|
|
Validace metody HPLC pro stanovení organických kyselin v nápojích
Hanychová, Silvie ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá validací RP–HPLC metody pro stanovení organických kyselin v ovocných šťávách. Cílem práce bylo zjištění vhodnosti metody pro ověření autenticity ovocných šťáv na základě analýzy organických kyselin. Teoretická část se zabývá chemickým složením ovoce a ovocných šťáv s důrazem na organické kyseliny. Dále jsou popsány metody analýzy organických kyselin. Detailněji je popsána metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie a postupy při její validaci. Experimentální část práce je zaměřena na optimalizaci a validaci metody. Analyzovány byly kyselina jablečná, citronová, jantarová a askorbová. Byly ověřeny validační parametry: opakovatelnost, linearita, mez detekce (LOD) a mez stanovitelnosti (LOQ). Validovanou RP–HPLC metodou byly analyzovány reálné vzorky 100% ovocných šťáv (jablečná, pomerančová a grapefruitová), u kterých byly ověřeny vybrané parametry autenticity.
|
|
|
Analýza vybraných nutričních parametrů v nových odrůdách angreštů
Nováková, Jana ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá novými odrůdami angreštu. V teoretické části je angrešt charakterizován z biologického hlediska, co do obsahu zdraví prospěšných látek a z hlediska potravinářské technologie. Dále se teoretická část věnuje hlavním zkoumaným nutričním parametrům: vitamínu C, anthokyanům a antioxidační aktivitě. V experimentální části byl změřen obsah hmotnostní sušiny a refraktometrické sušiny. Vitamín C byl měřen pomocí HPLC, anthokyany pomocí pH diferenciální metody a pro stanovení antioxidační aktivity byla zvolena metoda podle Kanedy neboli DPPH.
|
|
|
Stanovení organických kyselin v pivě
Štáblová, Taťána ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je stanovení organických kyselin v českých pivech s chráněným zeměpisným označením. V teoretické části jsou popsány hlavní suroviny pro výrobu piva a samotná výroba sladu a piva. Část práce je věnována analytickým metodám použitých při stanovení organických kyselin. Pro stanovení obsahu organických kyselin byly využity metody vysokoúčinné kapalinové chromatografie a iontové chromatografie. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, kalibračních roztoků a postupem analýzy. Ve výsledcích a diskuzi jsou zpracovány veškeré výsledky, porovnány se zahraničními studiemi a určeny rozdíly v obsahu organických kyselin mezi ležáky a pivy výčepními. Pro analýzu bylo použito pět piv typu ležák a pět výčepních piv.
|
|
|
Charakterizace plodů bezu černého
Christovová, Silvia ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá charakterizací plodů bezu černého (Sambucus nigra L.) se zaměřením na aromaticky aktivní látky (AAL) a vitamin C (kyselinu askorbovou (AA) a dehydroaskorbovou (DHA)) . Teoretická část podává stručný přehled o jeho chemickém složení, vlastnostech, léčivých účincích a možnostech zpracování. Následující kapitoly se zaměřují na AAL a vitamin C. Zmíněny jsou i metody vhodné pro jejich stanovení. Cílem první části experimentální práce bylo stanovení aromatického profilu plodů bezu černého pomocí HS-SPME-GC-FID. Zkoumáno bylo 18 vzorků (planý bez a 17 šlechtěných odrůd). Celkem bylo identifikováno a kvantifikováno 24 různých těkavých aromaticky aktivních látek, z nich 12 alkoholů, 5 aldehydů, 4 estery, 1 kyselina a 2 „jiné“ sloučeniny (linalool a -damascenon). Složení jednotlivých vzorků se výrazně lišilo, žádný z nich neobsahoval všechny identifikované látky. Druhá část experimentální práce byla věnována stanovení celkového obsahu vitaminu C (součet DHA a AA) pomocí HPLC. Pro redukci DHA na AA byla zkoumána tři redukční činidla (DTT, TCEP a L-cystein) při dvou hodnotách pH (7 a 4). Nejlepší účinnost redukce byla stanovena pro TCEP při pH 4. Zvolené reakční podmínky byly aplikovány na vzorky plodů 5 vybraných odrůd. Obsah vitaminu C se pohyboval v rozmezí 5,1 – 13,0 mg na 100 g plodů.
|
|
|
Stanovení sladidel a konzervantů v energetických nápojích metodou HPLC
Zídková, Anežka ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na simultánní stanovení vybraných sladidel a konzervantů v energetických nápojích metodou kapalinové chromatografie ve spojení s DAD a ELSD detekcí. Metoda byla optimalizována pro stanovení aspartamu, acesulfamu K, sacharinu, sukralózy, steviol-glykosidů, kyseliny benzoové a kyseliny sorbové. Analýzy byly provedeny na koloně Poroshell 120 EC-C18 (4.6 x 150 mm, 2.7 m, Agilent) za použití směsi methanolu, acetonu a vody s přídavkem kyseliny mravenčí a triethylaminu jako mobilní fáze. Byla použita gradientová eluce při průtoku mobilní fáze 0,5 ml•min-1. Byly stanoveny validační parametry (limit detekce, limit kvantifikace, opakovatelnost a výtěžnost). Validovaná metoda byla použita pro analýzu reálných vzorků.
|
|
|
Možnosti stanovení mykotoxinů v ječmeni a sladu
Čuta, Robert ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mykotoxinů obsažených v obilovinách, zvláště v ječmeni a sladu. Teoretická část shrnuje poznatky o mykotoxinech a jejich výskytu. Jsou zde rozebírány možnosti stanovení mykotoxinů. V experimentální části byla optimalizována metoda extrakce deoxynivalenolu na ultrazvuku. Ke stanovení deoxynivalenolu byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostním detektorem (HPLC – MS/MS). Tato metoda byla využita ke stanovení obsahu deoxynivalenolu v ječmeni a z něj vyrobeného sladu. Bakalářská práce byla realizována ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském a. s. v Brně.
|
|
|
Vývoj a optimalizace metody pro extrakci kyseliny ferulové z pšeničných otrub
Hubačová, Klára ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá využitím pšeničných otrub jako suroviny pro extrakci kyseliny ferulové. Pšeničné otruby jsou vedlejším produktem při velkoobjemovém zpracovávání obilovin, pšenice, na mouku v mlynárenském průmyslu. Tento produkt o velmi nízké ceně je tradičně používán ke krmným účelům hospodářských zvířat. Jeho každoročně vyprodukované velké množství, avšak nižší spotřeba jako krmiva, je iniciativou pro další potenciální využití. Prostudováním složení otrub bylo zjištěno mimo jiné značné zastoupení fenolických kyselin, z nichž největší podíl tvoří kyselina ferulová. Tato kyselina je vázána v buněčné stěně na přítomné polysacharidy. Pomocí alkalické hydrolýzy jako extrakční metody se naruší vazby mezi kyselinou ferulovou a polysacharidy. Následným vysrážením ethanolem a filtrací se získá filtrát obsahující požadovanou kyselinu ferulovou. Kyselina ferulová má blahodárné účinky na lidské zdraví, mezi které patří např. účinky antioxidační, protizánětlivé, antimikrobiální, antikarcinogenní a další. Významnou roli hraje také jako filtr proti UV záření, čehož se využívá v kosmetice.
|
|
|
Charakterizace plodů aronie (Aronia melanocarpa) a muchovníku (Amelanchier alnifolia)
Burdějová, Lenka ; Omelka, Ladislav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá charakterizací plodů aronie (Aronia melanocarpa) a muchovníku (Amelanchier alnifolia). Teoretická část práce pojednává o botanickém zařazení, chemickém složení, léčivých účincích a použití plodů aronie a muchovníku v potravinářském průmyslu. Dále je pozornost věnována přehledu metod pro stanovení důležitých antioxidantů, se zaměřením na stanovení polyfenolických látek, anthokyanů, kyseliny askorbové a celkové antioxidační aktivity. Experimentální část práce se zaměřuje na stanovení vybraných parametrů různých odrůd aronie a muchovníků sbíraných v letech 2012 a 2013 pomocí spektroskopických a chromatografických technik s důrazem na vliv rozpouštědla (50% ethanol, destilovaná voda, DMSO) na uvedené parametry. Konrétně je v práci zjišťován celkový obsah polyfenolických látek a anthokyanů, barevné charakteristiky pomocí systému CIE L*a*b* a schopnost vzorku redukovat železité ionty pomocí metody UV-VIS-NIR spektroskopie. Dále je kvantifikován obsah kyseliny askorbové v extraktech z plodů aronie a muchovníků pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s využitím detektoru s diodovým polem a také celková antioxidační aktivita metodou DPPH a ABTS s využitím elektronové paramagnetické rezonance.
|
|
|
Srovnání méně známých druhů ovoce z hlediska obsahu vitaminu C
Mařáková, Veronika ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením obsahu vitaminu C v různých odrůdách dřínu obecného (Cornus mas) a jeřábu obecného (Sorbus aucuparia). V teoretické části jsou popsány botanické charakteristiky obou rostlin, rozšíření na území ČR a ve světě, způsoby rozmnožování, obsah zdravotně významných látek a význam obou rostlin v potravinářství. Pozornost je soustředěna na vitamin C, který se v jejich plodech nachází ve vysokém množství. Závěr teoretické části se zabývá různými metodami stanovení vitaminu C. Cílem experimentální části bylo porovnat obsah vitaminu C v jednotlivých odrůdách dřínu a jeřábu. Zvolená metoda stanovení vitaminu C vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) s UV detekcí byla nejdříve ověřena na standardech. Poté byly stanoveny vybrané validační parametry této metody. Validovaná metoda byla použita ke stanovení obsahu vitaminu C v devíti odrůdách dřínu obecného a v šesti odrůdách jeřábu. Pro porovnání bylo také na některých vzorcích testováno stanovení celkového vitaminu C po redukci kyseliny dehydroaskorbové za pomoci dithiothreitolu (DTT).
|
|
|
Stanovení zearalenonu ve sladovnickém ječmeni
Wawroszová, Simona ; Čumová,, Martina (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním obsahu zearalenonu ve sladovnickém ječmeni pomocí imunochemické metody ELISA a následně pomocí kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí (LC-MS/MS). V teoretické části byly charakterizovány základní pivovarské suroviny. Také byly popsány významné toxinogenní vláknité mikromycety. Pozornost byla věnována především vybraným fusariovým mykotoxinům (fumonisiny, trichotheceny, zearalenon). Dále byly popsány některé metody stanovení mykotoxinů. V experimentální části bylo metodou ELISA analyzováno 90 vzorků sladovnického ječmene různých odrůd. V 19 vzorcích byla stanovená koncentrace zearalenonu větší než limit kvantifikace. Nejvyšších hodnot koncentrace dosahoval vzorek ječmene odrůdy Wintmalt (39,2 g•kg-1), kde předplodinou byla kukuřice. Následně byly tyto vzorky podrobeny analýze pomocí LC-MS/MS. Pouze u čtyř vzorků byla koncentrace zearalenonu větší než limit kvantifikace, a to u vzorků ječmene odrůdy Blaník, Malz a Wintmalt. Dále byly analyzovány vzorky meziproduktů výroby sladu metodou LC-MS/MS. U žádného vzorku nebylo nalezeno množství zearalenonu větší než limit kvantifikace.
|
host ::
RSS.