praktická část diplomové práce se věnuje analýze kvalitativního výzkumu, který autorka práce realizovala. Cílem této diplomové práce především je objasnit, jak lidé se získaným sluchovým postižením hodnotí svou kvalitu života - jak si tento pojem vykládají, jaké aspekty do něj zahrnují, a do jaké míry získané sluchové postižení má vliv na jejich subjektivní kvalitu života. Za tímto účelem byly realizovány rozhovory s několika informanty. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že zásadní vliv na kvalitu života jedinců má především spokojenost s rodinným životem a zaměstnáním. Informanti popisují občasné problémy v komunikaci, které zapříčiňuje jejich získané sluchové postižení, nicméně se tyto obtíže zatím negativně neodráží do stavu jejich subjektivně pociťované spokojenosti. Analýza výsledků šetření přinesla poznání, že většinová společnost mnohdy nemá pro osoby se získaným sluchovým postižením dostatečné pochopení. Významný činitel,...
|
|
|
Sluchová vada a její sociální dopady v dospělém věku
Skákalová, Tereza ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Titzl, Boris (oponent) ; Souralová, Eva (oponent)
NÁZEV: Sluchová vada a její sociální dopady v dospělém věku AUTOR: Tereza Skákalová KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky ŠKOLITEL: doc. PhDr. Lea Květoňová, Ph.D. ABSTRAKT: Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou sociálních dopadů sluchové vady na dospělého člověka. Práce shrnuje teoretické poznatky týkající se osob se sluchovým postižením a postojů společnosti vůči nim. Na základě vybraných dějinných epoch je nastíněna postupná proměna vztahu společnosti k těmto osobám. Vývoj jejich postavení je zakončen teoretickou analýzou aktuální situace v České republice v kontextu vybraných oblastí běžného života. Empirická část hodnotí vliv sluchové vady na zapojení člověka se sluchovým postižením v současné společnosti. Výzkumné šetření je orientováno kvalitativně a hodnotí podmínky běžného života osob se sluchovým postižením ve vybraných oblastech z jejich subjektivního pohledu, a také z pohledu odborníků pracujících s touto cílovou skupinou. Výsledky výzkumu zaznamenávají pozitivní posun v přístupu k osobám se sluchovým postižením, ale zároveň ukazují, že jejich potřeby a možnosti zůstávají spíše nepochopeny. Nejproblematičtější oblastí je v současnosti pracovní uplatnění těchto osob. Zjištěné poznatky jsou dále komparovány s tuzemskými i zahraničními výzkumy. Na základě tohoto srovnání jsou...
|
|
|
Návrh sluchadla v prostředí LabVIEW
Macíček, Ondřej ; Tannenberg, Milan (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Práce obsahuje blokové schéma sluchadla pro podporu sluchu, anatomický popis sluchového orgánu člověka a fyzikální popis některých vybraných veličin, týkajících se zvuku a sluchu. Jsou rozebrány vyšetřovací metody pro určení stupně poškození sluchu a několik typů algoritmů pro kompenzaci degenerace či poruchy sluchu. Dále je vytvořen interaktivní program sluchadla, který má implementovány různé rovnice pro ekvalizaci zvuku.
|
|
|
Realizace počítačové audiometrie
Solnický, Jan ; Janoušek, Oto (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá realizací počítačové audiometrie pro subjektivní vyšetření sluchu. V práci je popsána implementace audiometru v prostředí C++ Borland Builder. Navržený audiometr se skládá ze standardního počítače s operačním systémem Windows, zvukové karty a sluchátek. Práce také obsahuje rozbor problematiky poruch sluchu a jejích vyšetření, které byly použity při implementaci audiometru.
|
|
|
Péče o děti s podezřením na vrozenou poruchu sluchu po propuštění z porodnice
POLÍVKOVÁ, Iveta
Sluch je jedním z nejdůležitějších lidských smyslů. Umožňuje dorozumívání mluvenou řečí, je tedy významnou součástí komunikačního procesu. Sluch je také nesmírně důležitý pro rozvoj sociálních vztahů. Prostřednictvím sluchu si člověk vytváří citovou vazbu na své okolí. Ztráta sluchu, přestože není tak viditelná jako ztráta zraku má pro dítě velmi vážné následky. Z tohoto hlediska je kladen velký důraz na včasné rozpoznání sluchové vady. Ne všechny děti se narodí slyšící. Na základě provádění screeningu sluchu u všech novorozenců, fyziologických i patologických se daří co nejdříve diagnostikovat sluchovou vadu, a tím může být zahájena včasná léčba. Dále by měla být dítěti poskytnuta vhodná péče, která je důležitá pro rozvoj jeho komunikačních schopností. Narození takto postiženého dítěte je velmi těžké pro rodiče a často i pro jeho okolí. Především se před rodiči dítěte se sluchovým postižením nachází nelehký proces vyrovnávání se s postižením svého dítěte. Pokud dojde u dítěte ke zjištění trvalé poruchy sluchu, jedná se také o velmi závažný zdravotnický problém. Náprava stavu je nejúspěšnější, pokud je zahájena v prvních měsících života. Znamená to, že novorozenecký screening sluchu krátce po narození má vysoký potenciál zlepšit kvalitu života i životní možnosti postiženého. V průběhu zjišťování rozsahu a intenzity poškození sluchu u svého dítěte, by měli rodiče být empaticky a vstřícně informováni. Měl by být brán zřetel na jednotlivé fáze procesu vyrovnávání se s daným zdravotním stavem svého dítěte. Měli by být informováni o všech možnostech výchovy dítěte se sluchovým postižením a možnostech kompenzace vady sluchu a použitím kompenzačních pomůcek. Rodiče mají zásadní roli ve výběru a odpovědnosti za vedení výchovy a následném vývoji svého dítěte. Významnou úlohu v celém procesu hraje souhra jednotlivých prvků celého systému, která na rodiče i jejich dítě působí. Na tomto procesu by se měli podílet odborníci a specialisté, kteří jsou schopni poskytnout vhodně zvolenou formou rodičům veškeré informace o aktuálním stavu, ve kterém se právě nacházejí. Ve výzkumné části bakalářské práce jsem použila kvalitativní metodu výzkumu, která je určená pro malý počet respondentů. Při přípravě rozhovoru jsem respektovala cíl práce a srozumitelnost otázek. Cílem práce je zjisti způsob a schopnost poskytování informací rodičům při vyšetření a následném postupu péče o děti se sluchovou vadou. O možnostech a významu víceoborové péče o děti se sluchovou vadou, která byla zjištěna na základě screeningu u novorozenců již na novorozeneckém oddělení. Ke sběru dat a informací jsem použila polostandardizovaný rozhovor. Jednalo se o techniku terénního sběru informací, prostřednictvím něhož jsem kladla záměrně cílené otázky respondentkám tváří v tvář (face to face). Vše probíhalo po předchozí telefonické domluvě s jednotlivými respondentkami. Rozhovor jsem uskutečnila v jimi vybraném prostředí, ve kterém se cítily přirozeně. Pro výběr respondentek jsem zvolila kombinaci dvou technik a to ?účelové? (Caravan test) a ?sněhové koule? (snowball sampling). Analýzu dat jsem provedla vyhodnocením jednotlivých rozhovorů s respondentkami. Porovnávala jsem procesy u jednotlivých matek. Odpovědi na otázky z jednotlivých rozhovorů jsem pomocí kategoriálního systému a to systematickou klasifikací roztřídila do jednotlivých tabulek. Závěrem, po rozboru rozhovorů s jednotlivými respondentkami jsem dospěla k navržení určitých řešení, která by se dala využít v praxi.
|
|
|
Problematika komunikace se seniory s poruchou sluchu
BLAFKOVÁ, Šárka
V této diplomové práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: Zmapovat efektivní dovednosti, které sestry využívají při komunikaci se seniory s poruchou sluchu. Cíl 2: Zjistit, jak na seniory s poruchou sluchu působí nevhodná komunikace sester. Oba cíle byly splněny, protože jsme potvrdili a nepotvrdili hypotézy a také získali odpovědi na výzkumné otázky. Kvantitativní šetření bylo provedeno u všeobecných sester pracujících na odděleních následné péče, v domovech pro seniory a v agenturách domácí péče. Byla upřednostněna technika dotazníku. Při tvorbě dotazníku bylo vybráno 18 otázek otevřeného i uzavřeného typu. Před rozdáním dotazníků předcházel předvýzkum, který napomohl některé otázky upravit či doplnit. Při předvýzkumu byl dotazník rozdán šesti sestrám pracujících na oddělení následné péče a v domovech pro seniory v Jihočeském kraji. Dotazníky byly rozdány 200 sestrám, řádně vyplněných dotazníků využitelných ke zpracování se vrátilo 178, návratnost tedy byla 89 %. Dotazníky byly zpracovány během měsíce ledna 2012. Pro kvantitativní šetření byly určeny tři hypotézy. Hypotéza 1: Druh vzdělání ovlivňuje komunikační dovednosti sester při komunikaci se seniory s poruchou sluchu, byla potvrzena. Hypotéza 2: Sestry dodržují zásady komunikace se seniory s poruchou sluchu, se také potvrdila. Naopak hypotéza 3: Sestry vnímají ošetřovatelskou péči o seniory s poruchou sluchu jako zatěžující, potvrzena nebyla. Při kvalitativním šetření byla využita technika polostrukturovaného rozhovoru s 10 seniory s poruchou sluchu. Rozhovor byl veden na podkladě předem stanovených otázek. Otázky respondenti zodpovídali během měsíce února 2012. V rámci kvalitativního šetření se zodpověděly tři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jak na seniory s poruchou sluchu působí současný způsob komunikace sester? Odpověď 1: : Současný způsob komunikace sester působí na seniory s poruchou sluchu pozitivně. Na výzkumnou otázku 2: Jak vnímají senioři s poruchou sluchu nonverbální komunikaci sester? vyplynula odpověď 2: Nonverbální komunikaci sester senioři s poruchou sluchu vnímají jako přijatelnou. Poslední výzkumná otázka 3: S jakými problémy se senioři s poruchou sluchu setkávají při komunikaci se sestrou? byla zodpovězena odpovědí 3: Senioři s poruchou sluchu uvedli jako nejčastější problém nedodržování očního kontaktu. Výstupem této práce je standard, jehož obsahem bude postup komunikace se seniorem s poruchou sluchu, aby byla zajištěna kvalitní komunikace se seniory s poruchou sluchu. Tento standard bude poskytnut zařízením, ve kterých bylo prováděno kvantitativní i kvalitativní šetření. Dále je výsledkem práce informační brožura zaměřená na doporučení pro komunikaci se seniory s poruchou sluchu.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u gerontologických pacientů na traumatologii
LUKEŠOVÁ, Lenka
Teoretická část práce na téma ,,Specifika ošetřovatelské péče u gerontologických pacientů na traumatologii,, se zabývá gerontologií a vymezením gerontologického pacienta obecně, fyzickými a psychickými změnami ve stáří, komunikací se seniory obecně a komunikací se seniorem s poruchami sluchu a zraku, příčinami traumat u seniorů a zvláštnostmi v ošetřovatelské péči o gerontologické pacienty po traumatu.Cíle práce byly stanoveny dva. Prvním cílem bylo zjišťováno, jaké problémy překonávají sestry při péči o gerontologické pacienty na traumatologii. Pomocí druhého cíle bylo zjišťováno, na jaké problémy se zaměřují sestry zvláště u gerontologických pacientů na traumatologii.Kvantitativní šetření probíhalo v nemocnicích České Budějovice, Písek, Jindřichův Hradec a Liberec. Ke sběru dat byla použita metoda dotazníku. Dotazník byl anonymní a obsahoval 22 otázek zaměřených na gerontologické pacienty obecně, na demenci u gerontologických pacientů, nedoslýchavost, vyprazdňování a ztrátu dentice u pacientů.Otázky měly odpovědět na následující hypotézy. Sestry vnímají nedoslýchavost jako náročnou překážku při péči o gerontologické pacienty hospitalizované na traumatologii. Sestry vnímají demenci jako náročnou překážku v péči o gerontologické pacienty hospitalizované na traumatologii. Sestry pracující na traumatologii se zaměřují na ztrátu dentice a tím způsobené potíže s přijímáním stravy u gerontologických pacientů. Sestry pracující na traumatologii se zaměřují na problémy s vyprazdňováním u gerontologických pacientů.Závěrem lze říci, že sestry vnímají péči o gerontologické pacienty jako náročnou, ale zároveň vědí, že je důležité se k těmto pacientům chovat individuálně a jak problémy spojené se seniory řešit.
|
host ::
RSS.