|
|
Novodobí reemigranti z rumunského Banátu, jejich očekávání spojená s přesídlením, adaptace a integrace v Česku
Kresl, Zdeněk
České vesnice v rumunském Banátu vznikly v první polovině 19. století na popud úřadů za účelem dosídlení hornatých oblastí tehdejší vojenské hranice. Nepříliš početná česká komunita si v oblasti obklopené dalšími národy zachovala do dnešních dní české zvyky, hovoří výhradně česky a hrdě se hlásí ke svému původu. V průběhu 20. století zasáhly české obce tři reemigrační vlny, následkem nichž část místních přesídlila do země původu svých předků. Tyto události se výrazně zapsaly do historie obcí a významně pozměnily jejich populační strukturu. Poslední vlna reemigrací započala v roce 1989 v souvislosti s otevřením hranic, usnadněním celého procesu přesídlení a trvá prakticky dodnes. Zejména mladí lidé přicházejí na území Česka především s vidinou lepšího zaměstnání, vyšších výdělků a s tím spojeným zvýšením životní úrovně. Tato očekávání jsou však mnohdy přehnaná a zcela nerealistická. Diplomová práce se v první části věnuje teoretickému zarámování celé práce, historii české komunity a jednotlivým reemigračním vlnám, které ji postihly. Prostor je věnován i popisu trvajícího českého zájmu ze strany úřadů i nevládních organizací a zákonů, které se krajanů přímo dotýkají. Druhá část práce byla vypracována na základě výzkumu, v jehož rámci se autor pokusil nalézt odpovědi na předem stanovené otázky týkající...
|
|
|
Turismus v českch vesnicích vesnicích rumunského Banátu
HAVLÍČKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá cestovním ruchem ve venkovském prostoru, konkrétně českými vesnicemi, které se nachází v rumunském Banátu. Cílem práce je zmapovat rumunský Banát jako turistickou destinaci a formou případové studie zhodnotit vliv turismu na obce a přírodu v modelové oblasti. V teoretické části práce jsou objasněny pojmy, jako je cestovní ruch a jeho vlivy, venkovská turistika, venkovský prostor a rumunský Banát. Praktická část porovnává data získaná z teoreticko-metodologického základu s daty získanými při terénním šetření. Tato data jsou doplněna o rozhovory s místními podnikateli, hostiteli a českými turisty a dále jsou doplněna anketou pro turisty. Analyzovány jsou postoje místních obyvatel k možnému dalšímu rozvoji turismu v českých vesnicích rumunského Banátu a vliv turismu na život v obcích a na přírodu.
|
|
|
Čeština a lidové tradice v Eibentálu v rumunském Banátu
Havlicec, Hermina Maria ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Vučka, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na lidové tradice a jazyk českých krajanů, žijících v krajanské komunitě Eibentál v rumunském Banátu. V práci bude popsán historický vývoj české vesnice Eibentál až do současnosti. Hlavním cílem této práce je analyzovat a popsat lidové tradice a zvyky během roku. Jsou zde zachyceny i tradice, které už zanikly, ale i ty, které vznikly v novější době. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Aspekty transnacionalismu a reemigrantů z rumunského Banátu
Mertlík, Arnošt ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou transnacionálních vazeb u reemigrantů z rumunského Banátu, kteří se v Banátu narodili a nyní žijí v České republice. Pozornost je zde věnována migrační teorii transnacionalismu, která vychází z předpokladu, že migranti nadále udržují vztahy se zemí svého původu, což se autor snaží dokázat i v případě banátských Čechů. V teoretické části práce je čtenáři přiblížen historický kontext migrace do Banátu a reemigrace do ČR, dále je zde čtenář seznámen s teorií transnacionalismu a s jeho koncepty. Jádrem práce je pak kvalitativní výzkum popsaný v praktické části, v jehož rámci autor provedl hloubkové polostrukturované rozhovory. Na základě analýzy těchto rozhovorů dochází práce k závěru, že transnacionální identita je u banátských Čechů nejistá, zároveň však jako transmigranti formují transnacionální sítě přesahující hranice států, které vytvářejí transnacionální pole a udržují banátské Čechy v neustálém kontaktu.
|
|
|
Charakteristika půd ve vztahu k reliéfu a způsobu obhospodařování v okolí Svaté Heleny v rumunském Banátu
Zamazalová, Kateřina ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Práce se zabývá charakteristikou půd krasové plošiny v okolí vesnice Svatá Helena založené českými přistěhovalci v rumunském Banátu. Důraz je kladen na zkoumání odlišností půdního chemismu v závislosti na způsobu využití a obhospodařování půdy a ve vztahu k reliéfu. Dále byl v oblasti zmapován výskyt a rozšíření půdních typů. Dominantním faktorem působícím na půdní chemismus byl určen reliéf, který ovlivňuje i typ vegetace a nezřídka i způsob využití půdy. Mezi různými způsoby využití byl statisticky prokázán především rozdíl v obsahu organického uhlíku, který je dále hlavním faktorem určujícím sorpční kapacitu. Nejméně příznivé vlastnosti byly zjištěny na orné půdě, kde bylo pozorováno i nízké množství přístupných živin svědčící o vyčerpání půdy jejím obděláváním.
|
|
|
Tvorba specializovaného korpusu banátské češtiny a jazyková analýza vybraných jevů
Vyskočilová, Karolína ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Předmětem této práce je tvorba specializovaného korpusu mluvené banátské češtiny. V teoretické části je popsán historický kontext a jazyková situace na území Banátu s důrazem na stav od 90. let 20. století do současnosti. Následuje podrobné nastínění problematiky specializovaných jazykových korpusů se zaměřením na korpusy mluvené češtiny. Podrobně je zdokumentována samotná tvorba specializovaného korpusu BANÁT (metoda sběru, zpracování a přepisu nahrávek; vytvoření korpusu a jeho zveřejnění). Následný empirický výzkum a analýza příklonek, přivlastňovacích zájmen, záporných zájmen a zájmenných příslovcí a příklonek v bígerské mluvené češtině potvrdily statisticky signifikantní odlišnost od stavu současné češtiny na našem území (u všech sledovaných jevů kromě příklonek). Klíčová slova Banát, banátská čeština, Bígr, čeština v zahraničí, korpus BANÁT, mluvený jazyk, specializované korpusy, tvorba korpusu, zájmena
|
|
|
Novodobí reemigranti z rumunského Banátu, jejich očekávání spojená s přesídlením, adaptace a integrace v Česku
Kresl, Zdeněk ; Freidingerová, Tereza (vedoucí práce) ; Horálek, Adam (oponent)
České vesnice v rumunském Banátu vznikly v první polovině 19. století na popud úřadů za účelem dosídlení hornatých oblastí tehdejší vojenské hranice. Nepříliš početná česká komunita si v oblasti obklopené dalšími národy zachovala do dnešních dní české zvyky, hovoří výhradně česky a hrdě se hlásí ke svému původu. V průběhu 20. století zasáhly české obce tři reemigrační vlny, následkem nichž část místních přesídlila do země původu svých předků. Tyto události se výrazně zapsaly do historie obcí a významně pozměnily jejich populační strukturu. Poslední vlna reemigrací započala v roce 1989 v souvislosti s otevřením hranic, usnadněním celého procesu přesídlení a trvá prakticky dodnes. Zejména mladí lidé přicházejí na území Česka především s vidinou lepšího zaměstnání, vyšších výdělků a s tím spojeným zvýšením životní úrovně. Tato očekávání jsou však mnohdy přehnaná a zcela nerealistická. Diplomová práce se v první části věnuje teoretickému zarámování celé práce, historii české komunity a jednotlivým reemigračním vlnám, které ji postihly. Prostor je věnován i popisu trvajícího českého zájmu ze strany úřadů i nevládních organizací a zákonů, které se krajanů přímo dotýkají. Druhá část práce byla vypracována na základě výzkumu, v jehož rámci se autor pokusil nalézt odpovědi na předem stanovené otázky týkající...
|
|
|
Vyjednávání a rozumění pojmu domov v rodině českých reemigrantů z rumunského Banátu
Baudyšová, Jana ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Diplomová práce se zakládá na sedmiměsíčním výzkumu jedné rodiny českých reemigrantů z rumunského Banátu. Cílem výzkumu bylo prostřednictvím metody kvalitativních rozhovorů zjistit, jak rozumějí pojmu domov, jak ho vyjednávají, k čemu jej vztahují. Výzkumný vzorek zde nezastupuje celou populaci, nýbrž řešený problém. Smyslem výzkumu tak bylo získání co nejvíce vyčerpávajících dat k problematice domova (tedy k rozumění, vyjednávání a konstruování významu pojmu domov) u dané rodiny, nikoliv obecná aplikace či generalizace získaných dat na skupinu českých reemigrantů z Banátu. Pojem domov autorka obecně vymezuje jako multidimenzionální, vycházející z individuální a skupinové zkušenosti a aktuální situace jednotlivce a jako takový se ho snaží uchopit různými teoretickými koncepty. Práce rovněž předkládá přiblížení historicko-společenského kontextu existence české menšiny v Rumunsku a její reemigrace. Na pozadí konkrétního příběhu událostí reemigrace a přesídlení této rodiny z Rumunska, se ve vztahu k ústřednímu tématu domova objevila i témata jako motivace reemigrace, vnímání Rumunska a České republiky, reakce majority, přijetí okolím či vliv náboženství. Klíčová slova Česká menšina, Rumunsko, Banát, reemigrace, domov, rodina, paměť
|
|
|
Syntaktická analýza projevů českých mluvčích v rumunském Banátu
Vyskočilová, Karolína ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Předmětem této práce je analýza syntaktických odchylek v mluvených projevech českých mluvčích ve vesnici Bígr v rumunském Banátu. V teoretické části práce jsou české vesnice v Banátu zasazeny do historického i jazykového kontextu, zvláštní pozornost se věnuje vesnici Bígr. V rámci analýzy jsou nejprve základě předchozích studií stanoveny hypotézy, které jsou následně ověřovány v korpusu BANÁT, který v rámci této práce vznikl. Výsledky jsou porovnávány se stavem současné mluvené češtiny zastoupené korpusem ORAL, pokud takové srovnání bylo možné. Analýza potvrdila přítomnost některých charakteristických jevů bígerské češtiny (např.: předložkový instrumentál nástroje, neužívání zájmena svůj), frekvence části z nich však odpovídala výskytu i v mluvené češtině na našem území (např.: předsouvání zájmenného předmětu, zvratného se, si a pomocného slovesa být). Některé jevy nebyly prokázány vůbec.
|
host ::
RSS.