|
|
Ekonomická diplomacie České republiky v Číně
Zelená, Kateřina ; Müllerová, Františka (vedoucí práce) ; Jurčová, Klára (oponent)
Diplomová práce Ekonomická diplomacie České republiky v Číně spojuje dvě aktuální a hojně diskutovaná témata - ekonomickou diplomacii a Čínu. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole se na ekonomickou diplomacii díváme z obecného hlediska - definice, modely řízení. Druhá kapitola se zaměřuje na ekonomickou diplomacii v podmínkách ČR. Následně se práce zabývá vzájemnými ekonomickými vztahy mezi ČR a Čínou s důrazem na zahraniční obchod. Čtvrtá kapitola se zabývá aktivitami tuzemské ekonomické diplomacie v Číně, pomocí dotazníkového šetření a SWOT analýzy je zhodnocen její současný stav.
|
|
|
Ekonomická paradiplomacie - španělská praxe
Skrbková, Tereza ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem ekonomické paradiplomacie, které propojuje problematiku paradiplomacie a ekonomické diplomacie. Soustředí se na cíle kladené podstátními jednotkami v rámci jejich ekonomické paradiplomacie a na jejich vymezení oproti cílům ekonomické diplomacie státu. Práce je případovou studií španělské praxe a je zaměřena na dvě španělská autonomní společenství: Katalánsko a Valencijské společenství. Práce představuje cíle a aktéry ekonomické diplomacie Španělska. Závěrečná kapitola je pak věnována dvěma vybraným autonomním společenstvím a jejich struktuře a zájmům v oblasti ekonomické paradiplomacie. Tato kapitola také porovnává cíle a aktéry španělské ekonomické diplomacie a katalánské a valencijské ekonomické paradiplomacie.
|
|
|
Nové úkoly české ekonomické diplomacie
Baumann, Daniel ; Sato, Alexej (vedoucí práce) ; Halík, Jaroslav (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo odpovědět na otázku, zda činnosti ekonomické diplomacie České republiky odpovídají strategickým cílům České republiky v rámci zahraničních ekonomických vztahů. Bakalářská práce se skládá ze 3 částí. První část se zabývá ekonomickou diplomacií na teoretické úrovni. V druhé části je analyzovaná ekonomická diplomacie České republiky. Ve třetí části je popsána Exportní strategie České republiky na období 2012 až 2020. Zde je také zhodnoceno plnění této strategie.
|
|
|
Ekonomická paradiplomacie - činnosti českých krajů v oblasti zahraničních investic
Portešová, Veronika ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Cílem práce je poskytnutí komplexního náhledu na ekonomickou paradiplomacii České republiky, a komparací přístupů jednotlivých krajů identifikovat možné příklady dobré praxe, které by bylo možné přenést i do jiných krajů a napomoci tak jejich dalšímu rozvoji z hlediska ekonomické paradiplomacie. Práce poskytuje odpovědi otázky: z jakých důvodů začaly kraje provozovat paradiplomacii? Jaké nástroje kraje k prosazování svých zájmů využívají? Jaké cíle a motivy sledují kraje od zapojení do zahraničních vztahů? Jaké vztahy panují mezi každým jednotlivým krajem a ústřední rovinou? Jsou cíle ekonomické paradiplomacie v souladu či rozporu s cíli ekonomické diplomacie? Práce je rozdělena na čtyři části. Část první ukazuje klíčové momenty v rámci studia paradiplomacie a představuje výzkumný rámec diplomové práce. Druhou část tvoří analýza strategických dokumentů z hlediska cílů ekonomické paradiplomacie. Část třetí obsahuje rozbor aktivit, které kraje v rámci ekonomické paradiplomacie uskutečnily, a to charakterizací realizované spolupráce s ústřední rovinou a regionálními aktéry a také analýzou nástrojů, které kraje mezi lety 2012-2016 používaly. Část čtvrtá a závěrečná poté představuje zhodnocení ekonomické paradiplomacie a poskytuje odpovědi na výzkumné otázky.
|
|
|
Vnější aktérství Evropské komise prostřednictvím podpory internacionalizace malých a středních podniků: Institucionální analýza Rámcového programu pro konkurenceschopnost (CIP), 2002-2009
Trnka, Jan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Na počátku 21. století čelila Evropská unie výzvám své akceschopnosti hned na několika frontách. Po rozšíření na 24 zemí nebyly ekonomiky jejích členských států ani výkonnostně srovnatelné, ani propojené. Všechny ale nutně potřebovaly najít nový model vnější konkurenceschopnosti vůči zbytku světa. Realizovat ho na komunitární úrovni se stalo novým cílem Evropské komise, zvláště pak po restartu Lisabonské strategie v roce 2005. Další výzvou pro EU v tomto období zůstávala její vnější akce: roztříštěná, vágní nebo pomalá, nedosahovala svého potenciálu a zejména na ekonomickém poli ztrácela pozice vůči nejsilnějším z aktérů nového multipolárního světa, zemím BRIC. Mohla se Komise zaměřit na dosahování konkurenceschopnosti bez jakékoliv vlastní autonomní vnější akce, jak předpokládala Niceská smlouva? Nebo začalo vnější aktérství Evropské komise posilovat už před přijetím Lisabonské smlouvy? Práce argumentuje, že k rozšíření vnější akce Komise docházelo již před přijetím Lisabonské smlouvy, a to díky Rámcovému programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), jenž podporoval malé a střední podniky v internacionalizaci. Dokládá to dvěma institucionálními analýzami: Zaprvé na primární úrovni evropských institucí, kde sleduje kontext, motivy aktérů a vliv primárního práva. Zadruhé na sekundární úrovni...
|
|
|
Česko-německá obchodní a průmyslová komora a její postavení v německém systému podpory vnějších ekonomických vztahů
Vaculík, Pavel ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
V Německu se historicky vyvinul tzv. třípilířový systém podpory vnějších ekonomických vztahů. Jednou ze základních institucí jsou zahraniční hospodářské komory, mezi které patří také Česko-německá obchodní a průmyslová komora. Ta se za 20 let svého působení v České republice stala nejdůležitějším bilaterální hospodářskou komorou a přispěla k prohloubení česko-německé obchodní výměny. Instituce zapojené do systému podpory vnějších ekonomických vztahů se soustředí především na omezení překážek pro vývoz podnikatelů na zahraniční trhy. Tímto fenoménem jsou ovlivněny malé a střední podniky, které nedisponují dostatečnými personálními a finančními prostředky, jež jsou nutné pro vstup na cizí trh. Pomocí nabízených poradenských a analytických služeb cílí Česko-německá obchodní komora právě na menší podnikatele a snaží se jim usnadnit účast na česko-německé hospodářské výměně. Pomocí institucionální ekonomie a na základě pramenů a literatury tato práce definuje postavení Česko-německé obchodní a průmyslové komory v německém systému podpory vnějších ekonomických vztahů. Zároveň se snaží prokázat její zásadní roli v tomto systému za pomoci analýzy pravomocí, organizačního uspořádání a nabízených služeb jednotlivých aktérů zapojených do podpory vnějších ekonomických vztahů.
|
|
|
Analýza vlivu zahraničních aktivit českých politiků na vývoj zahraničního obchodu a investic
Hofman, Pavel ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Blažek, Jan (oponent)
S postupujícím procesem globalizace dochází k intenzivnímu provázání ekonomik s vnějším prostředím. Vnější obchodní vztahy hrají klíčovou úlohu zvláště v případě České republiky, jež je dána geopolitickým postavením země. Prosperita hospodářství zemí s otevřenou ekonomikou je do značné míry určována exportní výkonností a přílivem přímých zahraničních investic, které jsou státem podporovány skrze ekonomickou diplomacii. V této práci je nejprve analyzována ekonomická diplomacie teoreticky a následně jsou její dva nástroje - zahraniční cesty politiků a zastupitelské úřady podrobeny výzkumu empirickému. Jejich dopad na zahraniční obchod Česka a přímé zahraniční investice v období 1993-2013 je zkoumán pomocí gravitačního modelu zahraničního obchodu. Výsledky modelu ukazují, že proběhla-li v daném roce alespoň jedna cesta, český export vzrostl okolo 14 %. Nicméně jedna typická vrcholná státní návštěva je spojována s nárůstem exportu kolem 4,7 %. Na druhou stranu vztah s PZI nebyl nalezen. Další analýzy potvrdily význam zastupitelských úřadů, jež především pozitivně ovlivňují zahraniční obchod s kulturně vzdálenými zeměmi. Mimoto studie dokládá slábnoucí efekt ekonomické diplomacie v rámci Schengenského prostoru, kam ČR vstoupila v roce 2004. Klíčová slova: zahraniční obchod, PZI, ekonomická diplomacie,...
|
|
|
The influence of the coordination of the foreign policy on economic diplomacy of the member states of the EU
Pavlová, Pavlína ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Cieľom bakalárskej práce bolo kriticky zhodnotiť vplyv členstva v EÚ na ekonomickú diplomaciu SR na základe analýzy strategických dokumentov ekonomickej diplomacie SR a oficiálnych vyhlásení jej relevantných aktérov. Analytickej časti predchádzalo teoretické vyčlenenie použitých pojmov europeizácia a ekonomická diplomacia. Ďalej nasledoval krátky úvod do fungovania ekonomickej diplomacie v podmienkach SR. Vo vybraných dokumentoch boli následne zmeny skúmané na troch úrovniach a to (1.) na úrovní stratégií ekonomickej diplomacie, určujúcej zameranie a smerovanie ekonomickej diplomacie. Zároveň boli analyzované (2.) úlohy ekonomickej diplomacie a ako posledný faktor bol sledovaný (3.) tlak na inštitucionálne zmeny v organizácii aktérov ekonomickej diplomacie na domácej úrovni. Práca následne v chronologickom poradí skúmala zmeny vo vybraných oblastiach v dôrazom na obdobie SR ako členskej krajiny EÚ. Jednou z výskumných otázok stanovených v úvode práce bolo zaradenie pozorovaných prejavov europeizácie do typológie vymedzenej Tanjou Börzel. Na základe zistených poznatkov môžeme konštatovať, že miera domácej zmeny bola nízka a v zásade prebiehala v súlade so strategickými záujmami štátu.
|
|
|
Zahraničně-politické nástroje malých států - ekonomická a veřejná diplomacie Taiwanu
Průchová, Kristýna ; Fürst, Rudolf (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Taiwan se stále nachází v částečné diplomatické izolaci. Jako malý stát s omezeným podílem na světovém dění je limitován nejen svými specifickými požadavky, ale také nástroji, jež je oprávněn využít k jejich naplnění. Jediná cesta pro únik z této situace znamená rozšiřování zástupu diplomatických spojenců a úsilí po zapojení do nadnárodních struktur. Pro zahraniční politiku malého státu jsou doporučeny nástroje využívající k naplnění svých cílů především měkkou sílu. Na základě klasifikace Taiwanu jako malého státu jsou využity nástroje veřejné a ekonomické diplomacie. A to ve formě vytváření pozitivního obrazu o dané zemi v zahraničí a různých forem poskytování zahraniční pomoci. Taiwan potřebuje posbírat co největší podporu od široké veřejnosti v různých zemích. Silnou motivací je mu úsilí o vybudování vlastního prostoru a pevné pozice pro přežití a národní růst ve stínu Číny. Vymezením jednotlivých ústředních pojmů, začleněním Taiwanu do jeho aktuálních reálií a aplikování zvolených nástrojů na podmínky taiwanské zahraniční politiky dochází k propojení problematiky malých států a oblastí ekonomické a veřejné diplomacie jako soft power nástrojů taiwanské zahraniční politiky.
|
|
|
Ekonomická diplomacie Číny v Africe
Dus, Jakub ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Vlčková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou ekonomické diplomacie Číny v Africe. Popisuje vývoj čínsko-afrických vztahů, jejich současnou podobu a zkoumá, jestli méně demokratické země obchodují s Čínou více než země demokratické. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první definuje ekonomickou diplomacii teoreticky. Ve druhé jsou zkoumány čínsko-africké vztahy od jejich počátku až po vznik Fóra k čínsko-africké spolupráci, dále pak motivy vzájemné spolupráce s důrazem na čínskou energetickou závislost. Následující kapitola sleduje vývoj čínsko-afrického obchodu, čínské přímé zahraniční investice a rozvojovou pomoc. Také se věnuje pozitivům a negativům čínské přítomnosti v Africe. Poslední kapitola zkoumá vztah mezi úrovní demokracie afrických zemí a jejich obchodem s Čínou.
|
host ::
RSS.