|
|
Strategický plán vybraného neziskového subjektu
Hyklová, Tereza
HYKLOVÁ, T., Strategický plán vybraného neziskového subjektu. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně 2020. Cílem bakalářské práce je sestavení strategického plánu neziskové organizace Hašle z. s., jejíž činnost je zaměřena na pomoc dětem trpícím dětskou mozkovou obrnou a jejich rodinám. První část práce je zaměřena na teoretickou rovinu neziskových subjektů a jejich postavení v rámci národního hospodářství, následně jsou teoretické poznatky využity v části praktické, obsahující procesní analýzu. Na základně procesní analýzy je v poslední části budován samotný strategický plán organizace.
|
|
|
Vzdělávání dětí předškolního věku s mozkovou obrnou
KOCMANOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zaměřuje na vzdělávání dětí předškolního věku s mozkovou obrnou v různých edukačních prostředích. Těmi jsou mateřská škola hlavního vzdělávacího proudu a denní stacionář. Cílem je zjistit, jak moc výběr předškolního zařízení ovlivňuje dvě děti se stejnou diagnózou ve vývoji a sociálních schopnostech. Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část popisuje mozkovou obrnu včetně její etiopatogeneze, diagnostiky, léčby a specifických projevů, jež jsou u dětí s mozkovou obrnou typické. Dále objasňuje systém předškolního vzdělávání v Česku a varianty pro děti s mozkovou obrnou. Praktická část se zabývá charakteristikou předškolních vzdělávacích zařízení a podrobnými anamnestickými údaji. Realizována je kvalitativním výzkumem, formou dvou případových studií. Pro sběr dat jsou použity polostrukturované rozhovory s rodiči a pedagogickými pracovníky, zúčastněná pozorování dětí a analýzy dokumentů. Získaná data z rozhovorů jsou zpracována obsahovou analýzou.
|
|
|
Kvalita života rodin s dětmi s poruchou autistického spektra a dětskou mozkovou obrnou
BALOUN, Ingrid
Cíl práce: Disertační práce s názvem Kvalita života rodin s dětmi s poruchou autistického spektra a dětskou mozkovou obrnou má celkem sedm cílů. První dva cíle jsou zaměřeny na pasportizaci sociálních služeb pro rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra a pro rodiny s dětmi s dětskou mozkovou obrnou v Jihočeském kraji. Obsahem třetího a čtvrtého cíle je zjištění kvality života rodin s dětmi s poruchou autistického spektra a rodin s dětmi s dětskou mozkovou obrnou. Pátým a šestým cílem je zjistit dostupnost sociálních služeb pro rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra a pro rodiny s dětmi s dětskou mozkovou obrnou. Sedmým a posledním cílem je vytvoření návrhu na zlepšení kvality života pro rodiny a jejich děti (myšleno pro rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra a pro rodiny s dětmi s dětskou mozkovou obrnou). Způsob dosažení cíle: Byl zvolen kombinovaný výzkum, tzn. kombinace kvantitativní a kvalitativní výzkumné strategie. Kvantitativní část výzkumu je realizována za pomocí dvou druhů dotazníků. Prvním dotazníkem je tzv. základní dotazník, který měl za úkol zjistit základní údaje o rodině a dítěti. Základními údaji je myšleno věk dítěte, pohlaví dítěte, školní docházka, diagnóza, pobírání příspěvků, pracovní status obou rodičů, průměrný příjem celé domácnosti a funkčnost rodiny. Další dotazníky byly již zaměřeny na měření kvality života. Měření kvality života proběhlo pomocí dotazníků PedsQLTM. Byly využity tři moduly tohoto dotazníku: PedsQLTM 4.0 generický modul, PedsQLTM 2.0 modul pro rodiny a PedsQLTM 3.0 modul pro dětskou mozkovou obrnu. Soubor tvořilo celkem 115 rodin, z toho 34 rodin s dětmi s poruchou autistického spektra, 42 rodin s dětmi s dětskou mozkovou obrnou a 39 rodin se zdravými dětmi (jako kontrolní skupina). V kvalitativní části byl využit polostrukturovaný rozhovor s totožnými rodiči s dětmi s poruchou autistického spektra a s rodiči s dětmi s dětskoumozkovou obrnou. Získané poznatky, závěry: Cíl 1 a 2: Z pasportizace služeb je jasné, že je nedostatek sociálních služeb, které by mohly využívat rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra. Existující sociální služby mají naplněné kapacity. Cíl 3 a 4: V kvantitativní části výzkumu bylo pomocí vyhodnocení dotazníků PedsQL? 2.0 modul pro rodinu, 4.0 generický modul a 3.0 dětská mozková obrna zijštěno, že názory dětí a rodičů se vesměs shodují, pouze v některých oblastech jsou rodiče kritičtější. Výsledky dále ukázaly, že kvalita života dle PedsQLTM 4.0 u dětí s dětkou mozkovou obrnou je značně nižší než kvalita života dětí pocházejících z kontrolního vzorku intaktní populace, a to jak dle hodnocení jejich, tak jejich rodičů. Dále bylo zjištěno, že kvalita života rodin dětí s dětskou mozkovou obrnou je dle PedsQLTM 2.0 taktéž výrazně nižší než u rodin zdravých dětí, přičemž se neliší v časovém horizontu. Z hlediska PedsQL? 3.0 dětská mozková obrna pak lze podotknout, že největší problém děti s dětskou mozkovou obrnou vykazují v oblasti denních aktivit. Cíl 5 a 6: Rodiny dlouze čekají na uvolnění místa v sociálních službách. V Jihočeském kraji je nedostatek služeb, které by mohli využít rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra. Temto rodinám chybí všechny služby počínaje od rané péče po pobytové služby. Pro rodiny dětí s dětskou mozkovou obrnou chybí převážně pobytové služby, např. týdenní stacionáře. Cíl 7: Výzkumník navrhuje vznik center, které by využívali koordinované rehabilitace. Základem je však uzákonění koordinované rehabilitace v České republice. Dále je důležitá psychologická podpora, která by měla začít již po narození dítěte se zdravotním postižením, případně hned po zjištění podezření na zdravotní postižení.
|
|
|
Služby rané péče pro děti s mozkovou obrnou
KARBANOVÁ, Klára
Bakalářské práce se zabývá současným pohledem na poskytování služeb rané péče pro rodiny dětí s mozkovou obrnou. V rámci výzkumu je nastíněn budoucí vývoj a perspektiva poskytování služeb ranou péčí. Dílčími cíli výzkumu bylo zjištění informovanosti rodin o rané péči; hlavních pozitiv a nedostatků služby vnímaných rodiči dětí i poradkyň rané péče a nastínění perspektivy možného rozšíření služeb v rámci spolupráce s odborníky či organizacemi zajišťujícími podporu rodin dětí s postižením.
|
|
|
Koordinovaná rehabilitace u dítěte s dětskou mozkovou obrnou
HOLIČOVÁ, Martina
Cílem předkládané diplomové práce bylo popsat vliv koordinované rehabilitace na celkový rozvoj a zdravotní stav dítěte s mozkovou obrnou. Dílčím cílem pak bylo zjistit, do jaké míry intervence, pomocí koordinované rehabilitace, ovlivnila život dítěte a jeho rodiny. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část práce pojednává o současném stavu problematiky, zmiňuje se o přidružených onemocněních doprovázejících toto onemocnění, charakterizuje jednotlivé složky systému koordinované rehabilitace a čtenáře informuje o možnostech využití různých metod a léčebných postupů, které umožňují dětem s mozkovou obrnou a jejich rodinám zkvalitnit život s tímto zdravotním znevýhodněním. Seznamuje čtenáře s nástinem psychologického dopadu změn zdravotního stavu na osobnost dítěte s mozkovou obrnou a vysvětluje jejich vliv na kvalitu života celé rodiny. Praktická část seznamuje čtenáře s průběhem výzkumu a jeho výsledky. Vlastním výzkumem jsem se snažila ověřit poznatky, které jsem získala studiem literatury při zpracování teoretické části diplomové práce. Data jsem získávala za pomoci metod a technik kvalitativního výzkumu. Pomocí polostrukturovaného rozhovoru vedeného s rodiči informanta a i s ním samotným, jsem pomohla čtenářům nahlédnout do života rodiny s dítětem s mozkovou obrnou, přiblížit jejich každodenní radosti, problémy a úskalí, se kterými se potýkají. Do textu praktické části jsem na mnoha místech vkládala i analytické úryvky ze zdravotní dokumentace pro přiblížení závažnosti onemocnění, poznatky z vlastního pozorování a práce jako terapeuta. Na základě těchto poznatků jsem vytvořila kazuistiku uživatele. Provedeným výzkumem jsem sama měla možnost přesvědčit se o tom, jak důležitá je pro pacienta plynulá návaznost jednotlivých složek koordinované rehabilitace, která je nezbytná pro minimalizaci následků postižení a pro zkvalitnění života těchto jedinců a jejich rodin. Dospěla jsem k názoru, že i přes tu sebelepší péči všech odborníků nelze opomíjet limity, které daný jedinec má, a že se nemusí vše odvíjet tak, jak bychom očekávali. V průběhu výzkumu jsem také zjistila, že je mnohdy velmi problematické sestavit tým odborníků, který bude ochoten efektivně 3 spolupracovat. Pokud by však tento výzkum přispěl k lepšímu porozumění dané problematiky onemocnění a bylo tím dosaženo kvalitnější péče o děti s mozkovou obrnou a jejich rodiny, pak by tento výzkum splnil svůj účel. Věřím, že tato diplomová práce může posloužit nejen odborníkům, ale i studentům se lépe orientovat v tak širokém oboru, jakým koordinovaná rehabilitace ve skutečnosti je.
|
|
|
Hipoterapie u dětských pacientů s dětskou mozkovou obrnou
ČIHÁKOVÁ, Kateřina
Dětská mozková obrna je doživotní neurovývojové onemocnění mozku, které vzniká následkem poškození vyvíjejícího se mozku prenatálně, perinatálně nebo postnatálně. Projevuje se především motorickým postižením a prognóza závisí hlavně na včasné diagnostice a léčbě. V dnešní době je stále více využívána alternativní metoda hipoterapie. Hipoterapie je forma animoterapie, která využívá speciálně vycvičeného koně. Tato terapie je velice často zahrnována do komplexní rehabilitační péče nejen u klientů s dětskou mozkovou obrnou. Zájmem této bakalářské práce je poznat tato témata a zjistit, jaký má hipoterapie efekt u dětí s dětskou mozkovou obrnou.
|
|
|
Logopedická intervence u dospělých osob s mozkovou obrnou
Bláhová, Anna ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá průběhem logopedické intervence u jedinců s mozkovou obrnou a sociálními aspekty narušené komunikační schopnosti u této skupiny osob. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se skládá ze dvou hlavních kapitol. Kapitola první se podrobněji zaměřuje na diagnózu mozkové obrny, mimo jiné na její etiologii, klasifikaci či nejčastější přidružené poruchy. Kapitola druhá se zabývá narušenou komunikační schopností jako jednou z typických přidružených poruch k mozkové obrně, zejména nejčastějšími vadami řeči. Část empirická, které je věnována kapitola třetí, pracuje s případovými studiemi čtyř respondentů s diagnózou mozkové obrny, kteří v současnosti žijí samostatný dospělý život, a v minulosti u nich z důvodu narušené komunikační schopnosti probíhala logopedická intervence. Výzkumné šetření bylo charakteru kvalitativního, konkrétně byly použity metody pozorování, strukturovaný rozhovor a případové studie. Hlavním cílem práce byla analýza průběhu logopedické intervence u skupiny těchto osob. Další, dílčí cíle výzkumného šetření se orientovaly na analýzu vlivu narušené komunikační schopnosti na sociální začlenění. Ze závěrů práce a výzkumného šetření lze shrnout, že nejčastější řečovou vadou, přidruženou k mozkové obrně, je dysartrie a dále dyslalie....
|
|
|
Využití ergoterapie při práci s klientem s DMO
Kudlíková, Vendulka ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
ABSTRAKT:ABSTRAKT:ABSTRAKT:ABSTRAKT: Tématem práce je využití ergoterapie při práci s klientem postiženým dětskou mozkovou obrnou (dále jen DMO). Cílem práce je vytvořit ergoterapeutický program pro klienta s DMO, dosáhnout při ergoterapeutické činnosti určitého rozvoje jemné a hrubé motoriky ruky a poskytnout klientovi pocit úspěchu, smysluplnosti a užitečnosti z vykonané práce. V teoretické části práce budou představeny základní pojmy týkající se vymezení pojmu DMO, možnosti vzdělávání žáků DMO, individuální vzdělávací plán, role asistenta pedagoga, vymezení ergoterapie, cíle a složky ergoterapie. Praktická část je věnována využití ergoterapie u klienta DMO. V práci budou využity tyto prostředky - analýza odborných pramenů, pozorování a přímá práce s klientem.
|
|
|
Masáž jako kompenzační prostředek grafomotorického výkonu u dětí s mozkovou obrnou
Fojtová, Jana ; Nováková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hošková, Blanka (oponent)
Název práce: Masáž jako kompenzační prostředek grafomotorického výkonu u dětí s mozkovou obrnou. Cíle práce: Cílem diplomového výzkumu je ověřit pozitivní účinek uvolňující masáže u dětí s mozkovou obrnou ve vztahu k aktuálnímu grafomotorickému výkonu. Metody: Práce je koncipována jako vnitroskupinový experimentální výzkum. Pretest a posttest je proveden pomocí vybrané položky Ozeretzkého testu a pomocí nestandardizovaného Testu kroužků a Testu vln. Výsledek: Pomocí použitých metod nebyl prokázán pozitivní efekt uvolňující masáže na aktuální grafomotorický výkon dětí s mozkovou obrnou. Klíčová slova: grafomotorika, mozková obrna, uvolňující masáž, účinky masáže
|
|
| |
host ::
RSS.