|
|
Syndrom vyhoření pohledem pracovníků v sociálních službách
MĚDÍLKOVÁ, Helena
Tato práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření a jeho prevencí u pracovníků v sociálních službách. Cílem bylo zmapovat, jak pracovníci vnímají syndrom vyhoření a jakou prevenci oni sami považují za účinnou. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. První kapitola teoretické části definuje pojem syndrom vyhoření, jeho fáze, symptomy a rizikové faktory.Druhá kapitola teoretické části je zaměřena na prevenci syndromu vyhoření. Další část je soustředěna na sociální služby, konkretizuje, kdo může vykonávat profesi pracovníka v sociálních službách,a popisuje náplň práce osobních asistentů. V praktické části je vytyčen cíl práce a stanovena hlavní výzkumná otázka "Jak vnímají pracovníci v sociálních službách syndrom vyhoření a jakou prevenci považují za účinnou?" Následuje popis použité metody, cílové skupiny a průběhu výzkumu, který byl realizován kvalitativním šetřením, technikou polostrukturovaného rozhovoru.Informanti byli vybráni metodou záměrného výběru,a to z neziskové organizace Hewer, z.s.Na základě zvolené metodiky byla jako kritérium pro výběr účastníků výzkumu stanovena jejich ochota zúčastnit se výzkumu a délka zaměstnání v Hewer, z.s., minimálně jeden rok. V empirické části předkládané bakalářské práce jsou analyzovány a interpretovány poznatky získané z rozhovorů s pracovníky sociálních služeb organizace Hewer, z.s. V závěru práce jsou shrnuty zjištěné výsledky a je odpovězena hlavní výzkumná otázka.
|
|
|
Stres management u pedagogických pracovníků
Urbanová, Marie ; Pauknerová, Daniela (vedoucí práce) ; Lorencová, Hana (oponent)
Diplomová práce si dává za cíl zmapovat přítomnost stresu v pedagogické profesi, jeho význam, vliv i okolnosti, které jeho výskyt ovlivňují. Práce dále mapuje výskyt syndromu vyhoření, jeho projevy i vlivy, které jeho výskyt mohou zapříčinit. Práce se též zabývá oblastí stress managementu a jeho možných využití v pedagogické profesi, převážně pak time managementem, sebereflexí a vlivem pozitivní orientace. Metodou výzkumu bylo dotazníkové šetření mezi pedagogy pražských škol a pilotní rozhovory s vybranými pedagogy či řediteli. Výstupy práce potvrdily, že existuje souvislost mezi hodnotami syndromu vyhoření a délkou pedagogické profese, věkem, pohlavím a dalších sledovaných aspektů, nicméně hypotézy vycházející z prostudované literatury nebyly potvrzeny.
|
|
|
Využívání technik sebeřízení při předcházení syndromu vyhoření ředitelů v mateřských školách
Šolcová, Hana ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Lisnerová, Romana (oponent)
Diplomová práce nazvaná Využívání technik sebeřízení při předcházení syndromu vyhoření ředitelů v mateřských školách si klade za cíl identifikovat techniky sebeřízení, time a stres managementu ředitelů mateřských škol. Práce vychází v teoretické části z poznatků o ředitelích škol, jejich motivaci a kompetencemi, sebeřízením, sebereflexí, dotýká se i seberozvoje. Dále se diplomová práce zabývá syndromem vyhoření, jeho projevy a prevencí, time a stres managementem, pomůckami a technikami, které pomáhají při řízení času, dotýká se i tzv. zlodějů času. Práce zmiňuje i stres, který ředitele provází, jsou zde popsány projevy stresu, jeho kladné a záporné působení na člověka a popsána je i prevence, která by měla člověku pomoci při zvládání stresových situací. Teoretická část práce vychází z odborné literatury a vysvětluje pojmy a názory autorů zabývajících se sebeřízením, time a stres managementem. Výzkumné šetření bylo zaměřeno na identifikaci technik z oblasti sebeřízení, time a stres managementu, které ředitelé mateřských škol využívají v rámci sebeřízení a které jim pomáhají při předcházení stresu a následného syndromu vyhoření. Výzkumné šetření probíhalo formou dotazníků, které byly rozeslány ředitelům Prahy 8 a 9. Rozhovory, které následovaly, byly vedeny s řediteli Mateřských škol v Praze....
|
|
|
Syndrom vyhoření u pracovníků v zařízeních pro seniory
Šebková, Štěpánka ; Nováková, Ivana (vedoucí práce) ; Cintlová, Jitka (oponent)
1 Anotace Diplomová práce je zaměřena na problematiku syndromu vyhoření a supervize, jakožto formy jeho prevence. Téma je zaměřeno na pracovníky, kteří se věnují seniorům trpících demencí v zařízeních denního stacionáře. Práce je dělena na dvě části. Teoretická část je věnována vymezení základních pojmů týkajících se syndromu vyhoření, demence, denního stacionáře a supervize. Výsledky praktické části vychází z výzkumných metod, konkrétně vlastního dotazníku, a již vypracovaného dotazníku Ch. Maslachové a Ayali Pinesové "Tedium Measure". Diplomovou práci jsem dále rozšířila o rozhovor s vybraným odborníkem. Formou otevřených otázek se dotýkám oblasti supervize a syndromu vyhoření z praktického pohledu a zkušeností. Základním cílem práce je přispět k prevenci syndromu vyhoření, a také zmapovat, zda je supervize v zařízeních denního stacionáře využívána a přispívá k předcházení syndromu vyhoření.
|
|
| |
|
| |
|
|
Syndrom vyhoření u pracovníků oddělení nepojistných sociálních dávek Úřadu práce České republiky
MARKOVÁ, Marcela
Diplomová práce se zabývá tématem syndrom vyhoření u pracovníků oddělení nepojistných sociálních dávek (ONSD) Úřadu práce ČR. V literatuře se setkáme s celou řadou definic syndromu vyhoření; některé z nich se orientují na stav emočního, mentálního a fyzického vyčerpání a jiné vnímají syndrom jak proces, který má určitý vývoj. Nicméně syndrom vyhoření představuje celý soubor příznaků, který se projevuje ztrátou elánu, radosti ze života a ztrátou energie. Úřad práce ČR plní úkoly v oblasti zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ale především také zajišťuje administrativu, rozhoduje a také vyplácí nepojistné sociální dávky. Na Úřadu práce ČR zajišťují chod oddělení ONSD především referenti a sociální pracovníci, kteří jsou extrémně vystaveni nebezpečí syndromu vyhoření, protože jejich náplní práce je každodenní jednání s klienty, kteří mají ne jeden, ale více problémů, které nejsou schopni vlastními silami řešit, a od pracovníka čekají mnohdy více, než jim může poskytnout. Cílem diplomové práce je popsat problematiku syndromu vyhoření u pracovníků (sociálních pracovníků a referentů) ONSD Úřadu práce ČR. Dílčím cílem je zjistit, jestli pracovníci mají informace, jak syndromu vyhoření předcházet a zároveň porovnat rozdíl mezi pracovníky velkých a malých měst. Dalším dílčím cílem je zjistit, jestli se pracovníci subjektivně cítí vyčerpáni. S ohledem na tyto cíle byly stanoveny tři hypotézy: Pracovníci ONSD ve větších městech se cítí subjektivně více vyčerpáni než pracovníci v menších městech. Sociální pracovníci ONSD mají více informací o tom, jak předcházet syndromu vyhoření než referenti ONSD. Referenti ONSD se cítí subjektivně více vyčerpáni než sociální pracovníci ONSD. Dále byla zvolena výzkumná otázka: Jaké povědomí mají pracovníci ONSD Úřadu práce ČR o syndromu vyhoření? Pro potřeby výzkumu byla zvolena kvantitativní strategie, metoda dotazování v technice dotazníku. Výzkumný vzorek tvoří 148 pracovníků ONSD, kteří úplně a správně vyplnili dotazník. Jako doplňková technika byl použit kvalitativní sběr dat, metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru, kdy z 249 pracovníků ONSD bylo prostým náhodným výběrem vylosováno 8 komunikačních partnerů, kteří tedy tvoří druhý výzkumný vzorek. Výsledky kvantitativního výzkumu jsou prezentovány popisnou statistikou pomocí grafů a tabulek. Stanovené hypotézy byly testovány statistickou metodou dobré shody, Chí-kvadrát test. Výsledky ukazují, že pracovníci ONSD ve větších městech se necítí více vyčerpáni než pracovníci ONSD v menších městech. Sociální pracovníci ONSD mají více informací o tom, jak předcházet syndromu vyhoření než referenti ONSD a referenti ONSD se necítí více vyčerpáni než sociální pracovníci ONSD. Pro fixaci dat kvalitativního výzkumu jsem zvolila ruční zápis. Analýzu kvalitativních dat jsem provedla metodou vytváření trsů, což znamená, že jsem vyhledávala ve výrocích osob všechny takové pasáže, které se týkají jednoho úzce ohraničeného okruhu. Z odpovědí komunikačních partnerů vyplynuly následující 3 trsy: informovanost o syndromu vyhoření, vnímání klientů a subjektivní pocity. Výsledky kvalitativní části výzkumu ukazují, že pracovníci ONSD sice mají znalosti o syndromu vyhoření, znají jeho příčiny a mají představu o prevenci. Nicméně tyto informace jsou většinou neúplné, někdy matoucí ve smyslu zaměření se na nepodstatné příčiny a pomíjení těch důležitých. Z jednotlivých odpovědí je také patrné, že většina komunikačních partnerů vnímá své klienty a práci s nimi jako přítěž, jako problém, práce je jim nepříjemná a nebaví je. Z výzkumu dále vyplývá, že Úřad práce ČR by měl organizovat cílené školení o prevenci před syndromem vyhoření právě s ohledem na pracovní pozici, kterou pracovník vykonává. Předpokládaný přínos práce pro praxi je poskytnutí studijního materiálu pro studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a také jako informační materiál pro Úřad práce ČR.
|
|
|
Vyhodnocování, zvládání a snižování stresu
Bártová, Soňa ; Linkeschová,, Dana (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma „Vyhodnocování, zvládání a snižování stresu“ se zabývá touto v současné době často diskutovanou problematikou se zaměřením na možné příčiny pracovního stresu, vlivu stresu na zdraví a techniky zvládání stresu. Teoretická část pojednává o stresu a souvisejících pojmech. V praktické části jsem provedla analýzu stresové zátěže některých zaměstnanců společnosti dm drogerie markt, s.r.o. Závěrem jsem formulovala opatření vedoucí ke snížení stresu na tomto pracovišti.
|
|
|
Syndrom vyhoření v pedagogické praxi
Slívová, Tereza ; Králová, Tereza (vedoucí práce) ; Hubinková, Zuzana (oponent)
Tématem diplomové práce je syndrom vyhoření u pedagogických pracovníků. Cílem práce je komplexní analýza tohoto onemocnění, kde se v první fázi práce věnuje definici syndromu vyhoření jakožto civilizační choroby dnešní společnosti a specifikaci jeho teoretických východisek. Následuje rozbor příčin, příznaků a fází vývoje syndromu. Práce v neposlední řadě rozebírá také jednotlivé možnosti léčení a vyléčení syndromu, včetně toho, jak mu předcházet, vyvarovat se ho nebo se s ním vyrovnat. Navazuje část věnující se charakteristice a vývoji pedagogické profese, jež obsahuje kapitoly rozebírající syndrom vyhasnutí právě u této profesní skupiny. Tento úsek diplomové práce se zabývá příčinami případné náchylnosti pedagogů k tomuto onemocnění, zátěži pedagogů při výkonu profese a specifickými příčinami výskytu syndromu. Cílem praktické části práce je vytvoření kazuistiky popisující konkrétní případ syndromu vyhoření u respondentky působící v pedagogické praxi. Kazuistika se opírá o kvalitativní šetření, provedené formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů s danou respondentkou, jež je doplněno rozhovory s jejími kolegy, zaměstnavatelem, terapeutem a dalšími doprovodnými metodami, sloužícími k dokreslení situace a docílení hlubokého kontextuálního porozumění ohledně detailů tohoto konkrétního případu.
|
|
|
Zátěž sociálních pracovníků na dávkách pomoci v hmotné nouzi na příkladu sociální reformy
BOČANOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá otázkami psychické a tělesné zátěže sociálních pracovníků na dávkách pomoci v hmotné nouzi. Hlouběji popisuje úskalí a problémy sociální práce, které byly spojeny s výkonem profese v této agendě především po sociální reformě k 1.1.2012. Postupně jsou probírány veškeré aspekty, se kterými se mohou pracovníci na dávkách pomoci v hmotné nouzi setkat, jako je stres, přepracování, syndrom vyhoření - burn out, zvýšení nemocnosti, komunikační problémy, konflikty na pracovišti, agresivní klienti. Není opomenuto ani zvládání a předcházení zátěži. V pozadí diplomové práce je srovnávána sociální práce před a po sociální reformě a z toho plynoucí návrhy na zlepšení situace sociálních pracovníků na úřadech práce.
|
host ::
RSS.